Věra Nováková: Provazochodec aneb když balancujeme všichni na svém vlastním laně?!…

29.10.2013 14:17

Galerie Navrátil - Praha

21.10. - 22. 11.2013

 

Dostali jsme pozvání na vernisáž nejnovějších obrazů a soch nepříliš známé ilustrátorky, sochařky a  malířky – Věry Novákové, jež jak jsme se přesvědčili na vlastní oči, jistě patří  a bude patřit k nejosobitějším projevům realismu v českém umění 2. poloviny 20. století. Osobně byli přítomni oba, i přes pokročilý jejich věk zcela pohodoví,  velmi výřečná paní Věra  Nováková a její, však klidnější,  životní druh, malíř Pavel Brázda. Kromě obrazů a soch jsme si mohli prolistovat či zakoupit i její monografii.

 

´Provazochodec´

Jak malířka prozradila svým dílem: „Všichni jsme totiž provazochodci, každý z nás balancuje celý život na svém vlastním laně. Od narození do smrti. A stejně jako je život nepředvídatelný, napínavý, často i nebezpečný, krutý a komplikovaný, ale i krásný, radostný a jedinečný, stejně taková je i cesta ekvilibristů, tedy nás, na laně. Někdy je lano více napnuté a my jdeme jistěji, sebevědoměji, rychleji, jindy se prověsí a rozhoupe a my naopak vážíme opatrně každý krok se strachem, že bude tím posledním. Uděláme-li špatné rozhodnutí a zavrávoráme, často jen s největším vypětím najdeme ztracenou rovnováhu, odvahu a vůli jít dál. Vrávoráme všichni a neustále, jde vždy jen o to najít znovu a znovu tu sílu, chuť, energii a důvod narovnat se a pokračovat. Taková je cesta po laně života, takový je život! Na konci každého lana je cíl, smrt, důležitá je právě ona cesta k cíli. Stejně jako provazochodec Věry Novákové, i my, každý jeden z nás musíme volit, zvažovat krok za krokem, a právě o tu volbu jde tady především. Musí to být jen naše svobodná vůle, volba a rozhodnutí udělat další a pokud možno správný a jisty krok. A hlavně pořád jít dál, třebas pomalu, ale jít, neboť zastavení na vratkém laně rovná se většinou předčasnému konci.“ (zdroj: M. Horák)

 

´Vize´

Paní Nováková jako malířka, na rozdíl od mnoha současných mladých umělců, hýří vskutku optimismem a na svůj obraz šimpanze ´Vize´ použila dostatek  barev. Autorka totiž přemýšlí, kam až dojde vývoj lidstva (od zvířete k (nad)člověku)…?

 

´Tak pravil´

„ Menší obraz ´Tak pravil´ je odkazem na Friedricha Nitzscheho a jeho klíčové dílo „Tak pravil Zarathustra“ z roku 1885. U tohoto myslitele a filosofa šlo také o cestu, o vývojovou linii od zvířete až k nadčlověku. Obraz je autorčinou konfrontací s jeho učením a důsledky, slovní a umělecká výpověď obklopuje a doplňuje skutečnou posmrtnou sádrovou masku Nietzscheho. Dramatický rozpor jakoby byl podtržen pádem masky z obrazu, jejím rozbitím a následnou obtížnou rekonstrukcí a zrestaurováním, čímž získala Věra definitivně navrch.“ (zdroj: M. Horák)

 

V zadní části výstavní síně jsme osvětlili drátěného ´provazochodce´.   V přední části galerie si prohlédneme tři obrazy a sochu, kterou autorka opatřila písmem.

 

Proč nebýt spolu, i když každý jdeme po svém…?!

„Celoživotně poznamenaná a žalující žena, dva rozporuplní plazi ´Ano-Ne´, odsouzení k plavbě na stejné lodi, spolu neustále bojující, ale i nutně spolupracující. Symbióza plná rozporů, v životě promítnutá do hledání společných řečení a kompromisů…“ (zdroj: M. Horák)

 

 

Máme-li pochyby při psaní…i ve vaně to psaní bolí…

Nás zaujal obraz ´Pavel Brázda ve vaně´ z roku 2008. Pavel sedí ve vaně a píše své texty..a stále pochybuje o sobě samém…a muchlá a pohazuje vztekle z vany své výplody…(i když sama musím přiznat, že jiné než muže a syny vzteklé neznám...slovo O.K.)

 

Musíme se rozhodovat sami…

´Socha svobody´  již byla v čisté podobě vystavena v Tomášské, zde je pomalovaná a popsaná. A opět je to o svobodě rozhodování, o svobodě vůbec, o možnosti volby, kdy každá ruka ukazuje jiným směrem, ale rozhodnutí zvolit směr je již jen na nás!“ (zdroj. M. Horák)

 

Nezavírejme za sebou dveře, nebo si je zavřeme napořád

Neopomineme si všimnout dalšího artefaktu, a to ´Dveří vykloubených z pantů´.  Autorka umístila k nim torza těl andělů, vyhozenou knížku, rozbitý rámeček, to vše navozuje nezvratnou pomíjivost. Nad neutěšeným koncem sakrálního umění se od země na nás dívá pohozená hlava…když za sebou mosty spálíme mosty, často není návratu……

 

Ze životopisu Věry Novákové

  • 17. 1. 1928 se narodila v Praze
  • 1949 - po 2 letech studia byla z politických důvodů vyloučena z AVU, poté jí bylo dovoleno studovat na Vyšší škole uměleckého průmyslu
  • živila se ilustrováním odborné literatury, mimo jiné pracovala jako kreslířka v Archeologickém ústavu
  • spolu se svým manželem umělcem Pavlem Brázdou tvořila po mnoho desetiletí v ústraní
  • je malířkou a grafičkou, ve své tvorbě pracuje převážně s figurálními motivy zasazenými do surreálných, snových krajin a prostředí, poskládaných většinou ze základních minimalizovaných tvarů
  • hlavním jejím tématem je člověk, jeho utrpení, biblické motivy či archetypální zobrazení muže a ženy
  • spolupracuje s M. Navrátilem výhradně jen přes jeho stejnojmennou galerii
  • jejich spolupráce začala na společné výstavě s Pavlem Brázdou v roce 2000 ještě v galerii v Tomášské
  • 2005 - tam také proběhla její samostatná výstava, jarní ´Staré příběhy´
  • 20007/2008 – tam také proběhla její další samostatná výstava ´Slzy staré sfingy´
  • 2013 – tuto již třetí sólo výstavu v galerii Navrátil, první zde ve Vítkovce, nazvala autorka ´Provazochodec´
  • žije a pracuje v Praze

Galerie Navrátil

186 00 -  Praha 8

Vítkova 15

Máme otevřeno: pondělí - pátek: 12:00 - 18:00 hodin

 

Co nevíme o Galerii Navrátil

  • Galerii jsme otevřeli v roce 1999 pod názvem Millennium a založili jsme i stejnojmenné občanské sdružení, aby zajišťovalo její provoz
  • V polovině roku 2000 díky neshodám v koncepci dalšího směřování a fungování těchto výstavních prostor jsme jako občanské sdružení dostali roku 2008 výpověď z prostor v Tomášské a galerii jsme přejmenovali
  • V roce 2010 jsme otevřeli Galerii Navrátil - dáváme prostor renomovaným i méně známým umělcům, kteří se snaží výtvarnými prostředky reflektovat současnost a v jejichž díle je přítomna snaha po jisté společenské naléhavosti uměleckého sdělení.
  • Vystavujeme i neznámé, ale zajímavé autory, pohybující se na okraji žánrů a takové, kteří se věnují aktivitám v umění mimo pozornost oficiálního zájmu.
  • Cílem je vytvořit alternativní prostor, v němž se budou střetávat rozdílné myšlenky, odlišné výtvarné názory i individuální společenské a umělecké postoje a to bez ohledu na místo, region i hranice.
  • Charakteristickým rysem galerie je otevřenost k nejrozmanitějším projevům současného umění.
  • Nakupujeme a přijímáme do prodeje obrazy, kresby a plastiky zajímavých autorů.

www.literanavratil.cz

Upozornění: do galerie z prostorových důvodů není možný vstup s kočárky a baťohy!

Hodnocení: 95 %

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka