´Hudba ve spirále´ aneb za vším hledejme Edisona
Národní technické muzeum - Praha
22. 5. – 30. 10. 2014
Na tiskové konferenci k nové výstavě ´Hudba ve spirále´, kterou připravilo NTM , jsme seznámili s koncepcí výstavy, kde prostřednictvím sbírek Muzea elektrotechniky a médií Národního technického muzea představujeme vývoj gramofonového průmyslu v Čechách a na Moravě v letech 1890 až 2014. Největší důraz klademe na individuální reprodukční stroje, tedy gramofony a fonografy, kterých je k vidění osm desítek . Jinak můžeme zhlédnout dobové reklamní plakáty a tisky, plechové krabičky s hracími jehlami, některé zajímavé ´zlaté´desky, gramofonové desky barevné…
Na tiskové konferenci byli přítomni Adam Dušek, vedoucí oddělení práce s veřejností NTM, Karel Ksandr, generální ředitel NTM, Michal Němec, ředitel prodeje a marketingu GZ Media, a. s. Loděnice, Hynek Stříteský, ředitel odboru muzea elektroniky a médiií NTM a René Melkus, autor výstavy a kurátor sbírek elektro a akustiky NTM. Všichni zdůrazňovali, že se vznikem CD jsme se domnívali všichni, že dojde k vytlačení vinylových gramodesek, a tudíž i ke zrušení jejich výroby. Naštěstí zaměstnanci v Loděnici u Berouna schovali stroje ve stodole, aby pak je o několik desetiletí později, tj. v době současné, kdy zase nastal boom a oživení zájmu zákazníků o gramodesky, a to po celém světě, znovu repasovali.
Dokonce můžeme říci, že Česká republika je dnes světová jednička ve výrobě gramofonů a gramodesek. Autor výstavy, pan Melkus se vyjádřil v tom smyslu, že doufá, že výstava bude přitažlivá nejen pro odborníky, ale i mladé návštěvníky. Pak jsme byli vyzváni k prohlídce této nejnovější expozice. K navození autentické atmosféry příspívají i ukázky dobové hudby, která jednotlivé epochy doprovází…
Expozici jsme rozdělili podle témat, jako např. ´Za vším hledej Edisona´, ´S gramofonem na výlet´,´ Gramofonová deska slouží kulturním potřebám pracujících´, ´Gramofon na ústupu´…
Za vším hledej Edisona
- Výstavní síň začíná fonografem Edisona. Na přehledném vstupním panelu se dočteme o principu fonografu, prvním zařízení pro záznam zvuku.
´Kouzelník z Menlo parku, jak Edisonovi přezdívali jeho současníci, stál u zrodu prvního přístroje schopného zaznamenat a reprodukovat zvuk. Při pokusech s telegrafem a telefonem se zamyslel nad otázkou, co se stane, když na membránu sluchátka přilepí jehlu a celek přiloží k pohybujícícmu se voskovanému papíru. Edison nebyl sice první , kdo zaznamenal zvuk, ale byl první, komu se podařilo zvuk reprodukovat. Fonograf si Edison nechal v roce 1878 patentovat.´
Dále sledujeme historii postupného vývoje fonografu v gramofon…
- 1881 – A. G. Bell zdokonaluje Edisonův fonograf – Graphophone 4. 5. 1886 – patent
- vznik firmy American Graphopohone Company , z níž pak vznikla společnost Columbia
- přicházejí na řadu další zlepšovatelé …Gianni Bettini, Henri Lioret
- 26. 9. 1887 – Emile Berliner si patentuje si zařízení pro záznam a reprodukci zvuku na plochý kotouč, gramofon s gramodeskou…v roce 1897 zakládá společnost Berliner Gramophone Company – desky měly průměr 12,5 cm a byly jednostranné
- 1905 – firma Odeon vyrábí oboustranné desky
- Archiv města Ústí nad Labem – vlastní nejstarší gramofonové desky z let 1890 – 1905, vyráběných společnostmi Berliner Zonophone, Odeon a Columbia
Další zajímavosti, které můžeme na výstavě zhlédnout, a jež potěší fajnšmekry jistě
- firma Pathé – 1906 – záznam zvuku začínal u středu desky…
- 1910 – 1938 – Gramofonka – Ústí nad Labem - proč bratří Berlinerovi zvolili toto město pro svou firmu?
- spatříme vystavený mincovní gramofon z roku 1925 – 1930
- gramofonová deska s nahrávkou nejstaršího českého politického projevu, Václav Klofáč: projev ´ Za sociální a národní spravedlnost´ z roku 1910
- dozvíme se, že se lidem původní trychtýřové gramofony přestaly líbit, a tak se začínají skrývat do skříňky včetně s motorem
- sledujeme vývoj gramofonů - beztroubové gramofony, přenosné kufříkové, v 50. letech začátek vinylových gramodesek…
- dozvíme se, jak se jmenovala první (ESTA 1929) společnost s ryze českým kapitálem a jak skončila
Po II. světové válce výroba gramodesek přešla do Loděnice u Berouna a produkce gramofonů do moravské Litovle
(opsali jsme z plakátku)
V době, kdy gramofonový průmysl byl v rukou soukromých podnikatelů, sloužily tzv. populární šlágry k vykořisťování pracujíících a nestoudnému obohacování podnikatelů.
- 1952 – vznik dlouhohrající desky - Supraphon, Panton, Opus
- vývoj lisovacích materiálů, historie obou závodů (Litovel, Loděnice) po roce 1990
- 1999 – vznik společnosti GZ Media, a .s., jež navázala na 50letou tradici Gramofonových závodů v Loděnici (nyní roční produkce činí 10 milionů gramodesek)
- v prosklených vitrinách si můžeme prohlédnout postup výroby desky…seznámíme se s výrazy jako ´otec´, prohlédneme si ořezy vinylové desky, lakovou fólii pro záznam zvuku…
Věrná psí duše
Jedna z nejznámějších ochranných známek na světě – His Master´s Voice představuje psa sedícího přede gramofonem, jak naslouchá hlasu svého pána, který je právě přehráván z desky. Autorem obrazu je britský anglický malíař Francis Barraud, jehož bratr Mark mu odkázal foxteriéra jménem Nipper. Pes přilnul ke svému novému pánu a našel u něj druhý domov. Malíř měl doma fonograf, a kdykoliv „promluvil“, pes intenzivně špicoval uši v domnění, že slyší svého bývalého pána. Malíř na jaře roku 1899 psa u fonografu namaloval a obraz nazval ´Hlas jeho pána´. Následně jej předložil německé továrně značky Edison – Bell, kde ale nenalezl vlídného přijetí. Zklamán si postěžoval svému příteli,který mu poradil, aby obraz upravil a namaloval na něj nejmodernější přístroj anglické společnosti The Gramophone Company. Vypůjčil si přístroj přímo od výrobce a ten na oplátku obraz zakoupil .
V současnosti je značka ve vlastnictví amerického monopolu RCA Victor, jenž se stal také součástí nadnárodního gigantu EMI.
15. 5. 2014 získalo NTM nejvyšší ocenění v soutěžní kategorii Muzejní počin roku 2013 v rámci vyhlášení výsledků národní soutěže Ceny Gloria musaealis, a to za projekt ´Národní technické muzeum dokončeno´.
170 00 – Praha 7
Kostelní 42
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka