Jan Kotík (1916 – 2002) aneb když v západním Berlíně najdeme i své milované Vinohrady

26.10.2013 18:13

Praha - Veletržní palác, 1. patro

18. 10. 2013 – 23. 3. 2014

 

Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci a na vernisáž výstavy ´Jan Kotík (1916 – 2002)´, kterou o málo známém českém výtvarníkovi 60. let 20. století připravila Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění. Osobně jsme se mohli seznámit s Petrem a  Martinem Kotíkovými – syny malíře Jana Kotíka.   Dozvěděli jsme se, jak probíhala příprava výstavy, kdy Jan Kotík byl od roku 1969 v zahraničí a jeho ateliér na Vinohradech byl uzavřený a zapečetěný. Nakonec se tam našlo 200 jeho děl, většinou velmi rozměrných pláten. Jejich otec Jan Kotík ve své tvorbě prošel mnoha  životními  obdobími, a to se promítalo do jeho díla. Bohužel z Prahy by dobrovolně nikdy neodešel, ale nakonec se s berlínským pobytem srovnal, dokonce tam prý  našel své pražské Vinohrady.   

 

Čekalo nás překvapení, barvy i vtip

Retrospektivní výstavu nepříliš nám známého českého umělce Jana Kotíka jsme rozčlenili na 6 částí:

  1.  Malba jako antropologická konstanta
  2.  Ateliér – pracovna – laboratoř
  3.  Kompozice obrazové plochy – transformace figury – proces dekompozice
  4.  Struktura obrazové plochy – kaligrafie, rastry, tabule
  5.  Věcný charakter díla – aspekty prostoru a času
  6.  Tendence k syntéze – dílo jako otevřený proces

Výstava poukazuje na vzájemné vztahy mezi jednotlivými médii (malby, instalace, kresby, grafiky, užité umění, teoretické texty) napříč všemi etapami umělcovy tvorby.   Malíře zajímalo téma podstaty uměleckého díla a jeho role ve společnosti a byl schopný výrazné intelektuální reflexe. Výchozí pojetí obrazové plochy opakovaně transformoval, dospěl k různým variantám malířského objektu. Vytvářel i grafiky, kresby, koláže, invenčně zasáhl do sféry užitého umění a průmyslového designu, realizoval se v teoretické oblasti.

 

Jeho rozsáhlé, přímo monumentální,  dílo vypovídá o prosazování svobodného moderního projevu

 - ve válečném období proti ideologii ´zvrhlého umění´

 -  po roce 1948 proti kulturní politice socialistického realismu

 

Koncept retrospektivní výstavy reflektuje hlavní témata jednotlivých etap i výjimečnou šíři volených médií a jejich vzájemnou propojenost. Chronologické řazení je kombinováno s konfrontacemi napříč odlišnými obdobími, neboť od 70. let se Jan Kotík opakovaně vracel k dříve řešeným problémům. Struktura výstavy se zaměřuje především na autorovy průzkumy možností malby.

 

Kromě těchto artefaktů jsme výstavu doplnili 15 papírovými kartami, které si můžeme vzít sebou domů a tam si pečlivě prostudovat úryvky autorových filosofických textů, dopisů a básní…

Např.:  čteme z karty č. 10:

Nic z toho, co vytvořil člověk, nemůže být zásadně nepřístupné, nesrozumitelné jinému člověku...

 „Nerozumění je tedy vždy subjektivní stav diváka…

Zda obraz či socha je nebo není uměleckým dílem, vůbec nezávisí na tom, zda já dílu rozumím či ne…

 Nevím, proč by měl mému obrazu rozumět každý. Někdy to trvá i mně dlouho, než ho dešifruji…

…rozumět umění je těžké. To proto, že se člověk – divák musí umět sám uvnitř sebe otevřít, aby mohlo dílo do něho vstoupit. Je to otázka vnitřní kvality člověka, ne souboru nějakých obtížných vědomostí, které se netýkají ostatního života…

Křik obecenstva je obranou jeho vlastního klidu. Nechuť se změnit. Strach z bolesti vzniklé operací, v níž se odřezává staré, neplatné či podezřelé, aby mohlo být přijato nové…

..v každém případě tato díla…- právě svým skandálem – sehrála kladnou roli ve vývoji společnosti…  

 

 

Ze životapisu Jana Kotíka (1916–2002) -  malíř, grafik, designér, teoretik i pedagog 

V průběhu svého tvůrčího vývoje vždy aktuálně reagoval na živé umělecké evropské a americké tendence,  se současnou snahou o osobitý výtvarný rukopis

  •  v letech 1935–1941 absolvuje Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (ateliér Jaroslava Bendy)
  •  
  • na přelomu 30. a 40. let ve svých malbách reflektoval téma války
  • do roku 1969 žil v Praze, poté se přestěhoval do západního Berlína
  •  
  • vystavoval na Světových výstavách Expo (Paříž 1937, Brusel 1958, Montreal 1967), na Benátských bienále (1964 a 1976), v roce 1997 obdržel v Berlíně cenu Freda Thielera za malbu 
  •  
  • Jeho raná tvorba vychází z posurrealistické a pokubistické estetiky, je spjata s působením v umělecké Skupině 42
  • (1947 – 1953) období Kotíkových aktivit v rámci Ústředí lidové a umělecké výroby, kde prosazoval levicové představy o transformační síle výtvarného umění
  •  publikoval v časopise Tvar
  • zajímala jej především oblast skla, za návrh monumentální prostorové vitráže pro Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu získal ocenění
  •  v 2. pol. 50tých let patřil v českém uměleckém prostředí k osobnostem, kolem nichž krystalizovaly tendence informelního charakteru
  • 1956- Jan Kotík kladl důraz na konstruktivní aspekt expresivního výrazu
  • v 1. pol. 60. let proměnil uspořádání obrazové plochy, v souladu s vlivem kaligrafie, lettristických tendencí a strukturalismu.
  • 1969 získal stipendium německé státní nadace DAAD do Západního Berlína, po jeho skončení se do Prahy již nevrátil
  • v 70. letech posílil konceptuální rozměr svých prací. Vytvářel transformativní objekty tematizující dimenze prostoru a času
  • v 80.letech se vrátil ke spontánnějšímu malířskému výrazu. V jeho dílech se objevily opět i figurální tvary, označoval je „pseudofigurami“.
  • závěrečné období Kotíkova uměleckého vývoje vykazuje snahu o komplexní pohled – ve svých pracích tematizoval princip „dění“ (podmíněný existencí polarit), podpořený dlouhodobým zájmem o traktát Tao-te-ťing; dílo vnímal jako otevřený proces
  • 1997 získal Cenu Freda Thielera za malbu.
  • Jan Kotík vždy zdůrazňoval předmětný charakter díla. Dynamiku výrazu stavěl na napětí mezi racionální stránkou a smyslovou kvalitou díla. V jeho přístupu koexistuje význam pokrokovosti formy díla, reflektující aktuální vědecké teorie, s akcentem na jeho společenský rozměr. Autorův zájem o dobová témata evropské i americké malby a schopnost jejich osobitého zhodnocování ve vlastní tvorbě vtiskly celku díla dimenzi specifické živosti (použito tiskové zprávy kurátorky  Ivy Mladičové)

 

Pro přehlednost znovu:

1916  Jan Kotík se narodil 4. ledna v Turnově jako syn malíře Pravoslava Kotíka.

1935  Byl přijat na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu do ateliéru prof. Jaroslava Bendy, absolvoval roku 1941.

1938  Aktivně se zapojil do protifašistického odboje.

1942  Stal se členem Skupiny 42 (do rozpadu skupiny roku 1948).

1945  Vstoupil do Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Pracoval jako člen sekretariátu ÚV KSČ

1946  Stal se členem výtvarného odboru Umělecké besedy a Svazu československých výtvarných umělců. Absolvoval studijní cesty do Paříže a Londýna.

1947  V pražské Alšově síni UB se konala jeho samostatná výstava. Cestoval do Ženevy, Paříže, Bruselu, Kodaně, Helsinek, Stockholmu a Londýna. Na pozvání architekta Jana Vaňka začal pracovat v Ústředí lidové a umělecké výroby (do roku 1953).

1948  Začal spolupracovat s redakcí časopisu Tvar (do roku 1963, četně publikoval).

1949  Uskutečnil pracovní cestu do Holandska. Spolupracoval se sklárnou ve Škrdlovicích

1951  Byl přizván do uměleckého okruhu Karla Teiga k uspořádání dvou sborníků Znamení zvěrokruhu.

1954  Pražské nakladatelství Orbis mu vydalo knihu Tradice a kultura československé výroby.

1956  Společně s Pravoslavem Radou cestoval do italské Alby v souvislosti s Prvním světovým kongresem svobodných umělců, setkal se s Asgerem Jornem.

1957  V pražské galerii Československého spisovatele proběhla jeho samostatná výstava, rozpoutala širokou diskuzi o abstraktním výtvarném projevu. Seznámil se s Vladimírem Boudníkem. Patřil k zakladatelům Skupiny průmyslových výtvarníků při UB (Bilance).

1958  U příležitosti světové výstavy Expo 58 navštívil Brusel, jeho monumentální vitráž pro expozici československého pavilonu byla oceněna čestným diplomem.

1960  Proběhla jeho samostatná výstava v pražské Alšově síni UB, katalog i recenze byly zakázány. V zahraničním tisku o výstavě psali Pierre Restany a Dore Ashtonová.  

1963  Navštívil Velkou Británii a Francii. Proběhla jeho samostatná výstava v Severočeském muzeu v Liberci.

1964  Vystavoval v čs. pavilonu na 32. Benátském bienále. Zvolen členem předsednictva SČSVU.

1966  Konala se jeho samostatná výstava v pražské Galerii bratří Čapků a v Mnichově. Byl pozván k pobytu v Cité Internationale des Arts v Paříži. Navštívil Tokio. 

1967  Pro montrealské Expo 67 připravil ve spolupráci s René Roubíčkem reliéfní skleněnou stěnu.

1968  Zúčastnil se aktivit na podporu Pražského jara. V pražském Mánesu se konala jeho samostatná výstava. Byl vybrán Institutem moderního umění v Norimberku a zařazen do dokumentace.

1969  V Praze vyšla jeho kniha Hrách na stěnu házeti aneb O užitečnosti věcí. Získal jednoroční stipendium Deutscher Akademischer Austausch Dienst v Západním Berlíně, usídlil se tam natrvalo.

1972  Přednášel na Hochschule für Gestaltung v Ulmu.

1973  Byl mu udělen politický azyl v Německé spolkové republice.

1974  V Hamburgu mu vyšla kniha Konsum oder Verbrauch. Absolvoval pracovní pobyt v italském Olevanu Romanu. Navštívil Paříž. Spoluzaložil skupinu Systhema (existovala do roku 1978).

1975  Proběhla jeho samostatná výstava v berlínském Amerika-Haus. Stal se členem Spolku západoněmeckých výtvarných umělců.

1976  V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen ke třem letům vězení za nedovolený pobyt v zahraničí a zbaven občanství. Vystavoval na 37. Benátském bienále.

1978  Proběhla jeho samostatná výstava v Museum Bochum. Zúčastnil se site specific instalací v berlínské Lützowstraße (následně i roku 1979).

1980  Počátkem osmdesátých let se setkal s Vilémem Flusserem. Od podzimu do jara roku 1981 pobýval v Paříži (Cité Internationale des Arts).

1982  Od února do března následujícího roku 1983 pobýval v New Yorku.

1984  V Albright-Knox Art Gallery v americkém Buffalu proběhla jeho samostatná výstava.

1986  Konaly se jeho samostatné výstavy v Essenu (Museum Folkwang a Galerie Christel Schüppenhauer) a v Západním Berlíně (Galerie Petersen, Galerie Marina Dinkler a Künstlerhaus Bethanien). Nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem vydalo jeho traktát Neúplný kompas.

1989  Vystavoval v londýnské Flaxman Gallery. Navštívil Československo.

1991  V brněnském Domě umění proběhla jeho samostatná výstava. Externě působil na pražské Akademii výtvarných umění.

1992  Národní galerie v Praze uspořádala Kotíkovu výstavu (reprízy se konaly v berlínské Staatliche Kunsthalle a v Bochumi 1993). Zvolen členem Akademie der Künste v Berlíně.

1993  Spolupracoval při koncipování Institutu výtvarné kultury Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, pedagogicky zde působil do roku 1997.

1996  Samostatně vystavoval v Národní galerii v Praze. Získal Cenu Institutu za zásluhy o rozvoj Institutu výtvarné kultury UJEP v Ústí nad Labem.

1997  Byla mu udělena Cena Freda Thielera za malbu a uspořádána výstava v berlínském Martin-Gropius Bau.

1998  Konala se jeho samostatná výstava v pražské Galerii Jiřího Švestky.

2000 Galerie Jiřího Švestky vydala Kotíkův převod Lao-c´eho Tao-te-ťingu.

2002  23. března zemřel v Berlíně.

  

Autorka koncepce a kurátorka:  Iva Mladičová (ext.)

Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán

Grafické řešení: Jiří Mědílek

Spolupráce: Helena Musilová (Národní galerie v Praze)

Asistentka výstavy: Jana Šmídmajerová (Národní galerie v Praze)

 

 

Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění

 

Informace a rezervace: e-mail: vzdelavani@ngprague.cz

tel.: 224 301 003

STUDIO: dotýkat se, zkoumat, hrát si...

Prostor na začátku výstavy, kde můžeme, inspirováni Janem Kotíkem, sami zkoumat možnosti „malířského plátna“ a přetvářet prostorový objekt – obraz, vytvářet obraz – reliéf z barevných lan a nebo přispět  do společného díla inspirovaného malířským gestem s výraznou barevností.

 

Komentované prohlídky výstavy

neděle 10. 11. 2013 / 14.30  hod.– Jan Kotík – umělec očima umělce, komentovaná prohlídka s autorkou výstavy Ivou Mladičovou a umělci Stanislavem Kolíbalem a Alešem Veselým

neděle 1. 12. 2013 / 16.00 hod. – s autorkou výstavy Ivou Mladičovou

neděle 12. 1. 2014 / 14.30 hod. – s autorkou výstavy Ivou Mladičovou

neděle 16. 2. 2014 / 16.00 hod. – s odborným lektorem Sbírky moderního a současného umění

čtvrtek 6. 3. 2014 / 18.00 hod. – s autorkou výstavy Ivou Mladičovou (prodloužená otevírací doba do 20.00 hod.)

neděle 9. 3. 2014 / 16.00 hod. – s odborným lektorem Sbírky moderního a současného umění

sobota 22. 3. 2014 / 14.30 hod.– poslední prohlídka s autorkou výstavy Ivou Mladičovou

Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč studenti a senioři (zahrnuto vstupné a poplatek za odborný výklad)

Délka: cca 60 min. / Místo setkání: pokladny v přízemí Veletržního paláce

 

Komentované prohlídky zdarma v rámci oslav výročí založení NG

sobota  1. 2. 2014 / 11.00 hod.– s odborným lektorem Sbírky moderního a současného umění

neděle   2. 2. 2014 / 14.30 hod. – s autorkou výstavy Ivou Mladičovou

 

 

Přednášky a diskuze

čtvrtek 13. 3. 2014 v 18.00 – Jan Kotík: Umění v jiném řádu platnosti, přednáška historika umění Petra Vaňouse

Připravujeme moderovanou diskusi na téma Jan Kotík – evropské kontexty (únor 2014)

Cena: zdarma / Doba trvání: 60–90 min. / Místo konání: kinosál Veletržního paláce, vstup uprostřed budovy z ulice Dukelských hrdinů

 

 

Výtvarná dílna pro studenty a dospělé

MALBA JAKO GESTO A OBJEKT

sobota 25. 1. 2014

Prozkoumejme díla na pomezí obrazů a objektů od umělce Jana Kotíka. Inspirujme se abstraktními formami a vytvořme pod vedením současného umělce vlastní dílo, které nebude pouze plošné, ale bude vystupovat do prostoru. Přemýšlejme o souvislostech: Kde je hranice mezi obrazem, reliéfem a objektem? Budeme pracovat s akrylovými a olejovými barvami, spreji, kartony, deskami, plátny, textilními úplety a dalšími materiály.

Doba trvání: 10.15–17.00 hod. (přestávka na oběd 13.00–14.00) / Cena:  370 Kč / 300 Kč studenti, učitelé  a senioři – zahrnuje vstupné, odborné vedení a část výtvarného materiálu. / Rezervace nutná!

 

 

PROGRAM PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Otevřený sobotní ateliér pro děti a rodiče

UMĚLECKÁ LABORATOŘ

sobota 14. 12. 2013 / 14.00–16.30 hod.

Laboratoř je místem pro zkoumání a experiment. Někdy je dokonce důležitější proces než výsledek, samotné dílo tak může být i sérií různých pokusů, variací, objevování. Nechme se inspirovat různorodou tvorbou Jana Kotíka a prozkoumejme možnosti papíru, provázků, plátna, překračujme hranice rámu i plochy obrazu... V umělecké laboratoři vás čeká řada materiálů, společné experimentální plátno, jehož proměny zdokumentujeme, a také trojúhelníková hra pro vytrvalé!

Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let, v ceně je zahrnuto vstupné, odborné vedení a výtvarný materiál

Doba trvání: navštivme ateliér kdykoli od 14.00 do 16.30 / Rezervace není nutná.

 

Otevřená výtvarná herna pro děti od 1,5 roku do 5 let a rodiče

Ve výtvarné herně můžeme společně se svými dětmi tvořit, hrát si a inspirovat

se výtvarnými díly.

 

JEDNA, DVA, TŘI. Monumentální práce s liniemi v ploše i v prostoru, tvary a linie na obraze.

středa 13. 11. 2013 / 16.00–17.15 hod., poslední vstup v 16.45 hod.
čtvrtek 14. 11. 2013 / 10.15–11.30 hod. , poslední vstup v 11.00 hod.

čtvrtek 14. 11. 2013 / 14.15–15.30 hod., poslední vstup v 15.00 hod.

 

OSLOVÍ NÁS TVAROSLOVÍ Proměny a variace trojúhelníku, hra s papírem, koláží a tvorba uměleckého sešitu.

středa 11. 12. 2013 / 16.00–17.15 hod., poslední vstup v 16.45 hod.
čtvrtek 12. 12. 2013 / 10.15–11.30 hod. , poslední vstup v 11.00 hod.

čtvrtek 12. 12. 2013 / 14.15–15.30 hod., poslední vstup v 15.00 hod.

Cena: 50 Kč / osoba starší 1,5 roku (v ceně je zahrnuto vstupné, odborné vedení a výtvarný materiál)

Místo konání: ateliér ve 4. patře Veletržního paláce / Rezervace není nutná.

 

 

Vzdělávací programy pro školy

Nabídka pro MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ:

Objednejte si program, komentovanou prohlídku nebo prohlídku s výtvarnými etudami na míru.

Informujte se o volných termínech na kontaktech viz výše.

 

Komentovaná prohlídka výstavy pro pedagogy

čtvrtek 7. 11. 2013 v 16.30 hod.

Odborný výklad pro pedagogy všech typů škol. Inspirace pro výuku a návštěvu výstavy s vlastní třídou.

Cena: vstup i prohlídka zdarma po potvrzené rezervaci

 

Studijní materiály pro pedagogy

Představí vám umělce Jana Kotíka a nabídnou aktivity, které lze realizovat přímo na výstavě. K dispozici  ke stažení zdarma od 7. 11. 2013 na http://www.ngprague.cz/cz/1085/sekce/studijni-materialy/

 

komentované prohlídky na objednávku

Chceme si prohlédnout výstavu s výkladem lektora se svými přáteli? Objednejme si soukromou komentovanou prohlídku. Možné také v cizích jazycích (anglicky, francouzsky, německy).

Informujme se o možných termínech na výše uvedených kontaktech.

Cena: základní v češtině 600 Kč / 60 min. / 1 skupina (max. 25 osob); cizojazyčný výklad 1500 Kč / 60 min. / 1 skupina (max. 25 osob) / Rezervace: dva týdny předem.

 

Veletržní palác

170 00 Praha 7

Dukelských hrdinů 47

 

Máme otevřeno:   denně kromě pondělí od 10.00- 18. 00 hod.

Vstupné na výstavu:

 

Základní: 100 Kč

Snížené:    50 Kč

 

 

Národní galerie v Praze připravila na nadcházející sezónu 2013/2014 pro návštěvníky Veletržního paláce společnou speciální vstupenku pro tři výstavy v ceně 200 Kč (snížené 100 Kč). Vstupenku je možné zakoupit v pokladnách Veletržního paláce od 20. září

a bude platná do 23. března 2014 pro tyto výstavy:

 

´Karel Prager, architekt, stavitel, vizionář´    20. 9. 2013 - 5. 1. 2014

´Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2013´  27. 9. 2013 - 1. 12. 2013

´Jan Kotík (1916–2002)´                                18. 10. 2013 - 23. 3. 2014

 

Mediální partneři: Česká televize, Český rozhlas, Prague Events Calendar, Anopress IT, Rádio 1

Technologický partner: Samsung

 

Hodnocení: 90 %

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka