Anna/ Dechem aneb umění spojuje národy a kurátoři umělce
Galerie Villa Pellé – Praha
19. 11. 2015 - 30. 1. 2016
Máme rádi Villu Pellé, novorenesanční objekt v tiché části Prahy 6. Máme rádi celou tu osobitou pražskou lokalitu. Před časem nás služební cesty přiváděly do jiné podobně půvabné stavby nalézající se poblíž Villy Pelé - do Lannovy vily. Máme rádi i procházky touto vilovou oblastí, kde lze najít a obdivovat nejeden skvost užitné architektury. Je proto nanejvýš správné, že Villa Pelé žije a ještě správnější je, že je věnována výstavám a umění vůbec. Zaslouží si to. Vila jako taková i umění v ní představované. Obojí se tu dokonale snoubí.
Jedním dechem na Annu / Dechem
Když jsme dostali pozvání od neúnavné duše pražské kulturní tribuny- Galerie Villy Pelé, Kláry Voskovcové, nešlo odolat. Byť se ten den sešlo akcí víc než dost. Nedá se nic dělat, ale 18. 11. 2015 jsme zavítali do Villy Pellé na výstavu s poněkud záhadným názvem Anna / Dechem. A když se před námi otevřely noblesní výstavní prostory téhle překrásné vily, procházeli jsme je se zatajeným dechem a výstavu shlédli doslova jedním dechem. A ne jednou…
Za vše může kurátorka výstavy
Na tiskové konferenci konané k zahájení výstavy nás Klára Voskovcová nejprve seznámila s autory výstavy a pak nám s netajenou radostí oznámila, že tato výstava je pro ni i pro Galerii událost výjimečná. Především tím, že jde o výstavu skla. Tato umělecká kategorie totiž v novodobé historii Galerie dosud uspořádána nebyla. Druhou výjimečnosti pak je, že v Galerii vystavují v rámci jedné výstavy dva (a fyzicky dokonce tři) autoři. Jak se to stalo a proč, nám pak objasnila kurátorka této průlomové výstavy - Tereza Bruthansová (na foto vlevo).
Příběh, jehož rozuzlením je právě konaná výstava, je vlastně docela prostý. Tereze Bruthansové svěřila malířka Anna Neborová své obrazy s tím, zda by je šlo vystavit. Terezu Bruthansovou nejen upoutaly, ale současně svou specifičností i přivedly na myšlenku oslovit zcela odlišnou autorskou dvojici, která vystupuje pod společným názvem studio Dechem.
A Dechem vdechuje podobně křehkou a subtilní krásu, jaká je zachycena a přímo dýchá z obrazů Anny Neborové, pro změnu artefaktům ze skla. Pod názvem tvůrčí dvojice Studio Dechem se skrývá Michaela Tomišková a Jakub Janďourek.
A tak kurátorka oslovila Annu Neborovou i Studio Dechem s návrhem na jejich společnou výstavu. Všichni tři tvůrci se tak prostřednictvím kurátorky seznámili spolu navzájem a také se svými díly. A protože je, jak se ukázalo, opravdu spojovala jistá vnitřní spojitost, tak s návrhem na uspořádání společné výstavy souhlasili. A začala se rodit výstava s podivným názvem - Anna / Dechem.
A aby toho souznění nebylo málo, malířka Anna Neborová je mimo svou vlastní tvorbu i vysoce kultivovanou sběratelkou českého uměleckého skla vzniklého po 2. sv. válce. A tuto svou sbírku – přesněji její část – byla ochotna poskytnout na společnou výstavu do Galerie Villy Pellé.
A jak jsme na vlastní oči viděli, všechno to do sebe nádherně zapadá a výsledným efektem je výstava, kterou – jak už bylo řečeno – zhlédnete pro její křehkost se zatajeným dechem a pro její poutavost ji prožijete doslova jedním dechem.
Takže, když to shrneme, platí to, co se píše v tiskovém materiálu k výstavě:
Výstava ANNA / DECHEM je netradičním spojením světa současného umění a designu prostřednictvím nevšedního média – českého skla.
Výstava obrazů malířky Anny Neborové se prolíná s originálními objekty studia Dechem, vytvořenými ve spolupráci s galerií praguekabinet. Bonusem je výběrová přehlídka dosavadních realizací Michaely Tomiškové a Jakuba Janďourka (Studio Dechem), nositelů ceny Czech Grand Design za rok 2014.
My jen dodáme, coby pamětníci, že druhý bonus byla výstava ze sbírky Anny Neborové. A bude všem milá, co rádi sklo. Zejména starším, kteří žili a vnímali umění českých sklářů po válce.
Sklo v obrazech Anny Neborové
Vystavené obrazy Anny Neborové jsou oleje na plátně, z let 2012 – 15. Návštěvník se s nimi setká už v přízemní hale Galerie. Tam jsou představeny čistě jen obrazy. Rozměrná plátna s názvy jako Váza, Doteky, Fragmenty, Zrcadlení, ale také třeba Pocta Morandimu (Giorgio Morandi /1890 - 1964/ byl svébytný italský malíř zátiší) jsou autorčinými snovými odrazy, které asi nejlépe charakterizuje jeden z názvů autorčiných obrazů – Zrcadlení. Jsou zrcadlením čehosi křehkého, pomíjivého, průsvitného, mizícího a zjevujícího se.
Souznění Anny a Dechem
Ve stejném duchu jsou i další obrazy Anny Neborové instalované v 1. patře Galerie. Zde ale instalátory výstavy neomezovaly provozní funkce Galerie jako v přízemí (svatby, koncerty, besedy) a mohl být tedy prostor sálů vyplněn jak obrazy, tak díly studia Dechem, vytvořenými přímo pro souznění s obrazy Neborové.
Setkáme se zde tedy opět s autorčinými průsvitnými jemnými obrazy navozující pocity pomíjivosti tajícího ledu, zachycující určitý, vždy ale neopakovatelný okamžik, jenž trvá pouze díky obrazu a který se blíží uklidňujícímu snu.
Spolu s obrazy jsou zde však v prostoru instalovány také podobně pojatá díla ze skla, vytvořená studiem Dechem. Představují, alespoň dle názvů, jakési dosud neobjevené planety, vznášející se v neznámu kosmického nekonečna, které stejně jako obrazy na stěnách zachycují neopakovatelnost okamžiku a nemožnost zhmotnit nadčasovou dočasnost. Skleněné artefakty tu hrají, každý, více odstíny téže barvy, nikdy nejsou zcela jednoznačné a vždy odrážejí v bezpočtu úhlů okolní svět, dopady světla, obrazy na stěnách a vlastně i samotné návštěvníky.
Jiný svět nebo jen jiné vyjadřovací prostředky?
Samostatná místnost v tomto patře je věnována zmíněnému segmentu sbírky Anny Neborové. Nejde o to, zda je to je to nejlepší, co naši skláři a sklářští výtvarníci poválečné etapy sklářského řemesla vytvořili a není to ani podstatné. Důležité je, že jde o ´krásné staré kusy´, jež se staly namnoze předlohou obrazů malířky, a které vstřebávali i novodobí následníci sklářské tradice u nás, tvůrci ze studia Dechem. I oni vstřebávali to, co bylo už vytvořeno a posouvají to nyní dál.
Jinými prostředky, jinými vyjadřovacími metodami, ale pořád jde o sklo, sklo křehké, sklo, které je materiálem zachycujícím okamžik, kdy jedna hmota už končí a druhá ještě nezačala.
V tomto sále, i když by se to na první pohled nemuselo zdát, je základ tvorby jak Anny Neborové, tak studia Dechem. A zde je také netušený společný prapočátek jejich spřízněnosti.
Druhé patro
Příjemný romantický prostor přiznaného podkroví s krovy a nejednotným profilem, upomínající na naše dětské hry na tajemných a dřevem či senem vonících půdách chalup babiček, kdesi na venkově, byl poskytnut k realizaci samostatné tvorby studia Dechem.
A hle, zase to funguje! Zase jiný pohled na totéž. A my se tu setkáváme - mimochodem vůbec poprvé - s výběrem prací obou designérů, jakými jsou netradiční a nekonvenční svítidla vytvořená pro společnost Kavalier Design, ale i abstraktnější kolekce nazvané Antihmota a či vtipně a s nadsázkou - Bandasky.
Nejde tu už sice tolik o sny a pouhou křehkost skla, ale spíše o jakési vyústění všech dole přestavovaných snů směrem k reálnu, jež však v sobě tají i prostor pro tvůrčí fantazii a radost z tvorby. Není divu, že právě studio Dechem bylo (mimo jiné designové špičky) osloveno pořadateli První přehlídky designu v Ostravě - Meat Design Ostrava. K jejich nemalé radosti pozvání také přijali. (Akce probíhá od 20. – 22. 11. 2015 v nově zrekonstruovaných industriálních prostorách bývalého ostravského Dolu Hlubina)
Jak to vidí kurátorka výstavy?
Zde už ale dejme slovo přímo kurátorce výstavy, Tereze Bruthansové:
„České sklo je nosné téma výjimečného výstavního projektu, jenž uvádí v tvůrčí dialog malbu a design. Jeho dar hry se světlem a barvami, delikátní křehkost a magická síla inspirují jak přední malířku Annu Neborovou (v roce 1994 absolvovala pražskou AVU), tak designéry Studia Dechem. Neborová ve svém posledním cyklu zachycuje vázy a dekorativní předměty z lisovaného a hutního skla, které sbírá a na výstavě též představuje. Její obrazy, vyznačující se něžnou a barevnou stupnicí a abstrahující zkratkou, se staly inspirační výzvou Michaely Tomiškové a Jakuba Janďourka k vytvoření kolekce objektů, v nichž opustili funkčnost a oddali se podmanivé kráse skleněné plastiky.
Autoři provádějí proces abstrahování původních forem váz, jež Neborová započala na svých plátnech, na hranici materiálových možností skla. Soustřeďuje se v podstatě na malbu, průsvitnost a specifickou tonalitu obrazů. Na první společné výstavě Anny Neborové a Studia Dechem je tak původní české sklo exponováno ve více pozoruhodných dimenzích. Prvotním inspiračním zdrojem prolnutí tří rovin jsou vázy a mísy, ať už lisované nebo z hutního skla, těžítka i typické hutně zpracované ryby z železnobrodského skla. Neborová tyto předměty, jež donedávna nechyběly snad v žádné domácnosti, léta sbírá a v poslední době i „portrétuje“ na působivých malbách. Díky použití delikátního malířského stylu, na vzniklých zátiších, často jen v náznacích, tušíme tvary původních modelů. Znovu a znovu fascinuje hra světel, způsobená otáčením skla v různých úhlech, magická průsvitnost, škála barev, která vzniká překrýváním skleněných objektů.
Michaelu Tomiškovou a Jakuba Janďourka ze Studia Dechem, známé tvůrce originálních objektů ze skla, nejnovější cyklus obrazů Anny Neborové neobyčejně oslovil. Blízké jsou jim jak náměty, tak i barevná tonalita a světelná průsvitnost pláten, balancující na pomezí konkrétního zátiší a abstraktní malby. Inspirováni těmito obrazy, vytvořili kolekci jedinečných skleněných objektů, které jsou velkorysými volnými sochami se smyslem pro detail a vizualitu. Odkazují tak mimochodem volně k faktu, že také vázy, mísy a těžítka z českého skla 2. pol. 20. století (často je navrhovali významní autoři, kteří se tak za bývalého režimu mohli svobodněji realizovat) sloužily a stále slouží především jako dekorativní umělecké předměty.
Na výstavě proto nechybí ani původní modely obrazů, tj. staré vázy a další předměty z malířčiny sbírky, které v efektním aranžmá nainstalovalo Studio Dechem. (zdroj: Tereza Bruthansová)
Komentované prohlídky výstavou s autory
26. 11. 2015 18.00 hodin / 12. 1. 2016 - 18.00 hodin
8. 12. 2015 16.00 hodin – tvůrčí dílna s Annou Neborovou.
Kurátorka: Tereza Bruthansová
Pořadatel: Porte / Galerie VillaPellé
Producent: Vladana Rýdlová, Porte
Grafická úprava: Zuzana Lednická / Studio Najbrt
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková