Jan Kunovský a Nevena Thielová: Nebezpečné známosti aneb může za to markýza de Merteuil?

22.03.2015 16:40

Galerie Vinohradská 12 – Praha

2. 3. – 27. 3. 2015

 

Na pozvání akademického malíře Jana Kunovského, příznivce našeho webu www.www-kulturaok-eu.cz, jsme se dne 19. 3. 2015 ocitli v romantickém podzemí historické budovy Českého rozhlasu, v Galerii Vinohradská 12. Dodejme, že mimořádně rádi, neboť nás - jakožto někdejší rozhlasáky a televizáky - prostředí  naplněné nostalgií jakéhosi rozhlasového minimuzea vždy přeneslo do dob, které už jsou dávno za námi.


 

 


 

 

 

 

 

Ale aby nedošlo k mýlce, povznášející prostředí Galerie není zdaleka jen ráj rozhlasových exponátů a zajímavé i pohnuté historie této instituce. Kdepak. Galerie Vinohradská 12 žije i svým současným životem, neboť měsíc co měsíc připravuje zajímavé výstavy ještě zajímavějších tvůrců. Kurátorkou výstav je Zuzana Foglarová.

 

Jan Kunovský a Nevena Thielová

Obě jména obou umělců, která stála na pozvánce, tedy Jana Kunovského a Neveny Thielové, jsou garancí poctivého kumštu a nakažlivé radosti z tvorby. Zatímco s Janem Kunovským se už naše cesty protnuly (viz. jeho výstava a náš článek Jan Kunovský: Nebezpečné známosti aneb nejsme-li fascinováni baletem, nýbrž pohyby baletek!), s paní Nevenou Thielovou jsme se setkali poprvé.

Oba umělci ale - kromě svých samostatných aktivit - spolu připravují nejrůznější projekty už nějaký čas, takže se skvěle doplňují a návštěvník jejich výstavy je pak svědkem dvou zcela odlišných tvůrčích kategorií - obrazy a šperky, dvou různých výtvarných pojetí – abstrakce a dotvořené přírodniny a přesto má nutkavý pocit, že to všechno nějak souvisí. A chce-li, tak hledá v čem a čím.

http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jan-kunovsky-nebezpecne-znamosti-aneb-nejsme-li-fascinovani-baletem-nybrz-pohyby-baletek-/

 

O kráse v druhém plánu

To, co oba umělce, jejich díla a jejich tvůrčí přístupy, podle nás spojuje (ale každý si může dosadit svůj pocit a každý bude mít možnost mít svou pravdu), je krása v druhém plánu.

Tvorba Jana Kunovského evokuje umělce renesanční doby, schopné obsáhnout  širokou škálu tvůrčích prostředků. Kunovský se ve svých abstraktních obrazech věnuje náznakovému snovému zachycení pohybu. Konkrétně baletního pohybu. Jeho atmosféry, jeho napětí, jeho vzrušivosti, jeho fantasknosti jeho – a jsme u toho – jeho krásy v druhém plánu. Pocitové, tušené, vnímané každým z nás jinak, ale každého z nás oslovující. Maluje především baletky, i když  jsme přece jen objevili obrázek baletního Mistra…

 


 

 

 

 

 

 

 

Nevena Thielová, která je umělecká maskérka s praxí více než 50 let, naopak představuje artefakty zdánlivě zcela prosté a reálné. Jednoznačné. Šperky. Jenže jaké šperky. Přírodniny – dnes znehybněné, sošné, skoro až fosilie – jimiž jsou mušle. Autorka je zkoumá ale nejen jako cosi, co tak rádi sbíráme na břehu moře po ránu za odlivu. Nevana Thielová v nich vidí jejich příběh, odraz bezednosti oceánu a nadčasovosti těchto prazvláštních dříve žijících živočichů. Vnímá a lehce, nepatrně, s citem v drobných detailech dotváří. Podtrhuje tu jejich zacystovanou krásu, objevuje v nich – a jsem opět u té naší charakteristiky obou umělců – objevuje jejich krásu v druhém plánu.

 

Šperky vlastně nejsou moje práce, já jen odkryji jejich krásu. Vybírám mušle, které mě inspirují a  pouze je oživím a malým detailem doplním,“

Nevena Thielová

 

A tak, na nás – na divácích zkoumajících práce obou tvůrců – je už jen to jediné. To nejpříjemnější, to nejdůležitější objevovat tu krásu v druhém plánu. Nejde to hned, chce to čas a pokoru, ale při troše trpělivosti se ta krása v druhém plánu ozve. Ano, ozve. Vždyť obrazy Jana Kunovského vycházejí z baletu, a ten zase vychází z vnímání hudby. A šperkům Neveny Thielové byly prazákladem mušle, které samy od sebe přece zní ozvěnou mořského příboje, mořskými bouřemi i jeho uklidňujícím šuměním po zklidnění při západu slunce.

 

A jak s tím souvisí ona zmiňovaná intrikánka markýza de Merteuil?

Kupodivu zcela logicky a racionálně. Že Jan Kunovský ke svým obrazům potřebuje hudbu, potažmo balet, jsme už prozradili. O inspiraci hudbou jako takovou hovoří dostatečně výmluvně na výstavě také - mimo jiné – na velkoplošnou obrazovku promítané diapozitivy jeho obrazů inspirovaných pouhou hudbou. Na nás je si jen vzpomenout na ten nejvhodnější motiv, který by se k tomu kterému obrazu hodil, který bys ním - doslova - ladil. Souzněl. Ale to pořád není ona markýza.

S tou se to má tak: Vystavené obrazy jsou tentokrát inspirovány pohybem naší přední baletní hvězdy, sólistky baletu Národního divadla Terezy Podařilové. Tereza Podařilová zmíněnou markýzu de Merteuil, tedy hlavní představitelku zla, intrik a zákeřné manipulace s lidskými osudy i dušemi, dnes už kultovního příběhu Valmont,  ztvárňuje. Děje se tak v  baletní inscenaci Národního divadla a ze zkoušek na tuto roli jsou vystavené Kunovského obrazy.

 

Galerii Vinohradská 12 stojí za to navštívit

I když je Galerii, vzhledem k možnostem a potřebám provozu v budově Českého rozhlasu, možno navštívit sice volně a zdarma, ale pouze ve čtvrtek od 10 do 18 hodin, stojí to za to. Každý měsíc je zde nová výstava a k tomu ona malebná a vzpomínky probouzející stálá expozice starých dobrých rozhlasových přijímačů, základní rozhlasové techniky, různých rozhlasáckých relikvií a přehledného průřezu dějinami našeho starého dobrého rozhlasu.

 

Ale abychom pravdu řekli, nejvíc to za to stálo  při zahájení prodejní výstavy, o níž je řeč. Nebezpečných známostí Jana Kunovského a NevenyThielové. Oba zde byli nejen přítomni, oba byli přímo součásti expozic a k tomu jim dopomáhaly veskrze příjemné a milé domácí paní, které provozují Galerii Vinohradská 12. No, a abychom nezapomněli. Zněla tu samozřejmě i hudba. Živá, vhodná, nevtíravá, nerušící, ale podbarvující. U klavíru se dokonce kromě přítomného hudebníka střídali i náhodní hosté. No, náhodní… Byli jsme přece v rozhlase, a rozhlas nejsou jen zprávy a mluvené slovo, ale i nezbytná hudební složka. Na nás už bylo jen cítit se příjemně a hledat na výstavě tu svoji krásu v druhém plánu. A věřte, nebo ne, nacházeli jsme ji. A bohatě.

 

120 99 Praha 2

Vinohradská 12

 

Hodnocení: 80 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková