Josef Divín: Krajinou noci aneb proč nezachovat tzv. kopnu u nádob?! ...když nádoby v sochařská díla měníme…
Galerie Kuzebauch - Praha/Břevnov
26. 11. 2018 - 4. 1. 2019
Na poslední letošní vernisáži, a to prodejní výstavy sklářského výtvarníka Josefa Divína 'Krajinou noci', která proběhla v Galerii Kuzebauch, byl Josef Divín, autor vystavených (nových předmětů z roku 2018) skleněných artefaktů, které osobně navrhl pro prostor Galerie Kuzebauch, osobně přítomen.
Zahájení se ujal MgA. Tomáš Hendrych, spolumajitel společnosti Happy Materials.
Poté předal slovo Prof. PhDr. Sylvě Petrové, která se jakožto kurátorka výstavy ujala slova a na závěr své řeči dodala, že výstava poputuje po dvou měsících putuje do Švédska/Oslo.
Poté promluvil Josef Divín, který obdaroval kyticí i zde přítomného prof. Vladimíra Kopeckého (* 1931 Svojanov), v jehož sklářském ateliéru na VŠUP v Praze studoval.
„Vystavené práce významného představitele mladé české sklářské generace Josefa Divína jsou ´živeny´ jeho zostřeným smyslem pro vizuální a existenciální hodnoty přírody a atmosférické jevy. Zajímavé momenty tohoto druhu je možno objevit kdekoliv - ve Středohoří, v Bretani, na pobřeží moře a oceánu… Ale nemohou se vtisknout do jiného člověka tak, jako do privátních pocitů a dojmů tohoto umělce.
Metafyzické prožití krajiny, jejích horizontů, kopců, ale i mraků, větru, deště, pěnící se tekoucí vody, vln moře, znamená pomíjivou skutečnost. Jde často jen o záblesk silného vjemu; takovou zkušenost popsal i malíř Josef Šíma. Pro umělce se vjem stává trvalým již tím, že si jej uvědomí. ´Věčným´ se pak toto uvědomění stane, když je uloží do vnitřní ´databanky´ vizuálních forem - tvarů, prvků kompozic, struktur, mlhovin, bublin, odlesků, matů, barev nebo opakujících se témat, jako je tomu v případě horizontů a moří. Ty jsou pro Divínovu tvorbu zásadní.
Novou podobu získávají autorovou intervencí plochého, stavovaného, foukaného, malovaného, případně rytého, leptaného a broušeného skla. U prostorových tvarů taková intervence znamená často autorovýma rukama za horka vytvořenou deformaci foukaného tvaru (jejíž součástí je i nezvyklé zachování tzv. kopny, tj. horní části vznikající při foukání na sklářské píšťale, která se běžně odřezává). Pak následuje fáze za horka vytvářených struktur aplikacemi stříbrných fólií, po vychlazení přichází doladění celého objektu například autorským broušením.
Bezhraniční kreativní proces v nádobách i v plochém stavovaném skle ústí do melancholických, obsahově mnohoznačných kompozic, které autor souhrnně nazval Krajinou noci. Umělecké dílo však funguje jako symbol, proto Divínovy krajiny mohou mít i mnoho jiných výkladů v konotaci s tím, kdo je vnímá.
Všichni bez rozdílu však v dílech Josefa Divína vidíme unikátní schopnost vizualizovat klid, harmonii, hluboký prožitek z existence jako takové, a na druhé straně tu cítíme i potenciální napětí: tenzi známou z ´klidu před bouří´, jak ji dokážou v podobné emoci zpodobnit japonské malby, dřevořezy a vrstvené laky.
Trochu orientální se jeví i Divínova dovednost pracovat s významem volné plochy, se zámlkou, překvapivým zjevením se barvy při průsvitu skla, vytříbeným smyslem pro stylizovaný stříbřitý dekor, který je založený na řízené náhodě. A také s kontrastem. Sem patří schopnost pointovat celé sdělení razantní kompozicí, rustikálností tvaru a struktur, zemitostí kovových rámů nebo struktur a brusu…
Jde o výjimečná díla, která jsou takto právem hodnocena i v zahraničí.“ (text: Prof. PhDr. Sylva Petrová)
Kurátorka výstavy: Prof. PhDr. Sylva Petrová
V instalaci zhlédneme skleněné obrazy a nádoby, a to technikou:
- sklo s natavenou stříbrnou fólií, autorsky broušeno
- spékané vitrážové sklo s nataveným stříbrem a malbou, kovový rám
- foukané sklo s natavenou stříbrnou fólií, autorsky broušeno
Josef Divín (*14. 10. 1982 Valašské Meziříčí) - patří mezi nejvýraznější sklářské výtvarníky mladé generace
- 1998 - 2002: studium/Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí
- 2002 - 2008: studium/Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, ateliér skla prof. Vladimíra Kopeckého
- 2005 - 2006: studium/Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha - DPS, prof. Jaroslav Vančát
- od 2008 - pedagog Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské, Valašské Meziříčí
- externí pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Praha
- zaměstnanec Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
- je nositel řady výtvarných ocenění,
- jako je např. Cena Josefa Hlávky v oblasti umění a vědy Praha,
- hlavní cena Twenties Generation New Europe,
- Bayrlamont EU, Brusel
- prezentoval svou tvorbu na více než 80 výstavách a soutěžích
- jeho dílo je zastoupeno ve významných galeriích a muzeích ČR, ale i v Německu, Belgii, Itálii, Francii, Izraeli a Bulharsku
Jeho dílo je vždy ovlivněno prostorem a místem, pro které vzniká,
je protknuto tajemnem a zůstává tichým nositelem příběhu,
který se za ním skrývá.
Přesto je ve své realizaci minimalistické.
- přistupuje ke klasickému sklářskému oboru nezvykle:
- svým nádobám odebírá jejich užitnost a umocňuje jejich estetiku, čímž je mění na sochařské dílo
169 00 Praha 6
Říčanova 19
Máme otevřeno: po - pá: 10.00 - 17.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (kurátorský text)
Foto: © Ing. Olga Koníčková