Vladislav Mirvald: Konstruktivní variace aneb víme, jak formovat prostor za pomoci vztahů mezi barevnými tóny?!

22.04.2015 11:37

Vladi

Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových – Praha

21. 4.  –  6. 7. 2015

 

Na tiskové konferenci k nové výstavy Vladislava Mirvalda, k první autorově retrospektivní výstavě v Praze, byli přítomni usměvavá paní Meda Mládková, Jiří Machalický – kurátor výstavy a Jiří Pospíšil – člen správní rady Nadace  Jana a Medy Mládkových.

 

Jedná se o první rozsáhlou průřezovou výstavu Vladislava Mirvalda, významného průkopníka geometrické abstrakce na pomezí op-artu. Máme tak možnost ve 2 patrech a v mezipatře Musea  zhlédnout úžasnou retrospektivu díla Vladislava Mirvalda z období od 40. do 90. let 20. století. Především  nás zaujmou, vůbec neunaví, jeho tušové kresby, zmrzláže, kaňkáže, geometrické oleje na plátně i jeho rané kubistické obrazy, kde to hraje přeedevším černobílou, černou a modrou. Při pohledu na ně máte pocit pohybu...

 

Co o díle Vladislava Mirvalda nevíme?!

Vizuální umělec Vladislav Mirvald patřil ke generaci nastupující už ve 40. letech, kdy navazoval na progresivní směry počátku 20. století, především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V 50. letech se věnoval krajině, v níž vyšel z odkazu expresionismu či fauvismu. Její charakter, stavbu i atmosféru dokázal citlivě vystihnout a vracel se k ní i v dalších obdobích. Na počátku 60. let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích. Brzy dospěl ke kaňkáním či zmrzlážím, v nichž se originálním způsobem přiblížil informelu. Později kaňkáže spojoval s písmovými strukturami, čímž se na čas dotkl mezinárodního proudu lettrismu. Ještě před pol. 60. let došel ke konstruktivním kompozicím, ve kterých využíval svou mimořádnou prostorovou představivost, rozvinutou studiem deskriptivní geometrie. V průběhu několika desetiletí pak vytvořil řadu soustředěných cyklů, v nichž vycházel z různých principů, z protínání a prostupování ploch a prostorů či geometrických tvarů.

 

 

 

 

 

 

 

Pro Vladislava Mirvalda bylo důležité lounské kulturní prostředí, kde se setkal s takovými osobnostmi, jako byli malíři Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart, básník Emil Juliš nebo výtvarní teoretici Jan Sekera či Josef Hlaváček, kteří sledovali současné umělecké tendence a stáli spolu s básníkem a výtvarníkem Jiřím Kolářem u zrodu známé Galerie Benedikta Rejta. Dílo Vladislava Mirvalda, inspirované přírodními zákonitostmi, je výrazově i tematicky poměrně široké, i když je v něm kladen důraz na konstruktivní či geometrické variace. (Jiří Machalický)

 

 

Zápůjčky pocházejí  ze státních institucí  jako je Národní galerie v Praze, GASK, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie umění Karlovy Vary a také ze soukromých sbírek.

 

 

Ze životapisu Vladislava Mirvalda –

výtvarník, pedagog a fotograf, jehož díla se neprodávala

teprve až ke konci života začínal být žádaným autorem

  • narodil se 3. 8. 1921 – Záluží u Mostu
  • 1941 – maturita na lounském gymnáziu
  • 1941 – 1945: pracuje jako drážní dělník a telegrafista
  • 1. pol. 40 let – vytváří kubistické obrazy a surrealistické koláže
  • 1945 – 1949 - po skončení války studuje na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství, při  ČVUT v Praze spolu se Zdeňkem Sýkorou a Kamilem Linhartem – výtvarná výchova, deskriptivní geometrie
  • poté přechází na Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze (výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování)  u profesorů Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmana) – zde získal schopnost, jak formovat  prostor za pomoci vztahů mezi barevnými tóny a jak připravit základní koncepci obrazu

v 50. letech se věnoval především krajině

  • 1949 – 1953: vyučuje různé předměty v Panenském Týnci a v Peruci
  • 1954 – 1960 : působil na lounském gymnáziu

na poč. 60. let v krajinách směřoval k abstrakci

  • 1961 -1963: vyučoval na Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem, odkud se vrátil na lounské gymnázium, kde působil až do roku 1981

v 1. pol. 60. let vytvářel  kaňkáže, zmrzláže, lettristické  kaňkáže a první geometrické kresby a obrazy

 

od pol. 60.  let až do konce života rozvíjel možnosti geometrických a konstruktivních kreseb, obrazů a objektů

  • nebyl nikdy na volné noze
  • 17. 4. 2003 zemřel  v Lounech

 

Víme, co jsou kaňkáže?

V. Mirvald využíval rozpíjení tuše na mokré kladívkové čtvrtce. Propojoval řád s náhodou. Nešlo v nich je o volný sled bodů uspořádaných do jakýchsi energických polí, ale vnášel do nich jemná i ostrá gesta.  Ve svých sériích kaňkáží se blížil  ornamentu, jenž  však nebyl v jeho době  doceňován, naopak byl  pod doznívajícím vlivem meziválečných avantgardních proudů zavrhován…

 

Víme, co jsou zmrzláže?

V. Mirvald vynesl mokré čtvrtky na mráz, který do nich nechal ´kreslit´..

 

www.museumkampa.cz

 

Hodnocení: 90 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková