Z nouze ctnost i móda/ Umělecká litina ze sbírek Muzea hl. města Prahy aneb co se stane, když se spojí Galerie a Muzeum hlavního města Prahy

07.05.2015 12:37

Galerie hl. města Prahy - Trojský zámek

5. 5. – 1. 11. 2015

 

Levé křídlo přízemí Trojského zámku je vyhrazeno výstavě pořádané partnerskou městskou institucí – Muzeem hlavního města Prahy. I zde byla iniciátorkou ředitelka GHMP Magdalena Juříková (na foto vpravo), která téma litiny jako uměleckého media navrhla.

 

 

 

 

 

 

 

Ředitelka MHMP Zuzana Strnadová nad touto nabídkou zajásala, protože – jak nám s povzdechem prozradila, výstavní prostory Městského muzea jsou omezené, a tím pádem depozitáře muzea nechtěně návštěvníkům tají bezpočet zajímavých uměleckých a historických pokladů. Navíc věděla, že je v řadách pracovníků jedna osoba nad jiné povolaná Jana Bělová, naše největší odbornice na uměleckou litinu. Výstavě tak nestálo nic v cestě. 

 

Příběh litiny ve střední Evropě

Kurátorka neobvyklé výstavy (na foto vpravo), věnované umělecké litině, nám potvrdila, že název výstavy ´Z nouze ctnost i móda´ odpovídá plně jejímu obsahu. A následně nás seznámila s příběhem litiny ve střední Evropě. Zde ale dáme raději prostor plnému znění jejího zajímavého textu k výstavě připravenému.

 

„Tradice výroby železa a litiny sahá v Čechách a na Moravě do 17. a 18. století. Prvotním impulzem k budování hutí byly válečné události. V první řadě třicetiletá válka. Výroba byla vždy vázána na místní zdroje, to znamená na hornictví železa a těžbu dřeva.

 

Období, kdy se litina začala využívat ve velkém, začíná na konci 18. století a svého uměleckého vrcholu dosahuje toto odvětví ve 30. letech 19. století.

 

Na jeho počátku stojí Pruské královské slévárny v Gliwici (1796) a Berlíně (1804). Je pro ně typický rozvoj moderní technologie, spolupráce s předními umělci, různé experimenty a jejich sdílení mezi jednotlivými podniky. Příznačná je rovněž vysoká technická a umělecká kvalita odlitků. 

 

Novoklasicismus zde souzní s empírovou módou, preferující zájem o egyptské umění a oba tyto styly pomalu střídá romantická novogotika. Dochází tím k pozoruhodné koexistenci stylů, a to jak ve velkých uměleckých dílech, tak v drobné tvorbě.

 

Velikou inspirací i pro české prostředí se stala díla umělců činných ve spolupráci s Pruskou královskou slévárnou: berlínského architekta a malíře Karla Friedricha von Schinkel (1781–1841), sochaře Johanna Gottfrieda Schadowa (1764 –1850) a medailéra Leonharda Posche (1750–1831).

Na rakouskou domácí železářskou tradici navázala na počátku 19. století generace majitelů sléváren z řad šlechty, která je dokázala proměnit v moderní podniky, schopné konkurovat pruským vzorům.

 

Nejvýznamnější podniky procházejí modernizací na panstvích Vrbnů (Hořovice, Komárov – 1802), Fürstenbergů (Nový Jáchymov, Nižbor – 1811) a Salmů (Blansko – 1807).

 

Před polovinou 19. století bylo jen v Čechách takřka 50 sléváren

 

Z počátku se hledá inspirace v Pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici.  Velmi často dochází k vzájemnému zapůjčování forem, i proto se můžeme setkat se stejným výrobkem v sortimentu různých sléváren.  Většina sléváren se postupně vydala po umělecké stránce vlastní cestou. V přímé souvislosti s českou uměleckou litinou je pak třeba jmenovat sochaře Václava Prachnera (1784–1832) a modeléra vrbnovské slévárny v Hořovicích (Komárově) Dominika Zafouka (1795–1878).

 

Období od 60. let 19. století do 20. let 20. století je typické masovou výrobou litiny ve velkých sériích. Stále je běžné ´přelévání´ vzorů mezi jednotlivými podniky. Bohužel kvalita provedení odlitků postupně klesá.  Vedle oblíbených historizujících stylů přichází na konci 19. století oživení v podobě ´Art noveau“ – secese´.

 

To vše v kostce nabízí výstava věnovaná litině. K nejcennějším exponátům, na něž nás Jana Bělová osobně upozornila, patří jednoznačně novoklasicistní socha Génia, největší kuriozitou je japonská litina, svítilna, která se zavěšovala nad vchody do tamních chrámů a k nám se zatoulala v 18. století a k nejzajímavějším předmětům patří drobné výrobky, téměř lidové, protože lokální, z nichž asi nejvzácnější je ´svatý obrázek´ na litinové destičce.

Kurátorka výstavy: Jana Bělová

Koordinátorka: Olga Malá

Grafické řešení: Belavenir

Instala a produkce, vedoucí: Diana Brabcová

 www.ghmp.cz

http://www.ghmp.cz/

www.facebook.com/GHMP.cz

http://www.facebook.com/GHMP.cz

 

 

170 00 Praha 7

U Trojského zámku 4/1

 

Máme otevřeno úterý – neděle: 10.00 – 18.00 hodin, pátek 13.00 – 18.00 hodin

Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)

Doprovodný program k výstavě

Komentované prohlídky s kurátorkou výstavy: neděle 7. 6. 2015 v 16.00 hodin

 

Víkendové výtvarné workshopy

sobota 29. 8. 2015: 10.00–18.00 hodin  Design, tvar a funkce

 

Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory

neděle 26. 7. 2015: 15.00– 18.00 hodin  na téma: umělecké řemeslo

 

Hlavním tématem edukačních aktivit bude umělecké řemeslo a design. Budeme se inspirovat vystavenými artefakty a navrhovat podobné předměty (šperky, medaile, svícny…). Pokusíme se je také posunout do nových kontextů a směrem k experimentálnímu a konceptuálnímu stylu. Zamyslíme se nad souvislostí tvaru, vizuální formy a funkce. Formou skic navrhneme i vlastní originální díla, do kterých vtiskneme mimo jiné přímou inspiraci zdejším prostředím – například témata, symboly, šifry a kódy typické pro Trojský zámek.

 

Víkendové programy vznikají jako součást oblíbeného cyklu ´Tvořivé dialogy s uměním´ a jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných.

 

Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase.

Rezervace do 16.00 hodin předchozího dne (není podmínkou účasti).

 

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

Rezervace nutná.

Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč

 

Kontakty: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz, 606 612 987, 608 216 418.

 

Hodnocení: 60 %

 

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

O rozsáhlé výstavě Václava Ciglera informujeme na jiném místě  

více zde: http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vaclav-cigler-tady-a-ted-aneb-co-se-stane-kdyz-spojime-historii-s-modernim-umenim/