Křižovatky architektury/Kulturní krajina: Proměny – tvorba – ochrana aneb křižování křížovou cestou právních křižovatek

07.06.2016 09:13

 

 

 

 

Národní technické muzeum - Praha

2. 6. 2016, 8.30 - 16.00 hodin

 

 

 

Zase jsme se sesedli

Společné jednání odborníků z řídících orgánů, stavebních firem a státní správy na téma, jež je obecně dáno - Křižovatky architektury, tedy veřejná architektura - je vždy doplněno nějakým konkrétním vhledem do problematiky z jiného úhlu. Letos vymezeného pojmem Kulturní krajina: Proměny – tvorba – ochrana.

Konference křižovatky architektury se konala letos po osmé. Nevíme už přesně, kolika z nich jsme se v minulosti zúčastnili v jiné roli, ale víme, že za www.www-kulturaok-eu.cz bylo pro nás letošní zasedání už čtvrté. (viz. odkazy na naše články z ročníků 2013, 2014 a 2015 pro zajímavost a srovnání na konci článku).     

 

Rádi jsme zváni, rádi se zúčastňujeme a rádi to, co zaznělo na konferenci, zveřejňujeme na našem webu. Proč? Protože, ačkoli jde o odbornou konferenci, projednávaná témata (tentokrát rozvoj a ochrana kulturní krajiny, systémy sídelní zeleně, krajina ve městě a možnosti čerpání dotací pro zlepšení kvality krajiny) která nejsou akademická a odtržená od toho, co se týká nás, uživatelů veřejného prostoru. Tedy – ať chceme či ne – každého znás.

Všichni měli co říci

O organizaci celé konference se stará ABF, hostitelskou funkci zastává Národní technické muzeum a vedení diskuze zvládá již tradičně, osvědčený a zasvěcený, redaktor ČRo – Radiožurnál, Petr Král. Diskutující byli osloveni a vybráni opět průřezově a zastupovali fakticky všechny pohledy a rozhodující segmenty, či chcete-li zájmové skupiny, naší společnosti, které mají s problematikou co do činění. Tedy od zástupců měst a obcí, přes památkáře, architekty, urbanisty, až po akademickou obec, developery a samozřejmě i četná odborná média. A nechyběl ani zahraniční host s jeho pohledem na danou tématiku. 

 

Oč se usilovalo?

Konference se snažila nabídnout – alespoň na ten den jednání - informační platformou pro výměnu informací v klíčovém trojúhelníku problematiky, tedy mezi zástupci měst a obcí na jedné straně trojúhelníku, státní správou na straně druhé a veřejností, nejlépe tou odbornou, na straně třetí. Předpokladem i cílem byly i příklady z praxe (kladné i záporné). Z čehož logicky vyplývá, že na konferenci zazněly jak společenské pohledy (z města a obcí), tak legislativní, památkové péče a právních institucí, ale i názory a postoje realizátorů, developerů.

 

Programová rada

Nedělejme si iluze, že by jedno jednání mohlo něco vyjasnit, změnit, či zahájit, ale může zasít myšlenku, tlumočit jiné pohledy z jiných stran a vyvolat i individuální dialog v kuloárech. A to se – jak jsme byli svědky o přestávkách – dělo.  A takový neformální, individuální dialog je možná daleko akčnější než referáty před auditoriem za řečnickým pultíkem. A právě o to vyvolání – více méně neformálních diskuzí – pořadatelům jde především.

Proto přípravu programu konference svěřují programové radě respektovaných odborníků a zástupců cílových skupin konference. Na prvním místě jmenujme nesporně PhDr. Annu Matouškovou, náměstkyni ministra kultury, dále pak Ing. Kláru Salzmann, Ph.D., členku představenstva ČKA, předsedkyni programové rady, Mgr. Květu Vitvarovou, ředitelku SHS ČMS a Ing. Dana Jiránka, výkonného ředitele SMO ČR. Na konferenci zájmově participuje ale i řada dalších odborných institucí. A o kvalitě této konference svědčí, že Česká komora architektů akci zařadila do programu celoživotního profesního vzdělávání ČKA a účast na vzdělávacím programu je v jejím bodovém hodnocení kvalifikována 5 kreditními body.

 

Co na konferenci zaznělo…

Nemá smysl zde opakovat záznamy projevů přednášejících. Zájemcům lze doporučit webové stránky konference Křižovatky architektury (www.krizovatkyarchitektury.cz) či přímo anotací přednášek (http://krizovatkyarchitektury.cz/aktuality/menu/Anotace+přednášek). My zmíníme jen 3 vstupy, jejichž anotaci ani záznam na uvedených adresách nenajdete.

 

Informaci ministryně pro místní rozvoj, jež informovala o nadějném posunovém kroku v chápání pojmu Kulturní krajiny a veřejného prostoru vůbec. O vystoupení ředitele NTM, reagujícího na aktuální otázky přestavby Masarykova nádraží a informujícího o výstavě NTM věnované středověkému stavitelství v souvislosti s výročím Karla IV. A v neposlední řadě i o velice zajímavých zkušenostech našich západních sousedů, které přednesl německý host konference.

 

Ing. Karla Šlechtová – ministryně Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Paní ministryně dostala zahajující slovo. Mimo jiné i proto, že spěchala na zasedání parlamentu, kam je povinna docházet. Ve svém vstupu především konstatovala, že téma, o kterém bude konference, tedy Kulturní krajina, se - jak to doslova nazvala - „zvedá“.  Tedy nabývá na významu konečně už i v povědomí rozhodujících osob a institucí.

Dokladem je fakt, že po 15 letech (!) úsilí, se podařilo MMR protlačit zásadní materiál týkající se kulturní krajiny do vlády, kde bude projednán. Charakterizovala jej jako „Politiku architektury v ČR“. Jedná se sice o nelegislativní materiál, který ale vytváří kompetence MMR, vymezuje kompetence krajů, měst a obcí a v důsledku, bude-li přijat tak, jak je připraven povede k povznesení naší stavební architektury a stavební kultury vůbec.

 

Paní ministryně také připomněla, že například Komora architektů považuje předkládaný materiál za kvalitní. Pamatuje se v něm totiž i na nastavení programů územně plánovacích organizací a cílené a smysluplné vynakládání prostředků, jejichž část by měla jít i do vysokého školství architektury.

 

Paní ministryně závěrem pak ještě pozdravila konferenci a vyřkla přání, aby se tato konference stala jakýmsi semaforem na křižovatce, určujícím, kam dále pokračovat a kudy ne. Neformálně pak také prohodila, že ji obsah jednání zajímá tak moc, a že i když se nemůže zúčastnit celého programu, má tu své „špiony“, jak s úsměvem prozradila, od nichž očekává podrobné reference, aby pak mohla s vyslovenými myšlenkami osobně pracovat.

 

Mgr. Karel Ksandr – generální ředitel Národního technického muzea

Tak jako v předchozích letech ocenil, že může NTM být hostitelem konference. A také to, že věří, že nadále bude. Neboť, jak uvedl, NTM cítí souvztažnost s architekturou a stavebnictvím, což dokládají nejen stálé expozice těchto oborů, ale především aktuální expozice, jež bude přístupná až do 5. 2. 2017 a nese název „Civitas Carolina aneb stavitelství doby Karla IV.“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ostatně její dva největší exponáty, ukázky středověké zdvihací stavební techniky, jsou umístěny i na prostranství před budovou muzea, socha Karla IV. nás vítala ve foyer a ostatním exponátům ilustrujícím architekturu a stavitelství doby středověku, doby Karla IV., je k dispozici vlastní a rozsáhlý výstavní prostor uvnitř muzea.

 

V této souvislosti nám také připomněl, že je tam vystaven i vlastně zcela unikátní a první stavební řád a územní plán, vypracovaný právě Karlem IV. pro výstavbu vůbec a zejména Nového města pražského. Jde vlastně o velice aktuální dokument, kde jsou mimo jiné zcela jasně a striktně vymezeny povinnosti stavebníka, lhůty, kdy má se stavbou začít, stejně jako sankce, když poruší stanovené předpisy (včetně nejkrajnější - nekompromisní demolice) a naopak i motivační pobídky, pokud vše splní přesně (například osvobození na 12 let od daní).

 

Karel Ksandr kvitoval především jasnost, jednoduchost a dokonalost dokumentu, o jakém se nám dnes může jen zdát. Ocenil ale také, a za sebe i podpořil, projekt přestavby Masarykova nádraží podle projektu Zahy Hadid, britské architektky iráckého původu. Připustil, že projekt má samozřejmě jisté kontroverze, ale na rozdíl od našich architektů autorka ve svém projektu vytvořila městotvorný prvek, tj. náměstí spojující Hlavní nádraží a Florenc.

 

Dipl. Ing. Till Rehwaldt, Rehwaldt Landschaftsarchitekten, Německo

Zahraniční host nás oslovil „milí přátelé krajiny“ a hrdě se pochlubil, že pochází z bývalé NDR. Na projekcích nám dokonce předvedl rozdíly mezi kulturní krajinou na území bývalé NDR a bývalého Západního Německa.

 

Na historickém exkurzu zase ukázal, jak se mění evropská krajina z dávné klasické, až po současnou moderní.  Stejně tak nám, na dobových a současných fotografiích, předvedl, jak procházejí přeměnou i městské parky a jak se s jejich využitím, mění i jejich estetika. Další proměny prodělávají také historická jádra měst. Mění se městský prostor, z klasického historického náměstí se stává nabitý bulvár přeplněný a neestetický.

 

Pár příkladů se také týkalo i narušování staré zástavby nelogickými stavbami, které tam nepatří a věnoval se i otázce ochrany historických objektů. Na ilustrovaných příkladech doložil, že každé historické období něco z veřejného prostoru zhodnotí, ale něco nenávratně zhatí.

 

Proto zásah do veřejného prostoru musí provázet bedlivé uvažování. Zejména proto, že díky rozvoji měst, prvků a objektů, jež je třeba chránit a zachovat, přibývá. Je tedy jasné, že to současně limituje možnosti výstavby či přestavby.

 

Hovořil i o krajině mimoměstské, kde je nutné přejít od velkofarem, jež jsou sice ekonomicky výhodné, k malofarmám, které mají nesmírný význam pro krajinu, přírodu, faunu a floru a tím vlastně i pro nás. Aby ale mohlo dojít k takovým změnám, musela by se změnit společnost a hodnotový žebříček.

 

Ukázal proto první dílčí příklady z Německa, kde se už přechází třeba k maloprodeji zemědělských produktů, umístěnému přímo u výrobce. Ne formou farmářských trhů, ale stálé možnosti si u farmáře koupit produkt jda cestou kolem a tak. Upozornil také na to, že historické parky u zámků bývaly děleny na okrasnou a relaxační zahradu, tak jak je známe dnes, jenže tam dříve byla i oddělená část, zvaná kuchyňská zahrada, odkud se zásobovala zámecká kuchyně.

Obnovou takové zahrady se - a v Německu už takové případy jsou - dnes už nemusí zásobovat zámek, jenž není obýván, ale třeba ves, kde se nalézá. Upozornil i na zajímavou praktiku, v Německu zavedenou, kdy jsou oslovovány nejen instituce, ale hlavně veřejnost s tím, aby přicházela s nápady na zlepšování veřejného prostoru.

Závěr?

Podle www.www-kulturaok-eu.cz  zaznělo na konferenci dost zásadních myšlenek, ale i obecně známého informačního balastu. Je třeba vybírat. Mnohé je dáno tématem a oborem, jímž se diskutující zabývá, mnohé určitě i podáním a předchozí přípravou diskutéra. Nepovažujeme se ani v nejmenším za odborníky, ale poučené posluchače, a z toho titulu bychom si dovolili vyzdvihnout ještě několik osob, jejichž diskuzní příspěvek vybočoval podle nás z řady.

 

Jednou z nich byla Ing. arch. Vlasta Poláčková z atelieru UP24, jejíž přednáška začala tím, že územní plán neřeší vše. Že je celkový a realita potřebuje i plány lokální a detailní...

 

Také Ing. arch. Pavla Melková, ředitelka Sekce detailu města, IPR Praha měla živou a akční přednášku věnovanou veřejným prostranstvím a upozornila v ní na zásadní věc, že se sice krásně plánuje, ale vůbec se při tom nedomýšlí lidský faktor.

 

Velmi promyšlenou a věcnou přednášku nabídl posluchačům také Ing. Leoš Anderle, partner společnosti Sekyra Group. Věnoval se sice obecně územnímu rozvoji Prahy, ale z pohledu developera. Takže to rázem byla přednáška notně skeptická a poznamenaná jeho (jak prozradil, už 18 let dlouhou) praxí v oboru. Nevyznělo to sice poraženecky, ale spíš tak, že každými volbami se začíná znovu, ale že se stejně nevzdávají a nevzdají. Byť jednotlivá jednání u nás trvají roky (12 let není výjimkou) na rozdíl třeba od Hamburku, kde totéž stihne za 3 měsíce.

 

Podle našeho názoru je dobře, že takové akce jsou, neboť je třeba, aby se relativně neformálně sešli zainteresovaní a prachobyčejně si vyměnili názory. Nic se tím v dané chvíli nevyřeší, ale ti, kdo chtějí situaci řešit a posouvat, přijdou na nové nápady a nové argumenty a možná i trochu jiný pohled, a to je asi tím hlavním a nejcennějším výstupem z takovéto konference.

 

Odkazy na články z předchozích ročníků:

http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizovatky-architektury-aneb-%c2%b4architektura-s-rudou-hvezdou-bez-stigmat-a-predsudku%c2%b4/

http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizovatky-architektury-2014-investor-kontra-pamatkar-aneb-kdyz-lidi-chteji-tak-to-jde/

http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizovatky-architektury-2015-aneb-jaky-ma-zeleznice-pro-soucasnost-potencial/

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

Foto: © Richard Koníček