Lachland aneb svět postapokalyptyckého romantika Adolfa Lachmana, je ve Ville Pelle

02.02.2024 18:26

 

 

Lachland

24. 1. - 24. 3. 2024

Villa Pelle

 

 

„Chci diváky zvát do svého světa, skrze své kresby.

Stejně jako dítě, co běží a chce ukázat obrázek ostatním:

´Podívejte, co jsem nakreslil!´

Je to furt to samé, ať jsem malý nebo velký...

No, a když je divák rád, jsem taky rád.“

Adolf Lachman

(v rozhovoru pro The Epoch Times vedeném s Milanem Kajínkem v roce 2010)

 

 

„Lachland je svět, kde nepoznáváme čas, protože v něm ještě nežijeme,

ale asi bychom se na něj měli připravit.

Země, kde místo pastýřů na loukách parkují paroboti.

Navštivte Lachland a upgradujte se na budoucnost!“

Martina Vítková, kurátorka výstavy lákavé pro každého gamera od pěti do sta let

 

 

Hyperrealizmus a Beranovi žáci

 

Je zajímavé setkávat se s tvorbou současných českých hyperrealistů, vyškolených v proslulém ateliéru figurální Malby IV. na pražské AVU u prof. Zdeňka Berana, který zde od počátku 90. let působil v ateliéru „klasických malířských technik“ a vskutku zásadním způsobem zde ovlivnil řadu svých žáků. Sice v roce 2014 skonal, ale jeho žáci, i když si jdou všichni svojí vlastní cestou, mají v ruce, v krvi a hlavně v hlavě cosi společného. 

Beranovi žáci se totiž všichni, samozřejmě, každý po svém, vyhranili stylově v návaznosti na tzv. premoderní umění, zvláště pak na tradice barokního iluzionismu, manýrismu a klasicismu.

Jejich díla tedy zpracovávají viděnou skutečnost mnohem precizněji než například někdejší anglosaská fotorealistická malba 70. let. Popisnost v obrazech zdůrazňují jako specifikum své tvorby, nepoužívají malířskou zkratku, ale zobrazují věrně to, co se v daném záběru obrazu vyskytuje.

Ostatně i sám nezapomenutelný profesor Beran, ve svých vlastních obrazech s rozkoší a specificky zpracovával rozpadající se části předmětů a z lidských údů vytvářel existenciálně pojaté kompozice s detaily zad, hýždí či povrchu obnaženého stařeckého těla.

Hyperrealistické zobrazování je zkrátka schopno překročit fotorealismus znalostí zobrazovaného předmětu s rozlišovací schopností oka v běžném vidění.

A Adolf Lachman je opravdu dobrým žákem svého mistra, prof. Zdeňka Berana. Navazuje na díla čtveřice legendárních představitelů českého informelu (Zdeňka Berana, Vladimíra Boudníka, Bedřicha Dlouhého a Antonína Tomalíka).

 

 

Lachland, svět postapokalyptyckého romantika Adolfa Lachmana

 

Po malé doušce o velkém pedagogovi a jeho následovnících, už ale předáme raději slovo kurátorce výstavy Adolfa Lachmana ve Ville Pelle, paní Martině Vítkové, absolventce Filozofické fakulty Univerzity Palackého, historičce umění, kurátorce a především kurátorce výstavy Adolfa Lachmana, nazvané Lachland, konající se ve Ville Pelle.

„Lachland, to je idylická země na první pohled podobná Arkádii. Místo pasoucích se stád a pastýřů na loukách parkují paroboti. Krajina je nám povědomá. Vidíme Říp, Sečskou přehradu, Kunětickou horu. Nepoznáváme čas, protože v něm ještě nežijeme, ale asi bychom se na něj měli připravit. Lachland je postapokalyptickou verzí naší vlastní planety. Po té, co člověk dlouhodobě své vlastní prostředí nerespektoval a ničil, přišel okamžik megazmaru. My ale vcházíme do Lachlandu ve zlaté éře bukolické romantiky. Příroda zacelila následky po éře člověka a je zase živá. Zelená, zdravá, libozvučná… Pravda, lidí moc nezbylo. Zato vznikly nové strojové živočišné druhy. Stroje jsou chytřejší než lidé, dokážou žít v symbióze s přírodou.

Co tu zbylo z původní historické a moderní lidské industrie? Pár hradů, kostely, hájovna, nemocnice, trosky továren, hřišť a silnic. Mezi loukami a pískovnami se utvářejí nové prvky, hlásiče a domky s anténami. Architektem Lachlandu je Adolf Lachman. Rez, mech, motory, stromy, dřevo, přesličkové háje jsou pozadím pro nový epický i intimní začátek. V Lachlandu má své místo hrdinský příběh, ekologie, romantická představa o zodpovědném postapo světě. Důležitou součástí je prostředí počítačových her. Nejen Samorost 3 a Machinárium, uprostřed výstavy jasně vidíme, že stojíme v centru unikátního alternativního světa, v němž můžeme snít, přemýšlet, hrát si, filozofovat.

Roboti, paroboti a biostroje rostou jako dříví v lese. Nejsou rychlé. Proč taky, na této zemi není kam spěchat. Ve starých a zrezlých mašinách je něco verneovského. A také čapkovského a phillipkejdickovského: roboti získali duši. V co biomechanická stvoření věří? Že příroda je posvátná. Stroje si přizpůsobily lidské svaté obrázky do podoby megaturbobaroka. Umělá inteligence je přirozenou součástí světa. Auta, motorky a ferrari s motory narostlými jako větve a kořeny tisíciletého dubu projíždějí krajinou romantickou jako ze starých obrazů. Nad obzorem se vznáší stíhačka jako monumentální katedrála. Biocosi se rodí z industrie. Země je bohatá na překvapení, ale klidná, mírumilovná a velmi, velmi živá. Navštivte Lachland a upgradujte se na budoucnost!“

 

 

Koho výstava nadchne především?

 

Výstava potěší jednak znalce proslulých počítačových her Samorost 3 a Machinarium, za jejichž vizuální stránkou stojí právě Adolf Lachman, dnes šestačtyřicetiletý umělec, autor mrazivě detailních, působivě imaginativních kreseb, malíř, sochař a počítačový grafik.

Výstava v pražské galerii Villa Pellé nadchne především ty, kdož milují a obdivují svět post-apokalyptické romantiky, obydlený roboty, paroboty, alfadaňky a novými živočišně strojovými druhy.

 

 

Co nás ve Ville Pelle čeká?

 

Od přízemí až po půdu se galerie proměnila v krajinu mechu, rzi a motorů, v níž se prolíná biologické s industriálním, a kde vládne postapokalyptická příroda.

 

 

A čehos e divák může nadít?

 

K výstavě je připraven bohatý doprovodný program.

          Jednou z prvních akcí bude 14. 2. 2024 koncert Floex Ensamble skladatele, elektronického producenta a klarinetisty Tomáše Dvořáka, který je mimo jiné autorem soundtracků ke zmiňovaným hrám Samorost a Machinárium.

          Za bicí „usedne“ robot Josef, jehož stvořitelem je právě Adolf Lachman a bude mu před koncertem věnovaná samostatná přednáška.

          Hudba rozezní Villu Pellé ale i 20. 3. 2024, kdy se uskuteční koncert Lachmanova hudebního projektu Rowná Záda.

          Výstavu doprovodí také řada komentovaných prohlídek. A to přímo s autorem.

          Tvůrčí dílny pro děti.

          Přednáška na téma herní grafiky.

          Vše na https://villapelle.cz/doprovodny-program-k-vystave-lachland/

 

 

O fantaskní krajině Adolfa Lachmana

 

„Fantaskní krajina Adolfa Lachmana je světem velkých i malých mužů, jejichž

klukovské duše touží po světě, kde není místo pro fádní realitu všedního dne.

To ale neznamená, že ženám je vstup zakázán.

Naopak – je dovoleno do něj vstoupit a obdivovat všechny ty

tajuplné přízraky a trochu se krásně bát…“

ředitelka galerie Villa Pellé, Vladana Rýdlová

 

 

O Pokleslém Atraktoru

 

Bránu Villy Pellé, vedoucí do tajemného světa Adolfa Lachmana, už u vchodu, v zahradě, střeží nepřehlédnutelný Pokleslý Atraktor, neboli pohyblivá socha, v jejímž základu je skutečný automobil (napovíme tajemství – je to, no, spíš byl, legendární Trabant, ale jezdí to !!!).

 

 

Něco o výstavě

 

Výstava v pražské novorenesanční Ville Pellé představuje průřez Lachmanovou tvorbou.

K vidění jsou jeho hyperrealistická plátna (křížová cesta například), precizní kresby tužkou a propiskou, kresby s digitální postprodukcí, digitální malba, ale i trojrozměrné objekty a autorovy vstupy do prostředí umělé inteligence.

Podkroví vily se proměnilo v herní zónu, v jejímž přítmí se mohou návštěvníci ponořit do imaginativního světa neobyčejných počítačových her.

 

 

O Adolfu Lachmanovi

 

          Adolf Lachman se narodil v roce 1977 v Pardubicích.

          Vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a Akademii výtvarných umění v Ateliéru klasických malířských technik profesora Zdeňka Berana.

          Na pražské AVU nabyl vzdělání v klasických malířských technikách.

          V zájmu perfekce pak klasiku rozšířil o objekty, situace a digitální technologie.

          Počítač používá, aby mu práci usnadnil, ne aby ji dělal za něj.

          Perfekcionistické počítačové kresby bohaté na promyšlené textury vznikají rozvinutím old school náčrtku tužkou na papír.

          Od roku 2008 je členem herního nezávislého vývojového týmu Amanita Design, podílel se na vývoji her Machinarium a Samorost 3.

          Je členem Sboru pro záchranu hradu Lanšperka.

          Byl součástí pardubického Uskupení Tesla, které propojovalo vědu a umění.

          Maskotem UTesly byl Pokleslý Atraktor.

          Společně s kolegy ze studií hrává v kapele Rowná Záda.

          Svou hudbu charakterizuje jako kakofonický eko-psycho-jazz nebo etno punk.

          Má na svém kontě ocenění za počítačové hry a ilustrace.

          Věnuje se převážně kresbě, digitální kresbě a malbě a postprodukci v počítači.

          Vytváří trojrozměrné objekty, v nichž kombinuje nalezené přírodní i průmyslové části.

          Má za sebou zkušenosti s komiksovou tvorbou.

          Podle scénáře Štěpána Kopřivy nakreslil komiks Čtyřlístek v Saigonu

          Pracoval i na nedokončeném komiksu Pérák.

          Ve svém díle vytváří nový, dosud neexistující, svět, který sám nazval „postapo“ (postapokalyptickým) romantismem.

          Zobrazuje v něm vize biomechanického světa, kde se prolínají pokročilé technologie s přírodními fragmenty, motivy krajinných zákoutí na skutečných či fiktivních místech a kde čas nespěchá.

          Podílí se na vývoji počítačových her, z nichž nejznámější jsou Samorost 3 a Machinarium.

          Největší projekt v historii studia, hra Machinarium, se dočkal řady ocenění.

 

Text připravil s využitím tiskových materiálů: Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS. (11 x) a Villa Pelle (1 x)

 

 

Lachland

24. 1. - 24. 3. 2024

Villa Pelle

Kurátorka: Martina Vítková

https://villapelle.cz/galerie-villa-pelle/