Jiří Bielecki: Vznášení /tvorba z 60. – 90. let aneb už máme jasno, spíš se lidem vemluvíme než večtěme

23.05.2016 11:40

Museum Kampa – Praha

21.  5. – 28. 9. 2016

 

Na vernisáži nové letní výstavy již nežijícího malíře, grafika a tvůrce objektů, jímž je ostravský rodák Jiří Bielecki, nás v atriu Musea Kampa, plném artefaktů,   v překrásném podvečeru přivítal JUDr. Jiří Pospíšil, člen správní rady z Nadace Jana a Medy Mládkových.  Bieleckého dílo však přes svoji specifickou a originální polohu dodnes zůstalo  neprávem opomínáno, a tudíž  nejen z tohoto důvodu Museum Kampa jeho tvorbu připomíná.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výstava v Museu Kampa se zaměřila na Bieleckého tvůrčí období od 60, let po závěrečné práce, s důrazem na tvorbu 2. pol. 60. a poč. 70 let. Jiří Bielecki patřil k výrazným představitelům generace, která vstoupila na výtvarnou scénu v počátcích 60. let 20. stol. reduktivně orientovanou tvorbou. Byl jedním z prvních členů Klubu konkretistů, v jehož rámci představoval citlivý protipól vůči přísné geometrické formě a čistě racionálnímu strukturování plochy a prostoru.

 

Jak na vernisáži řekla kurátorka výstavy Ilona Víchová (na foto vlevo), která mluvila spatra,  zcela srozumitelně a jednoduše, až ji za to pochválil i JUDr. Jiří Pospíšil, tak výstava umístěná ve 2. patře Musea Kampa je rozdělena na tři oblasti autorovy tvorby.

  • 1) tzv. kouřovky  -  reprezentují záznamy kouřem na podkladové ploše
  •  
  •  

 

 

 

  •  
  • 2) grafitabily  -   prostorové objekty – jedná se o subtilní objemové formy z prořezávaných barevných fólií zavěšené do prostoru, které umělec označoval poetickými názvy – Vznášení, Snoubení, Seskupení, nebo jen Zelený gravitabil

Bielecki v nich zhodnotil dobový zájem o využití plastických hmot a umělých materiálů a svůj zcela osobitý přístup k otázkám prostoru, pohybu, struktury a světla, tedy otázkám, které byly nosné nejen pro tvorbu dalších členů Klubu konkretistů, ale také pro představitele evropských uměleckých uskupení – skupiny GRAV ve Francii, Zero v Německu a Nul v Nizozemsku.

 

  • 3) obrazy – a koláže – geometrická pole a linie: reálný prostor gravitabilů nahradil prostor optický, budovaný v ploše obrazu

Po sametové revoluci Jiří Bielecki pokračoval v zájmu o principy geometrické abstrakce a rozvíjel je v nové společenské situaci

 

Bieleckého dílo sledovali výrazní teoretici umění. K nejdůležitějším patřili Arsén Pohribný, Zdeněk Felix a Jiří Valoch.

Právě Pohribný je autorem textu k první Bieleckého samostatné výstavě, která se uskutečnila v roce 1969 v Galerii bratří Čapků na pražských Vinohradech a představila aktuální Bieleckého tvorbu.

Následná doba normalizace a komunismu postupně likvidovala možnosti prezentace neoficiálního umění a ochromovala tvůrčí energii.

 V té době Bielecki dospíval k obrazům a kolážím, jejichž plocha byla utvářena několika geometrickými poli a liniemi.

Jeho nejrozsáhlejší samostatná výstavá, jež zároveň byla jedinou obsáhlou retrospektivou konanou za umělcova života, proběhla v roce 1994 v prostorách Domu umění Galerie výtvarného umění v Ostravě pod kurátorstvím Viléma Jůzy.

 

Jiří Bielecki: narozen: 21. srpna 1929 v Ostravě, zemřel: 10. března 2000 v Havířově

  • Studium: Průmyslová škola nábytkářská v Chrudimi (1945–1949)
  • Člen: Klub konkretistů (1967–1971), Svaz československých výtvarných umělců (v roce 1969 vyloučen), Unie výtvarných umělců (1991–2000)
  • Ocenění: Osobnost města Havířova (2000)
  • Jako řada výtvarných osobností působících v nehostinných dobách normalizace a komunistického režimu tvořil Jiří Bielecki velkou část života bez možnosti veřejné prezentace.
  • Pracoval stranou hlavních výtvarných center, na Havířovsku, kde svoji energii dělil mezi práci propagačního grafika a volnou uměleckou tvorbu
  • Tvořil sám, v jakési klauzuře, která mu však paradoxně poskytovala svobodný prostor k vnitřní koncentraci a originálním výtvarným úvahám
  • Tak vzniklo citlivé a soustředěné dílo formované v souladu s tehdy aktuálními směry i tendencemi (op-artem, kinetismem, konkrétním uměním a minimalismem) a s přesahem do dalších oborů (konstruktérství, užitého umění a architektury), které si bezpochyby zasluhuje místo po boku nejvýraznějších projevů našeho poválečného umění.
  •  

Zdroj: textu kurátorky výstavy  Ilony Víchové

118 00 Praha 1

U Sovových mlýnů 2

Máme otevřeno denně od 10.00 -  18.00 hodin

 

www.museumkampa.cz

Generální partner Musea Kampa: Vítkovice – Machinery Group

Hlavní partner Musea Kampa: Renomia, UnicreditBank

Partneři Musea Kampa:  Hlavní město Praha, Městská část Praha 1

Mediální partneři Musea Kampa: BigBoard, Impuls Radio

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková