Buddha zblízka aneb objevme buddhismus prostřednictvím umění, aneb kdo první objeví osmý symbol štěstí
Buddha zblízka
3/12 2021—24/4 2022
Valdštejnská jízdárna
„Vzhledem k pandemické situaci žijeme ve výjimečné době. Budhistické učení, idea tolerance, morální rozměr činů a myšlenek, a také praxe bdělé pozornosti se zdají být dnes aktuálnější než kdy jindy.“
Annette Bhagwati, ředitelka Musea Rietberg Zürich
„Výstava představuje významný soubor buddhistického umění z Národní galerie Praha spolu s mistrovskými díly buddhistického umění ze sbírek Museum Rietberg Zürich, která jsou v České republice k vidění poprvé. Expozice navíc svým tématem nabízí nejenom poučení, ale posiluje také morální hodnoty, náboženské porozumění a multikulturní povědomí.“
generální ředitelka Národní galerie, Alicja Knast
Buddha zblízka, opravdu hodně zblízka
Až do 24. dubna 2022 hostí Národní galerie Praha ve Valdštejnské jízdárně mimořádnou výstavu nazvanou Buddha zblízka. Cílem výstavy není nic jiného, než srozumitelně, přehledně a názorně, přiblížit hlavní myšlenky buddhismu našemu evropskému typu diváka. Činí tak velice citlivě, zajímavě a scénograficky výpravně - prostřednictvím vizuálního umění. A daří se tak zcela nenásilně a svěže skloubit na jedné straně výtvarně estetický zážitek s nejzákladnějšími historickými fakty snadno pochopitelnými a v neposlední řadě při tom všem vycházet z duchovní inspirace buddhismem.
Výstavu pořádá Národní galerie Praha ve spolupráci se švýcarským Museum Rietberg Zürich, které se na tuto problematiku systematicky zaměřuje již od roku 1908.
Výstava představuje přes stovku nejrůznějších předmětů pocházejících ze švýcarských sbírek a doplňuje ji dalších více jak 70 děl z našich českých sbírek. Zčásti se jedná o zápůjčky, ale převážnou část přestavují artefakty ze Sbírky umění Asie, kterou disponuje Národní galerie Praha.
Architektura výstavy byla prozíravě svěřena Šimonu Cabanovi, který ji pojal scénicky a ve specifickém výstavním prostoru Valdštejnské jízdárny, zvýraznil to nejpodstatnější – duchovní hloubku buddhismu jako takového a pozoruhodný výtvarný potenciál umění s buddhismem spojeného.
Vystavená sochařská a malířská, ale i další, díla buddhistického umění, vytvářená dlouhých 18 tisíc let, od 2. do 20. Století, vznikala za tu dobu na nejrůznějších místech Asie. Jejich promyšlený a vyvážený výběr tak odráží základní myšlenku výstavy – multikulturní charakter buddhismu. Učení, ve kterém neexistuje, jak dokazuje i výstava, jen jeden jediný směr, ale souzní v něm bez problémů hned několik různých učení a tradic.
Mezinárodní tisková konference v mantinelech pandemie
Úvodní tisková konference moderovaná vedoucí oddělení PR a tiskovou mluvčí NGP musela vycházet z možností daných situací. Proto, ačkoli se konala v součinnosti se švýcarskými odborníky, nemohli se jí zahraniční partneři zúčastnit. Moderní doba ale nabízí moderní řešení, která - vzhledem k celosvětové a zatím stále vlastně nezvladatelné a nepředvídatelné pandemii posouvají vývoj i přizpůsobivost nás, kteří to potřebujeme. Proto byla vedle stolu s účastníky z naší strany, nainstalována obří obrazovka, na níž se objevili v přímém přenosu i zahraniční partneři. Na zástupce NGP zase mířila webová kamera a tak jsme se zúčastnili telemostu mezi Prahou a Curychem. Za normálních okolností především důvod k jásotu nad možnostmi techniky, vzhledem k důvodům, jež si toto řešení vynutily, spíše důvod k postesknutí si, nad omezením normálních mezilidských vztahů…
Ale jak je vidět, je třeba na vše hledět s duchovním nadhledem přesně v duchu učení Buddhova.
Úvodem, generální ředitelka Národní galerie, Alicja Knast kvitovala, že alespoň takto bylo možno tak dlouho připravovanou výstavu zahájit „spolu“ se švýcarskými partnery.
Na adresu výstavy Buddha zblízka pak především zdůraznila, že jde o výstavu, která si klade za cíl sbližovat rozdílné kultury a přiblížit budhistické myšlenky nám, evropským návštěvníkům výstavy.
Z obsahu výstavy zdůraznila, především unikát, patnáctimetrový japonský obrazový svitek, který je u nás vystaven vůbec poprvé.
Pak předala slovo hostům ze Švýcarska
- Nejprve hovořila ředitelka curyšského Muzea Rietberg, Annette Bhagwati.
I ona zalitovala, že nemohla do Prahy přijet, ale vyslovila potěšení, že nakonec je výstava zahájena.
