Marie Blabolilová: Uvnitř aneb když vnitřně usoudíme sami, co je pro nás ´in´

07.01.2015 15:03

Galerie Novoměstské radnice  - přízemí

7. 1. - 27. 2. 2015

 

Na vernisáži nové výstavy na Novoměstské radnici, kde  se v letošním  roce počítá s jinou koncepcí,  s vystavujícími autory, kteří mají dar oslovovat návštěvníky, či autory,  které známe spíše jako outsidery, solitéry, nebo jsou stranou pozornosti sběratelů  či je objevujeme na periferii.

Vernisáže se osobně zúčastnila autorka Marie Blabolilová, kurátorka Lucie Šiklová a ředitel Novoměstské radnice Albert Kubišta, jenž vyjádřil přesvědčení, že rok 2015 bude pro ně opět úspěšný.  Jak uvedla Šiklová, dodala, že když dlouho povídá, Marie Blabolilová začíná odcházet, takže raději dlouho mluvit nebude. Ale přesto se to málem stalo…ale ne, jen jsme si došli pro kabelku a vrátili jsme se zpět na místo vedle kurátorky.  

 

Název současné výstavy Uvnitř se vztahuje k jednomu z hlavních témat české autorky výstavy, malířky a grafičky Marie Blabolilové  (1948). Její poslední výstavy byly zaměřené především ven, do přírody a jejich společenství, současná výstava se proto obrací náměty do interiéru, dovnitř. Na první pohled tématický název si zahrává s dalšími významy. Uvnitř jako doma. Uvnitř jako celoživotní Mariin postoj. Uvnitř jako  in. Její tichá společenství vyjadřují esenci existence.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autorčiny ohromné maličkosti můžeme použít jako směrovky na cestě k úsudku, co je tzv. ´in´ (případně ´out´.) Na výstavě zhlédneme  autorčiny obrazy se židlemi, stoly, kočkami,   z nichž na některé autorka vtipně využila  linoleum, případně využívá techniku malířského válečku.  

 

Autorka se narodila 3 roky po II. světové válce, její umělecká citlivost ji předurčila k tvorbě na přirozenou cestu dovnitř, na cestu tichého, soustředěného pozorovatele.  Blabolilová takto rezignovala na člověka a symbolicky opustila jeho nedůvěryhodné společenství moci. Svět na obrazech Blabolilové bez lidské postavy se  přesto k člověku úzce váže. Výskyt věcí  a stop prozrazuje jeho existenci.  Židle u stolu je opuštěna, hrnek na stole je  zanechán, taška byla odložena, křeslo  – jako prázdná náruč.  Malbu, u které ve škole původně začínala, vyměnila za čárový lept, který tehdy nejlépe vyhovoval její tiché koncentraci. …přesto nás autorka vůbec nezatěžuje tím, že by obnažovala vlastní duši, vůbec neupozorňuje  na vlastní existenci. Přesto  dává nahlédnout.  Po  ´sametové revoluci´´  se naplno vrátila k malbě a k barvě. Nadále využívá arzenál své charakteristické ikonografie samoty a vychází ze svého nezaměnitelného rukopisu, založeného na principu rastru.  Došla do stavu, že originálně využívá rastru linolea  jako podklad pro malbu. Poté objevuje malířský váleček a využívá jím vytvořených struktur obdobně jako vzor linolea. 

 

Ve svém ´uvnitř´ je Blabolilová nezávislá na době, trendech, kupcích, názorech …

Ze životapisu

  • narozena 4. března 1948 v Praze
  • 1963 – 1967 - studie SOŠV na Hollarově náměstí v Praze – Jaroslav Kaiser
  • 1967 – 1973 studia na pražské AVU – Ladislav Čepelák, Jiří  John, František Jiroudek,  Arnošt  Paderlík
  • členka sdružení Kruh, ČFVU (1984), SČUG Hollar (1996), SCA (2000-2003)

 

 

Kurátorka výstavy: Lucie Šiklová

Máme otevřeno: úterý - neděle 10.00  - 18.00 hodin

Vstupné:

plné: 50 Kč

snížené: 20 Kč

rodinné:  100 Kč

Hodnocení:  80 %

 

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva Lucie Šiklové)

Foto: © Ing. Olga Koníčková