Zmařené naděje/Poválečné Československo jako křižovatka židovských osudů aneb ony ty hrůzy neskončily?!

03.04.2015 10:14

Galerie Roberta Guttmanna - Praha 1

26. 2. -  23. 8. 2015

 

Na vernisáži nové výstavy v Galerii Roberta Guttmanna jsme zhlédli další výstavu, která tematicky  navázala na předchozí výstavu ´Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první světové války´, která uváděla 20. století jako éru uprchlíků.

 

Porážka hitlerovského Německa a konec 2. sv. války v Evropě znamenaly i konec genocidy osob, které byly na základě zákonů platných na územích ovládaných nacistickým Německem či jeho spojenci označeny za židy či tzv. židovské míšence. Přeživší z českých zemí se postupně vraceli domů a začínali nový život. Nová výstava představila málo známé aspekty historie českých zemí po druhé světové válce, spojené s návratem přeživších z koncentračních táborů a tranzitem desetitisíců židovských uprchlíků přes naše území.  (oficiální text)

 

1945 – 1953: Jak se maří naděje?! Konec války a návrat domů

Konec 2. sv. války nepřinesl konec ozbrojených střetů a vraždění.  Pro přeživší koncentračních táborů pochodů smrti  návrat domů, na který se ve své  euforii těšili, nebyl vůbec  snadný. Měnily se hranice států, bojovalo se o charakter poválečných režimů. Navrátilci naráželi na nepochopení…pokud ještě neměli už rodinu… pak se přesto nevzdávali naděje nových život…doufali v lepší., poučenější svět… otázka zněla, kde se máme usadit? A pro ostatní? Kam s nimi?

 

Zejména díky geografické poloze se poválečné Československo stalo křižovatkou osudů tisíců Židů bez domova, prchajících zejména z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska a Sovětského svazu. Někteří se zde chtěli usadit, jiní přes naše území směřovali do západních okupačních zón Německa či Rakouska a snili o cestě do Ameriky nebo Palestiny. ..zejména po krvavém pogromu  4. července 1946 v polských  Kielcích (42 obětí)  počet přes naše hranice prchajících dosáhl do tisíců denně.

  • Československo sice otevřelo uprchlíkům naše hranice, ale kladlo si podmínky, že nikdo z nich na našem území nezůstane, Byly zřízeny tranzitní tábory, ve kterých se uprchlíci shromažďovali. Izolací na jednom místě jsme zjednodušili organizaci jejich průjezdu a urychlili jejich pohyb republikou. Stejně jsme to provedli s uprchlíky z Maďarska a Rumunska.  
  • Na konci 2. sv. války jsme museli předat území Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, a tak docházelo k dalším přesunům obyvatel …
  • Československá vláda chtěla stát Čechů a Slováků bez národnostníchch menšin…a podporovala projekt židovského národního státu v Palestině…přesto v roce 1949 legální vystěhování Židů do Izraele zakázala…
  • Koncem 50. let roste v Československu boj proti sionismu…....naděje Židů zhasly

 

 


 


 

 

 

 

 

 

„Když jsme se ve válce snažily, abychom vydržely, tak to vždycky bylo proto, že jsme jednak měly naději, že se sejdeme s tatínkem, a taky proto, že jsme věřily, že zvítězí spravedlivý svět, aby to už nebylo jako předtím. A proti tomuto očekávání jsem stála ve skutečnosti plné malichernosti, v normálním životě, který mi byl vzdálený, který nechápal, co jsme prožily. Mluvily jsme jinou řečí, slova měla jiný obsah a měla jsem pocit, jako bych patřila na jinou planetu.“

Eva Avorjan

 

Tradice …dodržujeme

Výstavu jsme  rozdělili  do více tematických oddílů s panely –  nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujal  panel   Místa paměti – zde se dočteme např.

  • o židovských zvycích, které zahrnují i vzpomínání na zavražděné a připomínání že  válečných hrůz chápaly již tehdy židovské obce poválečného Československa jako základní předpoklad nového života….  
  • že v židovských svatých textech vizuálech hraje klíčovou roli jméno.  Jméno coby nositel  paměti získáním jména se novorozenec stává spojnicí mezi minulostí a budoucností
  • že tradiční datum vzpomínky na oběti holocaustu se v našich zemích ustálilo na 8. března, symbolickém jahrzeitu neboli výročním dni úmrtí, kdy se v judaismu vzpomíná na zemřelé… toto datum odkazuje na vy vraždění prvních obyvatel tzv. terezínského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau za 2. sv. války.

Autor: Martin Šmok

Grafické řešení: Lukáš Opekar

 

110 00  Praha 1

U Staré školy 1

Vstupné: 40 Kč, snížené: 20 Kč, děti do 6 let zdarma

www.jewishmuseum.cz

Máme otevřeno denně: kromě soboty a židovských svátků 9.00 – 18.00 hodin

Hodnocení: 80 %


Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Více zde: http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/orient-v-cechach-zidovsti-uprchlici-za-1-sv-valky-aneb-neuprchli-jsme-stejne-osudu-svemu-/

 

Galerie Roberta Guttmanna

  • Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001.
  • Výstavní prostor o rozloze více než 80 m² splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření.

Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění.

