Ateliér Jiřího Trnky na Chvalském zámku aneb ´Walt Disney Východu´ po půl století konečně opět v Praze!

20.01.2016 10:22

Chvalský zámek- Praha/ve všech prostorách zámku

16. 1.  -15. 5. 2016

 

"...od počátku věděl, že se může opřít pouze sám o sebe..."

 

Dobře připravená a předem tajená unikátní výstava světoznámého výtvarníka, ilustrátora, sochaře, scenáristy, loutkáře, kostýmního výtvarníka a režiséra animovaných filmů, jednoho ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiřího Trnky (1912-1969), jenž byl označován jako ´Walt Disney Východu´, nás ve Chvalském zámku mile překvapila. I když náš web www.www-kulturaok-eu.cz je častým hostem úžasných výstav a akcí konaných v této romantické stavbě na okraji Prahy, předem jsme netušili ani my, jak velké překvapení nám obětavý tým Chvalského zámku přichystá. Tím zvědavěji jsme na výstavu Ateliér Jiřího Trnky spěchali.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Muzeum Jiřího Trnky bych musel udělat leda u mě doma. A tam není místo. Ale ani já ani naše rodina nejsme pro. Byla by to mrtvá instituce. Spíš bychom si představovali něco živého, kde by se studenti učili animaci, bylo by to spojeno s cenou pro nejzdatnější a ideální by bylo, kdyby tam bylo divadlo a zrekonstruovaly se některé z otcových her z Dřevěného divadla,“

řekl autor výstavy Jan Trnka, syn Jiřího Trnky

 

 

To bylo tenkrát v 60. letech…

Představa unikátního výstavního počinu, jakým je výstava Ateliér Jiřího Trnky na Chvalském zámku v nás vyvolala vzpomínky na dětství, které jsme prožili s mnoha Trnkovými uměleckými projekty. Prvními byly knihy Jiřím Trnkou ilustrované. Ty nás provázely v našich prvních čtenářských krůčcích. Staré pověsti české, Anička skřítek a Slaměný Hubert, Míša Kulička… Ale i v letech pozdějších, jako třeba

Trnkovy ilustrace pro  Werichovo Fimfárum.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Se vstupem televize do našich životů pak Špalíček, krásně protiválečný a národní hrdost vzbouzející Pérák a SS, Bajaja, O zlaté rybce, Dva mrazíci s Janem Werichem a Vlastou Burianem, či později Dobrý voják Švejk. A určitě i Kybernetická babička a Ruka. Vzpomněli jsme si ale také na – pro nás už tehdy v těch asi tak 12 letech přímo obrovskou – výstavu, která se konala ve Valdštejnské jízdárně, na niž si dodnes pamatujeme jako na něco úžasného. Současně jsme si ale také uvědomili, že od té doby se sice občas něco málo z Trnkovy tvorby objevilo, ale v takovémto rozsahu a v takovéto komplexnosti jako nyní ve Chvalech - nikdy.

 

„Nejtěžší je začátek. Strach z prázdného papíru…“

Jiří Trnka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odvážný nápad a smělý sen ředitelky Chvalského zámku

Jiří Trnka se narodil 24. 2. 1912 v Plzni. Zemřel předčasně po těžké nemoci 30. 12. 1969 v Praze, ale čestný hrob má samozřejmě zase v Plzni, na plzeňském Ústředním hřbitově.

 

Plzeň si na svého rodáka z nejslavnějších vzpomněla při přípravách roku 2015, kdy se stala Evropským městem kultury.

 

Organizátoři oslovili Jana Trnku, syna Jiřího Trnky a jeho prostřednictvím i autorovu rodinu, zda by souhlasili s uspořádáním souborné výstavy. Jan Trnka měl v té době zpracovaný koncept výstavy, jejž nabízel už v roce 2012 k realizaci, ale ta se nepodařila. Jménem rodiny tedy souhlasil. Realizací jeho výstavního konceptu byl pověřen kurátor Marcel Fišer. Ten se společně se svým ´chebským týmem´ úkolu ujal a vytkl si za cíl, aby Trnkovo dílo bylo na výstavě představeno nejen v jeho neuvěřitelné šíři, ale také, aby byla zdůrazněna i různorodost výtvarných oborů, ve kterých Trnka působil.

 

Po roční přípravě se výstava v Plzni skutečně konala a na jejím výtvarném vyznění se podílel mimo jiné i architekt Jaroslav Vavřina. Výstava dostala jméno Ateliér Jiřího Trnky a umístěna byla v Galerii města Plzně.

Ohlas a úspěch byl mimořádný. Nelze se divit. Kvůli netradičnímu uspořádání a hlavně kvůli věhlasu Jiřího Trnky, bez ohledu na věk diváků, neboť tak či onak oslovuje dodnes každého z nás.

 

Do Plzně se v roce 2015 přijela podívat i ředitelka Chvalského zámku, Alexandra Kohoutová a její spolupracovnice. A zrodil se nápad. Odvážný, až snový a zdánlivě zcela neuskutečnitelný - přenést tuto výstavu do Prahy a umístit ji do Chval, do dispozic Chvalského zámku. I když se ta myšlenka zprvu jevila jako pouhopouhý sen a utopie, tak díky vytrvalosti Alexandry Kohoutové a bezpočtu dalších osob podílejících se na realizace jejího snu, se to nakonec podařilo.

Od 16. 1. do 15. 5. 2016 je skutečně tahle unikátní výstava pod stejným názvem, tedy Ateliér Jiřího Trnky, k vidění i v Praze, v Horních Počernicích, na půdě Prahy 20, na Chvalském zámku. Chvalský zámek a Horní Počernice se tak zasloužily o něco úžasného, o možnost zhlédnout soubornou expozici děl a prací Jiřího Trnky opět po půl století v Praze. 

 

„Zabývat se dílem Jiřího Trnky je dar pro každého historika.“

Marcel Fišer, kurátor výstavy

 

 

Co uvidíme

Neopakovatelnou výstavu prací Jiřího Trnky, nositele řady mezinárodních i tuzemských prestižních cen a vyznamenání jako je Cena Hanse Christiana Andersena, Mellièsova cena za nejlepší animovaný film, titul Národní umělec z roku1963 či Zvláštní cena poroty na Mezinárodním festivalu animovaného filmu v roce 1965. Ta neopakovatelnost prací Jiřího Trnky, ale není jen slovní vazba, je to bohužel i bohudík fakt!

 

Autor výstavy, syn Jiřího Trnky, Jan Trnka nám při zahájení, kam dorazil s většinou spoluautorů a v doprovodu širokého příbuzenstva Jiřího Trnky, všech věkových kategorií, s povzdechem sdělil, že takováto výstava se už nikdy takto komplexně nebude a nemůže opakovat. Souvisí to se složitostí jejího uspořádání, se zápůjčkami, financováním, podporou celé řady institucí a dalšími faktory. Ne vše vystavené je totiž v rukou potomků Jiřího Trnky.

 

A hlavně, tahle unikátní výstava představuje na jednom místě 360 originálních exponátů, obrazů, loutek, plastik, ilustrací, grafik a filmů. To vše v působivých a stylizovaných kulisách jakéhosi oživeného Trnkova výtvarného ateliéru. Nic tu ale není suchopárné, to by si autor výstavy Jan Trnka přál ze všeho nejméně.

 

Naopak, vše je živé, veselé, hravé, v řadě případů i interaktivní, a cílené na celorodinné návštěvy. Tedy tak, aby se děti pobavily, případně si i pohrály a dospělí si přitom zavzpomínali na své dětství, oživili si fakta a všichni dohromady si uvědomili, jak geniální tvůrce byl Jiří Trnka (mimochodem, jako snad jediný světový ilustrátor kreslil pravou, levou i oběma rukama, ačkoli pro psaní používal pouze ruku pravou…).

 

Výstava prostupuje všemi výstavními prostory zámku ve Chvalech. Tedy dvě patra, zámecká kočárovna a sklep. Ten je vyhrazen aktivnímu uplatnění fantazie a umu malých (ale třeba i velkých) návštěvníků. Nechybí tu proto dobové filmové studio, kde máme možnost si vyzkoušet  na vlastní kůži úmornou, ale krásnou práci animátora a uplatnit svou invenci při práci režiséra svého ´vlastního´ loutkového minifilmu. Součástí výstavy je i tak zvaný ´Kinoautomat´, kde se koná promítání klíčových filmů Jiřího Trnky, jako byl Špalíček, Staré pověsti české, Osudy dobrého vojáka Švejka, Sen noci svatojánské nebo Árie Prérie.

 

Byli jsme u toho

To, že se nám za www.www-kulturaok-eu.cz poštěstilo díky pozvání od ´zámecké paní´ a jejího týmu zavítat do Chval na zahájení výstavy, mělo pro nás mimořádný význam. Jednak se takříkajíc uzavřel kruh, kterým se protočily naše životní peripetie. Od někdejší dávné pražské výstavy, kterou jsme viděli počátkem naší cesty světem až po tu současnou výstavu, kterou jsme mohli zhlédnout na samém závěru naší pouti. A nutno k tomu přiznat, že se do našich okouzlením rozšířených zorniček na chvíli ta někdejší dětská radost opět navrátila. Navíc jsme měli štěstí. Nejen, že jsme zhlédli a prožili výstavu, ale jejím prostřednictvím jsme se znovu přenesli do svého vlastního dětství a jako bonus jsme dokonce mohli hovořit s autory výstavy, včetně skromného a neokázalého syna samotného Jiřího Trnky - Jana.

 

 

 

 

 

 

 

Jak už je na Chvalském zámku zvykem, výstavě a jejímu slavnostnímu oficiálnímu zahájení předcházela beseda. S těmi, kdo se na výstavě podíleli a hlavně s Janem Trnkou. Mohli jsme tak na vlastní uši slyšet, jak vznikla autorská koncepce výstavy. Cesta chronologického uspořádání, stejně jako cesta - řekněme - technologického uspořádání, tedy po jednotlivých tvůrčích disciplínách (ilustrace, film, loutky apod.), hrozily vznikem strnulé, statické až mechanicky působící výstavy. Proto došlo k výstavě členěné do jednotlivých témat bez ohledu na období vzniku a tvůrčí disciplíny. Navíc, oproti dispozičním možnostem plzeňského uspořádání výstavy, nabídl Chvalský zámek dispozičně zcela nové možnosti. Patro, přízemí a stylové sklepní prostory. A tvůrci – této modifikované výstavy – toho náležitě využili.

 

„Jsem moc rád, že jsem na té výstavě mohl pracovat.“

Jaroslav Vavřena, architekt výstavy

 

Viděli jsme a vnímali

V horní části výstavy jsme se mohli ponořit do oddílů ilustrujících tvůrčí přechody Jiřího Trnky. Od loutek Dřevěného divadla až po Národní divadlo. Přechod od pražského divadélka Rokoko, vedeného dočasně Jiřím Trnkou a zaměřeného na jeho tvorbu, až po vznik scén a kostýmů pro Národní divadlo. Přechod od Trnkova Betlému (přiznaně a záměrně inspirovaného obrazy Pietera Brueghela) po plně autorské zpracování lidového Špalíčku.

 

V dolní části výstavy jsou pak soustředěna témata, která Trnku přitahovala, k nimž se vracel všemi výtvarnými postupy - příroda, Shakespeare a Hans Christian Andersen. A nechybí ani autorova poslání budoucím generacím jako varující Kybernetická babička a Ruka.  

Ve sklepních prostorách zámku pak vznikl stylizovaný ateliér a interaktivní herna.

 

V kočárovně zase najdeme kino, kde lze sledovat jednotlivé filmy Jiřího Trnky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V každém z oddílů je něco pro nás nového, překvapivého. A v každém jsme byli plně zaujati.

V oddíle Pověsti a legendy jsme se obdivovali oblíbenému Trnkovu tématu, Jiráskovým Starým pověstem českým, ilustrovaným měkkými tahy, černobíle, s občasným oživením pastelem, vytvářející opticko-výtvarný soulad s příběhy zrodu naší národní existence.

 

 

V oddíle Na jedné vlně jsme si uvědomili Trnkovy souputníky (Jiří Brdečka, Jan Werich, František Hrubín, Vítězslav Nezval), jeho nejbližší přátele a spolutvůrce. Z hudebníků pak hlavně skladatele Václava Trojana a z básníků Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana.

 

V oddíle V pohádkové krajině nás nadchlo zachycení typických malebných českých krajin, takových, jaké je už neznáme a jak vypadaly ještě ve 40. letech 20. stol. 

 

Oddíl Příběh a tradice nabízel – kromě zmíněného půvabně počeštěného Trnkova Betlému - i působivá zachycení tradičních, dnes už povětšině téměř zapomenutých zvyků lidové kultury.

 

Oddíl Špalíček dokládal impozantní a osobitý Trnkův vstup do animovaného filmu. Bez zajímavosti – bude zajímat spíš rodiče – nebude, že po roce 1948 měl i Jiří Trnka problémy s ideology, na jejichž požadavky ovšem nereagoval a tvořil si dál a dál po svém. Nebýt Vítězslava Nezvala a jeho tehdejšího vlivu u soudruhů, měl by Trnka, a tím pádem i my všichni, smůlu a zůstali bychom bez jeho nádherné tvorby. Přitom se dnes právě na Nezvala nasazuje psí hlava, jako kdyby nic jiného než pár básní v duchu 50. let nikdy nenapsal…

 

Zvláštní je oddíl Tvář. Trnka rád a často maloval autoportréty. Výběr ukazuje vývoj jeho osobité tváře, ´zdobené´ jizvou, pozůstatkem nepodařené operace při zánětu dásně v dětství. Dochoval nám tak svá vysoce umělecká ´selfie´ z různých etap svého bohatého života.

 

Dozvěděli jsme se více i o tom, že Jiří Trnka dlouhodobě spolupracoval s jinou legendou moderního loutkářství – Josefem Skupou. Že byl jeho obdivovatelem od dětství, a že to byl Skupa, kdo se zasloužil o to, že Trnkův otec dal synovi souhlas, aby se věnoval loutkářství.

 

 

 

 

 

V roce 1930 se právě Jiří Trnka podílel na dotvoření dvou nových Skupových loutek, na vzniku Máničky a Žeryka. Ze spolupráce a přátelství obou velikánů vznikl v roce 1955 dokonce i Trnkův film, Cirkus Hurvínek, který je na výstavě také přímo v tomto oddíle výstavy promítán.

 

V oddíle ´Od Dřevěného divadla´ k Národnímu divadlu je zachyceno krátké, ale významné období roku 1936, kdy Trnka vedl své Dřevěné divadlo a provozoval je v noblesním prostoru pražského divadélka Rokoko na Václavském náměstí. Za nelehké doby okupace vznikly pak také ony známé a malebné Trnkovy ilustrace ke knížkám o Míšovi Kuličkovi.

 

V oddíle ´Imaginace přírody´ jsou zdokumentovány Trnkovy pohledy na přírodní motivy, zejména v díle Zvířátka a Petrovští, ke kterému se – ovlivněn informelem, surrealizmem a mimo jiné i tvorbou Toyen – vrátil ještě znovu v 60. letech. Charakteristický je pro Trnku třeba skoro všude se opakující motiv, jímž je rozeklaný strom.

 

V oddíle ´Cesty jinam´ zastoupeným především příběhy Tisíce a jedné noci z roku 1956, ale také Trnkovými ilustracemi k Alence v říši divů a samozřejmě i v jeho zcela autorském a unikátním díle (slovem i obrazem) – které se na výstavě také promítá – Zahrada.

 

V oddíle ´Andersen, Shakespeare´ můžeme obdivovat skvěle pojatou Trnkovu variantu Snu noci svatojánské, což byl dokonce vůbec první Československý širokoúhlý film.

 

Poslední oddíl ´Alegorie moci´ přestavuje především obě téměř odkazová díla promlouvající navždy k budoucím generacím - Kybernetická babička a až filozofická - Ruka.  

 

Na řadě míst výstavy vše doplňují rozkresy scénářů, projekce a ve sklepním minikinu je ve smyčce promítaná neskutečná řada Trnkou ilustrovaných knih (v databázi Národní knihovny ČR jich mají evidováno 397!). Projekce je ale vylepšená tím, že po virtuálním rozevření knihy na plátně díky počítačové technice ožívají i představované ilustrace.

 

„Vyrůstal jsem na knížkách. Jako celá naše rodina. Žil jsem mezi kresbami, ale nejvíc tu nostalgicky hledím na otcovy marionety ze třicátých let.“

Jan Trnka

 

Ve Chvalech složili poctu Jiřímu Trnkovi, jakou měla Praha udělat už dávno

 

I když ve Chvalech nebyly nikdy okrajové výstavy, teď se tam podařilo něco, o čem se celé Praze půl století ani nesnilo. Městská část Praha 20 se tak na čtyři měsíce stává ´hlavním městem naší výtvarné kultury pro děti (i jejich rodiče a prarodiče)´ díky této obsáhlé výstavě.  Dodejme ještě, že celý tenhle mimořádný projekt připravil Chvalský zámek ve spolupráci s Nadačním fondem ŠANCE, a že vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, MČ Praha 20 a Státního fondu pro podporu kultury ČR.

 

 

Chvalský zámek v Praze 9 – Horních Počernicích

Máme otevřeno: denně 9.00 -  17.00 hodin

Vstupné:

dospělí: 100 Kč

děti 3-15 let, senioři nad 65 let, studenti do 26 let a ZTP/P: 50 Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + až 3 děti): 260 Kč

 

Výhodné vstupné pro školní, dětské a seniorské kolektivy nad 10 osob, možnost objednat komentované prohlídky na tel. 281 860 130

Recepce + Infocentrum

(všeobecné informace o konání akcí, rezervace komentovaných prohlídek a prohlídek pro školy, vstupné apod.): tel.: 281 860 130

 

e-mail: infocentrum@chvalskyzamek.cz

www.chvalskyzamek.cz

 

Produkční a průvodkyně, soutěže a akce pro děti, vzdělávací programy:

Růžena Beránková, tel. 601 388 902, e-mail: ruzena.berankova@chvalskyzamek.cz

 

Doprovodné akce:

– 23. 1. 2016 od 10.00 – 17.00 hodin

 Pohádková sobota s Popelkou a světem Jiřího Trnky

 

– 24. 1. 2016 od 10.00 - 17.00 hodin

Pohádková neděle s Dlouhým-Bystrozrakým a světem Jiřího Trnky

 

  •  29. 1. 2016 od 17.00 hodin

Nocování dětí na zámku s hostinou, pohádkovými postavami, cestou za pokladem a filmy J. Trnky

 

– 6. 2. 2016 od 19.00 – 22.00 hodin

Strašidelná noc na zámku – Cirkus bude!

 

– 7. 2. 2016 od 14.00 hodin

Masopustní průvod na Chvalský zámek (začátek průvodu ve 14 hodin u ZŠ Ratibořická)

 

– 13. 2. 2016 od 10.00 - 17.00 hodin

Pohádková sobota na zámku s rytířem Janem z Chval a světem J. Trnky

 

- 14. 2. 2016 od 10.00 - 17.00 hodin

Pohádková neděle na zámku s Meluzínkou a světem J. Trnky

 

- 19. 3. 2016 od 10.00 - 17.00 hodin

Pohádková sobota na zámku se Zlatovláskou a světem J. Trnky

 

- 20. 3. 2016 od 10.00 - 17.00 hodin

Pohádková neděle na zámku s rytířem Janem z Chval a světem J. Trnky

 

Náš tip:

15. 2. - 15. 5 2016 bude v Malostranské besedě doplňující výstava Jiřího Trnky - Trnkova Zahrada 2. Vstupné bude při návštěvě obou výstav zvýhodněno!

Více na www.zahrada2.cz

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jan-trnka-a-matyas-trnka-zahrada2-aneb-hodlame-ji-dal-rozsirovat-napadu-mame-stale-dost/

 

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková