Ondřej Petrlík: JÁ a TY aneb když starožitník maluje

27.11.2014 12:29

Galerie 35m2 – Praha

6. 11. — 30. 11. 2014

Na nové výstavce v Galerii 35M2  jsme zhlédli velkoformátové obrazy  Ondřeje Petrlíka. Bohužel vernisáž jsme nestihli. 

 

Slovo kurátora Michala Pěchoučka

Ondřej Petrlík  je bytostně věrný malíř s výrazným kreativním temperamentem a poznatelným rukopisem. V umění jej zajímá především hodnota bezprostřední stopy, senzuální a emocionální dotyk, obraz (objekt) a jeho dimenze okamžitosti. Vytváří cykly maleb klasických i atypických formátů, kresby, fotografie, objekty, asambláže a instalace. Na samotný akt tvorby se dlouho připravuje, pečlivě zvažuje všechny řemeslné i intelektuální složky. Ondřej dokáže být v procesu naprosto oddaný životodárné náhodě, ale zpětně se snaží s racionálním odstupem porozumět tomu, co pro něj vlastně umění znamená a tuto zkušenost nahlas vyslovit. Jeho definici vztahu uměleckého díla, jeho autora a jeho diváka rozšiřuje naprosto klíčová zkušenost ze světa starožitností, kde Ondřej existuje jako poučený znalec, seriózní obchodník a vášnivý sběratel zároveň.

Pro Galerii 35m2 Ondřej připravil instalaci, kde do dialogu vstupují autorské kresby a jejich fotografické reprodukce. Dialog je veden skrze společné monotéma. V adjustovaných olejových kresbách i jejich barevných zvětšeninách dominují plochy – rozpínavé i ohraničené. Dráždí svojí psychografickou intenzitou i kontrolovanou nahodilostí. Skrze jejich energickou i subtilní šrafuru prosvítají zářivě bílé nebo bělavé magické tvary, jakási neurčitá, ale půvabná forma, která má zřejmě naprosto prozaický předobraz. Každopádně nás tyto rozložené tvary nesměle svádí k abstraktnímu vnímání obrazů. Pozornost se tu odvádí od zobrazeného k samotné barvě – jako k prostředku absolutní volnosti. Barvy prochází ochotně a v harmonických sestavách originální kresbou i její reprodukcí. Průzračnost, jas, měkké jiskření pastelových odstínů a jejich „neviditelných“ reprodukovaných valérů, prázdná bílá místa i signální červeň klipsů, ohnuté části zavěšeného fotopapíru – to vše dohromady vyjadřuje jakousi vznešenou jednotu vnímání.

Poznávám Ondřeje i v této aktuální výstavě jako posla těch nejsvobodnějších výtvarných duchů. Není to přitom žádný univerzální umělec, nepouští se do kde čeho. Soubor kreseb a fotografií, který zde předkládá, se obsahově výrazně neodlišuje od jeho předchozí práce, naopak představuje její prodlouženou podobu. Taktéž ráz výstavy lze považovat v ohledu k současné praxi spíše za klasický. Svoboda Ondřeje Petrlíka plyne z jakési vířivé nestálosti a z houpavé rovnováhy všech dostupných malířských a výtvarných forem, se kterými nakládá. Vnímavý divák pochopí, že Ondřej chápe abstrakci jako příliš nepřátelskou, geometrii za příliš svůdnou, figurální zobrazení za příliš sentimentální a expresi za dost relativní pojem. Ondřej se radostně houpe, střídavě v kabátku prosťáčka i aristokrata, někde mezi divokým primitivismem a puritánskou kultivovaností. Dokáže zkreslit skutečnost s instinktem básníka, ale ne k nepoznání. Jak mi jednou řekl on sám: “…jde mu o nejhlubší prožívání reality, jež se od něj oddělila.“

 

 

Galerie 35m2

Praha 3 – Žižkov

Víta Nejedlého 23

Máme otevřeno:

pondělí –pátek:  10.00 –19.00 hodin

sobota–neděle:  12.00 –19.00 hodin

Vstup: volný

 

Ze životapisu

  • narodil se 1989 ve Šternberku
  • žije a pracuje v Praze
  • od roku 2009 studium v ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy
  •  zahraniční stáž na Hochschule für Bildende Künste Dresden u profesora Adamskiho
  • účastnil se  finále Ceny kritiků za mladou malbu
  • po nástupu na Akademii na sebe upozornil společně se svými spolužačkami Viktorií Valockou a Hanou Garovou pokusem o skupinový projekt Síla tří (GAVU 2011)
  • inklinace k uměleckým dílům z přelomu 19. a 20. Století
  • vyrůstal mezi díly z tohoto období, která vlastní jeho rodina
  •  jeho tvorba však není staromilská ani nostalgická
  •  jeho vizualita je ryze současná
  • hraje důležitou roli bílá plocha podkladu obrazu, na které jsou tu a tam mnohdy letmé doteky rostlinných motivů, oblohy nebo jen nápisů, které zastupují nezobrazené předměty. Malba je to tedy úsporná, někdy by se dalo říci až cynická. (Luděk Rathouský)
  • www.35m2.cz
  • www.cafepavlac.cz

 

 Hodnocení: 80 %

 

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková