Vladimír Svoboda, Michal Šarše, 7. setkání aneb když jsme obdařeni vnímáním, imaginací a transformací pohledů

26.08.2015 15:42

Galerie Nová síň – Praha

26. 8. – 6. 9. 2015

 

Vernisáž nové výstavy, tentokrát dvou solitérů, dvou umělců – malíře Vladimíra Svobody (na foto vlevo)  a akademického sochaře Michala Šarše (na foto vpravo), zahájila jako vždy příjemně naladěná manažerka galerie Markéta Poláková. Oba umělci byli osobně přítomni. Naposledy spolu oba vystavovali v Galerii Nová síň v roce 2007.

 

Vladimír Svoboda (* 1951 v Praze) vystavuje velmi sporadicky, i když už od roku 1975, a tak můžeme opět vnímat autorovu oduševnělou a decentní malbu, plnou melancholických a teskných nálad. Jeho odklon od pasivního popisného přednesu způsobuje, že vystupují do popředí jeho niterně strukturované reflexe, takže ho můžeme přiradit např. k Ivanu Ouhelovi či Františkovi Hodonskému. 

 

7. společná výstava malíře Vladimíra Svobody a akademického sochaře Michala Šarše představila nové výtvarné cykly obou autorů a opět, již po sedmé, přinesla atmosféru vytvořenou vzájemně se doplňujícími artefakty, které, i přes svou formální i obsahovou kontradikci, tvoří jednotný a navzájem komunikující a doplňující se celek s prvky tiché narativní improvizace se silným výtvarným a emocionálním výrazem a nábojem.

Svobodův cyklus ´Moře´ sestává z obrazů tlumených barevných harmonií s minimalizovanými kresebnými liniemi, přecházejících od krajinomalby k symbolismu, měnícího reálný pohled v lyrickou ideu a tu v obrazy s pevným kompozičním řádem, vtahujících diváka do centra děje. Obrazy z cyklu ´Moře´ by měly okouzlit každého diváka stejně tak jako nás okouzlily na www.www-kulturaok-eu.cz.

Michal Šarše (* 29. 4. 1956 v Praze) ve svém novém cyklu ´Věc Oidipus´, jako ostatně v celé své tvorbě, vědomě opouští klasickou tradici evropského sochařství a otevírá příběh vstříc divákovi. Svými skulpturami buduje jeviště evokující smyslovost, cit, i zasuté vzpomínky naší minulosti a dětství. Přestože staví své příběhy z jednotlivostí, atributů, ornamentů a symbolů a je občas na hraně hrozící rozpadem celku plastik do marginálních částí, má vidění a cit, v nichž nachází míru k udržení skulptur

ve správném vnitřním rytmu a tektonice, umocňující naléhavost obsahového sdělení. (zdroj: oficiální anotace).

 

 

 

 

 

 

 

Jeho jediná vystavená na této výstavě plastika (´Strážce´ z roku 2014 z cyklu

´Věc Oidipus´) tiše jen stála v zadním rohu galerie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

110 00 Praha 1
Voršilská 139/3

www.novasin.org

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková