Bulharská olejomalba ze 70. a 80. let 20. století aneb plátna pětice klasiků, kteří se nedali spoutat socialistickým realizmem

29.09.2021 11:39

 

Bulharská olejomalba ze 70. a 80. let 20. století

14. 9. – 10. 10. 2021

Galerie BKI-Praha

 

 

Známe to i od nás. Malíři, jejichž tvorba spadala do - pro umění - nešťastných 70. a 80. let 20. století, to neměli snadné. Podlehnout diktátu doby a tvořit v duchu socialistického realismu? Nebo reflektovat trendy (západo-) evropského výtvarného umění? A stejně jako u nás, byli jedni, kteří pluli na vlně panující ideologie a tvořili, tak jak se žádalo a druzí, kteří si diktovat nedali a tvořili, jak chtěli. Ty první zavál čas hned po dějinném zvratu, ty druhé, obdivuje dodnes celý svět a učí se od nich následné generace tvůrců.

 

   

Bulharský kulturní institut připravil mimořádně zajímavou výstavu. Určena je samozřejmě všem a krásné obrazy potěší každého, ale tahle výstava je přínosem i pro studenty výtvarného umění, jejich pedagogy a vlastně i současné tvůrce. Názorně na vystavených plátnech představuje návštěvníkům rovných patnáct pláten od pěti nejvýznamnějších osobností bulharské olejomalby – Atanase Jaranova, Georgi Baeva, Georgi Božilova, Genko Genkova a Emila Stojčeva, kteří jsou dnes už vnímáni jako nedílná součást moderního evropského umění, ale právě proto to neměli se svobodou vlastní tvorby v letech 70 - 80 vůbec snadné. A přitom dokázali vytvořit tak skvostné obrazy.

 

 

Proslulá burgasská galerie slaví 75 let svého trvání    

 

Mnoho z nás bylo v malebném městě Burgass. Ale jen nemnozí oželeli den rekreace u Černého moře a zavítali do zdejší galerie. Škoda. Sbírky špičkové burgasské galerie Petko Zadgorski stojí rozhodně za ten den bez pasivního opalování a koupání.

A právě s touto burgasskou galerií se spojil Bulharský kulturní institut Praha a jako první výstavu nadcházejícího podzimu uspořádali výstavu olejomaleb z fondu této galerie.  Mimo jiné i jako připomenutí její mnohdy složité historie za uplynulých 75 let její existence. Pro pražskou výstavu ze sbírky burgasské galerie, zvolili výběr z děl pětice výjimečných autorů, mistrů olejomalby.

 

 

Obrazy z ožehavých let

 

Spojujícím prvkem výstavy olejomaleb, není jen výběr mimořádných malířských osobností, ale hlavně doba vzniku těch vystavených obrazů. Doba, která byla pro volné umění značně složitá a pro silné osobnosti přímo kontroverzní. Vybraní autoři, tvořící vystavené borazy v letech posledního vzepětí ideologií nad normálním projevem, byli pod silným tlakem socialistického realismu. Ale vzdor všemu, se právě tahle pětice malířů rozhodla pro složitou cestu k seberealizaci a zařadila se tak, byť působili za železnou oponou, k autorům představujícím evropskému poválečnému umění, se kterým se ztotožňovali.

 

 

Pět stylů, pět autorských rukopisů

  

Každý z pětice malířů si vytvořil vlastní styl a rukopis. Jedni upřednostnili syté a pestré barvy a výrazné tahy štětcem, jiní jemné odstíny holubičí šedi a starorůžové. Jak kdo. Dle vlastní vůle a citu. Dvou prvků, které se idea socialistického realizmu snažila každému autorovi vytěsnit.

 

Text: Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS.

 

Zastoupení umělci:

 

Genko Genkov (1923-2006)

 

 

  • Studoval na Akademii výtvarných umění, ale byl vyloučen kvůli konfliktu se svým přednášejícím.
  • V 70. letech se z něj stal jeden z nejlepších bulharských malířů.
  • Tvoří zejména krajiny, v nichž pestré tóny a hutné použití barev dodávají tvarům plastický vzhled.
  • Raná tvorba se vyznačuje tmavší a střídmější barevností a častější přítomností postav v prostoru.
  • Genkovovy tahy jsou rychlé, impulzivní až nervní, jako by vznikly pod návalem vzrušení.
  • Zkouší různé techniky, ředí olejové barvy jako akvarel, zatímco akvarel nanáší hutně jako olejové barvy.
  • Již během studií míchá barvy s pískem nebo vápnem.
  • V 60. letech nanášel základní bílou vrstvu, na kterou kladl vrstvy olejových barev a obraz dokončil škrábáním. „Značně kopu v barvách jakou motykou.“
  • V pozdních obrazech používal pigmenty připomínající keramickou glazuru.
  • Jeho cílem bylo prostřednictvím experimentálního hledání nových technik a výrazových prostředků rozšířit hranice svého umění.
  • Nad plátnem mohl uvolnit svou živelnou osobnost.
  • Za komunistického režimu byl zavřen v nápravném pracovním táboře Belene za „šíření pomluv proti režimu“.
  • Zatčen byl opakovaně, byl vystěhován mimo Sofii, zavřen na psychiatrii.
  • Jméno Genko Genkov, legenda sofijských bohémů, je symbolem tvůrčí svobody a trvání na svém světonázoru. Genkov představil osm samostatných výstav.

