Bolest a sláva (Dolor y Gloria) aneb hlavní postava nejsem já, i když… Pedro Almodóvar
Lucerna - Praha
21. 5. 2019
Na pozvání společností Bioscop jsme měli možnost zúčastnit se novinářské projekce nejnovějšího filmu španělského režiséra a scenáristy Pedra Almodóvara ´Bolest a
sláva´/ (Dolor y Gloria), jenž na letošním, už 72. ročníku filmového festivalu v Cannes, soutěží o Zlatou palmu. Pro hlavní role snímku vsadil režisér na jistotu a obsadil své oblíbené a osvědčené - Antonia Banderase a Penélope Cruz. Tím vsadil i na divácký úspěch, neboť filmová veřejnost si obě osobnosti považuje neméně. Tak uvidíme… v našich kinech už v rekordním čase, téměř současně s projekcí na festivalu v Cannes od 23. 5. 2019.
Co praví synopse distributora
Salvador Mallo je slavný filmový režisér. Během kariéry nasbíral četné úspěchy. Teď se mu ale hroutí svět. Cítí jen prázdnotu a není schopen tvořit. Chce-li dál žít, musí najít příčinu. Ve vzpomínkách se vrací do dětství, 60. let, kdy s rodiči přijel do Valencie. Snaží se rozpomenout na spalující touhu po první lásce, již potkal v 80. letech v Madridu i na bolest z rozchodu. Tehdy cítil opojnost života i utrpení. Psaní mu bylo únikem a zapomněním. Kouzlo filmu mu přineslo slávu i vykoupení z neúspěchů života. Snímek Bolest a sláva tedy vypráví o složitosti oddělit tvůrčí proces od vlastního života a od vášní, které žití dávají smysl a naději. (zdroj: Bioscop)
Završení trilogie
Snímek Bolest a sláva je završením Almodóvarovy trilogie, která zahrnuje 32 let práce. První částí byl film Zákon touhy (La ley del deseo), který vznikl už v roce 1987. Druhou Špatná výchova (La mala educación) z roku 2004. Vždy byl hlavní postavou muž, vždy to byl filmový režisér, ale pohledy na život byly u každého jiné. Vždy se ale mísila fikce a reálný život a vždy se filmy neobešly bez dvou motivů, jimiž byla bolest a touha…
V posledním díle té neoficiální trilogie, ve filmu Bolest a sláva jsme svědky dvou milostných příběhů, jež v Salvadorovi Mallo (Antonio Banderas) zanechaly citelné stopy. Oba omezil čas a osud. Mallo je tedy ventiluje ve svých filmech. První si v čase, kdy se odehrával a kdy mu bylo 9 let, ještě neuvědomoval. Pochopil to až o 50 let po té díky náhodě.
Druhý se odehrál v 80. letech 20. století, kdy Španělsko žilo svobodou, po pádu režimu. Tenhle milostný příběh si naopak uvědomoval dokonce až příliš intenzivně a vrací se k němu v tvorbě proto, aby přehlušil to, jak skončil.
Vzniká monolog pro divadlo jednoho herce Alberta Crespo (Asier Etxeandia), v jehož prospěch se i vzdá autorství ve snaze nebýt s tímto monologem spojován. Hru - monolog nazve Závislost a Alberto ho hraje před prázdným bílým plátnem. To představuje kino, jež malý Salvador Malló objevil v dětství, vzpomínky z dospívání, cestu, jak v dospělosti unikal závislosti na heroinu, vše, co ho formovalo jako spisovatele a filmaře. Protože plátno bylo vždy svědkem jeho žití, společníkem v životních peripetiích i osudem.
Pedro Almodóvar hovoří o svém filmu
„Píšete-li příběh o režisérovi (a vaší prací je režírovat), musíte nutně vycházet ze zkušeností. Nejde nemyslet na sebe. Je to ale i praktické. Můj dům je domem, kde žije postava Antonia Banderase, nábytek v kuchyni i jinde je můj, nebo byly vytvořeny kopie včetně obrazů na zdi. Snažili jsme se, aby i Antoniova vizáž připomínala mou. Hlavně vlasy, ale i boty a oblečení, včetně barev jsou podle mého vkusu. Když bylo třeba zaplnit ve scéně nevyužitý kout, poslal jsem do svého domu asistenta, aby tam vzal nějaké předměty. Tohle je ten nejautobiografičtější aspekt filmu a pro štáb to bylo velmi pohodlné. Popravdě řečeno, kameraman José Luis Alcaine několikrát přišel ke mně domů v různou denní dobu, aby viděl, jaké mám v místnostech světlo a mohl ho pak přenést do filmu. Vzpomínám si, že jsem při zkouškách Antoniovi řekl: ´Pokud si myslíš, že ti v některých scénách pomůže mě napodobovat, můžeš, nebude mi to vaditˇ. Ale Antonio to odmítl. A měl pravdu. Jeho postava nejsem já... Na počátku jsem viděl sám sebe jako vzor postavy. Ale jen začnete psát, příběh si stanoví svá pravidla, stane se nezávislý na vašich představách. Realita nese nápad, námět, ale zbytek si musím vymyslet. A to je u mých filmů hra, kterou hraji rád…
Myslím, že to je nejlepší Banderasův výkon od Spoutej mě! (Átame!, 1989). Bolest a sláva je podle mě jeho znovuzrození a začátek nové herecké éry. Antonio je jeden z nejlepších herců, protože u něj máte pocit, že pohledem založí oheň. Pro štáb bylo ctí být svědky jeho hry. Je důvtipný, má širokou paletu drobných gest, která dokáže do postavy vložit s neuvěřitelnou lehkostí….
Penélope Cruz hraje mladou Salvadorovu matku v 60. letech. Od prvního filmu, který jsem s ní točil, ji považuji za ukázkový vzor španělské matky. V Bolesti a slávě je její postava matky velmi odlišná třeba od role matky ve Volveru (Volver, 2006). Obě jsou venkovského původu a mají nekonečnou schopnost bojovat a přežít, ale časy, ve kterých žijí, se liší. Ve Volver byla matkou v současnosti a v Bolesti a slávě matkou v poválečné době. Špatně oblečená, s horším účesem, silně mi připomněla Sophii Loren, kterou považuji za matku všech matek…
Co dodat?
Za www.www-kulturaok-eu.cz lze dodat, že snímek obsahuje detaily, jež dokonale dotvářejí životnost filmu a člověka ve věku hrdiny. Pedro Almodóvar ve svých 70 letech už má zřejmě podobné zkušenosti, a kolem sebe také přátele s podobnými zkušenostmi. A vynikající pozorovací talent k tomu….
Co ale není detail, nýbrž velká věc - událost. 58letý Banderas nemůže do nekonečna hrát jen mladistvé, svůdné a pohledné šviháky s vábivým charismatem. Něco musí ubrat a něco přidat. Naučit se i na plátně stárnout. A jak to řekl už sám Almodóvar, Banderas musí začít´novou hereckou éru´. A přesvědčivostí, jakou do role vložil, nesporně bude šokovat fanynky, překvapí obdivovatele muže a zděsí pamětníky jeho dávných filmů. Je tu z něj skoro stařec, plný neduhů a mindráků. Charisma má dál, to ano, ale to, jak ho bolí záda, snad ani nehrál. Inu musíme si zvyknout. A zdá se, že nás překvapí, a zase zaujme, i v té ´nové herecké éře´. Držme mu - i - palce.
Název snímku: Bolest a sláva (Dolor y gloria)
Země původu: Španělsko 2019
Režie a scénář: Pedro Almodóvar
Producenti: Agustín Almodóvar, Esther García
Kamera: José Luis Alcaine
Střih: Teresa Font
Hudba:Alberto Iglesias
Výprava: Antxón Gómez
Kostýmy: Paola Torres
Hrají: Antonio Banderas (Salvador Mallo), Penélope Cruz (Jacinta - mladá), Julieta Serrano (Jacinta - stará), Leonardo Sbaraglia (Federico), Asier Flores (Salvador Mallo - jako dítě), Asier Etxeandia (Alberto Crespo), Nora Navas (Mercedes), César Vicente (Eduardo), Cecilia Roth (Zulema), Raúl Arévalo (Venancio), Pedro Casablanc (doktor Galindo), Artemiy Spiridonov (Misha Averin) a další…
Casting: Eva Leira, Yolanda Serrano
Stopáž: 108 minut
Žánr: drama
Distributor: Bioscop
Premiéra: 23. 5. 2019
Ocenění: festival v Cannes 2019: Antonio Banderas - nejlepší herec za výkon ve snímku Bolest a sláva
Hodnocení: 89 %
Richard Koníček
Foto: bioscop, internet
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=scK5NkExigc