Připomněla mimo jiné, že „výstava je unikátním počinem, neboť představuje buddhistické umění v celé jeho bohatosti, historické hloubce a regionální rozmanitosti.“
Krátce shrnula i historii sbírky Muzea Rietberg. Ta se píše od roku 1908, kdy získal zakladatel muzea, baron Eduard von der Heydt, hlavu Budhy, jež položila základ budoucí významné sbírky, která dnes představuje „poklad Muzea Rietberg.“
Následně poděkovala všem, kteří se spolupracovali při realizaci výstavy v Curychu i v Praze a ocenila pražskou ředitelku Sbírky asijského umění Markétu Hánovou.
- Po té předala slovo svému zástupci, Dr. Johanesu Beltzovi, spoluiniciátoru výstavy a řediteli celého projektu za švýcarskou stranu.
I on zalitoval nemožnosti Prahu navštívit, ale i on si cenil, že Praha výsadu dokázala otevřít.
Připomněl mimo jiné, že výstava je přehlídkou buddhistického umění z celé Asie, napříč kulturami, bez ohledu na hranice a doby. Že je cenná tím, že koncentruje soubor mistrovských děl dvou institucí a několika soukromých sbírek. Že je to fakticky první takováto výstava o buddhismu, budhistickém umění v Praze.
Posteskl si, že výstava byla připravována již od roku 2018 a že se ji podařilo díky okolnostem zrealizovat a v roce 2021. A že se konečně tedy podařilo „návštěvníkům výstavy nabídnout vhled do tohoto významného světového náboženství“.
A dodal:
„Buddhisté věří, že na světě není žádná látka, která by existovala samostatně. Vše co vzniklo, existuje díky příčinám a následkům. Jinými slovy, vše je mezi sebou propojené a n sobě závislé. Není so snad myšlenka k zamyšlení a ke sdílení?“
Po hostech dostala slovo ředitelka sbírky umění Asie Markéta Hánová
Nejprve provedla výčet toho co všechno výstava Budha zblízka přináší:
„Buddhistické umění z Museum Rietberg Zürich a Národní galerie Praha. Kdo byl Buddha Šákjamuni a co přináší jeho učení? Jakými cestami se šířil buddhismus z Indického subkontinentu do jihovýchodní Asie, Číny, Tibetu, Japonska a dalších oblastí? Historii buddhistického umění od jeho počátků představí poprvé v České republice výstava pořádaná Národní galerií Praha ve spolupráci s curyšským Muzeem Rietberg. Exponáty vytvořené od 2. až 3. po 20. století jsou výběrem nejvýznamnějších sochařských, malířských a dalších děl buddhistického umění ze sbírek obou institucí. Výstava prostřednictvím uměleckých děl, audiovizuálních a interaktivních prvků provede diváky tematickými kapitolami buddhistického umění a poučí je o vzniku a šíření buddhismu v asijských kulturách včetně jeho reflexe v českých zemích.“
Pak se rozhovořila o obsahu expozice.
„Úvodní kapitola výstavy ukáže rozmanitost, s jakou postavu zakladatele buddhismu zobrazovali umělci v oblastech, kam se jeho učení rozšířilo. Následují díla s náměty legend ze života Buddhy od jeho narození provázeného zázračnými okolnostmi po vstup do nirvány. Oddíl věnovaný učení buddhismu představí dva základní směry, théravádový a mahájánový, arhaty jako první šiřitele Buddhova učení, a dále buddhy a bódhisattvy postavy rozmanitého panteonu mahájánového buddhismu. Kapitola věnovaná šíření buddhismu napříč Asií obsáhne portréty mnichů, psané i tištěné buddhistické texty, zvukovou instalaci recitovaných modliteb nebo modely stúp určené k uchování relikvií. Závěrem výstava představí ohlasy buddhistické filozofie a praxe v českých zemích od konce 19. století po současnost včetně zájmu o sběratelství buddhistického umění.“
Dále to ještě doplnila:
„Projekt představuje v tematických okruzích význam a šíření buddhismu z Indie do dalších oblastí Asie i do Evropy. Pokusí se vysvětlit, kdo byl jeho zakladatel Buddha Šákjamuni (asi 480–400 př. n. l.), jakými cestami se buddhismus šířil přes jihovýchodní Asii a co přináší jeho učení. „Buddhismus je jednou z nejvýznamnějších myšlenkových tradic, jejíž hodnoty promlouvají k současné společnosti. Poznání těchto kořenů prostřednictvím výtvarné řeči je obohacující a zároveň srozumitelné. Výběr opravdu jedinečných uměleckých děl osvěžují na výstavě také zvukové interaktivní prvky nebo prostor pro meditaci.“
A nakonec jsme se vydali mezi exponáty
Za www.www-klulturaok-eu.cz, z prostého diváckého pohledu, musíme konstatovat, že výstava na nás působila velice emotivně, a jako zdařilý výtvarně scénografický výtvor. Přirozeně nás koncepce výstavy provázela jednotlivými kapitolami a sama nás vyzývala k přečetným zastavením a k obdivu i k údivu. A současně nás nenápadně zasvěcovala do informací, které jsme neznali, netušili a které nás zaujaly. Divák tedy nepotřebuje nějakého „průvodce“ výstavou, manuál k použití. Vše má logiku, navazuje na sebe a dává smysl. A v hlavě se skládá, samozřejmě neumělý, laický, ale přece jen jakýsi ucelený obraz smyslu filozofie, o které samozřejmě ví, ale které nerozuměl. Tedy, neporozumí ji nesporně plně ani po absolvování této výstavy, ta filozofie má oproti dnešnímu, navíc v jiné filozofii vzešlém člověku, náskok osmnácti tisíciletí, ale určitý obraz a pocit uznání v něm rozhodně zanechá. Jako první krůček za objevováním a poznáváním.
K odbornějším podrobnostem ale raději využijme odborné tiskové zprávy
„V úvodní kapitole výstavy se návštěvník seznámí s podobami, které Buddhovi daly různé asijské kultury, a bude moci porovnat jejich rozmanité styly. Další části jsou zaměřeny na díla inspirovaná jeho životem od narození až po vstup do nirvány, na buddhistické učení a jeho šíření napříč asijským kontinentem či na ohlasy buddhismu v českých zemích od konce 19. století po současnost.
Raritu mezi vystavenými uměleckými artefakty představuje 15 metrů dlouhý japonský obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s námětem legendy Buddhova života. Spolu s kaligrafickou částí bude poprvé k vidění v celé své délce také obrazová část svitku, a to i v digitální verzi s popiskami na webu.
Návštěvníci se mohou kromě uměleckých děl těšit na multimediální mapu, psané i tištěné buddhistické texty, zvukovou instalaci recitovaných modliteb a zenových kóanů nebo na filmový dokument Janka Rouse o současné praxi buddhistického učení různých směrů v České republice, vytvořený speciálně pro účely výstavy. Ve filmu zazní slova předního buddhologa Jiřího Holby, který přibližuje poslání buddhismu. „Buddhismus je neobyčejně rozsáhlá a komplexní filozoficko-náboženská tradice, která se za dobu svého trvání rozšířila téměř po celé jižní, střední a východní Asii do mnoha původně úplně odlišných kultur a měla velký vliv ve většině Asie. Nejvyšším cílem buddhismu je vysvobození se z koloběhu opětovných existencí (sansára), které jsou považovány za strastné a neuspokojivé kvůli jejich nestálosti a pomíjivosti. Buddhistická cesta se v praxi uskutečňuje přeměnou mysli či srdce, zejména však odstraňováním existenciální úzkosti, negativních stavů, prožitků a myšlenek a pěstováním stavů, prožitků a myšlenek pozitivních.“
A ještě malá poučná hra pro všechny
V bohatě členitých prostorách výstavy je nenápadně, ba skoro utajeně, rozmístěno, osm „stanovišť“ s osmi buddhistickými symboly štěstí. Nacházejí se tam slepotisková razítka a karty, připravené k jejich otisknutí. Problém je v tom, že sice kdo hledá, najde, časem, ale že nám jich vycházelo stále jen sedm. A sedmička je v souvislosti s našimi chatrnými znalostmi buddhismu zavádějící. Sedm Tibeťanů, například, známe všichni, kdo jsme se někdy nějak snažili zlepšit svou konstituci. Nabízela se otázka, zda to není chyták. Ne osm, ale sedm? Že by? Otištěním znaků na kartu jsme si moc nepomohli, protože jsou vyražené na karton a v šeru výstavy nejsou vidět. No, zkrátka prozradíme pointu, že jejich opravdu osm, ale jak je v bludišti zákoutí počítáme, tak někdy dospějeme k sedmi, někdy k devíti, dokonce a vždy se nám nějaké stanoviště s jiným polete. Třeba budete mít štěstí a lepší paměť. Rozhodně to za zkoušení stojí. A kde se „stanoviště“ nacházejí? To už ale neprozradíme…
Text připravil: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Buddha zblízka
3/12 2021—24/4 2022
Valdštejnská jízdárna
Mezinárodní výstavní projekt:
Národní galerie Praha ve spolupráci s Museum Rietberg Zürich
Vedoucí kurátoři: Markéta Hánová, Johannes Beltz
Kurátorky Národní galerie Praha: Zdenka Klimtová, Michaela Pejčochová, Jana Ryndová, Lenka Gyaltso
Kurátorky Museum Rietberg Zürich: Anna Hagdorn, Khanh Trinh, Alexandra von Przychowski
Architekt výstavy: Šimon Caban
Výstavu doplňuje bohatý doprovodný program ve formě přednášek a komentovaných prohlídek, ale třeba i jógy či meditace.
Na webových stránkách jsou k dispozici edukační materiály včetně zdigitalizovaného japonského svitku s kapitolami z Buddhovy legendy s podrobným výkladem.
Pro zájemce o hlubší kontext buddhistického umění vychází obsáhlý obrazový katalog v českém a anglickém jazyce a edukativní publikace Malý Buddha.
https://www.ngprague.cz/udalost/258/buddha-zblizka