Jaroslav Serpan: Mezi uměním a vědou aneb když nám učaruje barva červená

22.02.2015 15:51

Museum Kampa - Praha

19. 2.  – 12. 4. 2015

 

Na vernisáži  druhé výstavy v letošním roce, výstavy  originálních a unikátních  výtvarných  děl Jaroslava Serpana, jež  zdobí prestižní světové galerie, jsme s potěšením zhlédli obrazy autora, který  ve svém rodném Česku  je však téměř neznámý. Ačkoli je Jaroslav Serpan světově uznávaný a jeho díla se prodávají na aukcích po celém světě, v Česku se tak rozsáhlá přehlídka jeho celoživotní tvorby tohoto vpravdě renesančního tvůrce představila vůbec poprvé. „Základ této reprezentativní expozice tvoří soukromá sbírka, kterou v loňském roce zakoupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti, a další díla zapůjčili rovněž čeští sběratelé,“ shrnul David Železný.

 

Jaroslav Serpan náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Svou tvorbou posouval hranice poválečného umění, od předmětovosti až k projevům lyrické abstrakce a informelu.  Sám sebe nazýval ´spisolířem´, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů, v nichž se mistrně prolínají barvy, principy řádu a chaosu, používal vlastní smyšlený jazyk. V rámci výstavy jsme vystavili téměř stovku jeho děl, většinou velmi rozměrných.

 

Jaroslav Serpan byl především úspěšný malíř, ale rovněž básník, spisovatel, kritik a uznávaný vědec. Jeho život provázely neustálé zvraty

„Narodil se v roce 1922 v Karlštejně lékařům, kteří sem v roce 1917 emigrovali z carského Ruska. O tři roky později přesídlili do Francie, protože tam však neuznávali ruské lékařské tituly, byla rodina odsunuta do kolonií do Dahome, kde jeho otec spolupracoval s Albertem Schweitzerem,“ upřesnil organizátor výstavy David Železný ze společnosti BEAUX ARTS.

 

Po návratu do Paříže Jaroslav Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde posléze působil jako profesor. Původní jméno Sossountzov si změnil na Serpan, a to podle hada, jehož coby student náhodně chytil ve školní zahradě; pod tímto jménem se i proslavil. Přestože se celý život považoval za českého rodáka, naposledy do původní vlasti zavítal v roce 1947, kdy se jeho díla představila v rámci pražské verze výstavy „Surréalisme en 1947: Exposition internationale du surréalisme“. 

 

Kariéru v oblasti výtvarného umění Jaroslav Serpan zahájil na konci 40. let minulého století, kdy se krátce věnoval surrealismu. Od tohoto směru se poté odklonil a spolu s teoretikem umění Michelem Tapié a dalšími umělci, například Georgesem Mathieu, Antoni Tapiesem, Jacksonem Pollockem či Hansem Hartungem, se vydal novou cestou,“ objasnila kurátorka výstavy Jitka Šosová.

 

Jejich dílo se stalo základem pro celou poválečnou abstrakci a postmodernu. Informel, který vznikl právě ve Francii, si kladl za cíl bořit koncepty tradičního umění i kompozice a upřednostňoval spontánnost, iracionalitu a svobodu. „V 60. letech byl Jaroslav Serpan již celosvětově proslulý, uspořádal desítky samostatných výstav a prezentoval se i se svými kolegy. Jeho tvorba se neustále vyvíjela, kladl větší důraz na barvy, především na červenou, a zaměřoval se na zkoumání výtvarných možností struktur,“ dodala Jitka Šosová.

 

V roce 1970 zcela změnil svůj styl, informelní abstrakci opustil a začal tvořit ve stylu osobitého pop - artu. Jde o poměrně velká plátna, na nichž se prolínají fragmenty okolního světa s geometrickými tvary. Jeho tvorbu předčasně ukončila dramatická událost, kdy v roce 1976 při každoroční dovolené v Pyrenejích zmizel. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.

Nejvíce nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujala magnetická tabule, kde si můžeme podle návodu  magnetkami posouvat 

 

 

Oslavná báseň o červené barvě

 

Červený pohled,

červenou branou k červené

(a někdy také k bílé)

červená horizontu

červená vyprahlost

červená přesnosti

červená vědomí

(to znamená pouště).

Řekl jsem: ČERVENÁ.

Jsou i jiné barvy: nejsou ale nic

jiného než kolonie červené.“

J.  S .

 

Kurátoři a autoři:

Jitka Šosová

David Karásek

David Železný

 

Díla Jaroslava Serpana jsou zastoupena v nejprestižnějších světových galeriích. Za všechny připomeňme Museum of Modern Art (MoMA) a Guggenheim Museum v New York, Centre Pompidou v Paříži, Israel Musem v Jeruzalémě; z evropských sbírek pak Ludwig Museum v Kolíně nad Rýnem či vídeňský MuMoK (Museum Moderner Kunst).

Nad výstavou převzal záštitu francouzský velvyslanec v České republice Jeho Excelence Jean-Pierre Asvazadourian. Slavnostní vernisáže se osobně zúčastní dcera malíře paní Katia Vinot Sossountzov. 

 

Ze životapisu: Jaroslav Serpan – zakladatel poválečné abstrakce a postmoderny

  • 4. 6. 1922 narodil se v obci Karlštejn u Prahy jako Jaroslav Sossountzov 
  • 1924  - přestěhovali se do francouzské kolonie Dahome v západní Africe
  • 1927 – rodina se usadila ve Versailles
  • 1940 – Jaroslav S. začíná malovat a psát básně
  • 1946 – člen surrealistické skupiny André Bretona
  • 1949 – zkoumání možnosti abstraktní malby, a to v dialogu s Michelem Tapié
  • 1951 – 1. samostatná výstava v pařížské Galerie Breteau
  • 1953 – získal doktorský titul ze statistické biologie na pařížské Sorbonně
  • 1957 – přesídlil do Le Pecq
  • 1965 – realizuje své 1. dílo do veřejného prostoru – nástěnný keramický panel pro fakultu věd, přestal malovat
  • 1966 – vrátil se k malbě
  • 1968 – zase nemaluje, ale věnuje se sochařství
  • 1970 – vystavuje v Muzeu moderního umění v Ósace
  • 1975 – zabývá se kolážemi
  • 1976 – zahynul během horolezeckého výstupu v Pyrenejích

 

Máme otevřeno: denně od 10.00 – 18.00 hodin

Hodnocení: 90 %

 

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková