Úvod > Adam Štěch ve Vile Winternitz představuje Laboratoř stylů aneb Poválečná architektura v Japonsku 1945–1982

Adam Štěch ve Vile Winternitz představuje Laboratoř stylů aneb Poválečná architektura v Japonsku 1945–1982

31.07.2026 17:50

Laboratoř stylů

Poválečná architektura v Japonsku 1945–1982

Adam Štěch

11. 6. - 4. 10. 2026

Vila Winternitz

Japonská architektura 20. století je

fascinující evolucí experimentů a adaptací na dramatické změny

ve společnosti, průmyslu a moderním životním stylu.

V 50. a 60. letech 20. století se Japonsko plně otevřelo zbytku světa a

architektura se stala jedním z hlavních atributů

nové technologicky vyspělé země.

Evropské modernistické vlivy byly mladou generací architektů

transformovány do charakteristického městského jazyka hustě osídlených měst. Modernismus, brutalismus a později specificky japonský styl metabolismus

stály u zrodu nových odvážných projektů, které

změnily tradiční Japonsko v jednu z nejmodernějších společností světa.

Vydat se do Japonska? Tak na Cihlářku 10…

Sen mnohých, ale i nedostupná realita většiny. Zájemci proto jistě rádi uvítají možnost seznámit se s poválečnou japonskou architekturou, což by - i kdyby se do Japonska vydali - bez znalého průvodce bylo prakticky nemožné.

Náhradní řešení až do října nabízí Winternitzova vila, kde se přes léto koná další z výstav fotografií Adama Štěcha, pořízených na jeho cestách a zaměřených na tamní architekturu. Aktuální výstava, nazvaná Laboratoř stylů, s podtitulem Poválečná architektura v Japonsku 1945–1982, přináší soubor autentických fotografií cestovatele, fotografa a především znalce světové architektury, historika architektury, Adama Štěcha.

Výstava je už druhou částí triptychu letošních fotovýstav ve Vile Winternitz věnovaných japonské architektuře. Po architektuře předválečné, se tentokrát Adam Štěch zaměřil na poválečnou architekturu Japonska, tedy stavby vzniklé v letech 1945 – 1982.

Prostřednictvím svých unikátních fotografií nám autor představuje ikonická díla předních japonských architektů, jakými jsou Kenzó Tangeho, Kishó Kurokawy či Kazuo Shinohary. Zajímavostí je, ale i to, že součástí expozice jsou i další a neméně pozoruhodné stavby, Adamem Štěchem objevené při jeho putování Japonskem, které zachycují a demonstrují všeobecnou proměnu Japonska ve druhé polovině 20. století.

(Kenzo Tange – Yoyogi)

Proč Laboratoř stylů?

Japonská architektura 20. století je naprosto fascinující evolucí experimentů a adaptací. Přerod Japonska, po stránce hospodářské, politické i vnitrospolečenské, uskutečněný bezprostředně po zničující a prohrané válce, vrcholící tragickými událostmi - zničenými městy Hirošima a Nagasaky, byl pro Japonce zásadní. Došlo ke změně vnímání - až do té doby neměnného tradicionalistického a nedotknutelného císařství, v moderní Japonsko, absorbující nemodernější trendy vyspělého světa. Změny ve společnosti, průmyslu a moderním životním stylu byly zásadní. V 50. a 60. letech 20. století se Japonsko plně otevřelo zbytku světa a ani architektura nezůstala stranou. Stala se jedním z hlavních atributů nové technologicky vyspělé země.

Kurátor a historik architektury Adam Štěch v této své výstavě navázal na svoji předešlou expozici věnované předválečné japonské architektuře a pokračuje tak v líčení příběhu o vývoji tamní - moderní - architektury po válce. Jeho vlastní, u nás zatím nikým takto nepojatý fotografický výzkum, mapuje rozmanité tendence japonské architektonické kultury a staví vedle sebe ikonické projekty elity architektů. Pro odborníky mimořádně inspirativní a pro laiky značně přitažlivé pojetí této fotografické výstavy ještě dále zpřístupňuje celou problematiku ukázkami dobového japonského nábytkového a produktového designu.

Osvědčený autorský tým kreativní skupiny Okolo - Matěje Činčery a Jana Klosse - představil ve Winternitzově vile svůj již šestý výstavní cyklus, který tak vtipně, zajímavě, ale i názorně, demonstruje v komorním prostředí Vily značně rozsáhlé téma, prezentované na - pro nás – předšedším objevných fotografiích.

(Adam Štěch – přijímá poděkování od zástupce Japonské ambasády)

Adam Štěch o výstavě

„Japonská architektura druhé poloviny 20. století je fascinující

evolucí experimentů a adaptací na

dramatické změny ve společnosti, průmyslu a moderním životním stylu.

V padesátých a šedesátých letech se Japonsko plně otevřelo světu a

architektura se stala jedním z hlavních atributů nové technologicky vyspělé země.

Modernismus, brutalismus a později i metabolismus stály u

zrodu odvážných projektů, které proměnily tradiční Japonsko v

jednu z nejmodernějších společností světa.,“

Co jsme ještě zjistili od Adama Štěcha…

Jak už jsme naznačili, tak mimo zmíněné ikonické realizace od vrcholných představitelů japonské poválečné architektury, můžeme na výstavě spatřit také další stavby, které neprávem, ale i právem, unikají pozornosti reprezentačních architektonických katalogů, neboť se jedná zpravidla o „velmi neortodoxní stavby, které se v běžných dějinách architektury objevují jen zřídka“, jak doslova poznamenal Adam Štěch.

Na výstavě najdeme i ukázky čistě japonské speciality, jakou je architektura, „hledající rovnováhu mezi technologickým pokrokem a tradiční japonskou estetikou.“

Zvláštní kapitola architektonický - metabolismus

Velkým přínosem zejména pro odborníky, jsou snímky ilustrující jeden mimořádně specifický architektonický směr, zrozený právě a jen v Japonsku, označovaný jako - metabolizmus. Jedná se o zcela specifický fenomén, jehož vznik se řadí do 60. let a přetrvával ještě počátkem let 70. Smysl tzv. metabolizmu je – jak zní doslovná definice „orientace na rozvoj a změnu architektonických komplexů, ale i jednotlivých staveb v čase, na úkor spojení stacionárních a proměnných prvků v jejich struktuře.“

(Ukázka české stopy – Antonín Raymond, Gunma hall)

A nezbytná česká stopa…

Významnou roli na výstavě hraje také příběh českého architekta Antonína Raymonda,

který se stal jednou z klíčových osobností japonského modernismu a výrazně ovlivnil hned několik generací místních architektů. Samozřejmě, že Adam Štěch při své cestě za japonskou architekturou tento zajímavý fakt nemohl pominout a na výstavě nepřipomenout.

(Kazuo Shinohara – Umbrella house)

S architekturou se snoubí i design

Výstava je i důkazem, že zmíněný poválečný rozvoj Japonska nebyl pouze otázkou velké architektury, ale v plné šíři se dotkl také designu, technologií a v neposlední řadě i proměny každodenního života Japonců vůbec.

Proto je součástí expozice i výběr ikonických ukázek japonského produktového designu

od předních osobností japonského designu Soriho Yanagiho a Isamua Noguchiho, stejně jako připomínka technologických symbolů poválečného období, mezi něž patří zejména proslulý vysokorychlostní vlak Shinkansen či první generace dnes už světoznámé elektroniky značky Sony.

Text: Richard Koníček

Foto architektury: Adam Štěch, foto: výstavy a jejího zahájení: Tobiáš Cysař