"Casa Kohn: Český funkcionalismus na úpatí And" aneb jak nám Adam Štěch zprostředkoval další mimořádný zážitek
"Casa Kohn: Český funkcionalismus na úpatí And" aneb jak nám Adam Štěch zprostředkoval další mimořádný zážitek
"Casa Kohn: Český funkcionalismus na úpatí And"
25. 3. - 20. 6. 2022
Winternitzova vila
Výstava o německy mluvícím pražském architektovi, Karlu Kohnovi, který emigroval před druhou světovou válkou do Ekvádoru, zaměřená na Kohnův vrcholný projekt, jímž se stal jeho vlastní dům - nazvaný Casa Kohn – který si ve městě Quito postavil pro sebe a svou rodinu v roce 1951. Casa Kohn se okamžitě stal zásadním milníkem v následném vývoji moderní ekvadorské architektury.
Výstava Casa Kohn, je první ze série výstav, které se už řadu let ve Vile Winternitz zaměřují na neběžná témata a jimiž prolíná řada výstav věnovaných architektuře.
Zatímco loňský rok, byl ve znamení architektury zahraniční, prací významných světových architektů, jež jako nepřehlédnutelný odkaz zanechali v naší zemi své stavby, tak letos je naopak série těchto výstav věnována našim architektům, kteří z různých důvodů a pohnutek, vytvořili své mimořádné stavby v nejrůznějších místech naší planety.
Proč právě Karel Kohn?
Na tuto otázku nám hned úvodem odpověděl David Cysař za rodinu majitelů Vily Winternitz.
Krátce zopakoval pohnutou historii rodu Winternitzů, jež také krutě postihl nesmyslný nacistický rasový fanatismus – holocaust. Karel Kohn před válkou uprchnul i s celou rodinou a válku přežil, Winternitzovi nikoli a celá mužská část se z koncentračních táborů nevrátila. Karel Kohn si tak mohl najít nové místo pro život a dál se věnovat své práci a jeho stavby patří k předním dílům na území státu, který mu poskytl azyl a nabídl nový domov i uplatnění. A protože kurátor výstavy, Casa Kohn, Adam Štěch hodlal letošní řadu výstav ve vile Winternitz zaměřit na naše architekty působící a realizující své stavby v cizině, shodli se, že prvním autorem v cyklu výstav zastoupeným bude právě Karel Kohn.
A proč právě Casa Kohn?
Na tuto otázku nám zase odpověděl kurátor výstavy Adam Štěch. Stavba, kterou architekt Karel Kohn realizoval v Ekvádoru, patří ke světovým skvostům moderní architektury. Adam Štěch věnující se s neuvěřitelnou vitalitou pátráním po mimořádných architektonických skvostech ve světě a připravuje o nich obdivuhodné medailonky pro Český rozhlas – stanici Vltava, samozřejmě i o této stavbě věděl dávno předem. Ohromila ho a tak jako i jiné stavby, o nichž píše a vysílá, ji hodlal navštívit a nafotit podle svého. Jenže Ekvador není co by kamenem dohodil. A taka v rámci příprav na výpravu do jižní Ameriky, se mu podařilo zkontaktovat paní Katyu Kohn Bernasconi, která je dcerou architekta Karla Kohna a domluvit se s ní o záměru vilu navštívit a nafotit. Díky pochopení od paní Bernasconi se zdařilo o architektonickém skvostu, jímž Casa Kohn je, uspořádat výstavu v jiném, místním skvostu architektury, Loosově díle, vile Winternitz.
Znovu objevený unikát
Jméno architekta Karla Kohna, u nás sice není přímo zapomenuto, ale rozhodně širší alespoň trochu zasvěcené veřejnosti známo – k naší škodě – už není. O stavbě nazvané Casa Kohn, se píše v odborné literatuře, ale není obrazově dostupná. Až Adamu Štěchovi, tím, že se mu podařilo zkontaktovat osobně paní Bernasconi a podniknout výpravu do Ekvadoru a dokonce moci pět dnů trávit focením a dokumentováním této stavby, vrátilo se k nám dílo architekta Karla Kohna nejen jako jedno z hesel v odborné literatuře, ale také jako obrazový dokument, který bude nadále k dispozici zájemcům o tuto stavbu a o osobnost Karla Kohna, který v Ekvadoru vytvořil řadu dalších děl.
Příběh vily Kohn podle Adama Štěcha
„Příběh vily Kohn není jen příběhem jednoho špičkového architekta a jeho rodiny, ale vyprávěním o zcela zásadních historických fenoménech a událostech, kterými světová společnost procházela během třicátých až padesátých let minulého století. Do značné míry tyto události ovlivnily také vývoj uměleckých směrů, architektury i designu. Bylo to především vypuknutí druhé světové války, které zapříčinilo dosud nevídaný odliv mozků z Evropy. Před sílícím nebezpečím nacismu do nových světů prchali i výtvarní umělci, architekti a designéři.
Původem pražský německy mluvící architekt Karl Kohn se vydal do Ekvádoru, kde navrhl desítky privátních rezidencí. Spojoval v nich pražské funkcionalistické zkušenosti se specifickými prvky, reagujícími na nové kulturní a klimatické prostředí Latinské Ameriky. Bezesporu nejvýznamnějším projektem se však stal jeho vlastní dům, nazvaný Casa Kohn, který architekt slavnostně představil roku 1951 za účasti tehdejšího prezidenta Ekvádoru Galy Plazy. Nové sídlo bylo označeno za nejmodernější stavbu země a získalo řadu prestižních ocenění.“
Dodejme, že kurátor Adam Štěch, Quito navštívil loni v listopadu. V domě Karla Kohna strávil pět dní a pečlivě zaznamenal jeho aktuální stav, který se příliš neliší od doby, kdy byl dům postaven. Výstava pak přibližuje příběh tohoto domu nejen prostřednictvím textů, ale především vůbec poprvé na veřejnosti vystavených fotografií.
Paní Katya Kohn Bernasconi
Vrcholem večera zahajujícího výstavu nazvanou Casa Kohn byla ovšem osobně paní Katya Kohn Bernasconi, dcera architekta Karla Kohna. I když - jak jsme se dozvěděli – se u ní doma hovořilo běžně i česky a češtinu stále ještě poměrně ovládá, hovořila k nám přece jen raději anglicky. A její líčení vzpomínek na dětství, kdy ji potkal osud emigranty, dospívání v cizí zemi a vzpomínky na otce nebyly vzdor všemu tragickému týkajícího se osudů jejích a hlavně jejích rodičů, nevyznělo vůbec pateticky, teskně a dojemně. Ne. Tahle dáma sršela optimismem, její líčení vyvolávalo často až salvy smíchu a dojem, který v nás užaslých divácích vzbouzela, byl veskrze optimistický a pozitivní. A tolik potřebný, zejména v této tak neblaze se vyvíjející světové situaci, navozující ty nejhorší odstavy a emoce v nás všech.
V závěrečné volné debatě, byla paní Katya Kohn Bernasconi plným právem hvězdou večera.
„Salony“ v duchu 1. Republiky
Manželé Cysařovi, nejen že vytvořili z vily Winternitz, rodinou jim svěřené do opatrování a provozování, kulturní centrum s vysokou mírou osobitosti, noblesy a intelektuální úrovně, ale dokázali a dokazují ještě i něco navíc. Vila se stává místem, kde rezonují dávné společenské salony, na nichž se účastnila společnost na vysoké duševní úrovni, bez ohledu na úroveň hmotnou a společenskou. Salon. Večery, které zde probíhají, jsou pokračováním té nostalgicky vnímané doby 1. Republiky. A to je v dnešní době společenského uzavírání se, ignorance, netolerantnosti a vzájemné nevraživosti, něco mimořádného. Proto se do vily rádi vracíme vždy, když dostaneme pozvání od „paní domu“ Mgr. Kristiny Cysařové. A rádi, prožité a viděné sdělujeme návštěvníkům www.www-kulturaok-eu.cz.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
"Casa Kohn: Český funkcionalismus na úpatí And"
25. 3. - 20. 6. 2022
Winternitzova vila
Na Cihlářce 10, 150 00 Praha 5
tel: 776 711 382
kristina.cysarova@gmail.com / www.loosovavila.cz