 

Georgi Baev-Džurlata (1924-2007)

 

 

  • Vystudoval Národní výtvarnou akademii (1949), obor Olejomalba u profesorů Iliji Petrova a Dečko Uzunova.
  • Jeho jméno je emblematické, spojené zejména s krajinomalbou druhé poloviny 20. století.
  • Za nejzralejší období jsou považována 70. a 80. léta, doba jeho dynamické tvůrčí činnosti, v níž se základním tématem stává moře.
  • Mořská krajina vyniká nad jinými tradičnějšími interpretacemi nečekaně zářivým a sytým koloritem, spojenými a čistými tvary.
  • Plátna vyzařují pocit statické krásy moře a blízkosti vysněného horizontu.
  • V roce 1983 přichází událost, která změnila jeho tvorbu a přivedla ho k ještě spontánnější práci.
  • Jeho ateliér byl zapálen a shořely v něm stovky obrazů.
  • Ohořelá plátna připomínají, že odvaha je zkouškou v kterékoliv době.
  • Od té chvíle jsou jeho obrazy dramatické, objevují se postavy, strach o člověka, prožité útrapy se stávají stále zřejmější a pohlcují diváka.
  • Barvy jsou husté a syté, odráží se v nich silný psychologický akcent.
  • Už nemaluje loďky, moře a nebe… Řekl jimi, co potřeboval. „Ten požár mě natolik rozrušil, že jsem po něm udělal svou nejlepší výstavu a to jen během sedmi měsíců… Když jsem naštvaný a zoufalý, pracuji o to usilovněji.“
  • Výstava byla i důvodem, proč se v roce 1986 stal nositelem Herderovy ceny.

 

 

Georgi Božilov-Slona (1935-2001)

 

 

  • V roce 1959 absolvoval na Národní výtvarné akademii, obor Dekorativně-monumentální malba v třídě u prof. Georgi Bogdanova.
  • V témže roce se účastnil Prvního mezinárodního bienále mladých výtvarníků v Paříži.
  •  Od roku 1960 se zúčastnil společných výstav Svazu bulharských výtvarníků.
  • Během života připravil více jak dvacet pět samostatných výstav v Bulharsku i v zahraničí.
  • Společně pak s Enčo Pironkovem, Dimitrem Kirovem, Joanem Levievem, Koljou Vitkovským, Christo Stefanovem a Bojadžanou, je Slona jedním z výtvarníků tzv. Plovdivské školy 60. let.
  • Olejomalby na plátně jsou žánrově zaměřené zejména na portrét, krajinu a figurální kompozici.
  • Vytvořil i několik velkoformátových prací v oblasti užitého umění pro instituce ve svém rodném městě – nástěnnou malbu v Národní knihovně Ivan Vazov, mozaiku v Centrální poště, sgrafity u Výtvarné galerie ve Starém Plovdivu aj.
  • Je nositelem ceny Svazu bulharských výtvarníků (1964) a od roku 1979 je zasloužilým umělcem.
  • V 65 letech zahynul při automobilové nehodě při cestě na zahájení další samostatné výstavy.

 

Atanas Jaranov-Šaro (1940-1988)

 

 

  • Vystudoval Národní výtvarnou akademii, obor Dekorativně-monumentální malba v třídě u prof. Georgi Bogdanova.
  • Emblematická postava bulharského plastického umění 70. a 80. let.
  • V olejomalbách, pastelech i nástěnných malbách je vždy přítomna myšlenka monumentálnosti a reliéfu tvarů.
  • Nezávisle na námětu, dělnicko-prozaickém či archaicko-mytologickém, divák vždy bezpečně rozpozná masivní, jeho až sochařský tah štětcem.
  • Jeho práce byly vybrány do společných výstav bulharského umění v Anglii, Francii, Itálii, SRN, SSSR, Rumunsku, Japonsku, USA, Československu, Polsku aj.
  • Samostatné výstavy připravil v Plovdivu (1971), Varšavě (1973), Varně (1978), Bratislavě (1974), Sofii (1975) a Západním Berlíně.
  • Jaranovovy obrazy jsou majetkem Národní galerie v Sofii, Sofijské městské galerie, mnoha muzeí a galerií v celém Bulharsku, ale i galerií a soukromých sbírek ve Švýcarsku, USA, Francii aj.

 

Emil Stojčev (1935)

 

 

  • Jeho tvůrčí dráha začala v 60. letech, kdy byla sundána jeho výstava.
  • Spisovatel Bogomil Rajnov neváhal a téměř celou expozici odkoupil.
  • Stojčevova olejomalba je silná, plná a působivá, s bohatými barevnými odstíny.
  • V 70. letech se zapojil do uměleckého života v Paříži.
  • Na počátku 90. let ho tehdejší starosta Paříže Jacques Chirac pozval, aby uspořádal výstavu v paláci Bagatelle. Osobně ji pak Chirac zahájil.
  • Francouzský historik a znalec umění Yves Saint-Geours nazval umělcovu práci magickým realismem a označil ji jako „celý vesmír“ s velmi individuálním a typickým stylem.
  • V letech 1979 a 1985 obdržel dvě ocenění za malbu, cenu Vladimira Dimitrova -Majstora.
  • Je nositelem řádu Stará planina I. stupně (2003).
  • Byl uctěn národní cenou Zachari Zograf (2011).
  • Má za sebou mnoho samostatných výstav v Bulharsku, Francii, Japonsku, USA, Německu, Belgii a jinde.
  • Jeho obrazy jsou majetkem Národní galerie, známých galerií a soukromých sbírek v Evropě, Americe a Asii.

 

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS. 

Foto: Marie Kubíčková, DiS.

 

Bulharská olejomalba ze 70. a 80. let 20. století

14. 9. – 10. 10. 2021

Galerie BKI-Praha

Spoluorganizátory jsou Město Burgas a galerie Petko Zadgorski

Klimentská 6, Praha 1

www.bki.cz