 

 

V neděli 29. 3. 2015 jsme dostali  e-mailem 1. zprávu:

Propojit fragmenty: Projekt Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu jde do finále

Židovské muzeum v Praze bylo v letech 2010-2014 jedním z realizátorů projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI)

Cílem projektu je  propojovat a zpřístupňovat informace o rozptýlených archivních materiálech o holocaustu. Projektu se účastní  20 institucí ze 13 zemí Evropské unie a z Izraele po dobu více než 4 let

Výsledkem projektu je  vybudování  portálu s databází archivních fondů a sbírek týkajících se o holocaustu https://portal.ehri-project.eu/
 

Portál nabízí informace o 1828 archivech v 51 zemích, jež spravují sbírky týkající se holocaustu

Obsahuje 152 673 popisů archivních jednotek, od fondů a sbírek až po jednotlivé složky či dokumenty

Lze předpokládat, že portál EHRI změní způsob, jímž badatelé vyhledávají informace a jak se připravují na návštěvu archivu či na výzkum digitalizovaných materiálů on-line

Badatelé mohou vyhledané materiály také anotovat a přispívat tak k doplňování a vylepšování databáze

Důvody vzniku a potřebnosti projektu: Na konci války, konfrontováni s blížící se porážkou, zničili nacisté řadu dokladů a dokumentů o vyvražďování evropských Židů. V terezínském ghettu byly například likvidovány materiály o deportacích do vyhlazovacích táborů a vysypán popel více než 30 tisíc lidí, kteří tam zahynuli. O jejich smrti nemělo nic vypovídat. Ovšem již v Terezíně řada vězňů sbírala doklady o pronásledování, ale také o aktivitách vězňů. Jednou z takových iniciativ byla i záchrana seznamů deportovaných, o nichž podle nacistů neměl nikdo vědět. Ihned po osvobození pak například v Praze účastníci Dokumentační akce sbírali dokumenty a svědectví těch, kteří přežili.

Ovšem již brzy byly tyto dokumenty rozděleny: zatímco část zůstala v Židovském muzeu v Praze, většina dokumentů byla převezena do Palestiny a je dnes uložena v izraelských archivech, a to zejména v Jad vašem, zčásti ale též v Beit Terezín v kibucu Givat Chajim Ichud.

Významný soubor dokumentů byl shromážděn v Památníku Terezín a v Národním archivu v Praze, další materiály jsou pak rozptýleny po archivech na celém světě.

Badatel, ale například i student, který píše práci například o zdravotnictví v terezínském ghettu, o propagandě, o roli náboženského života či o terezínských přednáškách, tak musí navštívit přinejmenším několik archivů v různých zemích, mezi něž byly dokumenty rozděleny a jsou tam uloženy podle jiných pravidel. Vysoká míra fragmentace dochovaných materiálů je totiž pro archivy holocaustu typická

Více o projektu EHRI na http://www.ehri-project.eu/
Více o ŽMP na http://www.jewishmuseum.cz
(zdroj: tisková zpráva –  Kateřina Honskusová -vedoucí odboru rozvoje a vztahů s veřejností)
 

V neděli 29. 3. 2015 jsme dostali e-mailem 2. zprávu:

Terezínský výzkumný průvodce –  data ze 4 archivů nově on-line na jednom místě

  • Židovské muzeum v Praze v rámci projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) spolu s dalšími institucemi vytváří detailní výzkumné průvodce, které virtuálně spojí materiály rozptýlené do různých archivů
  • Nově spuštěný průvodce terezínským archivním materiálem, anglicky Terezín Research Guide, zpřístupňuje profesionálním i soukromým badatelům rozsáhlou databázi 22 488 popisů archivních jednotek z Jad vašem, Beit Terezín, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín. Data jsou propojena prostřednictvím klíčových slov a uživatelé k nim mohou také přistupovat prostřednictvím tematického průvodce. Terezín Research Guide je názorným příkladem možností, které archivářům i badatelům nabízejí nástroje digitálních humanitních věd
  • Průvodce naleznete na adrese  https://portal.ehri-project.eu/guides/terezin
  • ukázkové příklady vyhledávání v průvodci:
  • Vyhledáváním podle klíčového slova ´Útěky´ získáme seznam 25 archivních jednotek, které se  týkají pokusů vězňů o útěk z ghetta, z archivů Židovského muzea, Památníku Terezín a Beit Terezín. Díky detailní katalogizaci míst uvnitř terezínského ghetta mohou badatelé nejen vyhledávat podle jednotlivých kasáren, domů či dalších objektů, ale mohou si také dokumenty zobrazit na mapě.
  • K Magdeburským kasárnám, v nichž se nacházelo sídlo židovské ´samosprávy´, si tak například můžeme zobrazit na 800 archivních popisů ze všech 4 archivů. Protože tým pracovníků EHRI data propojil se záznamy z databáze terezínských vězňů, je možné také strukturovaně vyhledávat podle jejich jmen (ovšem pouze pro ty z vězňů, kteří byli zavražděni – v souladu s ochranou osobních dat žijících osob)
  • Ke jménu Jacoba Edelsteina, prvního „židovského staršího“ v Terezíně, tak nalezneme celkem 109 složek.
  • Archivní materiál je možné prohledávat i prostřednictvím strukturovaného přehledu oddělení ´Židovská rada starších´, vedení ghetta, jež bylo podřízeno nacistům a muselo plnit jejich příkazy. Celkem 108 dokumentů a složek si tak můžeme zobrazit například při vyhledání Oddělení pro volný čas, jež se souhlasem nacistů organizovalo kulturní život v ghettu.
  • Průvodce není určen jen vysoce profesionálním a dějin Terezína znalým uživatelům. Nabízí proto krátké shrnutí dějin ghetta, časovou osu a příklady typických či zajímavých dokumentů. Doufáme, že vzbudí nový zájem o dějiny ghetta a že se snad po dlouhých letech dočkáme i nového uceleného zpracování terezínských dějin
  • V České republice Židovské muzeum v Praze na projektu spolupracuje s Památníkem Terezín
  • Více o ŽMP na www.jewishmuseum.cz
  • Více o Památníku Terezín na http://www.pamatnik-terezin.cz/

(zdroj: tisková zpráva –  Kateřina Honskusová -vedoucí odboru rozvoje a vztahů s veřejností)