7x Antonín Raymond aneb život jak scénář pro Hollywood

26.10.2015 11:36

Galerie Jaroslava Fragnera – Praha

23. 10. – 6. 12. 2015

 

Před zahájením výstavy ´7 x Antonín Raymond´, kterou  Galerie Jaroslava Fragnera  připravila  ve spolupráci s Galerii Architektury Brno, bylo  od 17 hodin ve Svatováclavském sále Betlemské kaple zahájeno tříhodinové sympozium.  Akce se za velkého zájmu posluchačstva, studentů i architektů  zúčastnili  Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya, historička Irena Veverková,  historik architektury Petr Kratochvíl a architekt David Vávra, jeden ze spoluautorů výstavy.

 

 

 

 

 

 

Slavnostního zahájení samotné výstavy jsme se zúčastnili  až ve 20 hodin. Všichni zúčastnění na předchozím sympoziu přednášející ( především sympatický, se smyslem pro humor, Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya (na foto v modré šále)  a současný šéf Raymondova ateliéru)  se opět znovu představili návštěvníkům a po jejich uvedení galeristou Danem Mertou jsme si  výstavu, jejíž architektonické řešení je dílem Davida Vávry, mohli prohlédnout.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera a poté v Galerii architektury v Brně představuje na vybraných stavbách v Japonsku a Filipínách neuvěřitelně bohatý výrazový rejstřík a seznámí nás s  osudem a prací Antonína Raymonda, architekta českého původu, který se roku 1888 narodil v Kladně a v roce 1976  v požehnaném věku zemřel  v USA. Co nás na www.www-kulturuaok-eu.cz zaujalo nejvíce?

 

Zejména modely jako např. model Univerzity Hoši, Tokijské  ženské křesťanské univerzity, Kostel sv. Pavla Nový ateliére v Karuizawě, Belgické ambasády v Tokiu či Hudební centrum prefektury Gunma i Kostel rozhněvaného Krista na Filipínách, přičemž nás svou milou přítomností oblažovala čínská kráska nalíčená za Japonku…

 

Kromě modelů Raymondových staveb a fotografií  i nábytku stojí za úvahu si pečlivě prostudovat  panely s texty, kde se dozvíme o Raymondových názorech  na architekturu jako takovou…  

 

 

 

 

 

 

Během svého života se Raymond řídil pěti zásadami, které vštěpoval i svým žákům:

  • Jednoduchost/simplicity – dbejte na jednoduchou formu i design a nepřipojujte nic zbytečného navíc
  • ekonomičnost/economy: neplýtvejte penězi
  • upřímnost/sincerity: buďte  upřímní jak sobě, tak ke stavebníkovi

  • přirozenost/naturalness:  pokud je parcela šikmá, respektujte ji, nic přirozeného se nesmí ničit
  • lidský rozměr/human dimension: architekturu bude používat člověk, proto musí být jejím základem lidské měřítko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kladenský rodák Antonín Raymond (1888–1976)

  • je považován v Japonsku za zakladatele moderní architektury
  • stavěl jako jeden z prvních ze železobetonu
  • měl  5 sourozenců
  •  patří mezi nejzajímavější české architekty 20. století
  • do USA odjel ještě v době studií architektury na pražské technice
  • za  I. sv. války byl důstojníkem zpravodajské služby
  • od  1926 působil jako honorární konzul v Tokiu
  • 1937 se vrátil do USA, navštívil své sourozence v Československu a viděl se s nimi naposledy, židovská rodina Reimannových holocaust nepřežila  
  • svou kariéru začal v ateliéru Casse Gilberta během stavby 1. mrakodrapu v New Yorku
  • byl asistentem Franka Lloyda Wrighta v Tokiu při stavbě proslulého Imperial Hotelu, který odolal zničujícímu zemětřesení v roce 1923 a zajistil tak architektům věhlas
  • vlastní ateliér založil Raymond v roce 1921 (kancelář stále projektuje, vede ho Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya)
  • spolupracoval rovněž s dalšími Čechy, kteří se vydali do Japonska – Bedřichem Feuersteinem či  Janem Josefem Švagrem
  • 1946 založil společnou kancelář s dalším Čechoslovákem, Ladislavem Lelandem Radem
  • architektovou celoživotní oporou byla jeho žena, výtvarnice Noémi, která se kromě tvorby pro vlastní ateliér podílela také na Raymondově díle

 

 

Kurátoři: David Vávra, Irena Veverková

 https://www.gjf.cz/pripravujeme/antonin-raymond-7/

https://www.facebook.com/events/975489699160736/

www.gjf.cz

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková