Alberto Giacometti aneb proč odmítal tvořit realisticky či co to jsou plakety?!
Národní galerie / Veletržní palác Praha/1. patro
18. 7. - 1. 12. 2019
Národní galerie Praha vůbec poprvé představila českým návštěvníkům dílo jednoho z nejvýznamnějších, nejvlivnějších a zároveň nejoblíbenějších umělců 20. století, sochaře a malíře Alberta Giacomettiho (1901 - 1966). Vzhledem k tomu, že www.www-kulturaok-eu.cz právě dlela v Jeseníkách, nezúčastnila se ani tiskové konference ani vernisáže. Unikátní výstava Alberto Giacometti (jejíž propagace dosáhla i do Jeseníku) ihned po návratu byla samozřejmě navštívena, a tak předkládáme aspoň oficiální tiskovou zprávu.
Rozsáhlá retrospektivní výstava (včetně dvou krátkých filmů) mapuje vývoj Giacomettiho umělecké tvorby napříč půlstoletím. Sledujeme umělcovo zrání od let umělcova dospívání ve švýcarské Stampě přes avantgardní experimenty v meziválečné Paříži až po její vyvrcholení v jedinečném zobrazování lidského těla, jímž se umělec proslavil nejvíce. Působivé existenciálně naléhavé protáhlé postavy, které Giacometti vytvářel po 2. sv. válce, reflektují autorův cit pro křehkost a zranitelnost lidské bytosti.
Ústřední místo v Giacomettiho tvorbě zaujímá ženský akt,
ať už realizovaný podle modelu, nebo zpaměti. Většinu jde o extrémně protáhlé figury:
„Zapřisáhl jsem se, že už svoje sochy nezmenším ani o kousek.
A tak jsem zachoval výšku.
Ale moje postavy hubnou a hubnou…
Jsou nesmírně vysoké, ovšem tenké jako nitky.“
A. G.
„Díky spolupráci s pařížskou nadací Fondation Giacometti,
která spravuje pozůstalost Annette a Alberta Giacomettiho,
můžeme našim návštěvníkům představit více
než 100 sochařských děl včetně vzácných originálů ze sádry.
K vidění jsou i Giacomettiho klíčové malby a kresby,
dokládající celou šíři jeho technických dovedností a tematického záběru,“
řekla Julia Bailey,
kurátorka výstavy ze Sbírky moderního a současného umění NGP.
Ve Veletržním paláci jsou vystavena Giacomettiho díla jako Kráčející muž (1960), Stojící žena nebo Ženy z Benátek, jež zaujaly publikum na italském bienále v roce 1956, ale i další ikonická díla, jako jsou Žena - lžíce, Žena s vozem, Nos i vzácné drobné plastiky, intimní portréty členů umělcovy rodiny a přátel, kteří po celý život představovali Giacomettiho oblíbené modely.
Alberto Giacometti,
jehož Jean-Paul Sartre
označil za jednoho z nejdůležitějších existencionalistických umělců,
odmítal tvořit realisticky,
protože mezi uměním a skutečností vnímal příliš velkou propast.
„Originalita Giacomettiho díla spočívá v tom,
že se nachází na samém kraji této propasti.
Jeho dřívější zápolení se zobrazením
se mu stalo vlastním do té míry,
až se stalo hybnou silou jeho tvorby,“
uvedla Catherine Grenier,
kurátorka Fondation Giacometti,
prezidentka Giacomettiho Institutu a spolukurátorka výstavy.
Výstavu Alberto Giacometti připravila
Národní galerie
ve spolupráci s nadací Fondation Giacometti Paříž
Kurátorky:
Julia Tatiana Bailey (NGP)
Serena Bucalo-Mussely (Fondation Giacometti)
Catherine Grenier (Fondation Giacometti)
Architektonické řešení: Atelier A&D - Eva Jiřičná, Georgina Papathanasiou
Alberto Giacometti (* 10. 10. 1901 v Borgonovu (Stampa), v malé vesnici v italské části Švýcarska
- otec, Giovanni Giacometti (1868 - 1933) = slavný švýcarský neoimpresionistický malíř
- otec, Giovanni Giacometti měl další 3 děti: Diega(1902 - 1985), Ottilii (1904 -1937) a Bruna (1907-2012)
- 1904: rodina se přestěhovala do domu ve Stampě, kde si otec, Giovanni Giacometti zřídil ateliér
- 1914: otec, Giovanni Giacometti malého Alberta zasvětil do kreslení a malování
- v prosinci 1914: Alberto vytvořil svou 1. sochu: bustu bratra Diega, který se pak stal jeho hlavním modelem
- 1915: vznikla jeho 1. olejomalba Zátiší s jablky. Tato raná díla zůstala po celý Giacomettiho život v ateliéru
- modelem mu stáli i jeho bratr Bruno, sestra Ottilia a matka
- 1915 - 1919: studia na Vyšší protestantské škole ve Schiers poblíž Coire
- 1919 - 1920: studia přerušil studia a zapsal se na École des Beaux-Arts, později na École des Arts et Métiers v Ženevě
- 1920: opustil školu
- Alberto G. objevuje Tintoretta, Giotta, egyptské umění, město Řím
- 1921: usadil se v Římě, v domě otcova bratrance, poté si pronajal malý ateliér na Via Ripetta
- 1922 - 1927: přestěhoval se do Paříže a studuje sochařství ve třídě Antoina Bourdella na Académie de la Grande Chaumiere
- 1925: pronajal si malý ateliér poblíž hřbitova Montparnasse
- seznámil se s Pierrem Matissem, synem malíře Henriho Matisse
- 1926: přestěhoval se do ateliéru na rue Hippolyte-Maindron č. 46, kde žil do své smrti
- 1927: podruhé vystavoval na Salon des Tuileries
- 1928: vytvořil první z ´plaket´(´plochých postav´), např. Hledící hlavu
- 1929: seznámil se s Jeanem Cocteauem a André Massonem, s Louisem Aragonem, Georgesem Bataillem a historikem Carlem Einsteinem
- 1930: Man Ray jej představil návrháři interiérů Jeanu - Michelu Frankovi, pro kterého vytvořil první dekorativní umělecké objekty
V Galerii Pierre Colle vystavil Zavěšenou kouli (1930 - 1931), již Salvador Dalí označil za prototyp objektu se ´symbolickou funkcí´. Možnost zhoupnutí koule na půlměsíci odkazuje současně na jemné pohlazení i prudký zářez. Dílo má zjevnou erotickou dimenzi podtrženou možným pohybem. Jedná se o první ´klecový´ objekt, který Alberto Giacometti vytvořil.
- 1931: stal se oficiálně členem surrealistické skupiny André Bretona
- 1933: 1. grafické ilustrace, publikování několika textů v časopisech Le Surréalisme au service de la revolution a Minotaure
- 25. 6. 1933: zemřel Albertův otec
- 1934: distancuje se od surrealistického hnutí a navrací k práci podle přírody
- 1935: rozchod se surrealistickou skupinou
- podnikl solitérní průzkum tématu hlav
- na konci roku 1935 se seznámil s Isabelou Nicholas, která se stala jeho přítelkyní a modelkou
- 1937: přátelil se se Samuelem Beckettem, navštívil Picassa v jeho ateliéru
- 1938: srazilo jej auto, následkem nehody poté lehce kulhal
- 1939: seznámil se s Jeanem – Paulem Sartrem (filosof) a Simone de Beauvoir (spisovatelka)
- 1. 9. 1939: vypukla 2. sv. válka
- 1941: vpád německých nacistických jednotek do Francie
- Giacometti v prosinci 1941 odjel do Švýcarska a setrval zde až do konce války
- 1943: ve Švýcarsku se seznámil s Annette Arm, která se v roce 1949 stala jeho ženou a jednou z oblíbených modelek
- září 1945: návrat do Paříže
- 1949: londýnská Tate Gallery zakoupila sochu Ukazující muž, první Giacomettiho dílo, které se dostalo do evropského muzea
- 19. 7. 1949 se oženil s Annette Arm
- 1950: v newyorské Gallery Pierre Matisse představil nové sochy, mezi nimi i figurální kompozice na čtvercových podstavcích
- 1952: Musée de Grenoble zakoupilo Klec, první z Giacomettiho poválečných děl, které se dostaly do veřejných francouzských sbírek
- 1958: 1. sólová výstava v Japonsku. Seznámil se s Caline, která byla až do roku 1955 jeho milenkou a modelkou
- 1961: 1. cena za sochařství v každoroční přehlídce Carnegie International v Pittsburghu
- 1963: kvůli objevenému rakovinnému vředu byla mu odstraněna větší část žaludku
- 1964: dostal ocenění Guggenheim International Award za malbu
- 25. 6. 1964: zemřela jeho matka
- 1965: v Londýně, New Yorku a Kodani se uskutečnily 3 Giacomettiho výstavy
- obdržel Národní cenu za umění francouzského Ministerstva kultury
- 11. 1. 1966: náhle zemřel v nemocnici v Coire
Fondation Giacometti, Paříž,
založená v prosinci 2003, je soukromá instituce,
oficiálně registrovaná jako nezisková organizace.
Jejím posláním je ochrana, šíření a propagace díla Alberta Giacomettiho.
Nadace, coby jediný dědic Annette Giacometti, vdovy po umělci,
vlastní největší sbírku děl Alberta Giacomettiho na světě.
Sbírka čítá na 350 soch, 90 obrazů, 2000 kreseb a stejný počet grafik.
Nadace má za úkol svou kolekci spravovat, restaurovat a rozšiřovat.
K dispozici má archivní fondy fotografií, dokumentů a korespondence umělce.
V čele Nadace stojí Catherine Grenier.
Máme otevřeno:
úterý - neděle: 10.00 - 18.00 hodin
středa: 10.00 - 20.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková