Úvod > Autumn Opening /Josef Bolf: Tušení stínu /A premonition of shadow aneb o existenciální samotě jedince v moderním světě...

Autumn Opening /Josef Bolf: Tušení stínu /A premonition of shadow aneb o existenciální samotě jedince v moderním světě...

24.09.2019 11:25

Národní galerie Praha/Veletržní palác - 1. patro/ochoz

20. 9. 2019 - 5. 1. 2020

Tiskovou konferenci u příležitosti nových projektů podzimní výstavní sezóny Veletržního paláce zahájila Ph.D. Tereza Ježková, tisková mluvčí Národní galerie, poté promluvil Ivan Morávek, generální ředitel, pověřený řízením NGP, že Národní galerie Praha tak odstartovala sérii výstav připravených k 30. výročí sametové revoluce - Autumn Opening. Představuje tak 4 projekty v čele s Milanem Grygarem ve Velké dvoraně a výstavou nejnovější tvorby Josefa Bolfa.

„Podzimní výstavní sezónu zahajujeme dvěma projekty výstavního cyklu Tři umělci – tři generace, který NGP pořádá při příležitosti letošních oslav 30 let svobody. Výstava Milana Grygara v monumentálním prostoru Velké dvorany shrnuje tvorbu nejdůležitějšího české umělce propojujícího zvuk, obraz a prostor. Druhým projektem je výstava Josefa Bolfa, na níž se malíř vrací k jeho ikonické technice škrábaných obrazů,“ uvedl Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění NGP.

Josef Bolf: Tušení stínu

Samotný název výstavy Tušení stínu

je odkazem na knihu Ludvíka Součka,

která byla součástí nedokončené trilogie Tušení.

V 70. letech to byl jeden z dostupných titulů

na téma záhad a nevysvětlitelných skutečností,

kniha se rychle stala kultovním nedostupným textem.

Ovlivnila tak později také tvorbu mladého Josefa Bolfa.

Otto. M. Urban, kurátor výstavy Josef Bolf: Tušení stínu pro novináře připravil komentovanou prohlídku a zahájil ji slovy, že příprava výstavy byla vzrušující a že doufá, že je to ve výsledku vidět. A že nejedná o retrospektivní přehlídku děl Josefa Bolfa. Základem expozice jsou naopak obrazy vytvořené v posledním roce, které doplňují starší díla včetně řady dosud nikdy nevystavených - dokreslující kontext vývoje tvorby Josefa Bolfa.

Tvoří společně kompaktní celek, a to jak svou formou, tak svým obsahem. Jsou jakousi syntézou řady motivů a témat, kterým se Josef Bolf věnoval již dříve a která nikdy zcela neopustil. Na první pohled se však jedná o odlišné práce. Zcela zásadně do formy vstoupila nedávná malířská zkušenost, jakási ´čistá malba´, kterou představil na samostatné výstavě ve Špálově galerii. Z odstupu se tato etapa zdá pro následný vývoj zcela zásadní. Přes zřejmou odlišnost však Josef Bolf rozvíjí i témata, která se u něj objevovala již dříve, dochází ale k jejich prolínání do ostatních možných světů. Pro naznačení těchto vazeb a odkazů jsou do souboru vystavených děl zařazeny i některé starší práce, včetně řady dosud nevystavených obrazů.

V nových dílech se Josef Bolf vrátil k pro něj dříve typické technice škrábaných obrazů,

kterou víceméně opustil před téměř 10 lety.

Stejně tak rozvíjí některá v minulosti zobrazovaná témata,

jako jsou existenciální samota jedince v moderním světě.

V expozici můžeme také zhlédnout projekce filmu i videa, která se týkají Bolfovy tvorby.

Místo, kde jsou obrazy vystaveny,

může často inspirovat k řešení specifických otázek tvorby,

tedy jak formy, tak obsahu.

Není ani výjimkou, když Josef Bolf pokresluje či pomalovává samotné výstavní prostory.

A tak na ochozu prvního patra Veletržního paláce vzniklo jedno nové dílo, site- specific kresba na panelu, umístěném v respiriu, tedy v prostoru společném s probíhající výstavou sochaře Alberta Giacomettiho. Takové spojení samo o sobě otevírá poměrně zajímavé otázky. Bolfova zrcadlová stěna je orientována do prostoru Malé dvorany a vlastně odráží a zmnožuje hlavní výstavu na ochoze. Dotváří tak celkový pocit propojenosti a vzájemné interakce, prolínání různých prostorů a obrazových vjemů, odkrývá další možnosti jejich vnímání. (kurátor: Otto. M. Urban)

Josef Bolf (* 1971 Praha)

1990 -1998: studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Načeradského, Vladimíra Kokolji a Vladimíra Skrepla
mezi lety 1996 a 2002 byl společně s Jánem Mančuškou, Janem Šerých a Tomášem Vaňkem členem skupiny Bezhlavý jezdec
díla jsou součástí předních tuzemských sbírek
sólové výstavy měl kromě řady českých galerií i v Paříži, Berlíně, New Yorku nebo Curychu

Použité výtvarné techniky (výběr)