Zdeněk Sýkora: Šest tisíc elementů aneb Obklad větracích komínů pražského Letenského tunelu
Videogalerie Nové scény Národního divadla/podesta - Praha
10. 1. – 10. 3. 2018
Na vernisáži nové videoinstalace Zdeněk Sýkora: Šest tisíc elementů, kam přišlo nebývalé množství návštěvníků (přes 150 lidí), měla úvodní slovo Lenka Sýkorová. Akce se konala v podestě Nové scény Národního divadla - ve videogalerii, v příšeří prostoru pro videoinstalaci jako stvořeném.
Zdeněk Sýkora patřil k předním progresivním tvůrcům české výtvarné scény 2. poloviny 20. století jak v malbě, tak v užití nových tvůrčích postupů, zejména práce s počítačem. Řada jeho děl se stala neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru - mezi nejznámější patří skleněné obklady větracích komínů na Letné, keramická stěna v pražské Jindřišské ulici (dnes součást kavárny) nebo opona v lounském divadle.
A právě mozaika na větracích komínech Letenského tunelu se stala tématem této nejnovější videoinstalace, která se nachází v podestě Nové scény ND. Videogalerie NS tak umožnila představit strukturu ve formě prolínajících se detailů a celkových obrazů,
a to na čtyřech vertikálních panelech
(autor videoinstalace František Pecháček řekl, že s touto videotechnikou začal experimentovat před dvěma lety).
Videoinstalaci Františka Pecháčka doplňuje krátký dokumentární film Martina Dostála
Letná XL, 40. výročí největší struktury Zdeňka Sýkory,
kde mimo jiné se k Sýkorovým obkladům větracích komínů vyjadřují renomovaní umělci
(Jiří David, Jiří Kovanda, Lubomír Typlt...), i další (mecenáška Meda Mládková, kurátor Jiří Ševčík...)
(promítání filmu bylo umožněno díky Galerii Zdeňka Sklenáře)
Mozaika na větracích komínech Letenského tunelu
- realizace: 1969
- tyčí se 20 metrů nad pražskou Letnou
- je složená z šesti tisíců černo-bílých elementů
- ve formě skleněných kostiček je natrvalo spojena se čtyřmi větracími komíny Letenského tunelu
- je bezesporu největším dílem Zdeňka Sýkory (1920–2011) z období struktur 60. let 20. století
- materiál: skleněný obklad (Harusova mozaika)
- rozměr: čtyři komíny, výška 20, 19, 18,5 a 17 m, celková plocha 521 m²
- návrh obkladu: 1967
- architekt stavby: Josef Kales
- od roku 2003 kulturní památka
Pořadatel: Činohra Národního divadla a NOVÁ SCÉNA Národního divadla
Autor videoinstalace: František Pecháček
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
(zdroj: tisková zpráva ND, https://www.zdeneksykora.cz/?s=udalosti)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Zdeněk Sýkora (výběr)
- 3. 2. 1920 v Lounech
- 1938: maturita na lounské reálce
- 1938 – 1939: studoval na Vysoké škole báňské v Příbrami
- 1939 – 1945: po uzavření vysokých škol zaměstnán na dráze v Lounech, ke konci války byl výpravčím v Českém Brodě, účastnil se činnosti neformální surrealistické skupiny v Lounech, fotografoval a experimentoval s technikou fotokoláže, první obrazy, nejprve surrealistické
- 1945 – 1947: studium oboru výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování na Univerzitě Karlově v Praze
- 1945 – 1949: surrealistické a kubistické obrazy
- 1952: první samostatná výstava, Alšova síň, Praha – převážně krajiny z okolí Loun
- 1960: základem abstraktních obrazů se stávají geometrické tvary
- 1962 - 1963: první obrazy nazvané struktury, jsou tvořeny elementy vloženými do rastru
- 1963: získal svůj první ateliér v Lounech
- 1964: po několikaleté spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem vznikají první programované struktury s využitím počítače, jejichž smyslem bylo kombinatorické vyčerpání všech možných vzájemných pozic několika daných elementů podle zvolených pravidel, bez jakékoli souvislosti s op-artem
- 1966: jmenován docentem na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
- 1967 – 1969: velké realizace v architektuře v Praze (struktury): skleněný obklad větracích komínů Letenského tunelu, architekt Josef Kales (od roku 2003 kulturní památka)
- 1970: 1. retrospektivní výstava, Praha, Galerie Václava Špály (od té doby až do roku 1987 v Československu nevystavoval)
- 1971: vystavoval na 2. bienále umění v Norimberku
- 1972 – 1973: po mnohostranných obměnách končí období struktur tzv. makrostrukturami a současně se rozvíjí nový, na náhodnosti založený systém liniových prací
- 1986: 1. zahraniční retrospektivní výstava, Quadrat - Moderne Galerie, Josef Albers Museum, Bottrop
- 1988: velká retrospektivní výstava – práce od roku 1947, Dům umění, Brno
- 1990: první obraz s liniemi, které mohou vycházet pouze z několika bodů (až do roku 1994)
- 1991: samostatná retrospektivní výstava – práce od roku 1964, Galerie Heinz Teufel, Mahlberg, a Galerie Art Affairs
- 1993: první realizace linií v architektuře
- 2000: 1. samostatná výstava v Galerii Benedikta Rejta v Lounech
- 2005: největší realizace linií v architektuře - řešení vstupní haly nové budovy Řízení letového provozu České republiky, Jeneč u Prahy
- 2009: výstava k 40. výročí vzniku mozaiky na větracích komínech Letenského tunelu, nazvaná Letná XL, Galerie Zdeněk Sklenář/Praha
- 12. 7. 2011 zemřel v Lounech ve věku 91 let
Lenka Sýkorová (*1957 v Plzni)
- V letech 1976–1981 studovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor český jazyk a literatura a výtvarná výchova.
- Poté do roku 1984 pracovala ve Státním pedagogickém nakladatelství jako korektorka a jazyková redaktorka.
- V roce 1983 se provdala za Zdeňka Sýkoru, od roku 1985 pracovali společně.
- Od poloviny 80. let 20. století zpracovává archiv a dokumentaci celého díla Zdeňka Sýkory, připravuje výstavy a katalogy.
- Věnuje se také ediční práci: vedle knih o Zdeňku Sýkorovi (např. Grafika, Rozhovory, Zdeněk Sýkora 90, Barva a prostor, Krajina, Zdeněk Sýkora fotografem 1937–1945) spolupracovala na vydání publikací věnovaných přátelům (např. vzpomínková kniha Josefa Hlaváčka Memories are memories, katalog Vítek Čapek, monografie Zdeněk Ziegler).