Pavel Nešleha: Via Canis aneb zhroutí-li se iluze nejen světelné
Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových (přízemí, l.patro)
7. 6. – 19. 9. 2016
Na vernisáži nové výstavy, kterou připravilo Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových ve spolupráci s Mahulenou Nešlehovou, výstavy nazvané Via Canis žel již nežijícího umělce Pavla Nešlehy, nás v hojném počtu přišedších, především krásných návštěvnic rozkvetlých letošním jarem, jako vždy přivítal JUDr. Jiří Pospíšil, člen správní rady z Nadace Jana a Medy Mládkových. Pavla Nešlehu (1937–2003) řadíme mezi významné osobnosti generace 60. let českého nekonformního umění. Jak po úvodním slově kurátora výstavy, profesora PhDr. Petra Wittlicha, CSc., řekla Mahulena Nešlehová, v Museu Kampa se nám dostalo premiéry jejím manželem vytvořených světelných objektů, jimž se věnoval v první polovině 70. let 20. stol., v době, kdy nesměl vystavovat.
Slovo kurátora
Představit výrazovou mnohostrannost a ideovou bohatost významného českého malíře a grafika Pavla Nešlehy si klade za cíl výstava ´Via canis´, nazvaná podle jednoho z fotografických cyklů vzniklých mezi lety 1983 až 2003.
Museum Kampa v rámci této výstavy nabídne pohled na umělcovo dílo zahrnující malbu, pastely, kresbu, obrazovou instalaci a velkoformátový digitální tisk. Propojením odlišných tematických okruhů a rozdílných způsobů vyjádření expozice podtrhuje mnohotvárnost Nešlehovy reflexe přítomného světa i jeho chuť a odvahu experimentovat.
Společným poutem vystavených děl, jež kladou důraz na monumentální charakter umělcovy práce, je fenomén světla, který podnětně ovlivňoval jeho imaginaci a vedl ji k obnažování skrytého a podstatného. To dokládají nejen vystavené pastely z cyklů Tajemství znaků (1993) a Záznamy světla (2002–2003), monumentální malba Je osamělost prostoru? (1992), ale též rozměrný pastel Proměna zobrazení (1997), velkolepá kresba Oidipus III (1992) a obrazová instalace Ani na zemi ani na nebi z roku 1989.
Ideovou bohatostí světla se Nešleha zabýval dlouho a systematicky. Napomáhaly mu tvárné možnosti iluzivní malby i poznatky romantiků, které posilovaly jeho vztah k přírodnímu dění a k osudovosti lidského bytí; mnohé mu rovněž odkryla zkušenost s fotografováním a s realizacemi snímků, jak poznáváme z digitálních tisků cyklů Via canis (1997), Černý koridor (2000) nebo Přírodní struktury (2001).
Na umělcově meditativně působivém a metaforicky zaměřeném díle zanechaly svůj nemalý podnět taktéž světelné experimentace, jimiž se zabýval od počátku 70. let. Z této málo známé Nešlehovy tvorby výstava představuje světelné objekty Hlava I a II (1971–1972) a komorní Variaci I z roku 1971, jež vlastní Museum Kampa a které zde mají svoji premiéru.
Jejich uvedení alespoň v názvu doplňují studijní kresby světelných objektů a reliéfů a autorovy snímky z někdejšího projektu dvanáctistěnu (1972–1973). Tuto etapu umělcovy tvorby názorně přibližují dva rozměrné záběry ze světově unikátní, dnes již nezachovalé realizace světelného prostoru, který Pavel Nešleha vytvořil v letech 1975–1976 v Mramorovém paláci v Teheránu. (zdroj: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc.)
„Světlo je zvláštní látka. Samo o sobě je neviditelné. Jeden světový fyzik udělal pokus, kdy do uzavřené krabice pouštěl silný světelný zdroj, který se ale nemohl v krabici o nic zachytit. Výsledkem bylo, že v krabici byla naprostá tma. Světlo se zjeví jen tam, kde se setká s hmotným předmětem. Právě na této styčné ploše vzniká zraková iluze.“
(Petr Wittlich)
Kurátor výstavy: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc.
118 00 Praha 1
U Sovových mlýnů 2
Máme otevřeno denně: 10.00 - 18.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková