Výstava ´Peking- Praha´na Pražském hradě aneb když nejradostnější barvou v Číně je červená

24.08.2013 21:50

´Peking – Praha: Nový pohled na současné čínské umění´ aneb když nejradostnější barvou v Číně je červená /´New Sights in Chinese Contemporary Art´

Císařská konírna na Pražském hradě
23. 8. - 29. 9.2013

 

Byli jsme pozváni na Pražský hrad na tiskovou konferenci  nové  výstavy ´ Peking- Praha´ -  s podtitulem  ´Nový pohled na současné čínské umění´. Hned u vchodu nás přivítala 178 centimetrů vysoká,  červená bronzová socha  muže´Křik´, jenž nás bohudík nezastrašila. V klidu jsme si vyslechli  nejdříve pana Václava Beránka ze Správy Pražského hradu. Nejprve nám vysvětlil, že výstava je mimořádná ze dvou důvodů. A to především z důvodu, že byla neplánovaná, takže jsme mohli zaplnit prostor Císařské konírny, která by zůstala jinak prázdná, a z druhého  důvodu, že se jedná o první výstavu nového čínského umění, které dosud u nás ještě vystavováno nebylo.

 

Pan Jan Birke, prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, poděkoval všem, kteří se na výstavě podíleli, za skvělou spolupráci. A dodal, že obrovský potenciál Číny při přerodu její společnosti se promítl i do tvorby současného čínského umění, které reflektuje otevřenost, komunikaci  a mezinárodní spolupráci. Umělci, že dokázali navázat na tradice a že směřují do budoucna.   A tak můžeme zde zhlédnout moderní čínské umění  plné života, tvůrčího potenciálu, neotřelých postupů a originálních řešení.

 

Umění je výzva
„Umění vždy představuje a sděluje univerzální všelidské hodnoty. Nepotřebujete překladatele, abyste porozuměli, co chtějí čínští umělci sdělit….

A jak říká staré čínské přísloví: Jeden obraz vydá za tisíce slov!“

Jan Birke

 

Hlavní kurátor, pan  Xin Dong Cheng nás, přítomné novináře, uvítal a seznámil nás se současnou Čínou, která se před 20 lety otevřela světu.   Samozřejmě výstava nereprezentuje celkový kulturní obraz dnešní  Číny, výběr děl (reprezentujících tři generace čínského umění ) provedl pak kurátor  z těch nejvíce typických umělců, které osobně zná, protože každý kurátor má vždy svůj osobitý a zvláštní styl práce.. . sám za 20 let uspořádal přes stovku výstav.   Jinak považuje výstavní činnost za dobrou cestu pro navázání spolupráce a na straně druhé i jako způsob pro poznávání  čínského umění  evropskými uměnímilovnými návštěvníky.

 

- Dále sympatický pan Xin Dong Cheng dodal, že se plánuje další výstava, ale tentokrát se to bude týkat čínských exponátů, zastupujících  celou historii čínského umění.  A na dotaz našich novinářů, jakého českého umělce by rádi v Číně vystavovali, jsme se dozvěděli, že už probíhají jednání  o výstavě díla Alfonse Muchy.

 

- Pan Xin Dong Cheng, který v roce 2000 založil v Pekingu vlastní výstavní prostor s názvem Xin Dong Cheng Space for Contemporary Art  s cílem předkládat západní umění čínské veřejnosti. Zároveň v rámci mnoha mezinárodních projektů působí i jako představitel současného čínského umění v zahraničí.  

 

Výstava je putovní…
Tuto rozhodně zajímavou  výstavu, kde je zastoupena široká škála uměleckých forem, jako např. olejové malby, sochařství, fotografie a video, máme poprvé možnost zhlédnout ve vybraných zemích střední a východní Evropy.  Praha je třetím městem, před ní se díla představila v bulharské Sofii a v rumunské Bukurešti, samozřejmě úplně nejdříve v západní Evropě, např. v Paříži.  Vystavujeme zde více než od 40 čínských umělců téměř 60 děl, jež vycházejí z kulturního prostředí současné Číny. Můžeme konstatovat, že realitu a smysl pro detail zde harmonicky prolínáme se snovou abstrakcí zběžně načrtnutých celků.  Kromě několika vystavených vysloveně děl kýčovitých  jsme byli fascinování všudypřítomnou barvou červenou…jež je  Číňany považována za barvu nejradostnější…

 

Známe vůbec současnou Čínu?!

• Čína se po roce 1976, kdy se Maova vláda pokusila vybudovat utopistický komunistický stát, výrazně podílí na formování dnešního světa a spoluvytváří jeho podobu.

• Svět se za posledních 20 let zásadně změnil, nepředstavujeme se již země jako hodné a zlé, rudé a modré, ale jako mocní globální hráči, kteří mezi sebou válčíme pomocí ekonomických nástrojů .

 

• Čína je blíž než kdy jindy – informací o jejím hospodářství, ekonomice i politice je na internetu dostatek. Přesto  jsme Čínou, kterou můžeme i vnímat i jako zemi, která vynakládá nesmírné úsilí  o záchranu  pandy  (je jich už jen 1600 na světě),  stále fascinováni  jako v dobách cest jednoho největších dobrodruhů, známého jako Marco Polo.

• Osobní kontakt je nezbytností…avšak téměř nic se v Číně nestane hned. Je tak potřeba obrovské dávky trpělivosti a finančních prostředků ostatních, než se podaří  něco uskutečnit…otevřít trh… musíme  pravidelně udržovat kontakt s partnery… povídat si s nimi nejen o obchodě a byznysu…abychom si porozuměli a získali  vzájemnou  důvěru…


Autoři  vystavovaných děl : Ai Jing, Cao Hui, Fang Lijun, Feng Zhengjie, Gao Huijun, Gao Yu, Hong Hao, Huang Yan, Chang Xugong, Cheng Wenling, Ji Dachun, Jin Defeng, Jin Haiying, Kang Haitao, Li Hui, Li Ji, Li Luming, Li Rui, Liang Fujun, Ling Jian, Lu Hao, Luan Xiaojie, Luo Brothers, Ma Liuming, Qi Zhilong, Shao Fan, Shi Jianmin, Wang Gongxin, Wang Guangyi, Wang Jin, Wang Ningde, Wei Guangqing, Weng Fen, Wu Mingzhong, Xue Song, Yan Yinhong, Yang Xun, Ye Yongqing, Yin Zhaoyang, Yue Minjun, Zhang Xiaogang, Zhong Biao, Zhu Wei
 

Hlavní kurátor:  Xin Dong Cheng


Nad výstavou ´Peking – Praha´ převzalo záštitu Ministerstvo kultury České republiky a Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice. Expozici v Císařské konírně Pražského hradu organizuje Správa Pražského hradu a Smíšená česko- čínská komora vzájemné spolupráce, realizátorem výstavy je společnost Prinz Prager Gallery.

 


Pražský hrad: Císařská konírna
Máme otevřeno:  denně od 10.00 – 18.00 hodin
Vstupné:
plné: 120 Kč
snížené: 60 Kč
děti do 6 let: volný vstup

infocentrum: 224 372 434
www.hrad.cz
www.kulturanahrade.cz
http://www.facebook.com/2media.cz
Hodnocení:  95 %
Ing. Olga Koníčková
Foto:  www.2media.cz, internet

Císařská konírna
Nachází se na severní straně Pražského hradu. Přijedeme tramvají  č. 22 do stanice Prašný most, projdeme kolem Jízdárny Pražského hradu, poté  Pacassiho bránou a průchodem, kde si povšimněme  zbytků renesanční brány z mohutných, hrubě opracovaných kvádrů. Po obou stranách brány byly ve 2. polovině 16. století, za vlády císaře Rudolfa II., stáje. Ve 20. století byly tyto stáje upraveny jako výstavní prostory. V jedné části vznikla Obrazárna Pražského hradu, v druhém křídle byla v roce 1993 pro krátkodobé expozice výtvarného umění upravena Císařská konírna.