Schwabinger 7 aneb proč malujeme v roce 2016?!

15.08.2016 14:44

Nová galerie – Praha

11. 8. – 3. 9. 2016

 

 

 

 

 

 

Na vernisáži nové (prodejní) výstavy Schwabinger 7 v pražské Nové galerii se představila mladá mnichovská malba, která se pod záštitou Českého centra v Mnichově a Kulturního oddělení Německého velvyslanectví v Praze  zformovala jako další z řady skvělých výstav v Nové galerii. Jedná se o umělecké setkání 7 mladých malířů, žijících a studujících na Akademii v Mnichově. Všichni se vzájemně znají a nepojí je pouze přátelství a stejné působiště. K sobě je váže také jedno výtvarné medium – malba. Také náměty obrazů se vzájemně prolínají a doplňují. Díla všech malířů se zabývají krajinou nebo figurou.

 

 

 

Každý z nich se svým způsobem vyrovnává s vlastními zkušenostmi, sledují každodenní události a vybírají si z nich různé střípky a příběhy. Všechna díla se vzájemně proplétají skrze figuru, krajinu či sebereflexi. Cizí jim není ani jistá dávka expresivity. Samotný název výstavy pak vychází z názvu klubu v mnichovské čtvrti Schwabing, kde sídlí také akademie.

 

„V instalaci se mimo jiné potkávají velké třímetrové malby, subtilnější koláže nebo drobné práce na papíře. U většiny malířů je jedním z hlavních motivů jejich práce sebereflexe a "vyprávění" osobních příběhů malířskou formou,”

uvedl kurátor výstavy a jeden z vystavujících autorů Jan Rybníček.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Galeristka Nina Hedwic (na foto vlevo nahoře), která založila neziskovou organizaci Malování kreslení, z.s. a Novou galerii, nás všechny příchozí jako vždy mile vítala. Přicházely i mnohé známé osobnosti, protože Nová galerie je již proslulá svými velkolepými vernisážemi plnými pohody i pohostinnosti. Výstava spousty obrazů je bez popisků (při vstupu do galerie si proto vezmeme k ruce malý letáček/katalog s autory a jejich vystavenými obrazy).

 

 

 

 

 

 

 

 


Vystavující umělci

Jan Rybníček

Judith Grassl

Josef Köstlbacher

YoungJun Lee

Lina Augustin

Andreas Lech

Sri Maryanto

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jan Rybníček (7 obrazů)

Český umělec Jan Rybníček v současnosti studuje na mnichovské akademii. K výtvarnému umění dostával poměrně spletitou cestou. Přes nechtěnou hru na klarinet a psychologa až k vysněné malbě. Už na střední škole si oblíbil ateliér Martina Mainera na FaVU, kam chodil na pravidelné konzultace, a kam také po maturitě nastoupil. Uchvátila ho ´uvolněná´, ale přesto produktivní atmosféra ateliéru… cesta přemýšlení nad světem přes malbu a setkávání s dalšími malíři.“

Jan Rybníček nachází inspiraci z prvních, ještě vlhkých tahů štětce, ve kterých objevuje prvé křivky nové malby. Nechává se vést svou fantazií, nebojí se otáčet obrazem a zvýrazňuje nově viděné tvary. Fantazie však není jediným zdrojem Rybníčkových inspirací. Nápady nachází také ve starých kresbách zvířat a knihách o nich. Mimo nestojí ani architektura a rozmanité každodenní situace.

 

Němé tváře v bouřlivém duševním rozpoložení a zvláštních situacích jsou mi jako introvertovi asi blízké…

Proto se zvířata a různé okolnosti stávají hlavním námětem jeho maleb, kterým dává nádech mystiky a ironie. Častými motivy jsou proplétání, souboj a spolupráce s různými démony. Staví proti sobě protichůdné emoce „bodavý, silný, tupý, slabý, bezradný, směšný…“ Ty dotváří silný výraz obrazu a zdůrazňují ho. V závěru jsou pro něho nejdůležitější výraz.

Jeho poslední práce spojují večerní nálady a barevnost laděná do tónů fialové, zelené, černé a modré.

 

 

Judith Grassl (9 obrazů)

Mnichovskou malířku Judith Grassl (1985) k výtvarnému umění přivedl zájem o estetiku, filosofii a poezii, které ve svých obrazech zkoumá a propojuje.

 

Ve svých obrazech se často zabývá krajinou, kterou narušuje geometrickými prvky a částečně jí dává figurální charakter. Hraje si s asociacemi, které divákovi umožňují různé interpretace.

 S ambivalentní možností výkladu zobrazovaného se setkáme také v Nové galerii. Judith Grassl zde vystavila malby inspirované obrazem Caspara Davida Friedricha Das Große Gehege. Ten byl ve své době kritizován právě pro nejasnou interpretaci jeho krajin. Otázkou, zda se ještě jedná o krajinu, se zabývá i Grassl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

C. D. Friedrich ji zaujal také díky své technice podobné metodě koláže. Skládal sekvence krajin různých denních dob a počasí, a komponoval je na první pohled harmonicky. Při bližším pohledu však obraz vzbuzoval pocit nepatřičnosti a děsivosti. Grassl skládá dohromady pohlednice, novinové a vlastní fotografie, které jí pak slouží jako skica pro malbu.

 

V obraze spojuje vrstvy, které se vzájemně ruší i slučují dohromady. „Kombinuji svůj vlastní pohled s pohledem někoho jiného, staré s novým… definuji novou realitu, která je podobná spojení fragmentů paměti, které se zdá obtížné uchopit, ale působí důvěrně známě.“

 

 

Josef Köstlbacher (6 obrazů)

Nejvíce nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujaly jeho obrazy plné barev, jež balancují ve světě mezi snem a realitou.

 

Autor říká: …“žijeme ve světě, kde se obraz a vizuální impulzy stávají v současnosti stále důležitějšími. Nezáleží na tom, kdo je vytváří, ani jakou techniku použijí. Důležité je to, že slouží jako zrcadlo naší doby.“.

Inspiraci počítačem jako hlavní médium Köstlbacher následně dotváří akrylem, olejomalbou a sprejem.

Jeho obrazy nám odhalují nesmírnou moc podvědomí. Nejsou pouhým ´snovým deníkem´. V procesu vzniku finální podoby rozpouští vše, co ovlivňovalo samotnou malbu, která ztrácí konkrétní význam. Vzniká tak něco zcela nového…

 

YoungJun Lee (4 obrazy)

Původem jihokorejský malíř největší důraz ve své tvorbě klade studiu malby. Zajímá se o těžko uchopitelnou schopnost malby, která dosvědčuje možnost překonání zastaralých malířských námětů.

Podle něj mohou být tato témata převypravována, oživována stále novými metodami a výrazovými prvky. V jeho obrazech se prolíná silný prvek osamocení. Opuštěné postavy stojící v tichém poli jakoby se v čase zastavily.

 

Lina Augustin (15 obrázků)

Malířku ke studiu výtvarného umění přivedla touha proniknout hlouběji do procesu tvorby uměleckého díla, které chápe jako možnost poznávání a zkoumání sebe sama. Zhlédneme zde její kresby a malby, kterými vyjadřuje vlastní myšlenky a příběhy, rozličné situace rozjímání, hloubání a ticha mezi dvěma lidmi.

Snaží se o sdílení svého nitra s námi ostatními… její kresby a malby zrcadlí něhu a melancholii, které si podle autorky každý příběh zaslouží…. krásu a inspiraci vidí v okamžicích, kdy se lidé cítí být nepozorovaní.

 

Andreas Lech (6 obrazů)

Tvrdohlavý, nechuť pracovat podle zadání a nespokojený s vlastní prací, to charakterizuje mladého Lecha. V posledních 2 letech pracuje Lech na 2 velkých sériích obrazů: ´The Working class holiday´ a ´The office paintings.´

´The Working class holiday´/prázdniny pracující třídy

K tématu  ho přivedly běžné, zato ale směšné situace, které pozoroval u běžných rodin na dovolené. Tyto ´nezajímavé´ situace zachycené na skicách se následně snažil proměnit v silné symboly mezilidské komunikace a chování.

 

´The office paintings´

Lech toto téma založil na základě vlastní zkušenosti s prací v grafické agentuře. Umělé prostředí plné ´ready-to-eat´ salátů jej inspirovalo k malbě obrazů s námětem normálního měšťáckého života.

 

Malba prostých situací bizarními barvami v kombinaci s politickými a sociálními okolnostmi se stala základem jeho obrazů.

 

Na základě těchto témat se snaží udržet vlastní malířskou cestu, kterou neztratil od svých dětských let. Nesnaží se vytvářet nové technické postupy. Naopak vytváří co nejvíce chyb (v perspektivě, kompozici a v barevnosti), aby docílil co nejvyššího kontrastu známého jako ´dobrá malba´ (podobně jako v 80. letech).

 

 Klade si 2 základní otázky: „Proč maluji v roce 2016?“ a „Jaký je důvod současné důležitosti malířství?“

 

Odpovídá si na to: „Kromě faktu, že malba je rychlým a přímým způsobem, jak se vyjádřit, malba také dovoluje‚ dělat všechno špatně‘ a umožňuje také míchání témat, které zdánlivě kombinovat nedají.“

 

Sri Maryanto (* 1976) (8 obrazů – akryly na plátně))

Indonéský rodák a držitel několika cen za grafiku a kresbu již od dětství dychtil po poznání. Hledal chybějící sdělení i informace. Touhu tak promítá ve svém umění a skrz netradiční umělecké techniky transformuje existující výrazy a nechá je mluvit vlastním jazykem.

 

Inspirace pro jeho obrazy přicházejí podle jeho slov samy. Ve svých obrazech přetváří vlastní vzpomínky, které jej k tvorbě pohánějí. Vystavené obrazy v Nové galerii jeho energické tahy doplňují pastelové, až magické barvy. Reflektuje pocit bezmoci, opovržení lidskými právy, ticho kolem probíhajících masakrů spojených s nástupem vojenské diktatury (1965) v kontrastu s vítězstvím demokracie, odhalení starých lží a svobody slova po převratu 1998.  

(zdroj textu o 7 malířích: Jan Rybníček)

 

Kurátor: Jan Rybníček

 

120 00 Praha 2

Balbínova 26

Máme otevřeno: úterý – čtvrtek: 14.00 – 19.00 hodin

sobota 11.00 -15.00 hodin

 

https://www.novagalerie.cz/schwabinger/

 

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková