Active Public Space aneb víme, jak zajistit zdravý život (čistý vzduch i snesitelný hluk) stále rostoucímu počtu obyvatel velkoměst?!
Kvalitář - Praha
31. 8. – 22. 9. 2017
„Architektura je vůle.
Vůle určité epochy přenesená do prostoru.“
Ludwig Mies van der Rohe
Na vernisáži nové výstavy, výstavy Active Public Space, která byla připravena ve spolupráci s CCEA MOBA a Michalem Kindernayem, jsme se ve výstavním sále octli uprostřed několika souběžně probíhajících videí. Dominující bylo video z náměstí I. P. Pavlova v Praze, které se řadí mezi nejvíce znečištěná místa v Česku. Kromě jiného zde zhlédneme i krátkou netradiční módní přehlídku na magistrále. Výstavu zahájil Jan Dotřel, poté dostali slovo autoři výstavy (CCEA MOBA a Michal Kindernay).
„Každá etapa architektury a urbanismu za sebou zanechá jisté charakteristické znaky odrážející jak pozitivní ideové a technologické objevy, tak i stejnou měrou stopy negativní. Výraznou tendencí posledních dekád je exponenciální nárůst počtu obyvatelstva na planetě, z něhož většina žije právě ve městech.
Zejména velkoměsta (na světě jich je přes 4 tisíce) musejí v důsledku vysokého množství kumulovaných obyvatel na malé ploše čelit mnoha ekologickým a urbanistickým problémům. Lidstvo se nachází ve fázi svého vývoje, kdy stále naplno využívá především neobnovitelné energetické zdroje a současná světová politika dává přednost řešením ekonomickým, namísto globálně ekologickým. Ukazuje se však, že jsou to zejména urbanistické teorie ve spojení s expanzí nových technologií, co dokážou hledat potencionální odpovědi na tyto problémy.“
Výstava Activ Public Space představuje architektonické projekty, které mají ukázat budoucí vize, jakým způsobem by města v brzké budoucnosti mohla fungovat. Základním stavebním kamenem této změny by měly být primárně inteligentní technologie a jednoduchý schvalovací proces jejich prosazování.
Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje Centrum pro středoevropskou architekturu MOBA (CCEA MOBA), které se mimo jiné zasazuje o transformaci pražské magistrály v kvalitní městský bulvár.
Jedním z ukázkových projektů propojení volného umění a urbanistického apelu je ve Kvalitáři prezentován - projekt Vzduch – pohyb – zvuk, který CCEA MOBA uspořádalo s audiovizuálním umělcem Michalem Kindernayem.
Ten zde ve své videoinstalaci reflektuje měnící se stupeň znečištění ovzduší a hlukového smogu na frekventované křižovatce I. P. Pavlova, kterou se denně pohybuje více než 50 tisíc lidí.
Michal Kindernay
- se ve své tvorbě věnuje generování zvukových map městského prostoru a snaze hlouběji pochopit vnitřní strukturu města jakožto organizovaného celku
- v jednom z jeho dalších projektů se věnuje vytváření 24hodinových video záznamů jednotlivých ulic s frekventovanou automobilovou dopravou. Doba, kdy se ve videu nevyskytují žádná auta, se proti celým 24 hodinám rovná pouhým několika málo minutám
Jedním z nejpodstatnějších úkolů umění je služba veřejnosti v podobě reflexe a kritiky soudobých problémů. Ukazuje se, že právě umění ve spojitosti s architekturou a urbanismem dokážou nejen oslovovat velké množství významně situovaných autorit, ale také nabízet možnosti, jak realizace do veřejného prostoru implementovat.
Zdárným příkladem bylo Benátské bienále architektury z roku 2010, které se zaměřovalo na ekologii a urbanismus.
Mha přede mnou, mha za mnou: Yellow Fog (žlutá mlha)
Práci svého studia zde představil dánsko-islandský umělec Olafur Eliasson. Na této výstavě prezentujeme (video) jeho vídeňský projekt Yellow Fog z roku 2008, ve kterém pracuje s mlhou jakožto prvkem, poukazujícím na viditelnost vody ve vzduchu.
Příkladem inteligentních technologií jsou konstrukce tzv. hubů, tedy interaktivních jednotek uvnitř města, které reagují na stav okolního prostřední jeho přímou změnou. Pokud je centrum města v letních obdobích přehřáté, taková jednotka dokáže v bezprostředním okolí snížit teplotu takřka o 10 stupňů.
V roce 2007 tento koncept realizovalo studio Ecosistema Urbano v Madridu jejich stavbou Eco Boulevard. Tyto stavby mohou být postaveny velmi ekonomicky, buď pouze jakožto konstrukce porostlé organickým povrchem, nebo v sofistikovanější variantě – pomocí vloženého chladícího zařízení napájeného solární energií.
Dalším způsobem interaktivního způsobu proměny prostředí je snaha o změnu zřejmě nejpalčivější problému – znečištěného ovzduší. Skutečnou revoluci v tomto ohledu začíná dělat studio Breinco, které v Barceloně realizovalo stupňovité zahrady postavené z fotokatalytických dlažebních kamenů, jež jsou schopny přirozeně čistit ovzduší od škodlivých oxidů dusíku. Vzduch se dá také čistit pomocí zvýšení jeho vlhkosti – mnohé projekty jsou proto založeny na tvorbě konstrukcí, či povrchů budov schopných efektivně produkovat páru.
Již od 80. let 20. století je pozornost vývojářů ´smart´ technologií zaměřena na inovace týkající se přímo aktivního činitele – osobní počítače, telefonní technologie, automobily. Méně se jich však věnuje vnějšímu prostředí. Tímto způsobem uvažuje rotterdamské Studio Roosegaarde ve svém projektu Smart highway, který funguje na bázi fotovoltaické energie, pomocí níž dokáže cesta světelně indikovat zvýšenou rychlost, stav vozovky, provoz a další faktory ovlivňující jízdu.
„ Výše zmíněné projekty jsou pouhým poměrně úzkým výběrem projektů z široké palety kreativních vizí fungování urbanistických celků budoucnosti. Podstatné je uvědomit si, že nejde o množení již známých technologií, ale o obecně principy, které mohou architekti, designéři i umělci volně sdílet a myšlenkově na sebe navazovat. Kreace nikdy nestojí na ´receptech´, tedy na opakování daného postupu, nýbrž na pochopení principů a jejich aplikaci do nových kontextů.“ (vybráno z textu Jana Dotřela)
Kurátor: Jan Dotřel
110 00 Praha 1
Senovážné nám. 17
Máme otevřeno
po - čt: 10.00 – 18.00 hodin
pá: 10.00 - 16.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Máme možnost stáhnout si katalogy Active Public Space zde: https://activepublicspace.org/