Věže z Merkuru aneb umíme si představit Petřín bez rozhledny?
(The Petřín Observation Tower)
Věže z Merkuru
6. 3. - 30. 3. 2014
Suterén Petřínské rozhledny
Petřínské sady, Praha 1
Muzeum hl. m. Prahy připravilo v suterénu Petřínské rozhledny unikátní výstavu fenoménu Merkur - ´Věže z Merkuru´. Veřejnosti jsme ji otevřeli ve slunečním předjarním dni 6. března 2013 a můžeme ji zhlédnout až do 30. března 2014. Na výstavu jsme vybrali modely různých vyhlídkových věží zhotovených ze stavebnice Merkur a přiblížíme si také okolnosti kolem vzniku Petřínské rozhledny. Výstavou ´Věže z Merkuru´ navazujeme na velmi úspěšnou výstavu ´Já, Merkur´, kterou jsme mohli navštívit přímo u v Muzeu hl. m. Prahy na Florenci před dvěma lety. Děti mají možnost postavit si vlastní model v hernách, kde budeme mít k dispozici stavebnicové díly. Díly stavebnice do herny pro návštěvníky dodává pan Kříž z firmy Merkur Toys.
Pozváni na tiskovou konferenci až na Petřínskou rozhlednu, jsme se to stihli lanovkou jen tak tak dorazit včas. Je to přece jen neobvyklé místo sice hojně navštěvované cizinci, ale přesto to považuji za místo určené spíše milencům (blíží se l. máj!) či rodičům s dětmi, než abych se tam normálně drápala do vršku Petřína sama jako důchodkyně. Ale dolů na Újezd už jsem běžela po svých. No, budiž. Musela jsem. Muzeum hl. m. Prahy má totiž dokonale fungující vztahy s médii a neopomene mě nikdy na jejich zase další výstavu pozvat. A to se neodmítá. A udělala jsem dobře. Mohla bych říci, že zážitek, kdy navštívíme Petřínskou rozhlednu, je v mnoha směrech s návštěvou Eiffelovy věže srovnatelný, ba může předčít, neboť nás tu neobšťasťnují svými suvenýry neodbytní pařížští prodavači, a navíc jsme přece doma! Máme také svou věž, a svou výškou Petřínská rozhledna je s výškou přes 63,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n.m. na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.
My Prahu nedáme, radši ji zbouráme!
Během své návštěvy okupované Prahy (15. až 16. března 1939) vyslovil Adolf Hitler přání, aby byla Petřínská rozhledna zbourána, jelikož údajně kazila výhled z Pražského hradu. Přání ale nebylo nikdy naštěstí během okupace vyhověno!
Rozhledny, věže, schémata, modely…
Nabízíme možnost vžít se do role konstruktérů průkopnických staveb technického „století páry“, a jako tvůrci účelových a praktických děl se vrátíme do svých dětských let. To vše nám umožní vystavené modely, např. Petřínské rozhledny a Eiffelovy věže, coby její inspirace a konstrukčně velmi blízké stavby. Dále také model současné rozhledny Strážný vrch, která reprezentuje dnešní technicko-estetické počiny. Všechny tyto modely jsme zhotovili z dílů stavebnice Merkur, kteroužto rolí pouhé hračky pro děti vysoce překračujeme. Na panelech zhlédneme vyobrazení současných rozhleden nebo jejich zjednodušená schémata. Inspirací nám mohou být i další vystavené modely českých rozhleden – Kozlovský kopec, Granátník, Čestice a Čermákův vrch. Jak jsem zjistila, model mé oblíbené rozhledny v ZOO v Troji (Smrk), na výstavě nenajdeme, že bychom se jí inspirovali v soutěži o nejlepší model rozhledny?
Soutěž ´Postav si svoji věž´ - o nejzdařilejší modely rozhleden
V průběhu výstavy jsme vyhlásili soutěž, při níž budou zdařilé modely rozhleden oceněny a stanou se součástí výstavy. Jejich autory uveřejníme na webových stránkách Muzea hlavního města Prahy: www.muzeumprahy.cz a vítězovi předáme stavebnici Merkur. Fotografie modelů postavených ze stavebnice Merkur můžeme zasílat do 30. srpna 8. 2013 na adresu: muzeum@muzeumprahy.cz. Modely posoudíme v komisi v čele s autory výstavy Tomášem Dvořák a Jiřím Mládkem.
Známe Milana Mráze?
Nekonečné možnosti stavebnice Merkur potvrzujeme vystavením skupiny modelů, které vytvořil Milan Mráz, jenž jako nadšený příznivec Merkuru vytvořil za svůj život (1945–2012) mnoho set přesných modelů dopravních prostředků, z nichž část na výstavě můžeme zhlédnout. Na výstavě jsme neopomenuli si připomenout i okolnosti vzniku Petřínské rozhledny. V té době totiž česká společnost zažívala nevídaný rozmach. Dokazujeme také klíčovou roli Klubu českých turistů nebo i fakt, že vzniku rozhledny předcházela návštěva Paříže na Světové výstavě v roce 1889, kde jsme obdivovali pařížskou Eiffelovou věž (výška 300,65 m - Gustav Eiffel – 1832 – 1923). Stavbu Petřínské rozhledny jsme kupodivu zahájili už 13. června 1891. Předcházely tomu výpočty např. stanovení sil z větru ve vodorovných osmihranech, návrhy rozhledny s původní vyhlídkou o dvě patra níž než ji v současnosti máme…
Jak podotkla ředitelka Muzea hlavního města Prahy, PhDr. Zuzana Strnadová, „Věřím, že výstava stavebnice Merkur bude stejně úspěšná jako předešlé výstavy Merkuru pořádané v našem muzeu v minulých letech. Fenomény Merkuru a Petřína se pozoruhodně prolínají všemi věkovými generacemi“.
Kdo je Jiří Mládek?
Setkání se stavebnicí Merkur se mu stalo životně osudovou záležitostí. Stavbám objektů z Merkuru se věnuje přibližně od roku 1975, intenzivněji pak po odchodu do invalidního důchodu roku 1990. Díla z Merkuru vystavoval ve 42 výstavních prostorách v celé České republice a některé z jeho modelů jsme trvale umístili v Muzeu stavebnice Merkur v Polici nad Metují. Na výstavě ´Věže z Merkuru´ prezentujeme některé z jeho modelů. I jako jeden z autorů výstavy promluvil Jiří Mládek i na její vernisáži, která se konala na Petřínské rozhledně 5. března 2013 od 17 hodin.
Stavebnice Merkur – dětská barevná hračka s velkým významem ve světě dospělých
Jak jsme se na tiskové konferenci dozvěděli, stavebnice Merkur čítá 250 výrobků a 3500 normalizovaných šroubků o velikosti M3,5. Jaroslav Vancl (1890 – 1980) jako první navrhl stavebnici Inventor - předchůdce stavebnice Merkur a současně se stal majitelem továrny v Polici n. Metují, kde stavebnice vyrábíme dodnes. V roce 1925 přešel na nový systém Merkur, který funguje dodnes.
Největší model z Merkuru – Ocelové město – je zapsán v Guinessově knize rekordů
Autoři výstavy: Jiří Mládek, Tomáš Dvořák
Vstupné: základní 105 Kč, snížené 55 Kč, rodinné 260 Kč
Děti do 6 let, ZTP 25 Kč
Školní skupiny:
MŠ 10 Kč na osobou
ZŠ a SŠ: 30 Kč na osobu
Otevřeno: denně
Březen 10 - 20 hodin
Duben - září 10 –22 hodin
Říjen 10 - 20 hodin
Listopad 10 - 18 hodin
Hodnocení: 100 %
www.prazskeveze.eu
Ing. Olga Koníčková
Foto: MHMP
- historie stavebnice Merkur
- Stavebnice Merkur – Lokomotiva Merkur je česká stavebnice, která se úspěšně prodává již od poloviny dvacátých let 20. století. Lze z ní sestavit různé modely, silniční i kolejová vozidla, jeřáby a mnoho jiných konstrukcí. Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých strojů.
Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například Otto Wichterle ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček, stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých plotterů. Stavebnice na konstrukci počítačového plottru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se dokonce chvíli běžně prodávala pod názvem ALFI.
Kovové stavebnice následovaly obdobné stavebnice ze dřeva a kartonu z konce 19. století. Např. Lilienthal-Baukasten, ještě ze dřeva a kartonu, Gustava Lilienthala, bratra jednoho z prvních letců Otto Lilienthala. V roce 1888 nechal Otto Lilienthal stavebnici svého bratra patentovat.
V roce 1892 přihlásil Julius Weiss z Hamburku patent na Brückenbaukasten (Stavebnici mostů), která už byla z kovu. Vyráběna byla sice od roku 1896 firmou Richter, Rudolstadt, ale jenom krátce, pro nezájem byla výroba po pouhém roce zastavena.
Úspěch kovových stavebnic zahájila stavebnice patentovaná v roce 1901 Frankem Hornbym z Liverpoolu, zprvu pod názvem Mecanics made easy, o něco později pod názvem Meccano, spolu s Erector Set (USA) nejznámější obchodní značka pro kovové stavebnice. Firma Meccano Ltd stavebnici vyráběla v letech 1908 až 1980.
V roce 1904 měla v Německu úspěch stavebnice firmy Walther Walther's Ingenieur Bauspiel (Waltherova inženýrská stavební hra), která zanikla v roce 1915. Na její úspěch navázala stavebnice Stabil, na trh uvedená v roce 1911.
Německá firma Märklin vyráběla původně v licenci firmy Meccano, od roku 1919 v jiných barvách až do roku 1999, kdy výrobu ukončila. V meziválečném údobí platila stavebnice Märklin v našich zemích za kvalitnější než levnější domácí Merkur.
Stavebnici Erector Set patentoval Alfred Carlton Gilbert v USA v roce 1911, vyráběla ji jeho společnost A. C. Gilbert Company od roku 1913 až do bankrotu společnosti v roce 1967.
V roce 1925 zahajuje firma Inventor v Polici nad Metují výrobu stavebnice Merkur. Dnes vyrábí stavebnice Meccano a Erector Set francouzská firma Meccano S.N., která od roku 2000 patří japonské Nikko, jako i čínské manufaktury a továrny na zakázku Nikko Group.
Společnost Merkur byla po roce 1989 privatizována, ale zbankrotovala v roce 1993. Později, Jaromír Kříž společnost odkoupil a během tří let obnovil výrobu a tuto nejznámější českou hračku zachránil.
- O Petřínské rozhledně (zdroj Wikipedie)
V roce 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 m. V r. 1890 byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr.Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. S tímto projektem seznámil Dr. Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Byly položeny 11 metrů hluboké základy a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.