Pavel Tichoň: Merda d`artista aneb když se opět bezhlavě pouštíme do nové formy…

24.02.2017 16:27

The White Room v areálu bývalé Pragovky - Praha

22. 2. – 5. 3. 2017

 

Na vernisáži výstavy obrazů Pavla Tichoně, projektu  Merda´d artista , jež je 1. výstavou prostoru The White Room v areálu bývalé Pragovky, který se  od roku 2010 pronajímá jako umělecké ateliéry, byl autor osobně přítomen.

 

 

 

  • The White Room dával posledního půl roku prostor galerijnímu konceptu White Pearl. Z jejího  stínu tak nyní vyplouvá pravá podstata prostoru a otevírá tak dveře galerijnímu experimentu, který na současné umělecké scéně nemá obdoby.
  • The White Room je totiž galerií bez kurátora, která vznikla z podpory majitelů Pragovky převážně pro umělce, mající zde ateliér, a své prostory, počínaje Tichoňovou výstavou, bude poskytovat umělcům na základě booking systému.
  •  
  • The White Room  dává možnost  umělcům Pragovky vystavovat v profesionálně vybaveném prostoru typu white cube bez nutnosti  absolvování obvyklého kolečka opencallů či výběrových řízení a vytváří tak nebývalou uměleckou svobodu. Zároveň však vytváří tlak na umělcovu sebereflexi ve smyslu kvality prezentované výstavy a umělecké zodpovědnosti již v momentě, kdy si termín zamlouvá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Samotnou existenci galerijního prostoru bez kurátora či výběrové komise pro výstavní plán lze vnímat jako sociologicko- umělecký experiment, vědomě zkoumající otázku, nakolik bude kvalita výsledného programu srovnatelná s jinými, výběrovými prostory, pokud záměrně popírá mechanismy stávající umělecké scény.

 

 

První výstava  Pavel Tichoň: Merda d´artista tohoto nekurátorského experimentu s mystifikačním textem neexistujícího kurátora, odkazující k existujícím uměleckým dílům, se vybraným tématem  i konceptuální hravostí hlásí k postmoderně (Muž se sloní hlavou).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odkazuje se ke známému dílu PietraManzoniho  Merda d´artista, přejímá jeho název a tvůrčím způsobem si pohrává (nikoliv doslovně) s obsahem tohoto díla.

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Manzoniho umělecké gesto v podobě autorova zakonzervovaného exkrementu eskalovalo tělesnost a prchavost v umění a v ekonomickém kontextu zrodilo fetišizaci artefaktu.
  • Pavel Tichoň toto umělecké gesto parafrázuje, provádí 

´revizi vlastního uměleckého odpadu, který následně ukládá do krabic, které si návštěvníci budou moci za malý obnos zakoupit a podpořit

nově vzniklý

Fond ohrožených výtvarných umělců.´

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Jedním stem krabic vytvořená instalace, vzniklá speciálně pro prostor The White Room tak vytváří ´totální postapokalyptickou fúzi mezi Warholovými krabicemi Brillo, Sol Le Witovými krychlemi, Manzoniho konzervami, Hrabalovskou tombolou z filmu Slavnosti sněženek a výdejním skladem společnosti Ikea. ( text neexistujícího kurátora Arnošta Goldbergera)

 

Pavel Tichoň (*  1980 v Uherském Hradišti)  se po několika letech vrací na pražskou scénu svou sólovou výstavou

 

 

 

 

 

 

 

 

  • 2000 - 2002: absolvent pražské AVU v ateliéru intermediální školy Milana Knížáka
  • 2005 – 2006: absolvent  pražské AVU v ateliéru nových médií Michaela Bielického
  • 2009 byl finalistou Henkel Art Award
  • dříve byl také finalistou NG 333 a Essel Award
  • je zastoupen také ve sbírce Národní galerie a sbírce Galerie Klenová
  • na Pragovce má ateliér od roku 2010

 

“Tichoňova nová výstava  ve vysočanské Pragovce navazuje na autorovu dosavadní tvorbu a je s trochou nadsázky retrospektivní.  Na současné české výtvarné scéně je Pavel Tichoň nezaměnitelný svou razantní hravostí a ironičností proplouvající mezi všemi možnými médii.

Jeho pohled na současnost a umělecké dílo se projevuje střízlivě skeptickým názorem s výrazným podtextem absurdity. Přináší otevřeně kritický pokus reevidovat textovou a vizuální formou svůj postoj k uměleckému provozu a umělecké strategii v současném umění. Autor tím předefinovává svůj expresivní vztah k umění i k obecnému, zažitému koloritu v současné společnosti.

*

Velká část výstavy je věnována méně známé malířské tvorbě autora, který sám sebe nazývá ´nedělním malířem´. Tato práce je více impulsivní až expresivně staromilská, pohybující se v osobní rovině, bez nutnosti a nároků na sociální přesah. Autor pracuje v uzavřených obrazových cyklech př. (Polevy bláznivého cukráře, Schielení, Logoworld, apod.), které nejsou formálně totožné.

Jakmile nějakou formu prozkoumá, nechává ji ladem a pouští se do bezhlavě do nové.“

(text neexistujícího kurátora Arnošta Goldbergera)

 

 

Máme otevřeno: pondělí, úterý, středa, pátek

10.00 – 13.00 hodin 

(všední dny kromě čtvrtka)

Vstup: volný

 

 

Hodnocení:  79 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva - artmap)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Zpět