´Motýlí efekt? aneb ´medvědí služba´ mnoha malířů pro jednoho diváka (Butterfly effect?) !

26.02.2013 13:54

Vladimír Véla / Adam Štech / Lubomír Typlt / Martin Gerboc / Daniel Pitín / Jiří Petrbok

 


 

Motýlí efekt?

Obraz jako různosměrná dekonstrukce celku

18. 1.  – 10. 3. 2013

Galerie Rudolfinum – Velká galerie

 

Výstavou s netradičním názvem ´Motýlí efekt´ vyjadřujeme  citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu.  Otevíráme tak otázky možností malířské reflexe dnešní doby, která v sobě nese množství rozmanitých kulturních impulzů a stop z různě vzdálené minulosti, jejichž začátky nelze zpětně díky množství převrstvení a rychlost distribuce dat zpětně identifikovat. Na tuto situaci reaguje ve svých obrazech šest malířů tří generací, kteří usilují o dekonstrukci či defragmentaci mizející jednoty jako společné jistoty. Každý z nich jiným způsobem malířské artikulace zpřítomňuje a zobecňuje nejistotu z neznámého. Jak uchopit to, co by mohlo být společným pocitem doby a co se v druhém plánu ukazuje jako aspekt, který propojuje všech šest názorových pozic prezentované malby?

 

                                                        6 způsobů dramatizace obrazu

                                                        6 způsobů různosměrné dekonstrukce celku,

                                                           terý se neustále rozpadá

                                                        6 způsobů výrazové defragmentace obrazu

 

Tolik z tiskové zprávy. Myslím, že by to stačilo. Asi to byl i důvod, proč jsem tak dlouho otálela s mým ohodnocením. Příliš mnoho malířů, příliš mnoho dojmů - na jedinou výstavu pro jednoho diváka.  A  protože během několika dní končí,  podělím se konečně  s vámi o mé dojmy, protože jinak je to výstava impozantní, ale napsat stručně o každém malíři je nemožné ….při přípravě tohoto textu se mi objevilo 46 stran. Takže jsem musela začít znovu.  Prostě bych to dohromady nedala. A problémy mi dělaly i obrázky, je jich spousta, a všechny jsou krásné.  A tak doporučuji výstavu ´Motýlí efekt´ zhlédnout raději osobně..zajímavé bylo, že přišli malíři osobně na tiskovou konferenci v plném počtu.

 

Výstavu, kterou připravil kurátor Petr Vaňous, představuje výběr obrazů šesti malířů tří generací – počínaje Vladimírem Vélou a Adamem Štechem narozenými v roce 1980, přes Daniela Pitína, Lubomíra Typlta, Martina Gerboce až po padesátníka malíře Jiřího Petrboka.  Šéf galerie Rudolfinum Petr Nedoma  zahájil 17. ledna 2013  tiskovou konferenci slovy, že se jedná o první výstavu v roce 2013, která v něčem navazuje na předchozí výstavu ´Beyond Reality´. Další výstava ´Nightfall´ bude následovat v březnu 2013.   Všechny tři výstavy nás mají upozornit, co nám současná malba může přinášet.

 

Atmosféra, imaginace…kam v  současné malbě zhruba směřujeme?

Kurátor Petr Vaňous nám doporučil, abychom si při prohlídce obrazů udělali vlastní úsudek,  protože obrazy nemají daleko k imaginaci…  jsou to otevřené obrazy, abychom my diváci mohli do nich vstoupit ...No, vzala jsem to do svých rukou. Jako prvního malíře jsem si vybrala Vladimíra Vélu (1980), jehož abstraktní akryly na plátně hýří barvami.  Malíř zobrazuje procesy v prvotních, živých formách, cyklické opakování zrodu a zániku, motiv jádra a znaku v jednoduchých kompozicích mimo chronologii dějin.  

 

 

V další hale vystavuje Adam Štech (1980) svá díla a staví svůj obrazový svět na fúzi současnosti s minulým. Jeho obrazy jsou intervencemi do rámce dějin umění, resp. do jeho reprodukovaného stavu (knihy, časopisy, ´litera´). Chronologie, jako hlavní osa historické disciplíny je ale zpřeházená. Autor ji nectí. Naopak. Jde dějinám benjaminovsky ´proti srsti´. Vytěžování dějin umění „proti srsti“, narušování chronologie. Koláž historických slohových fragmentů. Parafráze, aktualizace, zpřítomňování. Vybírá si z nich pouze to, co rezonuje s jeho přesvědčením o tom, jak má vypadat současný obraz.  Komunikace mezi obrazem a divákem se komplikuje. Nově nastavené vztahy uvnitř obrazu jsou pastí pro divákův současný zrak. Naznačené notoricky známé světy, které ale zároveň podrobují deformaci, destrukci a  přemazávání. Štech používá ověřené a bravurní malířské konvence, aby vybrané motivy přetavil v hybridní varovná monstra skrývající se pod iluzí malířského povrchu. S odstupem přepracovává i základní motivy křesťanství, ikonografie, jakými jsou hlavy Ježíše Krista  či Panny Marie…Obrazy jakoby upozorňovaly na ´chyby v překladu´´, ke kterým dochází při interpretací minulosti skrze současnost, a které mají za následek zavirování samotného motivu. (bez záruky: zdroj: Remake1) (viz nahoře  obraz LCF)

 

Jako další vystavuje ve stejném sále Martin Gerboc (1971) své šokující, mnohdy i kolážovité, obrazy podle Fr. Goya, kdy si vybral především  motiv hrůz války, které doplňuje svými básněmi. Na jeho obrazech,  většinou plných černé barvy nebo rudé, ožívají malířovy deziluze (podle praxe mezi mocí, násilím a sexem).

 

´Malíř Martin Gerboc má z vystavujících autorů nejblíže ke psanému slovu a k literatuře. Tomu odpovídá i způsob dramatizace jeho obrazů – koláží. Povaze Gerbocova uvažování je blízký na jedné straně básnický i dramatický odkaz Baudelaira,  Artrauda nebo Brechta, na straně druhé filosofický a politicky diskurz 20. století k těmto oběma východiskům (Wittgenstein, Barthes) se autor často ve svém díle přímo odkazuje´, napsal kurátor Petr Vaňous (viz vlevo obraz Člověk bez osudu)

 

Naproti Gerbocovým obrazům o hrůzách světa vystavuje své obrazy, malíř v pořadí čtvrtý,  Lubomír Typlt (1975).  Jeho malířská tvorba zahrnuje dvě polohy – jednak figurální, pro niž je příznačná formální syrovost a obsahová surovost v námětech zlých a trochu nebezpečných adolescentů, jednak poloha konstrukční mechanické abstrakce, pohybující se v rovině utopie. 

 

„V mých obrazech se střetává intenzivní barevnost a exprese námětu, který opravňuje použití ostrých komplementárních barev. Barvy umocňují psychedelii zobrazovaných scén. Vyhýbám se literárním námětům, stačí mi konstelace mezi figurami, která naznačuje jejich vztahy a jejich auru, " řekl Lubomír Typlt v rozhovoru s kurátorem výstavy Petrem Vaňousem.

 

´Jednou rovinou Typltových obrazů je mimovolný návrat do času dětství a dospívání, do epizod, kdy se v člověku formují první zkušenosti. Typlt zobecňuje rozhraní mezi zvědavostí, nevědomím a prozřením, které mohou mít různé důsledky pro budoucnost jedince. Na jeho malbách není barva zcela ukotvená, osciluje mezi vazbou na předmětnost a mezi abstraktním odhmotněním v autonomních plochách.´  (zdroj: www.galerierudolfinum.cz) (viz obraz Křik - mimina)

 

Daniel Pitín (1977) v letech 1994 až 2002 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejdříve v ateliéru klasické malby profesora Zdeňka Berana a poté v konceptuálním atelieru Miloše Šejna.  Ve svých obrazech zachycuje prolínání filmové estetiky a klasického malířství se světem současné malby. Reflektuje, nakolik je malba schopna zapůsobit v jednom okamžiku, na rozdíl od filmových scén. (viz vlevo obraz Blesk)

 

 

Jiří Petrbok (* 1962) v letech 1985 - 1991 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde dnes působí jako odborný asistent v ateliéru kresby.  Svým dílem na výstavě představuje možnosti nové syntézy, odhmotnění, redukci a spiritualitu. Používá recyklaci a citace jako základ nové výrazové identity.  (viz  vpravo obraz Objekt srdce).

 

 

Všem příznivcům výtvarného umění a všem příznivcům Galerie Rudolfinum je určen Klub Otevřený dialog. Galerie Rudolfinum poskytne členům Klubu Otevřený dialog nejen slevy na vstupném, ale také pravidelné informace o pořádaných výstavách a doprovodných akcích a další výhody. Členstvím v Klubu Otevřený dialog podpoříte aktivity Galerie Rudolfinum.

 


Otevírací doba

út–st, pá–ne: 10–18 hodin
čtvrtek: 10–20 hodin

pondělí zavřeno

 

Galerie Rudolfinum

Alšovo nábřeží 12

CZ 110 01 Praha 1

T +420 227 059 205

galerie@rudolfinum.org

www.galerierudolfinum.cz

 

Vstupné: 120 Kč
snížené vstupné: 70 Kč

snížené vstupné: novináři, senioři, studenti, držitelé ZTP, abonenti České filharmonie, držitelé průkazu ISIC, ITIC, AICA, IAA/AIAP, INSEA, UHS, ARTcard

Další slevy mohou uplatnit členové klubu OTEVŘENÝ DIALOG

informace: pliska@rudolfinum.org

vstup zdarma: členové Klubu Otevřený dialog, děti do 15 let, handicapovaní s doprovodem, držitelé průkazů ICOM

 

pokladna

úterý–středa, pátek–neděle: od 10.00 do 17.30 hodin
čtvrtek: od 10.00 do 19.30 hodin
tel. +420 227 059 309
pokladna@rudolfinum.org

 

bezbariérový přístup

Doprava

metro A – Staroměstská (nepřístupná)
tramvaj č. 17, 18 – stanice Staroměstská (běžné vysokopodlažní tramvaje)
autobus č. 133 – stanice Staroměstská (70% spojů zajišťují nízkopodlažní autobusy; viz. jízdní řád: www.dpp.cz o víkendu jsou všechny spoje na této lince nízkopodlažní)
tramvaj č. 12, 20, 22, 23 – stanice Malostranská (běžné vysokopodlažní tramvaje) – vzdálenost cca 450 m

 

Parkování

3 vyhrazená parkovací místa na nám. J. Palacha (ulice 17. listopadu, u stanoviště taxi) – vzdálenost cca 150 m
podzemní garáže na nám. J. Palacha – vyhrazená místa v každém podlaží

 

Vstup: v celém objektu jsou velké, těžké dvoukřídlé dveře bez prahů, ve výstavních prostorách jsou většinou otevřená obě křídla všech dveří, v opačném případě je možné o jejich otevření požádat. (Není-li uvedeno jinak, položka “průjezd” v textu znamená šířku průjezdu při otevření obou křídel.)
 

informace o přístupu do všech částí galerie Rudolfinum jsou k dispozici na pokladně a na vrátnici (služební vchod galerie Rudolfinum).

V případě zájmu si můžeme invalidní vozík zapůjčit přímo v galerii. Při návštěvě kontaktujme pokladní nebo kustody galerie.

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: Galerie Rudolfinum