Elżbieta Grosseová: Povrch je obrazem vnitřního světa aneb když, co nevidíme, je důležitější, než co vidíme
Galerie věže Novoměstské radnice
20. 8. - 28. 9. 2014
Na vernisáži výstavy akademické sochařky Elżbiety Grosseové, jež se konala v Mázhausu a v Galerii věže Novoměstské radnice, jsme za osobní účasti usměvavé autorky vyslechli Ditu Hálovou (Uměleckoprůmyslové Muzeum Praha), jež nám sdělila, že autorka pracuje i s bronzem, že E. G. je plná neuvěřitelné energie, kterou musela autorka vynaložit při přípravě své výstavy, aby zdolala až 10x denně 90 schodů.
Jako kurátor této výstavy, která už byla ve Varšavě prezentována, kam se bude výstava zase z Prahy vracet, se nám představil Krzysztof Kucharczyk (na foto uprostřed), ředitel Galerie současného umění BWA Wroclaw. Zdůraznil, že výstava plastik je určena pro osvětlení denním světlem, takže uzavírací doba Galerie věže o 18.00 hodině je optimální. Zdůraznil také, že autorku považuje za nejlepší sochařku nejen v Evropě, ale i ve světě a prozradil nám, že Elżbieta Grosseová je neúnavná cestovatelka, nomádka, a to nejen na cestách vnitřního jejího světa, jež promítá do povrchu svých plastik…..Na závěr vernisáže se o hudební doprovod na housle postaral Pavel Hrabánek.
Domnívali jsme se, když jsme za www.www-kulturaok-eu.cz na vernisáž šli, že spatříme keramiku Elżbiety Grosseové, kterou si můžeme zakoupit v prodejních galeriích. Ale, ouha! Ve čtyřech podlaží Galerie věže jsme byli obklopeni rozměrnými plastikami (především ze šamotu), které naše domněnky zcela vyvrátily. Autorka se ve své práci neustále posouvá, stále více nás překvapuje, i volbou netradičního materiálu. Své plastiky, např. v jednoduchém konickém tvaru umisťuje na špičce, takže u nás diváků vzniká dojem nestability, nebo autorka svými pracemi připomíná možné změny v životě, které nás zasahují díky katastrofickým přírodním živlům (plastika ´Po potopě´, kde si povšimneme, jakým způsobem se autorka zmocnila tématu potopou zanešeného kanálu).
Podobně se objevuje téma vycházející ze stromových šišek.
Tvar, který sám o sobě je vlastně zároveň jakousi přírodní variantou jejích kónických objektů.
Šiška je pro ní zajímavá tak již svou proměnou od uzavřeného tvaru až po chvíli,
kdy se rozevírá a mění svou podobu.
Jako by tím tato přírodnina analogicky navazovala na symboliku zrodu a zániku života.
Právě objekty ve tvaru šišek opět ukazují,
jak dalece konceptuální a přitom pocitově hluboké jsou její sochařská díla.
Plastiky jsou zdánlivě náročné a vzpurné
To,
co spojuje všechny její práce,
je jejich syrová až brutální atmosféra a napětí z plastik vyzařující.
Když se zadíváme na její plastiky, povodní vzedmutou Vltavu,
nebo např. na závěsné obrazy, objevíme zde písečné pláže u Baltského moře, …
zkrátka, kde všude pobývala.
Kurátor: Krzysztof Kucharczyk
Co řekla autorka o své výstavě
" Moje práce byla a je založena na vzájemných vztazích stavby a destrukci,
na nestabilitě, na neustálém balanci mezi tím, co bylo, je a bude,
na rozdíl od celku s ohledem na prvky, které to tvoří,
na přirozeném procesu transformace v přírodě, na stárnutí, smrti a obnovy.
Napětí mezi dokonalostí nově vytvořeného a postupně mizícího,
tento rozpad a vývoj této činnosti v daném okamžiku
je spojen především s dynamikou a pohybem hmoty.
A protože původ evokuje ve mně radost,
ale také předtuchu ztráty,
vnímám svou vlastní práci jako proces neustálého obnovování.
Moje inspirace pramení z mých vlastních prožitků,…
a hlavně z přírody, z katastrofických úkazů, jevů,
jako tornádo, tsunami, tajfuny, gejzíry apod.
Snažím se zachytit,
zmrazit tento úžasný úkaz v daném okamžiku.
Zároveň cítím ohrožení života na této planetě.
Fascinuje mně vše, co je v pohybu,
co netrvá, co nekončí,,…
kdy během několika sekund se vše mění jako v přírodě i v lidském životě."
Ze životopisu E. Grosseové
- narodila se ve Varšavě
- základní a střední školu absolvovala v Praze
- 1960 se vrátila do Varšavy studovat na Akademii krásných umění, kterou absolvovala na katedře sochařství u profesora Strynkiewicze v roce 1966
- po studiu se zabývá kovovou plastikou
- tehdejší její práce jsou zastoupeny v zastupitelských úřadech Polské republiky, v centru Varšavy na třídě Marchlewskiego a v areálu OSN v New Yorku
- po návratu do Prahy v roce 1973 se věnuje keramice
- 1991 – autorka opouští svůj dosavadní styl a charakter své keramické tvorby a vytváří sochařské objekty, které se staly pro autorku vyjádřením vlastního vnitřního světa, větší volnosti a svobody
Elżbieta Grosseová realizovala samostatné výstavy v Praze, Bratislavě, Českém Krumlově, New Yorku, Klagenfurtu a Linci (Rakousko), Cassis (Francie), Houtave (Belgie), ve Walbrzychu (Polsko), Mnichově a mnoho společných výstav v dalších českých městech.
Praha 1 - Nové Město
Karlovo nám. 23
Máme otevřeno: denně kromě pondělí 10.00 - 18.00 hodin
Vstupné v souvislosti se vstupem na věž: plné 50 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 120 Kč
www.sites.google.com/site/grosseova
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková