Jitka a Květa Válovy – Obrazy 1958 – 1993 aneb byly jsme dvojjediná dvojčata v životě i v umění

23.09.2015 16:05

Galerie Petr Novotný - Praha

9. 9. - 31. 10. 2015

 

Na vernisáži první (prodejní)  výstavy nové poprázdninové sezóny představila Galerie Petr Novotný komorní průřez malířskou tvorbou sester Válových.  Čekala nás přehlídka nepříliš barvami hýřící obrazů (naopak v tmavě ponurých barvách,  i když jinak působivých), velkoformátových olejů na plátnech obou autorek. Ke způsobu výběru barev přispěl zřejmě jejich celoživotní pobyt na Kladně,  prostředí kladenských hutí a průmyslové ovzduší jejich rodného města Kladna (Čekání, Kalvárie, Černá a bílá´). 

 

 

 

 

Obě si však svou inspiraci přetvořily zcela svébytně oproti dobovým konvencím. Květiny obrazy představují robustní fyzické tvary a hmoty, Jitčiny figury jsou oproti tomu subtilnější, uvolněnější. Jde u ní o střet energií a pohybu, u Květy pak o hmotu.

 

Za www.www-kulturaok-eu.cz jsme se vystavenými obrazy příliš nepotěšili. Přesto nás zaujal hlavně obraz  Jitky Válové z roku 1958 s názvem ´Elektrikáři´.    

 

Sestry Jitka a Květa Válovy se narodily 1922 jako dvojčata v dělnickém Kladně a celý život zde společně prožily. Od svých 16 let bydlely v malém řadovém domku se zahrádkou, který se stal jejich útočištěm a středem jejich společného života. Zůstaly tu s plným vědomím toho, co to znamená – s vazbami ke kladenským přátelům, ale mimo centrum výtvarného dění.

 

  • 1945 – 1951 po 2. sv. válce, tak jako jiní mladí lidé, přicházely na znovuotevřené vysoké školy. V poválečné době byla Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze v horšící se politické i kulturně politické situaci země neformální platformou nejen pro umělce, ale i pro studenty.

 

Květa i Jitka se rozhodly v Praze studovat, chtěly se učit a měly silný malířský talent. Jitka začala ve sklářském ateliéru u profesora Josefa Kaplického. Potom přestoupila za Květou do ateliéru Emila Filly.

 

Emil Filla ovlivňoval významným způsobem mladou generaci. Vzdělaný profesor jim zprostředkovával hlubší poznání tradice evropského modernismu..Vyžadoval na studentech práci podle modelu a imponoval jim jako osobnost i jako umělec.

 

Filla mi vyhovoval nejen jako pedagog, ale také jako člověk. Já ho nikdy neslyšela, že by někoho někdy seřval, a to jiní kantoři, když někdo udělal nějakou blbost, dělali. Dostali jsme se i k monumentálním obrazům. Tam jsme opravdu studovali, každý den jsme měli model, třeba jsme se chvíli na něj dívali, potom ho kreslili zpaměti,“ vzpomínala na svého učitele Jitka Válová.

  • sestry Válovy měly několika společných výstav se skupinou Trasa  
  • 1958 a 1959: malé výstavy v Kladně  (s názvem Ocel a člověk)
  • 1966 vystavovaly ve Špálově galerii v Praze. Byla to první bilancující výstava a také na příštích 27 let poslední
  • 70. léta – normalizace – čas zákazů a zapomnění
  • 1983 došlo k uspořádání mimořádně úspěšné výstavy v Galerii výtvarného umění v Chebu, uspořádanou Janou a Jiřím Ševčíkovými. V té době se mluvilo o jejich ´objevení
  • sestry organizovaly setkávání výtvarníků a teoretiků po vernisážích ve své  malé kladenské Galerii 55. Tato setkání utvrzovala uměleckou sounáležitost v čase normalizační stagnace.
  • od  1989 se otevřel prostor, naskytly se jim možnosti výstav i v zahraničí. Společně cestovaly do New Yorku, Londýna, Manchesteru, Barcelony, Budapešti a Wellsu. 1994:  udělena ve Vídni Herderova cena, kterou si společně převzaly

 

V září 1998 zemřela sestra Květa. Nedočkala se v roce 2000 společné velké výstavy ve Veletržním paláci Národní galerie a dalších ocenění, které jí byly uděleny in memoriam. V roce 2004 obdržely Cenu města Kladna.

 

  •  Jitka  po dvouletém smutku pokračovala v malování. Květa s ní však byla dál. Každá byla přítomna v té druhé. „ Něco takového se tě dotkne a slovy to nevyjádříš. Tak namaluješ obraz. Ale i když jsme si byly s Květou celý život blízko, nemluvily jsme o tom, co a proč malujeme,“ řekla Jitka.

 

Jitčin obdiv k prehistorickým figurám, spirituální otisk lidských postav a jejich protáhlé jednoduché formy byly stálým impulsem pro její práci. V poslední době se stále častěji objevovaly v litých a uhlových kresbách.

 

  • 2010 udělila Vysoká škola uměleckoprůmyslová Jitce Válové čestný doktorát. Při té příležitosti vystavovala v Galerii VŠUP své lité kresby z let 2007–2010 na výstavě nazvané Jitka válí

 Jitka Válová zemřela v neděli 27. března 2011 ve věku 88 let

 

Samostatné výstavy (výběr):  

1958  Dům osvěty, Kladno

1966  Galerie V. Špály, Praha

1983  GVU Cheb

1983  GVU Karlovy Vary - Ostrov nad Ohří

1983  GVU Roudnice nad Labem

1985  AJG Hluboká nad Vltavou

1989  Dům umění, Brno

1991  Galerie U bílého jednorožce, Klatovy

1993  Středočeská galerie, Praha

1993  Státní galerie, Dům umění, Zlín

1993  Západočeská galerie, Masné krámy, Plzeň

2000  Národní galerie, Veletržní palác, Praha

2015  Galerie Petr Novotný, Praha

170 00 Praha 7

Heřmanova 35

www.galeriepn.cz

 

Hodnocení:  59 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, internet)

Foto: © Ing. Olga Koníčková