Barbora Chlastáková: Vztah aneb modrá květina´ jako symbol věčné touhy…

17.10.2018 12:02

The White Room/Pragovka -  Praha

17. 10. -  8. 11. 2018

 

 

 

 

Na vernisáži děl Barbory Chlastákové, výstavy Vztah, která proběhla  společně s dalšími nově uvedenými výstavami na Pragovce / Marika Volfová: Temporary Paradises; Kristýna Šormová: Seborea Bella, nás kromě prezentace velkoformátových obrazů (olejů na plátně) Barbory Chlastákové přivítaly tři dívky v zajímavých pozicích a úborech (koná se jen v den vernisáže).

 

 

„ Tělo jsem a duše“ - tak mluví dítě.

A proč nemluviti, jako mluví děti?

Procitlý, vědoucí však praví:

„Tělo jsem a tělo a pranic více; a duše jest jen slovo pro cosi na mém těle.”

Nietzsche, F., Tak pravil Zarathustra/ O těch, kdož povrhují tělem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otázky vzdalování se životu, odcházení, opouštění, smrti i otisků, které po sobě můžeme v hmotném světě zanechat, provázejí filozofy i umělce od první ruky, která se rozhodla pomalovat slabě osvětlené stěny jeskyně prvních homo sapiens. I tito první lidé se s pomíjivostí života vyrovnávali prostřednictvím umění, s magickou vírou, že když mamuty, soby nebo pižmoně nakreslí, ovládnou tak jejich osud i duši. A když zaznamenají člověka, naučí se v pěti tazích zpodobnit lidskou postavu, bude v tomto zobrazení žít navždy.

 

 

Barboře Chlastákové jde v cyklu Vztah o pojmenování tohoto jevu. Uchování vzpomínky, vztahu, který se zesnulým člověkem měli ti, kteří jej znali. Ať jde o fiktivní vzpomínku na zavražděné dívky ´Modrá žena´, či o osobní příběh a rozloučení s babičkou ´Opouštění´, vždy se autorka pokouší zachytit prchavost života a vztahu prostřednictvím tělesného tvarosloví. Zároveň i samotný proces malby je pro ni především vztahem - vztahováním se k sobě samé, k vlastnímu tělu ´Očekávání velké lásky´, ke světu, k diváku.

 

Zcela nezáměrně se v cyklu, jenž vznikal od roku 2013, objevují archetypální ´nápovědy´, vyjadřující v našem kulturním prostoru velmi blízké myšlenky.

 

 

 

Na Bářiných plátnech dominuje modř - je barvou nebe, dálky, vody, ireálného a fantastického, barvou božství a pravdy, a především pro německého básníka Novalise je ´modrá květina´ symbolem věčné touhy.  Plátna, jejichž primárním tématem je tělesnost a přítomnost těla v prostoru, jsou kompilátem různých postmoderních citací na zdánlivě roztříštěném zorném poli. Plátna citují art deco, přiznaně laškují s Man Rayem, Francisem Picabiou, Drtikolem.

 

Esence 20. let 20. století prostupuje v silné formální inspiraci kubistickými, rayonistickými a futuristickými postupy všemi plátny. Příznačná ´roztříštěnost´ obrazového pole, v němž autorka střídá florální a geometrické motivy, se v mnoha ohledech od futuristických či kubistických konstrukcí minulého století liší.

 

 

 

 

Společným rysem je však fakt, že formální disparátní podoba jednotlivých pláten je součástí dialogu autorky se světem - jejího ´vztahování se´ ke světu. Postrádá sice expresionistické zmatení z prudce se rozvíjejícího světa a velkoměst, v postinformační době vypovídá disruptivní (rozvrácená, chaotická) konstrukce pláten vlastní, podobně člověku nepříznivý příběh. V jednom z pláten ´Bouře´ se zásadně proměňuje perspektiva, jednotlivá pole spolu komunikují a silné erotické napětí je dynamizováno jednak barevnými valéry, ale také samotným předmětem obrazu.

 

 

Práce s hlubokou lidskou pudovostí otevírá Barboře další vrstvy, které s ní sousedí:

kromě naší smrtelnosti ´Opouštění´ jsou jimi

paměť

láska

sexualita

a v neposlední řadě ona modrá, k nekonečnu směřující touha ´modré květiny´,

která nás neopustí ani tehdy, kdy se ji rozhodneme opustit my... (text: Tomáš Kubart)

Kurátor výstavy: Tomáš Kubart

 

Barbora Chlastáková (* 1983 Příbram)

  • 2006 - 2012: studium Fakulty výtvarných umění v Brně (ateliér malířství II. u prof. Martina Mainera, od roku 2011 u Mgr. Luďka Rathouského)
  • 2008: studijní pobyt na Facultad  Bellas Artes, Cuenca, Španělsko
  • 2016: - rezidenční pobyt v Khasi Hills v Meghalava v sz. Indii
  • od 2007 vystavuje pravidelně v Čechách i v zahraničí

 

190 00 Praha 9

Kolbenova 923/34a

Máme otevřeno:

úterý - čtvrtek: 16.00 - 20.00 hodin

pá - sobota: 14.00 - 18.00 hodin

Vstup: volný

 

 

Hodnocení:  89 %

Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

 

 

 

 

www.pragovka.com

https://barborachlastakova.blogspot.com/