Sochařská ´Cesta mramoru´ v Dobřichovicích aneb proč se sejdou sochařící sochaři?!
Dobřichovice – Karlík
16. 5. 2015
V těchto krásných květnových dnech jsme se na www.www-kulturaok-eu.cz rozhodli na výlet vláčkem z Prahy - Smíchov do Dobřichovic, že si prohlédneme dobřichovické vily. Dopadlo vše jinak. Sluníčko hřálo o sto šest, měli jsme celý den čas a cestou, když nás míjel půlmaratón, jsme si j
en s ulehčením říkali, že běžet nemusíme (jsme naběhaní za pracovní týden po Praze dostatečně) a raději jsme hledali útočiště na cestě do nám dosud neznámého Karlíka. A ejhle! Octli jsme se na nám dosud neznámé sochařské ´Cestě mramoru´, a kolem nás stále supěli již na smrt znavení běžci, a tak asi moc kolem té krásy mramorové nic nevnímali.
Zato my ano, zejména jsme vnímali dílo Michala Šaršeho, z roku 2011 s názvem ´Ostatek´, které se tyčilo až do nebes…
A ještě nás potkalo jedno neobvyklé překvapení v podobě pomníku u dobřichovického zámku umístěného, který připomíná událost, kdy 20. 8. 2012 byla v Dobřichovicích naměřena nejvyšší teplota od roku 1770, a to teplota 40,4 stupňů Celsia.
A zaujal nás i kamenný chodník… (který upravujeme podle návrhů sochařů svým tvarem i způsobem zadláždění pro každou sochu. Závisí to na tom, zda sochař má zájem na tom, abychom si mohli např. jeho sochu prohlédnout ze všech stran.. . a jinak…).
Objevovali jsme monumentální sochy Čestmíra Sušky, Jan Koblasy, Marie Šeborové, Jana Hendrycha, Františka Svátka, Václava Gatarika, Barbory Hapalové, Moniky Immrové, Štěpána Málka, Ivana Jilemnického a dalších….
Troška historie neuškodí
Mezinárodní sochařské symposium Cesta mramoru vzniklo v roce 2003.
Každé 2 roky obec Dobřichovice zve několik významných umělců z Čech i zahraničí,
kteří měsíc pracují na tomto setkání s místním materiálem – sliveneckým mramorem.
Vznikají tak sochy, které jsou postupně umísťovány podél cesty v krajině,
mezi Dobřichovicemi a Karlíkem.
Vzniká ale ještě něco jiného.
Je to tvůrčí společenství sochařů.
Je to setkání, které zanechává nejen zážitky.
Ovlivňuje tvůrce navzájem, ovlivňuje nás,
kteří míjíme kamenné sochy v krajině,
ovlivňuje nás, kteří o sochách přemýšlíme.
Jak to všechno vzniklo?!
„…Ve středních Čechách se již po několik staletí kámen označovaný jako mramor těžil a doposud těží. Je to v oblasti Barandienu. V regionu dolního toku Berounky. Z petrograeického hlediska jde o vápencový útvar, místy přecházející v mramor. Historicky bylo v tomto kraji otevřeno mnoho lomů, kde se těžil kámen různé kvality, barevnosti a také pro různé účely. Většina lomů byla vápencových. Na mnoha místech se také nacházel a těžil mramor, na kamenickou a sochařskou práci. Černý - Kosořský - mramor s bílými žílami. Šedo-zelený - Zbuzanský mramor. Červeno-šedý mramor Suchomastský. Karlický mramor - černý se zlatými žílami. Slivenecký mramor - krásně temně červený, šedý až zelený. Přestože většina kamenných soch v Čechách je pískovcových, jsou mezi nimi i sochy mramorové. Nejčastěji jde o mramory z cizích zemí, hlavně italské, avšak právě slivenecký mramor z našeho kraje, jako jeden z mála má své místo v kamenické a sochařské práci v dobách minulých i v současnosti.
Místo, kde lidé žijí, má své zvláštní kouzlo. Pojďme ukázat také zvláštní kouzlo našeho místa. Krajiny, kde je v kopcích kámen jménem mramor. Pojďte zkusit oživit tradici práce s tímto kamenem. Zkusme dát prostor k tomu, aby z tohoto našeho kamene mohly rozkvést v krajině sochy. Založme symposium.“ (akademický sochař Petr Váňa 11. 11. 2002)
Co nabízí sympozium?
„Setkání sochařů a jejich svobodné sochařského vyjádření v kameni, nezávislá na omezujících požadavcích objednavatele, možnost realizovat v žádoucím rozměru sochařskou myšlenku. Z toho hlediska byl rozhodující materiál - kámen a jeho charakter. Přítomnost několika umělců, pracujících v jednom místě a v jednom období, nemá vyvolat vzájemnou soutěživost, ale má být pospolitostí lidí, kteří po práci nacházejí čas k vzájemné výměně zkušeností, k diskusím o smyslu svého konání. Označení symposion ( z řeck. hostina) vyjadřovalo tuto skutečnost výmluvně: odvolávalo se na antické stolování, jehož hlavní součástí nebyl pokrm sám, ale především společenství hostů a jejich rozpravy během hostiny a také vědomí sounáležitosti ve společném konání.“ (Hana Seifertová 27. 12. 2002)
Organizátor a prezident sochařského symposia: akademický sochař a restaurátor Petr Váňa
CESTA MRAMORU, sdružení sochařského symposia Dobřichovice - Karlík
- 6. 8. 2014 – se konal 6. ročník symposia ´Cesta mramoru´
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tiskové zprávy)
Foto: © Ing. Olga Koníčková