´Můj baťovský domek´ aneb lidé a život mají vždycky pravdu (i před památkáři)

01.03.2014 08:35

VŠUP – Praha

28. 2. – 12. 4. 2014 

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze nás dne 27. 2. 2014 pozvala do své Galerie UM na zahájení pozoruhodné výstavy, kterou věnovala principům typového sociálního bydlení tak,  jak je inicioval Tomáš Baťa ve Zlíně.

 

´Baťovské domečky´nejsou a nesmějí být skanzen

Pověstné ´baťovské domečky´ jsou dnes na straně jedné světově unikátní, obytnou lokalitou, chráněnou památkovou péčí, a na straně druhé také plně fungujícím obytným komplexem domů v rukou vlastníků, kteří kladou různé nároky na svoje bydlení. Zákonitý rozpor dané situace vede k tomu, že vlastníci mění vnitřní i vnější dispozice domů.Ty odpovídaly nejmodernějším nárokům a trendům sociálního bydlení v době svého vzniku, tedy ve 30. letech minulého století. Dnes v mnohém svým uživatelům už pochopitelně nevyhovují. Postoj současných uživatelů je tedy různý. Od brutálních změn až po sofistikované úpravy nenarušující původní koncepci domů. Výstava přináší celkem 19 vzorových úprav a rekonstrukcí, nenarušujících v podstatě ráz unikátní enklávy, ale na druhé straně měnící tehdejší řešení na řešení vyhovující dané rodině a jejím současným požadavkům.

 

Dům je naším koutem světa – jak se říká – naším prvním vesmírem, je skutečným kosmem.  Kosmem ve všech významech slova.“

 Gaston Bachelard

 

Doktorandská práce žije plným a prospěšným odborným životem

Výstavní projekt, který připravila, jako završení svého doktorandského studia na VŠUP, paní architektka Jitka Ressová,se podrobně věnuje otázce architektury zlínského baťovského bydlení v současnosti. Autorka precizně, s výkladem, analýzou a shrnujícím komentářem představuje celkem 19 vybraných příkladů zdařilých a dalo by se říci vzorových rekonstrukcí baťovských domků. Prezentace jednotlivých řešení je provedena na jednotlivých panelech, kde laik najde srozumitelný slovní výklad, názorné fotografie i nákresy domů před rekonstrukcí a po ní a odborník si navíc může prostudovat i důležité části tehdejší a současné dokumentace a dozví se také řadu technických informací.

Výstava tak dokumentuje vhodná, možná a nedevastující řešení problematiky úprav domů v památkově chráněném území města Zlína. Návštěvník výstavy se ocitá mezi projekty, modely, fotografiemi a v odděleném oddychovém či pro někoho možná studijním koutku najde i jakýsi náznak stylizovaného pokojíku imaginárního „baťovského domečku“ a na retro televizoru může sledovat zvukový záznam a filmový dokument (autorkami jsou Jitka Ressová – námět, Gabriela Janková – scénář, režie a střih a Linda Vorlíčková - kamera) o vzniku domků a o jejich životě až do současnosti. Na stěně tohoto iluzorního pokojíku najde také soubor fotografií domků od Libora Stavjaníka.

Výstava je srozumitelná a přínosná prakticky pro každého, kdo se jen trochu o danou problematiku zajímá a je snadno přenositelná i na jiná místa. Dokladem je právě její instalace v pražském UMPRUM, kde je pokračováním původní a stejnojmenné výstavy, která se konala v roce 2012 přímo ve Zlíně.

 

Galerie UM

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

116 93 Praha 1

Náměstí Jana Palacha 80

Máme otevřeno:  pondělí  - sobota 10.00 – 18.00 hodin

Vstup: zdarma

 

Zdalipak víte, že…

  • Vize Tomáše Bati vybudovat ze Zlína město pro 50 tisíc obyvatel,zapříčinila stavební boom, který si vynutil nejen velkorysé urbanistické stavební řešení, ale především výstavbu domků pro individuální bydlení zaměstnanců firmy. Od 20. let 20. stol. byly zastavovány čtvrti jako Letná, Zálešná, Podvesná, Díly a Lesní čtvrť. Výstavba rodinných domů se stala prioritou pro řešení bytové otázky. Tato masová výstavba ale měla sloužit jen po dobu 30 let. Pak už měly být domy překonány jak stavebně tak uživatelsky. Navzdory původním plánům ale slouží obyvatelům města dodnes. Z někdejšího dělnického bydlení se stalo místo chráněné památkovou péčí, kde bydlí rodiny starousedlíků, jejichž prarodiče byli u Bati opravdu zaměstnáni. Stěhují se sem ale i jejich potomci a také noví obyvatelé města, kteří jsou hrdi na zdejší architekturu.

(z tiskové zprávy k výstavě ´Můj baťovský domek´)

 

  • F. L. Gahura, hlavní architekt baťovské výstavby, v roce 1944 o naplňování plánů Tomáše Bati formuloval základní myšlenku a filozofii celé výstavby takto: „Průmyslový zaměstnanec je při své práci služebníkem, musí proto mít takové možnosti soukromého života, aby se cítil ve svém domě králem.“ 

 

  • Autorka výstavy architektka Jitka Ressová působí v kanceláři ´ellement – kancelář pro architekturu a design´ a spolu s kolegy se soustavně věnuje tématu minimálního prostoru pro bydlení. K výstavě říká: „Díky pozitivním příkladům můžeme dojít ke zjištění, že omezení, ať už prostorová nebo daná regulací, nemusí být nutně omezením v individuálním a kreativním využití obytného prostoru. Na druhou stranu výstava ukazuje, že i při dodržením vnějších omezení a přizpůsobení se regulacím je možné dosáhnout originálního obytného prostoru.“

 

  • A ještě jednou paní architektka Ressová: „Projekt ´Můj baťovský domek´ má přispět k úvahám o tom, jak pracovat s chráněnou lokalitou a vyvolat diskuzi o současném stavu těchto budov a o způsobu, jakým je možné v daném místě vytvořit komunitu.“

 

  • „Lidé a život má vždy pravdu. I před památkáři…“ Le Corbusier

 

Hodnocení:  80 %

Richard Koníček

Foto: Ing. Olga Koníčková, internet