Bouchalka aneb konečně domov sbírek z depozitáře GHMP jaký jim náleží a na světové úrovni
Nový areál depozitáře GHMP
Bouchalka
Dne 18. 8. 2026
Po celou dobu dosavadní existence GHMP
– tedy od roku 1963 –
jí chyběl depozitář, který by
splňoval všechny profesionální požadavky na uskladnění uměleckých děl.
Ani v době jejího vzniku jich nebylo málo a
neboť představovaly výsledky sbírkotvorného úsilí města
od 70. let předminulého (!) století.
Dne 18. 8, 2026 otevřela Galerie hlavního města Prahy
novou kapitolu ve svých dějinách.
Po mnohaletém úsilí byl úspěšně završen náročný projekt stavby nového depozitáře, který odpovídá nárokům 21. století z pohledu instituce,
spravující neustále se rozrůstající sbírku čítající aktuálně již
16 tisíc sbírkových předmětů.
Byli jsme při tom
Je vzrušující být u prezentace nějakého nového počinu. Navíc počinu veskrze pozitivního, což v dnešní době počinů kontroverzních či vysloveně negativních není zase až tak běžné.
Díky dlouholetému a laskavému zájmu GHMP o www.www-kulturaok-eu.cz jsme dostali možnost zúčastnit se ani ne tak moc prvoplánově slavnostní, jako především výjimečné, významné a mimořádně potřebné události, jako bylo představení nově zahájeného provozu areálu depozitáře GHMP v obci Bouchalka.
Stali jsme se tak svědky vzácné události. Nejen pro kulturní bohatství našeho hlavního města, které konečně po nekonečných peripetiích nalézá důstojné, a nejnovějším požadavkům odpovídající zařízení, které bude chránit a opatrovat za pomoci nejvyšší možné techniky a opatření hodnoty, jaké nemají často obdoby.
Událostí ale bylo už to, že jsme vůbec mohli do areálu a jeho prostor vstoupit. Spolu s dalšími předními informačními periodiky jsme se totiž mohli pohybovat v prostorách, které už nikdy nikdo takto „divácky“ navštívit nebude moci. Což je to nejlepší pro často nevyčíslitelné hodnoty uchovávaných a opatrovaných uměleckých předmětů, které depozitář záhy naplní. Protože už v době naší návštěvy běžel zkušební provoz areálu, byly v některých jeho částech uloženy první artefakty GHMP opatrované a nebylo lze tam z bezpečnostních důvodů fotografovat. I tak, jsme však v prázdných prostorách a se souhlasem GHMP, nějaké snímky pořídit mohli. Samozřejmě se rádi o ně, stejně jako o další informace týkající se areálu a jeho provozu, ochotně s návštěvníky našeho webu podělíme.
(ředitelka Galerie hlavního města Prahy, PhDr. Magdalena Juříková)
Z tiskové konference při zahájení akce
Úvodní slovo měl - jako vždy bravurní tiskový mluvčí magistrátu hlavního města Prahy, Vít Hofman. Slavnostního aktu se zúčastnili všichni hlavní protagonisté celého projektu. Na prvním místě samozřejmě paní ředitelka Galerie hlavního města Prahy, PhDr. Magdalena Juříková, historička umění, kurátorka a fotografka, která od roku 2012 působí nepřetržitě jako úspěšná ředitelka této instituce. To pod jejím vedením se zrealizoval celý projekt nového depozitáře GHMP, který provoz byl dnem 18. 8. 2026 oficiálně zprovozněn.
Mezi dalšími osobnostmi je třeba jmenovat ing. Tomáše Slabihoudka, radního města Prahy pro kulturu a Jiřího Sulženka, ředitele odboru kultury a cestovního ruchu na magistrátu hlavního města.
Po krátkých, oprávněně pochvalných a uspokojených projevech, následovalo v režii Víta Hofmana tradiční přestřihávání pásky a samozřejmě i nezbytný přípitek na zdar chodu nového vytouženého a mimořádně potřebného areálu.
(ing. Tomáš Slabihoudek, radní hlavního města Prahy pro kulturu)
Z vystoupení paní ředitelky Magdaleny Juříkové
Vzhledem k tomu, že paní ředitelka své působení ve vedení GHMP končí, což už vícekrát proklamovala při různých příležitostech a také s ohledem na fakt, že těžce se rodící nový depozitář takto vynikajících parametrů konečně dospěl k dokončení právě v závěru jejího angažmá v GHMP, měla plné právo na jistou míru emocí, a snad i zadostiučinění, ve svém projevu. Podařila se jí rozhodně skvělá tečka jejího působení v GHMP.
Z jejích slov jsme mimo jiné zaznamenali:
„Díla spravovaná GHMP se během let ocitala v různých provizoriích. Ať už šlo o odsvěcený kostel v Bohnicích, sklepení v Troji či protiatomový kryt v Hostivaři. Nikdy ale nešlo o zcela vhodné prostředí, vždy to bylo jen řešení dočasné a naprosto neodpovídající významu sbírky a potřebným parametrům její ochrany.
Teprve v roce 1993, po převzetí 2. patra ústřední budovy Městské knihovny, jsme získali příruční depozitář, který svou kapacitou posloužil k uschování těch nejprestižnějších obrazů v počtu několika desítek.
Tato situace byla ale zcela neudržitelná a dodnes mě udivuje, že to, zdá se, nikoho z mých předchůdců netrápilo natolik, aby začal usilovat o změnu.“uvedla Magdalena Juříková.
„Snažili jsme se tedy přesvědčit kompetentní zástupce hlavního města, aby nám svěřili odpovídající prostor pro zbudování nového depozitáře.
Zpočátku tu byla společná snaha hledat vhodné objekty v majetku města, ukázalo se však, že Bouchalka je z hlediska logistického i z hlediska prostorového potenciálu vlastně ideální.
A tak se začal plnit náš sen o stavbě, která nás jako muzeum skutečně posune do 21. století. Díky pochopení současného vedení KUC, v čele s Jiřím Sulženkem a podpoře hned několika radních pro kulturu, kteří se na Magistrátu za dobu vzniku depozitáře vystřídali. Od Hany Třeštíkové, přes Jiřího Pospíšila až po Tomáše Slabihoudka, za jehož působení se depozitář dnešním dnem stal vsněnou skutečností. A co je hlavní, jedná se o stavbu s mnoha špičkovými ekologickými parametry, díky čemuž dosáhneme i na dotaci Ministerstva životního prostředí z Národního plánu obnovy.“ doplnila Magdalena Juříková.
(Zleva: in. arch. Štěpán Jakubec, MIroslav Koláček, ing. Tomáš Slabihoudek, PhDr. Magdalena Juříková a Jiří Sulženko)
Ze vstupů dalších zúčastněných vyjímáme
Tomáš Slabihoudek označil vznik nového depozitáře za zásadní zlom v dějinách GHMP. Ocenil, že cenné sbírky se konečně soustředí na jednom místě a že vznik takto dimenzovaného depozitáře je opravdovým vstupem GHMP do 21. století.
Ocenil i technické parametry depozitáře, které jsou opravdu na světové úrovni z hlediska ekologického ale i všemožných úsporných řešení, jakými jsou tepelná čerpadla a podobně. K tomu je třeba přičíst i mimořádnou bezpečnost celého areálu a v něm uložených děl, po stránce ataků z venku i podmínek uvnitř. Krátce také vzpomenul na hektické poslední čtyři roky, kdy se projekt dovedl do vítězného konce. Závěrem, řekl doslova:
„Nový depozitář Bouchalka je investicí do ochrany kulturního dědictví, které Praha spravuje pro další generace. Po desítkách let provizorních řešení získává GHMP konečně moderní zázemí odpovídající významu její sbírky. Jsem rád, že se nám podařilo projekt za čtvrt miliardy korun dotáhnout do konce a zároveň využít moderní technologie, které výrazně snižují energetickou náročnost jeho provozu,“
Bouchalka
Zvláštní název místa, zvláštní osud objektu a něco málo z historie. Nejprve citujeme z tiskové zprávy GHMP věcná fakta:
· Areál Bouchalky byl vystavěn jako sklad léčiv a poté sloužil jako sklad civilní obrany.
· Dnešní jednopatrová hala SO 02 se stala azylem pro veřejnou plastiku, když zejména barokní originály nejen z Karlova mostu musely být postupně nahrazovány kopiemi.
· Ocitly se tu i další artefakty, které byly sejmuty z budov i území podléhajících změnám vlastníků či demolicím.
· Naproti této nemovitosti stála prázdná budova, kterou město chtělo využívat k uskladnění lamel k protipovodňovým zábranám.
Dodejme, že Bouchalku, jakožto obec, nalezneme u Kladna územně patřící městu Buštěhrad.
Bouchalka proslula také mediálně počátkem 20. let tohoto století dnes již zrušeným psím útulkem.
Ovšem nejzajímavější informaci vztahující se k obci Bouhalka a jejímu názvu, doplnila paní ředitelka, Magdalena Juříková, která v sobě nezapřela svoji celoživotní roli historičky a při oficiálním otevíráním depozitáře, Bouchalka, nás zaujala zajímavostí z dávné historie. Dozvěděli jsme se tak, že v obci byl odedávna rozlehlý zájezdní hostinec, neboť tudy vedla obchodní cesta směrem na Sasko. Formani tu zastavovali na noc, dávali si zde kovat koně, opravit vozy a podobně. Hostinec proto disponoval dílnami, kovárnou a stájemi i stáními pro normanské vozy. Což samo o sobě, přinášelo mocné celodenní - bouchání…
Navíc cestující i přepravci zboží, zde převážně tako nocovali a tím pádem samozřejmě i hodovali. A hluk a opilecký zpěv, doprovázený boucháním korbely o dubové stoly, přinášel bohaté další bouchání, tentokrát pro změnu v noci. Proto se vžilo ono označení Bouchalka…
(provozní náměstak GHMP, Miroslav Koláček)
Základní údaje o depozitáři Bouchalka
Depozitář vznikl pole návrhu ing. arch. Štěpána Jakubce. Ke komentované prohlídce nás ale pozval provozní náměstek GHMP pan Miroslav Koláček.
Úvodem nám připomněl pár zásad, na jejichž základě vznikl areál Bouchalka, jakožto nejmodernější a nejdokonalejší depozitář vytvořený pro ochranu památek, jaký snese plné srovnání s vrcholnými světovými depozitáři a který patří mezi snad jen desítku srovnatelných depozitářů u nás, včetně soukromých.
Miroslav Koláček nám také připomněl, že při projektování moderního depozitáře bylo zapotřebí myslet i na úspory energetických zdrojů, protože provoz takového depozitáře vyžaduje stabilní a velmi přesné parametry chlazení, vlhkosti vzduchu i tepla, které ani v dnešních katastrofálních výkyvech klimatu nesmí nikdy kolabovat. Ostatně právě dodržení těchto podmínek bylo jednou z nejnákladnějších položek v rozpočtu celé stavby, jejíž hodnota ve výsledku činila 249 milionů korun.
Další informace získané při komentované prohlídce
Miroslav Koláček nás také informoval, teď už ale raději citujeme přesně z tiskové zprávy, že: „Původní železobetonový skelet se podařilo přebudovat na nejmodernější depozitáře s prvky nejvyšší ochrany – a to jak z hlediska bezpečnosti celého areálu, tak vytvoření prostředí s ideálními podmínkami k péči a uchování děl.
V areálu se nachází 18 geotermálních vrtů, 100 kW fotovoltaická elektrárna i retenční nádrž na dešťovou vodu, kterou areál recykluje.
V místnostech, kde se nacházejí nejcennější díla, je zabudováno samozhášecí zařízení, které uhasí případný požár do několika vteřin.“
Dále jsme při procházení prostorami depozitářů, včetně těch, kde už jsme nemohli z bezpečnostních důvodů fotit, také dozvěděli že:
„Kromě depozitářů jsou v areálu k dispozici také plně potřebám odborných restaurátorů vyhovující vyčleněné prostory pro restaurátorské ateliéry na sochy a plastiky. Nechybí laboratorní prostředí na restaurování papíru, dále pracovny pro správce depozitářů, skladové prostory pro výstavní fundus, sklad publikací a také nově zrekonstruovaná hala pro veřejnou plastiku.
Depozitáře v dodatečné nástavbě, patrové hale SO 02 jsou určeny jak pro malbu, tak pro sochy a plastiky, ale také pro práce na papíře a fotografii.
Každá z výtvarných technik samozřejmě vyžaduje své vlastní specifické klimatické podmínky, které v depozitáři díky vyspělým technologiím je možné účinně regulovat a dodržovat.“
Dodejme, že projekt Depozitář Bouchlaka byl financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Cílem projektu Bouchalka tedy byla rekonstrukce areálu budoucího depozitáře Galerie hl. m. Prahy tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor, maximální stupeň ochrany a vhodné klimatické podmínky pro uložení uměleckých děl.
Modernizace areálu vedla ke zlepšení aktuálních standardů pro energetickou náročnost, a tím i k výrazné úspoře energií a emisí CO2.
Realizace projektu proběhla od září 2023 do května 2026.
Co říci závěrem
Že jsme za náš web rádi, že jsme se mohli účastnit události historické nejen pro GHMP, či město Prahu, ale hlavně pro cenné a vzácné umělecké artefakty, které je třeba opatovat stejně jako národní poklad.
Vznikem a zahájením provozu depozitáře Bouchalka se začala psát nová éra v praktické, ale nadmíru důležité úloze GHMP, jakou je vrcholně profesionální ochrana sbírkového fondu, jenž teď konečně bude moci galerie uchovávat tak, aby z něj i do budoucna bez problémů mohla veřejnost objevovat souvislostí i estetické zážitky pro mnoho dalších generací. Postupně se sem stáhnou všechna díla roztroušená v provizorních depozitářích dosavadních. Prognóza vedení GHMP - a i osobně Miroslava Koláčka - je, že kapacitně, postačí depozitář na nejbližší tři desítky let.
Nezbývá proto, než přát depozitáři Bouchalka hodně klidu a pohody při opatrování toho, co má město Praha a její instituce GHMP pod svou ochranou. Aby i naši potomci měli šanci setkávat se s uměleckými hodnotami napříč dějinami.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček (snímek pořízený z dronu, GHMP)
Nový areál depozitáře GHMP
Bouchalka
Dne 18. 8. 2026
