´Muž, který se směje´ aneb ´pozdě bycha honiti´ (The Man Who Laughs,Homme qui rit, L')
´Muž, který se směje´ aneb ´pozdě bycha honiti´ (The Man Who Laughs,Homme qui rit, L') 
V rámci mezinárodního filmového festivalu ´20. Dny evropského filmu´ a v rámci akce ´Slavíme kulatiny´, který se konal v kinech Světozor a Lucerna v Praze od 11. – 18. 4. 2013, v Brně pak v kině Art 19. – 25. 4. 2013, jsme v kině Lucerna zhlédli francouzský film ´Muž, který se směje´. Film byl rovněž promítán na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách 8. září 2012.
Režisér adaptoval světoznámý román Victora Huga o chlapci jménem Gwynplaine, kterému byl jako malému unesenému chlapci znetvořen obličej tak, aby působil odstrašujícím dojmem, že se neustále usmívá. Putuje zemí s kočovnou společností. Později se sice dozvídá o svém urozeném původu a ohromném dědictví, ale zklamán životem bohatých se vrací zpět do světa chudých… ale…
Variace na stejnojmenný román Victora Huga, v jedné z hlavních rolí s Gérardem Depardieum, se natáčela částečně v barrandovských ateliérech českou produkční společností Okko Production.. Na jaře roku 2012 se natáčelo také na Plzeňsku v klášteře v Chotěšově, který je národní kulturní památkou. Sklepy se proměnily ve středověkou mučírnu. Snímek byl podpořen z fondu Programu podpory filmového průmyslu v roce 2011 a 2012.
Ve sněhové bouři dějin…
Sněhová bouře, odjíždějící loď s muži neznámého původu, plačící malý a opuštěný Gwynplaine, zmrzlá matka s malým děvčátkem Deou, které Gwynplaine zachrání před jistou smrtí, hledání a nalezení útočiště před zimou u potulného baviče a bylinkáře Sylvaina (Gérard Depardieu) v maringotce…tato smršť událostí je zakončena věcným konstatováním jejich adoptivním otce Sylvaina, že mráz zřejmě dočista spálil oči malé Dey… konstatováním, že malý Gwynplaine se zřejmě ještě v zrcadle neviděl, že vůbec neví, jak je znetvořen…protože ho nepřátelští Comprachicos znetvořili tak, aby mu na tváři zůstal výraz neustále se ´smějící se´ zrůdy… že tudíž má tvář a obličej chrliče…takže Gwynplaine musí přes čelist šátek nosit…
Jsme oba – Dea a Gwynplaine - pořád spolu šťastní… 
Rodinka putuje za obživou, a slepá Dea roste do nevídané krásy. Její nevinnost nás však bude stále dojímat až do konce snímku… a Dea s Gwynplainem jsou vskutku nerozluční …Gwynplaine totiž pro Deu nahrazuje její chybějící zrak… Gwynplaine je se svou znetvořenou tváří stále slavnější…, lidem se líbí představení, které …řídí jako divadelní principál a .. a chudí lidé smějí se rádi, a vůbec ne ve zlém.. …a penízky se jen sypou…
„Lidé jsou nebezpeční,když mají strach…“
Ale love story se nedočkáme…
Dea a Gwynplaine jako sourozenci spolu sdílejí jednu ložnici…a když dospějeme oba, zjistíme, že nás zachvátila láska…už ne však ta sourozenecká…ale dospívající Gwynplaine odmítá Deu jako svou budoucí milenku, jsou přece sourozenci… a pak už to jde rychle... jako 
v pohádce, přijede krásná, ale zlá vévodkyně, Gwynplaine je nečekaně právoplatně uznán za syna lorda Clancharlieho a prohlášen za dědice nesmírného bohatství svého již zemřelého otce…nečekané vytržení ze světa chudých lidí ho oslepí…láskou k vévodkyni… ale její následné posměšné odvržení ho těžce raní… a tak se po skvělém provokativním přednesu v parlamentu (natáčelo se v Rudolfinu?) vrací zpět domů jako bojovník za práva chudých……jenže Dea už žít nebude… „
Už je pozdě!
..protože nechce…protože byla svědkem… přestože byla slepá, tak hluchá nebyla…byla totiž svědkem milostného klání vévodkyně i jejího milovaného Gwynplaineho…a to neunesla…ani Gwynplaine…a tak jejich otec Sylvain …zůstává zase sám jako na začátku příběhu….
Chtěl jsem vytvořit velký dobrodružný snímek a vyprávět příběh, který je zároveň poetický a hluboce lidský, stejně jako Hugův román,“ řekl režisér
Závěrem
A protože ve filmovém štábu jsme uplatnili řadu českých filmařských profesionálů (tým umělecké maskérky Báry Kichi), jsou kostýmy, dekorace a technická stránka věci ve filmu zrealizovány skvěle…
Jenom nám vadila snaha režiséra se moc od původní předlohy neodklonit…no, kdo uvidíme vůbec poprvé zfilmovaný příběh o ´Muži, který se směje´ poprvé, tak to přece jen skousneme… protože nás jistě okouzlí herecký výkon Gérarda D. i obou hrdinů – Dey a Gwynplaina.
Ze života Gérarda D.
Gérard Depardieu se narodil 27. 12. 1948 v chudé dělnické rodině jako jedno ze šesti dětí. Jeho herecký talent mu zajistil místo jednoho z nejznámějších a nejdražších francouzských herců. Hrál v mnoha rolích, například exceloval v Cyranovi z Bergeracu. V roce 1999 začal hrát dobráckého siláka Obelixe ve filmové adaptaci komiksu Asterix a Obelisk, přičemž musel 20 kilogramů přibrat. Miluje život, ženy a dobré víno. Je otcem tří dětí. V poslední době nesouhlasí s přemrštěnými daněmi na něj uvalovanými… a tak se svým způsobem brání…povede se mu to?…uvidíme…
Muž, který se směje´ (The Man Who Laughs),(Homme qui rit, L')
Francie, 2012
Režie: Jean-Pierre Améris
Hrají: Gérard Depardieu
Emmanuelle Seigner
Marc-André Grondin (Kanada)
Jiří Maria Sieber
Miroslav Táborský, Vladimír Javorský, Markéta Hrubešová, Josef Bradna, Boris Hybner
Stopáž: 95 minut
Žánr: romantické drama
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet