Kateřina Rálišová: Smiling-Balla aneb když spontánnost je dílem přítomného okamžiku
Galerie 35 m² - Praha
16. 7. – 7. 8. 2016
Na vernisáži 107. výstavy, výstavy Smiling-Balla, jež je přehlídkou prací 24leté umělkyně Kateřiny Rálišové, se oficiální zahájení nekonalo. Zřejmě jsme byli po tříhodinovém pochodu po žižkovských galeriíchv rámci akce ´Neighbourhood Boogie-Woogie!´ velmi unaveni. Přesto jsme málem včetně dětí sáhli po sáčku Smiling Balla, kde naštěstí bonbony nebyly, ale jen kusy kamenů (z jakého asi materiálu?), které nám na přivítanou přichystala paní Kateřina Rálišová.
„Smiling-Balla je název želé bonbonů. Smiling Balla v supermarketu byly pro Káťu Rálišovou rukou osudu, výchozí bod odrazu od tvůrčí krize. Kdo by to byl řekl? Ony bezejmenné maličkosti, zachycené neklidným = rozpolceným = neklidným myšlením můžou pro nás znamenat obrat. Poskytují naději, vyvolají vůli k činu. Smiling Balla je malířem, sejně jako Káťa. Balla i Káťa se smějí a používají základní barvy.
Malby Káti jsou méně artefakty, více tabulou rasou pro třenici umělecké = životní = umělecké energie.
Malířskou gestičnost vídáme v poslední době na mnoha místech, a proto je třeba po svém analyzovat gesto. Gesto může být spočítané a může být spontánní. Spočítané gesto je modelováno v čase, je dekorací, vzniká broušením malířských dovedností, které vrcholí v obraze, přinášející preciznost. Je racionální, ale tváří se opačně. Spontánnost vzniká v mžiku přítomnosti, bez minulosti a budoucnosti, nezáleží na tom, jak vypadá, není produktem, nýbrž esencí živoucí energie, vědomé intuice = nejistoty = intuice. Bez intuice není život, bez života není malba, bez malby není nejistota.
Myslím, že Káťa je pravé dítě spontánnosti, její díla jsou tak trochu bez řádu, neukotvená v přílišné řemeslné dovednosti. Jsou zpochybněním řemesla, zároveň se však vrací k jisté přímočaré rukodělnosti, kdy mezi autorem a dílem nestojí žádné technologické ani ideologické překážky. Tento postoj, životní i umělecký, se inspiruje primitivními = neexistujícími = primitivními kulturami, jejich způsobem života, řídícím se přirozeným rytmem přírody.
Stejně jako ony i Káťa se snaží rezignovat na běh času a soustředí se na zpřítomnění neviditelné = nepojmenovatelné = neviditelné energie. Instalace probíhala neustálým a horečnatým stavěním a bořením prostorových vztahů. Během tohoto procesu jsme sami zapomněli, zda jsme ji našli, či vytvořili. Nevíme ani, zda stojíme na začátku, či konci. Vznikly jakési ruiny = muzeum = ruiny, z jejichž nitra vystupuje ikona, nesoucí klíč k odemykání a zamykání šťastných dob minulých.
Paradoxně přicházíme do bodu, kdy se zdá, že její díla nabírají ideologické kontury. Není celý autorčin přístup odporem proti všudypřítomné uspěchanosti, přeinformovanosti, automatizaci? Možná.
Odpor by to byl tak či tak marný, ale co naplat. Ideou není revoluce, nýbrž vzpoura. Káťa proto nejde za věcmi a myšlenkami, čeká, až ony přijdou za ní a ony přicházejí:skutečně poctivé a umné je dnes nedělat nic a ono nic intenzivně prožívat.
Není vlastně nakonec jedno, co namalujeme? Představme si deset těch velkých obrazů s nepatrnými změnami. Na jednom jsou znaky v prvé a dolní části tmavě modré, na druhé černé. Na jednom drží figura pistoli, na dalším její oči rudě žhnou. Který by vybrala ruka osudu? V době, kdy je možné vše, jde přece hlavně o to poslouchat vnitřní hlas šílenství = rozumu = šílenství. Energie autorčiny práce je neoddělitelně spjata s jejím životem, jsou to dvě ruce jednoho těla. Není vlastně jedno, co namalujeme? Ano = ne = ano = ne. Není jedno, co o tom napíšeme? Ano = ne = ano = ne. Je jedno, jak žijeme? “
(text: František Fekete)
Kurátor: František Fekete
Kateřina Rálišová nar. 1992 v Pardubicích
- 2015: UMPRUM, ateliér intermediální konfrontace (Jiří David, Milan Salák)
- 2012 -2015: Fakulta Ladislava Sutnara, ateliér intermedia (Milena Dopitová)
- 2014: stáž – FaVu VUT, Brno, ateliér intermedia (Václav Stratil a Filip Cenek)
V rámci výstavy, a taktéž společné akce Neighbour Boogie-Woogie, proběhl od 20.00. hodin v prostorách klubu Café Pavlač koncert pražských kapel Hissing Fauna a Dingo
www.facebook.com/events/1576419675986063/
https://www.katerinaralisova.tumblr.com/
https://hissingfauna.bandcamp.com/
https://dingoandthedealphins.bandcamp.com/releases
Název galerie přímo souvisí s prostorovou dispozicí.
Jedná se o 2 malé téměř identické místnosti vzniklé přestavbou dílny v přízemí žižkovského domu.
Do galerie se vchází přes dvůr a kavárnu Café Pavlač – jednoho z donátorů galerie. Cílem kurátorů Michala Pěchoučka a Petry Steinerové je spolupracovat převážně s nejmladšími autory, čerstvými absolventy nebo studenty vysokých uměleckých škol.
Programově je dán důraz na současnou malbu a fotografii, s možnými přesahy směrem k instalaci nebo konceptuálnímu umění.
Máme otevřeno: denně
po-pá 10.00 - 19.00 hodin
so-ne 12.00 - 19.00 hodin
Vstup: zdarma ♥
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková