Ján Mančuška: Now - První retrospektiva aneb když jeho příběhy procházíme a sledujeme

18.06.2015 10:17

Galerie hlavního města Prahy

17. 6. – 11. 10. 2015

 

„Galerie hlavního města Prahy Vás zve na tiskovou konferenci k výstavě Ján Mančuška/První retrospektiva, která se uskuteční 16. 6. 2015 ve výstavním sále Městské knihovny, Mariánské náměstí 1, Praha 1.

Tiskové konference se zúčastní ředitelka Galerie hl. m. Prahy Magdalena Juříková, kurátoři výstavy Vít Havránek a Sandra Baborovská a architekti výstavy Zbyněk Baladrán a Tomáš Svoboda. Za tiskový odbor GHMP Michaela Vrchotová“

 

Tak zněla pozvánka, kterou jsme na www.www-kulturaok-eu.cz od GHMP obdrželi.

 

Výstavy, konané pod patronací GHMP v jejích úžasných prostorách, jsou vždy nesporným zážitkem pro každého, kdo má vztah k umění. Výstavní sál Městské knihovny je navíc již tradičně věnován přínosným a klíčovým výstavám našich předních představitelů současného umění. Samozřejmě, že jsme tedy pozvání přijali a na zahájení výstavy byli zvědavi. Akorát jméno autora nám bylo jaksi pouze povědomé. Ne však známé. V takovém případě bereme na pomoc moderní informační technologie a klikáme v síti sítí na osvědčenou Wikipedii. 

 

„Pokud mi chcete dobře rozumět, je nutné, abyste sledovali můj život od začátku.“

Ján Mančuška

 

Co nám o autorovi prozradila Wikipedie

Ján Mančuška (7. 4. 1972 - 1. 7. 2011) byl český konceptuální umělec slovenského původu. Narodil se v Bratislavě, ale od dětství (od roku 1978) žil v Čechách. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění v Praze. Za rok 2004 se stal držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Patřil mezi české umělce, kteří nejčastěji vystavovali v zahraničí. Tam se také poprvé prosadil při svém studijním pobytu v USA.V jeho průběhu mu byla nabídnuta samostatná výstava v prestižní newyorské Andrew Kreps Gallery. V roce 2005 vytvořil, ve spolupráci se Stanem Filkem, Markem Pokorným a Borisem Ondreičkou, expozici Československého pavilonu na Bienále v Benátkách.

 

Výstava, na kterou je GHMP hrdá

Ředitelka GMPH Magdalena Juříková ve svém úvodním slově prohlásila, že má radost, že první takto komplexní výstava prací Jána Mančušky u nás se mohla uskutečnit právě na půdě  GHMP. Dodala také, že to nebyl vůbec snadný úkol, že realizaci výstavy provázela mimořádně složitá jednání se zahraničím ohledně zápůjček. Vyslovila však také přesvědčení, že díky péči a důslednosti při instalaci výstavy vnikla retrospektiva, se kterou by byl určitě i sám Ján Mančuška spokojen.

Prozradila nám i to, že až letos v říjnu 2015 výstava instalovaná v Galerii Městské knihovny skončí, nebude to její konec fyzický, protože už teď o ni projevila zájem Bratislava, kde bude znovuinstalována v plném rozsahu v Dome umenia/Kunsthalle Bratislava. A ani to nebudeještě její konec. Dalším místem, kam výstava doputuje, i když už v tomto případě v zredukované podobě, bude Moravská galerie v Brně.

Takováto poptávka po této výstavě svědčí nejen o zájmu významných galerií, tedy odborníků, ale i o předpokládaném zájmu veřejnosti. Vždyť jde přece o výjimečnou událost věnovanou u nás - k naší škodě - zatím nepříliš známé osobnosti. Pak už ale paní ředitelka předala slovo kurátorům výstavy Vítu Havránkovi a Sandře Baborovské.

 

 

 

Výstava není určena k pouhému proběhnutí

Učiníme tak raději i my. Proč? Protože výstava sestávající z jednotlivých expozic, oběma architekty výstavy umně rozdělených do jednotlivých sálů rozhlehlé galerie městské knihovny, nepatří rozhodně k těm snadným. Tohle není výstava, jakou projdete pochodovým krokem - „vlevo hleď, vpravo hleď“ - a víte své. Ne, v tomto případě je třeba prohlídce vyhradit více vašeho času, mozkové kapacity a připravit se na ni. Jde totiž o výstavu doslova jinotajnou, druho-i víceplánovou, kde jednotlivé instalace nepochopíte na první pohled, a ani tak nejsou myšleny, ale postupně vám vezní do hlavy, prosvětlí se vnitřní souvislosti a vy najednou odhalíte to, co na první pohled nebylo vůbec patrné.

Proto jsme ocenili možnost komentované prohlídky a totéž doporučujeme i všem opravdovým zájemcům.

 

Informace z první ruky, aneb citujeme z kurátorské zprávy  

„První retrospektiva“ je skutečně první retrospektivní výstavou Jána Mančušky (* 1972) a rozhodně první velkou výstavou jeho prací v České republice. Dílo zde zůstalo bez jeho autora, který zemřel v 39 letech, v roce 2011. Přesto nelze říci, že bychom měli co do činění s dílem fragmentárním.

Mančuška vstupuje na výtvarnou scénu v druhé polovině 90. let spolu se členy skupiny bj (Josef Bolf, Jan Šerých, Tomáš Vaněk). Jeho práce se vzdáleně hlásí k československým vernakulárním variantám konceptualismu 60., 70. let (Stano Filko, Jiří Kovanda ad.). Podobně, jako o něco starší skupina Pondělí, Mančuška zastává názor definující (tvůrčí) identitu jako sociokulturní konstrukci, jenž byl v opozici k tradičně surrealistickým a romantizujícím východiskům českého umění.

Se vzrůstajícím internacionálním ohlasem se v jeho tvorbě začaly jasně diferencovat dvě linie, jež se v jeho díle stabilně prolínají. Na jedné straně rozvíjel post-konceptuální uměleckou tradici, jež aktivně problematizuje jazyk v procesu vyprávění (jazyk literární, jazyk videa, performance i filmu). Na straně druhé rostl jeho zájem o sdělování – často existenciálních, skutečných příběhů.

 

Pohyb mezi elementy těchto dvou spekter – umělostí jazyků a tíživostí sdíleného příběhu bychom mohli označit za hlavní těžiště síly jeho projevu.

Mančuška usiloval o vytvoření nové schopnosti jednání v umělecké teorii i praxi. Tuto potřebu vnímal jako nutné překlenutí rozporu přítomného v umění před i po pádu Berlínské zdi. Umělci a umělkyně se podle jeho názoru buď upínali k nativistickým uměleckým formám a tradicím, anebo bez výhrad mluvili jazykem i tématy internacionálního provozu. Nová schopnost jednání, jak ji Mančuška uskutečňoval, měla být internacionálně angažovaná, a prostřednictvím této angažovanosti schopná vyprávět příběhy spojené s místem a specifickou historickou zkušeností.

 

Autor sám koncipoval výstavy jako instalační – i performativní – události. „První retrospektiva“ není simulací autorova přístupu k výstavě jako místně specifické události. Je (zcela tradičně) strukturována chronologicky. Klade důraz na precizní re-instalaci prací intelektuálně a esteticky přelomových, jež byly velkoryse zapůjčeny z významných mezinárodních i domácích sbírek.

Série reliéfů Bolí to jenom, když se směju (1999), Osvobozená domácnost a instalace Ráno (2001) byly vytvořeny z materiálů, které mají podlehnout rozpadu – je možné chápat je jako Memento Mori – jako podmínku jejich skutečné aktuálnosti.

Jsou podobně prchavě dočasné jako intimní (často halucinogenní) emoce, jež autor zažíval v koupelnách, obývacích pokojích a kuchyních, podle jejichž podob vznikaly.

 

Instalace Konference (2001), jež byla vystavena na Manifestě 4 (dnes ve sbírce MOMA v New Yorku) tuto intimní para-normalitu sestavenou z prchavých materiálů převedla do sociálního prostoru. Instalace je svědectvím, otiskem účastníků politické (blíže neupřesněné) konference.


Pro Mančušku se stala charakteristickou série prací, transponující často skutečný, anebo autorem „nalezený“ příběh do prostorových instalací – linií procházejících prostorem. Slova levitující v prostoru nabízejí možnosti prostorového čtení a fyzického procházení příběhem: Během chvíl,e kdy jsem kráčel po místnosti…, 2005 dnes sbírka Kontakt Erste Group Vídeň, Dvacet minut poté, 2006 poprvé vystaveno na Berlin Biennale 2006 (ve sbírce Jill and Peter Kraus, USA), Oidipus, 2006 ve sbírce Centre Pompidou Paris.

