Milota Havránková: MILOTA aneb byla jsem přece vždy napřed než ti ostatní, a tak nepřestanu překvapovat
Galerie hlavního města Prahy - Dům U Kamenného zvonu
2. 10. 2015 – 17. 1. 2016
Na tiskové konferenci k nové výstavě, tentokrát k retrospektivní výstavě prací slovenské fotografky Miloty Havránkové, kterou 
zahrnujeme do první čsl. generace vysokoškolsky vzdělaných profesionálních fotografů, jsme přivítali i samu autorku - Milotu Havránkovou. Akci po úvodu tiskové mluvčí GHMP, Michaely Vrchotové, zahájila ředitelka GHMP Magdalena Juříková (na foto vpravo dole) slovy, že nápad pozvat Milotu Havránkovou má své hlubší kořeny.
Poté převzala slovo kurátorka Nadia Rovderová (na foto vlevo), kterou známe z Galerie Artinbox. Rovderová si zavzpomínala na workshopy Miloty Havránkové, na které se kdysi přihlásila a které si patřičně užívala. Dále jsme ještě vyslechli spoluautorku koncepce Annu Varteckou (na foto vpravo) a na závěr jsme předali slovo samotné Milotě Havránkové (na foto dole ve tmavých brýlích), jež však nezapřela své pedagogické sklony, a tak čekala na naše dotazy z řad přítomných novinářů, protože otázky má moc ráda.
Výstava je koncipována do dvou pater podle autorčina životního období, ukazuje její cestu a dílo jako celek, za sebou, tak jak Havránková jimi procházela, jak se vyvíjela, nejdříve začínala fotografovat v okruhu svých nejbližších … a vyvrcholením celé výstavy je expozice a instalace balonků, na které promítáme video, v nejvyšším patře Domu U Kamenného zvonu…kterou Havránková chtěla celou výstavu odlehčit…
Nezapomeňme si přečíst vynikající popisky a texty na zdech, které mapují dlouhou, celoživotní autorčinu cestu pomocí výběru děl z fotografických cyklů (zhruba po 5 letech), které dokazují rozmanitost zájmu Havránkové na poli fotografie. Najdeme zde také vysvětlení, proč se právě tomu tématu v té dané době Havránková věnovala. Jmenujeme některé:
Krystalizace
Fotografie v architektuře
Rozhovory, partnerské stereotypy
Fenomén fotografie
Za čárou (video)
Mýtus ženy v literatuře
Obrazové metafory životních proměn
Integrovaný obvod
Začátek nového tisíciletí, vyrovnání se s minulostí
Milota Havránková patří k těm, kteří koncem 60. let 20. století absolvovali studijní obor výtvarná fotografie na pražské FAMU u profesora Jána Šmoka. Po studiu v oboru pokračovala a pedagogicky působila na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě. Právě tam nadchla a fotograficky formovala mladou generaci osobitých fotografů, tzv. Slovenskou novou vlnu, ke které patří například Tono Stano a Miro Švolík. Od roku 1991 inspirovala další generace, když vedla a názorově kultivovala směřování Ateliéru výtvarné fotografie na VŠVU v Bratislavě. V letech 1994–2005 přednášela na katedře fotografie FAMU v Praze, v současnosti vede Ateliér fotomédií na Akademii umění v Banské Bystrici.
Milota je výjimečná a do značné míry solitérní fotografka. Na fotografickou scénu vstoupila v 60. letech, kdy slovenská fotografie procházela silnou vlnou zvýtvarnění a znovu ožívala východiska expresivně laděného surrealismu. Rehabilitace jeho imaginativního potenciálu však proběhla v úplně nových podmínkách. Autorka od počátku neustále narušuje tradice, dokonce i ty vlastní, modifikuje vizuální řeč i výrazový slovník své tvorby. Je jednou z nejdůraznějších experimentátorek v dějinách česko-slovenské inscenované fotografie. Neortodoxními zásahy do pozitivu i negativu, použitím široké škály expresivních výrazů, kombinací fotografických i nefotografických výtvarných technik, ale i pozdějším použitím digitální a postprodukční manipulace dosahuje svébytné obraznosti. Transformuje bezprostředně viděnou realitu do subjektivních obrazových kompozicí tak, aby přesahovala mikrosvět jejích mezilidských vztahů.
V 80. letech minulého století, kdy v Československu rostl zájem o principy inscenované fotografie, ona ve své tvorbě intuitivně předjímala zárodky počítačové a digitální obraznosti. Přirozeně pak přijala téměř vše, co ji nabízel nástup nových médií na přelomu tisíciletí. Svým pedagogickým i uměleckým působením tak pomohla nasměrovat oblast tvůrčí fotografie a uměleckého vzdělávání k jejich současnému intermediálnímu zaměření.
Pro její tvorbu je příznačná nejen pestrost technologických, formálních i myšlenkových přístupů, ale i široký záběr uměleckých disciplín počínaje designem a módou, přes knižní ilustrace, interiérové monumentální fotografie pro architektonické realizace, malbu, inscenovanou a výtvarnou fotografii až k experimentálnímu filmu. Skončí však pokaždé tam, kde začala – u fotografie, kterou považuje za průsečík celým vizuálním uměním posledního století. Autorka vnímá toto médium jako legitimní prostředek komunikace, kterým skutečnost inscenuje, manipuluje a také provokuje, aby odhalovala její skryté vrstvy.
Toto neúnavné hledání plnohodnotného uměleckého a přitom specificky fotografického výrazu, které nikdy nesledovalo módní obrazové tendence a hlavní proudy fotografie, přidává paradoxně jejímu dílu nadčasovou a stále aktuální hodnotu.
Skrz svoji tvorbu prohledávala zákoutí své duše, komunikovala se zákony univerza, zkoumala zázrak stvoření, tvoření, emocí či smyslu bytí. Používala jednoduché nástroje: ženskost, analytickou zvídavost, tvořivost, hravost a pokoru. Její tvorba se odlišuje od klasicky chápané fotografie či fotografického konceptu. Vizionářsky předvídala trendy, které teprve měly přijít, a i proto byla a je svými současníky často nepochopena. S časovým odstupem od vývoje fotografie druhé poloviny 20. století se dnes mnohem jasněji ukazuje, jak prozíravý a svobodný byl a je její přístup k tvorbě.
Retrospektiva v Galerii hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu ukazuje hlavní okruhy rozsáhlé tvorby Miloty Havránkové, kterými navázala na odkaz fotografické avantgardy a způsobem novým, ničím nesvázaným, použila fotografickou techniku k tvorbě, kterou až dnes dokážeme docenit v celé šíři a hloubce. ( text: Nadia Rovderová a Anna Vartecká)
Milota Havránková (na foto vlevo)
1945 narozena v Košicích, Slovenská republika
1960–1964 Střední škola uměleckého průmyslu v Bratislavě
1963–1965 fotoreportérka – Filmové ateliéry Koliba v Bratislavě
1966–1971 Filmová fakulta Akademie múzických umění v Praze u prof. Jána Šmoka
1972–1977 Střední škola uměleckého průmyslu v Bratislavě, odborný pedagog, obor výtvarná fotografie
1977–1991 ve svobodném povolání
1991–2011 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě, odborný pedagog, vedoucí ateliéru výtvarné fotografie, členka akademického senátu VŠVU
1994 – Filmová fakulta Akademie múzických umění v Praze – vysokoškolský pedagog na katedře fotografie
1995 – docentka, habilitovaná v oboru fotografie na FAMU v Praze
2002 – vedoucí katedry fotografie a nových médií VŠVU, členka odborové rady VŠVU, členka umělecké rady VŠVU
v Bratislavě
2006 – jmenována vysokoškolskou profesorkou v oboru volné umění prezidentem SR v Bratislavě
2007–2011 – ředitelka Galerie PF 01, Bratislava
2012–2013 – pedagog na katedře fotografie, Filmová fakulta Akademie múzických umění v Praze
od 2013 – vedoucí ateliéru Foto media, Akademie umění v Banské Bystrici, Slovenská republika
Kurátorka výstavy: Nadia Rovderová
Autorky koncepce výstavy: Milota Havránková a Anna Vartecká
Koordinace za GHMP: Olga Malá
Architektonické řešení: Igor Marko
Grafické řešení: Milota Bibira Marková
Redakce textů: Marta Nožková
Anglický překlad: Beata Havelská, Vladimíra Šefranka
Český překlad: Miroslav Zelinský
Vzdělávací programy: Lucie Haškovcová, Kateřina Prokopová, Markéta Slachová Goldová
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
Propagace: Barbora Gallová, Miroslav Koláček, Alice Lenská, Michaela Vrchotová
Produkce: Lucie Černá, Olja Triaška Stefanovič
110 00 Praha 1
Staroměstské nám. 13
Máme otevřeno kromě pondělí: úterý – neděle: 10.00 – 20.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková