Antonín Dvořák a Morava aneb i po 111 letech je co objevovat
Muzeum Antonína Dvořáka – Praha
31. 1. 2015
Milé pozvání zaslané na www.www-kulturaok-eu.cz vedoucí oddělení práce s veřejností Českého muzea hudby do Muzea Antonína Dvořáka Mgr. Kristýnou Zámečníkovou, nás neobyčejně potěšilo. A zaujalo. Nová výstava o snad už dokonale probádaném tématu, jakým je Antonín Dvořák? Je ještě vůbec po 111 letech od mistrova skonu možno něco nového objevit a vystavit?
Prvotní údiv ale vystřídala následná jistota. Tým věnující se tomuto našemu a světovému hudebnímu velikánovi je neúnavný a osobně zainteresovaný. Takže, když nová výstava, tak nesporně něco nového přinese i těm, kteří jsou s osobou Antonína Dvořáka dokonale obeznámeni a zejména pak těm, kteří jsou ´jenom´ jeho obdivovatelé. A tak, pozvání na večer 30. 3. 2015 na zahájení výstavy Antonín Dvořák a Morava jsme samozřejmě přijali.
Měl by tam občas zavítat každý
Návštěva Muzea Antonína Dvořáka není – přiznejme si to upřímně – ani mezi obdivovateli hudby vůbec a ctiteli Dvořáka - zase až ta častá. Škoda. Škoda už z hlediska naší duševní relaxace. Půvabný barokní letohrádek, zvaný Amerika, se téměř skrývá obstoupen komplexem nemocničních budov jen pár kroků od extrémního ruchu velkoměsta rozťatého nesmyslnou magistrálou.
Návštěva muzea a přilehlé, tiché až neuvěřitelně poklidné zahrady, je tak trochu prostupem do jiného časoprostoru. Odhlédneme-li od poslání, jemuž úspěšně slouží již od roku 1932, tedy Muzea Antonína Dvořáka, jde o duševně povznášející zážitek, který nás navíc obohatí o téměř důvěrná setkání s Mistrem.
Dodejme, že Muzeum Antonína Dvořáka udržuje bohaté domácí i zahraniční kontakty a že je – a nejen proto - vyhledávaným cílem hudbymilovných turistů a posluchačů Dvořákovy hudby, stejně jako specializovaných odborníků. Od nás i ze světa. A že atmosféra daná blízkostí četných osobních předmětů Dvořákových, stejně jako náhledy jeho partitur a samozřejmě Mistrova klavíru, svádí získat si cosi i na památku. Proto, v maličké prodejničce umístěné u vchodu doobjektu, lze zakoupit nejrůznější suvenýry, nádherné novotisky a hlavně bezpočet nahrávek Dvořákových skladeb.
Návštěva v Dvořákově muzeu není nikdy jen klasickou návštěvou muzea, ale také možností se zastavit ve shonu a na chvilku zasnít. Třeba i se sluchátky, v audiokoutku, kde si lze navolit skladbu, kterou znáte, nebo naopak vnímat tu, kterou ještě neznáte.
Dvořák a Vila Amerika
Připomeňme, že Muzeum Antonína Dvořáka je nedílnou součástí Českého muzea hudby, a spolu s ním patří do kontextu expozic Národního muzea. V roce 1932 byla za jeho sídlo zvolena tzv. vila Amerika, barokní letohrádek, jenž si nechal počátkem 18. st. vystavět hrabě Jan Václav Michna z Vacínova dle projektu špičkového architekta té doby, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Okolní zahradu zdobí sochy z dílny jiného z velikánů, Matyáše Bernarda Brauna. Stylový interiér zdobí mimo jiné nádherné nástropní fresky od Johana Ferdinanda Shora, a to na náměty antické mytologie.
Zajímavostí jistě je, že není nikde prokázáno, že by kdy Antonín Dvořák v této budově byl. Přesto se jako jeho muzeum hodila dokonale. Předně pro svoji důstojnost a reprezentativnost odpovídající významu Antonína Dvořáka. Ale závažnějším důvodem volby objektu za sídlo Dvořákova muzea byl fakt, že mistr prožil většinu života nedaleko odtud, v činžovním domě v Žitné ulici, a kolem Vily Amerika chodíval často na procházky směrem k nedalekému kostelu na Karlově.
83 let pilné a zaujaté práce
Muzeum Antonína Dvořáka je monotématické. Po celou dobu existence, generace odborníků a nadšenců vyvíjejí kulturně-osvětovou činnost s věnovanou osobnosti skladatele Antonína Dvořáka (1841-1904). Systematicky, po celou dobu, bez přerušení kvůli dějinným zvratům či z jiných důvodů se zde shromažďují a zprostředkovávají odborníkům i veřejnosti nejrůznější dokumenty týkající se Antonína Dvořáka. Především notové autografy, dále korespondence a listinné dokumenty, ale i výtvarná díla, dobové fotografie, programy, plakáty, předměty osobní potřeby a další archiválie…
Díky tomu muzeum disponuje dnes už zcela unikátním souborem skladatelových notových rukopisů a korespondence. Uchovává a opatruje i rozhodující díl Dvořákova notového archivu a jeho knihovny. To vše vždy názorně ilustruje skladatelovy úspěchy a růst obliby jeho díla až do dnešních dnů. Mimořádně cennou sekcí sbírky je i značně rozsáhlá pozůstalost předního dvořákovského badatele Jarmila Burghausera.
To vše, můžeme v muzeu vidět v zásadě pokaždé, neboť to tvoří základ stálé expozice Muzea Antonína Dvořáka v Praze, která se nalézá v přízemí vily.
Znamená to, že kdykoli zavítáte do vily (je celoročně přístupná), zhlédnete expozici přibližující životní a tvůrčí peripetie Antonína Dvořáka jako člověka i tvůrce. Seznámíte se s milníky jeho díla, s jeho koncertní a pedagogickou činností, prohlédnete si ukázky rukopisných partitur, nahlédnete do korespondence, uvidíte fotografie a zasníte se nad osobními památkami na Mistra.
A teď už o nové výstavě - Antonín Dvořák a Morava?
Protože muzeum je i centrem dvořákovského bádání a spolupodílí se i na různých typech vědecké činnosti, je zákonité, že stále, i 111 let od Dvořákova skonu, je co objevovat, a tím pádem i vystavovat. Jen si vybrat to správné téma.
A tak, zatímco například předchozí výstava reflektovala Dvořákovo zaujetí tehdy vrcholnou formou moderní dopravy – železnicí (znám je jeho výrok, že by směnil všechny své symfonie za vynález lokomotivy), tak ta současná výstava je věnována vztahu Antonína Dvořáka k Moravě.
Na zahájení nás proto uvítala její kurátorka - Veronika Vejvodová - která výstavu, spolu s Kateřinou Novou, připravila. Pak se ujal slova PhDr. Jan Kachlík, jenž nás krátce, vtipně, zajímavě a neškolometsky(!) upozornil na to nejzajímavější a nejméně známé, co se na výstavě lze dozvědět.
Zdůraznil, že Morava, byla pro Dvořáka šťastnou hvězdou.V roce 1875 byl tento čtyřiatřicetiletý, chudý a neznámý týmový hudebník vyzván, aby vytvořil pro Moravu na objednávku 3 skladby. Vznikly první 3 z později tak proslulých a světově hraných Moravských dvojzpěvů.
V porotě byl tehdy již slavný a renomovaný skladatel Johannes Brahms, který byl kompozicemi Dvořáka ohromen a předal je s osobním doporučením k vydání renomovanému hudebnímu nakladatelství do Berlína. To si od Dvořáka vyžádalo další skladby, a tak se Dvořákova hudba dostala záhy do celé Evropy. A jméno Antonín Dvořák žádaným na koncertních pódiích, kde své skladby Mistr také dirigoval.
Z výstavy plyne, že to však nebyl zdaleka jediný jeho kontakt s Moravou. Naopak.Vazby Dvořáka k Moravě byly silné, osobní a celoživotní.
V první řadě to bylo Brno. V něm přítel a obdivovatel Antonína Dvořáka, Leoš Janáček. Na výstavě se lze začíst do přátelské i pracovní korespondence obou skladatelů. Přečteme si třeba - mimo jiné – obdivná slova Janáčka, o tom, že Dvořák se nespokojí s jediným brilantním nápěvem, ale nechá ho prostoupit klidně až pěti dalšími. Dvořák zase radí Janáčkovi nad jistou partiturou, kterou mu Janáček zaslal k posouzení, že těm dvěma ½ tónům po sobě sice rozumí, představují vzlyk, ale že jsou chybou.
Jak nám v přednášce zdůraznil PhDr. Kachlík, byl to právě Janáček, kdo posléze upravil ke spokojenosti Dvořáka Moravské dvojzpěvy pro sbor a klavír.
Dalším moravským centrem, k němuž měl Dvořák vazbu, byla Olomouc. Zde měl Dvořák také přítele, vikáře Jindřicha Geislera, spisovatele a hudebního organizátora. Jeho zásluhou se stal Dvořák čestným členem slavného a významného spolku Žerotín. A po jeho vzoru i dalších pěveckých a hudebních spolků v okolí. I zde, v této části výstavy, najdeme řadu zajímavých materiálů.
A třetím centrem, jemuž je věnována další samostatná část expozice, je Kroměříž. Zde měl Dvořák přímou vazbu, na přítele Emila Kozánka, organizátora hudebního života v Kroměříži.
PhDr. Kachlík ale ve svém úvodu také připomněl, že jde-li o Moravu, mohl by do kompletu patřit také Lipník nad Bečvou.Tam žila vynikající klavíristka, Amálie Nerudová, nadšená interpretka Mistrových kompozic, která se z hlediska uměnovědy zasloužila o unikát, opis jedné Dvořákovy skladby, tak, jak jí ji původně poskytl k reprodukci. Oficiálně je však už archivována a hrána po autorské předělávce. Srovnávání oprav a změn je pro odborníky přímo lahůdka.
Nakonec nás PhDr. Kachlík informoval, že se srovnatelná (a stejně i nazvaná) výstava na téma Dvořák a Morava konala v roce 1941, v Brně. Za nacistické okupace pozvedala národní sebevědomí. Její daleko hlouběji propracovaná obdoba se tedy nyní objevuje v Muzeu Antonína Dvořáka, s odstupem tří čtvrtin století.
Závěr patřil Dvořákovu dílu
Samozřejmě, že muzeum, jehož nedílnou činností je pořádání dvořákovských přednášek a koncertů, připravilo koncert i pro příležitost zahájení výstavy Antonín Dvořák a Morava. A jak jinak než třemi z jeho Moravských dvojzpěvů, v Janáčkově úpravě pro klavír a sbor, a ještě několik dalších Dvořákových skladeb na moravské lidové texty. Díla přednesl pěvecký sbor MáTa složený z rodičů žáků základní umělecké školy. Skvělý přednes s mimořádně nadšeným a prožitým vedením půvabné dirigentky sklidil po zásluze dlouhý potlesk.
Ve svitu odpoledního slunce se nám dokonce zazdálo, že snad i sám Mistr, se na svém portrétu na stěně, spokojeně usmíval (doslova) pod vousy.
Národní muzeum - České muzeum hudby - Muzeum Antonína Dvořáka
120 00 Praha 2
Ke Karlovu 20
Spojení: Metro C, stanice I. P. Pavlova
Tel./fax: 224 923 363
|
Máme otevřeno: Pondělí: zavřeno |
Základní vstupné:
Plné: 50 Kč
Snížené: 30 Kč (pro seniory nad 60 let, držitele průkazů ZTP, ISIC, ITIC, děti 6–15 let, studenty SŠ a VŠ po předložení studijního průkazu)
Rodinné: 90 Kč (pro dospělé s dětmi - max. 2 dospělí a 3 děti)
Ostatní vstupné:
Školní výpravy: 10 Kč/os. 1 člen pedagogického doprovodu zdarma (hromadný vstup se neohlašuje ani se neprovádí rezervace)
Skupinové vstupné: 10% sleva ze základního vstupného pro organizovanou skupinu nad 30 osob s hromadnou platbou
Zdarma: děti do 6 let, dětské domovy, SOS dětské vesničky, držitelé průkazek: ZTP/P a jejich doprovod, AMG, ICOM, ICOMOS, NPÚ, Zväz múzeí na Slovensku, Společnost NM, Benefit karta GSA - MDČR
Zakoupené vstupenky platí do celého objektu. Nelze zakoupit vstupenku pouze na jednu výstavu nebo stálou expozici. Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby.
Fotografování a filmování pro nekomerční účely a bez použití blesku a stativu v ceně vstupenky.
Lektorované vzdělávací programy pro školy
Lektorované vzdělávací programy pro školy jsou poskytované pouze v českém jazyce a po předchozím objednání na telefonním čísle +420 603 872 524 (v pracovní dny mezi 8 a 12 hodinou
Cena za službu:
Výprava maximálně do 30 osob: 60 Kč/osoba
1 člen pedagogického doprovodu zdarma
Kompletní přehled naleznete na našem webu v sekci Pro školy.
Komentované prohlídky pro veřejnost
Komentované prohlídky pro veřejnost jsou poskytované pouze v českém jazyce po předchozím objednání na telefonním čísle +420 724 412 278
Cena za službu:
200 Kč v českém jazyce
500 Kč v anglickém a německém jazyce
Objekt není bezbariérově přístupný: k objektu vede několik schodů – pracovníci muzea mohou na vyžádání pomoci. Více informací na tel.: 224 918 013
- Studovna Muzea Antonína Dvořáka: Přístupná po předchozí telefonické objednávce.
- Muzejní obchod: v nabídce mimo jiné - nahrávky Dvořákových skladeb, nototisky suvenýry a další
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, internet