Mančuška v nich na materiálu existenciálního příběhu rozvíjel spekulaci nad nekonečnem možných vyprávění události – podle toho, kdo vypráví, a z jakého místa událost sledoval. Instalace se dají číst jako povídky v prostoru.

 

Tyto operační postupy uplatnil také na film a video. Počínaje zmrazením pohyblivého obrazu v rozměrných instalacích Ten druhý (2007), poprvé vystaveno v Kunsthalle Basel (dnes ve sbírce Thyssen-Bornemisza Art Contemporary, Vídeň), přes důmyslné hry a přesmyčky s filmovým časem a filmovou narací Vrah bez příčiny (2006), Ztráta paměti (2010) ad.

 

Kromě výtvarné praxe byl Mančuška také neúnavným producentem textů a polemik. Jeho sebrané texty a devět rozhovorů je přetištěno i v katalogu výstavy. Mančuškova textová (ale i řečová) produkce, již on sám chápal jako paralelní tvůrčí proces k vizuální praxi, má charakter asociativního (viz např. Hrnek, 2003) a v čase se proměňujícího kritického aparátu (permanentní kritika). Postupný pohyb od nonspektakulárního umění (A. Osmolovskij, G. Debord) přes vernakulární fenomenologii (čerpající z literárně-filmových zdrojů – M. Kundera, P. Juráček, spíše než z J. Patočky), politickou filozofii (E. Bondy, S. Žižek), Nový román (A. Robbe-Grillet, M. Duras, V. Linhartová), až k teorii pohyblivého obrazu (G. Deleuze) je trajektorií, v níž četba i mnohdy subjektivní interpretace pracují jako podhoubí nebo motor ženoucí proměny vizuálního i scénického jazyka a forem.

 

Návštěvník na výstavě také nalezne paralelní linii kreseb, studií a dobových materiálů, které nabízí exkurz do „post-konceptuální“ pracovny, jež nahradila klasický umělecký ateliér.

Výstavu doprovází rozsáhlá obrazová publikace s řadou autorových i teoretických textů, která vznikla v koedici se švýcarským vydavatelstvím JRP|Ringier a tranzit.cz.

 

Mančuškova retrospektivní výstava je postavena na několikaleté rekonstrukci, soupisu děl a autorských scénářů. Vznikla ve spolupráci Galerie hl. m. Prahy s Ján Mančuška Estate, Andrew Kreps Gallery New York, Meyer Riegger Berlin/Karlsruhe a dlouhou řadou institucionálních i soukromých zapůjčitelů. (Vít Havránek - na foto vlevo)

 

A ještě náš skromný dovětek

Je – bohužel – známo, a životní osudy mnoha výjimečných tvůrčích osobností, jejichž život byl osudem naplánován pouze krátce, to dokazují, že žijí a tvoří mnohem intenzivněji, než ti, jimž svíce života ubývá pozvolna. Ján Mančuška patřil k těm prvním. Většinu svých zásadních tvůrčích počinů a projektů uskutečnil v posledním desetiletí svého nedlouhého života. Až horečný chvat byl znát – jak potvrzují jeho četní spolupracovníci a přátelé - ve všem jeho usilování. Jako kdyby snad v předtuše, chtěl ze sebe vydat vše, co v něm bylo, sdělit nám vše, co sdělit chtěl a vytvořit vše, co vytvořit toužil. Výstava „První retrospektiva“ uspořádaná ve výstavních sálech Městské knihovny to plně potvrzuje a dokládá.

110 00 Praha 1

Městská knihovna, 2. patro, Mariánské nám. 1

 

Máme otevřeno: úterý -středa, pátek -neděle 10.00–18.00 hodin, čtvrtek 10.00–20.00 hodin

Vstupné: 120 Kč plné / 60 Kč snížené (studenti)/ 30 Kč (senioři)

Další informace: www.ghmp.cz, www.facebook.com/GHMP.cz

 

 

Kurátor: Vít Havránek

Kurátorka GHMP: Sandra Baborovská

Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán, Tomáš Svoboda

Grafické řešení: Adéla Svobodová

Instalace a produkce: Diana Brabcová, Jan Pavelka, Marek Fryš, Matěj Smrkovský

Archív Ján Mančuška dědicové: Julia Hölz

Ján Mančuška dědicové produkce Praha: Věra Krejčová

Doprovodná videa k výstavě: Jan Bolf, Charlie One, Jan Šerých, Tomáš Vaněk, Ondřej Císler, Petr Babák, Petra Hauerová, Hilke Wagner, Krištof Kintera, Eva Koťátková

Příprava videomateriálů: Barbora Gallová, Jaromír Pesr, Jan Vidlička

 

Doprovodný program

 

  • Komentované prohlídky výstavou:

 

čtvrtek. 18. 6. 2015 od 18.00 hodin skupina Bezhlavý jezdec – Josef Bolf, Jan Šerých, Tomáš Vaněk o Jánu Mančuškovi, moderuje Vít Havránek

 

čtvrtek. 25. 6. 2015 od 18.00 hodin s kurátory Vítem Havránkem a Sandrou Baborovskou a architektem výstavy Zbyňkem Baladránem

 

středa 16. 9. 2015 od 16.30 hodin s kurátorem výstavy Vítem Havránkem

 

čtvrtek 24. 9. 2015 od 18.00 hodin - Vyprávění Jána Mančušky, prohlídka výstavy s historikem umění Tomášem Pospiszylem

 

čtvrtek 8. 10. 2015 od 18.00 hodin s vizuálním umělcem Jiřím Kovandou

 

neděle 11. 10. 2015 od 17.00 hodin s kurátorem výstavy Vítem Havránkem

 

  • Série filmových projekcí s komentáři a přednáška v kinosálech Městské knihovny 

 

středa. 16. 9. 2015 od 18.30  hodin – Debata nad performativními a divadelními pracemi Jána Mančušky, Neviditelný — Hraní v sekvencích;Hra pozpátku. Mimo jiné za účasti choreografky Petry Hauerové.

 

čtvrtek. 1. 10. 2015 od 19.00 hodin – přednáška Karla Císaře: Pojmové osoby. K filmovým realizacím Vita Acconciho, Dana Grahama a Jána Mančušky

 

neděle. 11. 10. 2015 od 19.00 hodin – Filmová tautologie Jána Mančušky, přednáška Sylvy Polákové s filmovými ukázkami: Ztráta paměti (Postkatastrofický příběh), 2010, Žena středního věku, 2009, Dvojník, 2009, Odlesk, 2008,30 minut fotografie, 2008, Pohyblivý obraz (Akt sestupující ze schodů), 2007

 

Víkendové výtvarné workshopy nejen pro rodiny s dětmi:

 

sobota 20. 6. 2015 13.00–18.00 hodin  - Kouzla konceptů

sobota 19. 9. 2015 13.00–18.00 hodin  - Hry s textem

 

  • Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory:

 

neděle 28. 6. 2015 15.00–18.00 hodin  téma: výtvarná média, zkoumání a záznamy

 

V rámci výtvarných reakcí navážeme na díla a osobitý umělecký přístup Jána Mančušky. V souvislosti s jeho zájmem o estetiku každodennosti vytvoříme prostorové objekty a drobné instalace za použití primárně neuměleckých předmětů běžné denní (s)potřeby (např. krabičky od léků, cigaret, sklíček z brýlí), které se stávají také určitou osobní „stopou“, „dokumentací“ a „pamětí“ našeho života. Součástí tvorby se stanou i koláže a interpretace pracující s již existujícími obrazy a uměleckými díly, které v kombinaci s textem dosahují posunu v celkovém vyznění vizuálního působení a čtení jejich významů. Upozorníme i na vlastní text jako na objekt a znak, který vybízí k různým možnostem nelineárního čtení. Zaměříme se na text jako na samostatný artefakt, v němž se setkávají roviny formální a obsahové, vizuální a konceptuální. Využijeme možností světla, které má v oblasti umělecké, divadelní a filmové řeči neopomenutelné místo.

 

Víkendové programy vznikají jako součást oblíbeného cyklu „Tvořivé dialogy s uměním“ a jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných.

 

Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase.

Nutná rezervace do 16.00 hodin předchozího dne (není podmínkou účasti).

 

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

 

Vstupné:  děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč

                        nad 10 let 20 Kč

Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz, 606 612 987, 608 216 418

Hodnocení: 70 %

 

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková