František Kupka: oživené linie aneb proč jsme vystavili na 99 děl Kupkových, známých i neznámých?!

23.01.2015 10:03

Galerie Moderna – Praha

22. 1. – 22. 2. 2015

 

Pro významnou a progresivní pražskou Galerii Moderna platí okřídlené latinské „Nomen omen“. Doslovně to znamená „jméno znamení“, ale přeneseně, že dělá čest svému jménu. A dělá. Galerie Moderna a nejen česká výtvarná moderna spolu totiž úzce a cílevědomě souvisejí.

 

Pozvánka přímo luxusní

Pozvánka, kterou jsme od Galerie Moderna dostali již mnohokrát, pro nás vždy znamenala skvělý zážitek výtvarný, ale – a skoro především – informační a umělecký vůbec. Tradiční úvodní přednáška je vždy svěží a i pro znalce přínosná, natož pak pro běžného milovníka výtvarného umění. Pozvánka, kterou jsme obdrželi na nejnovější výstavu, se však navyšovala nad předchozí. Slibovala totiž díla Františka Kupky a ještě navíc individuální koncert Vladimíra Mišíka. Dvě legendy v jednom balení, dalo by se s nadsázkou říci. No, co víc si přát!? A tak jsme ve středu  21. 1. 2015 večer netrpělivě spěchali na Masarykovo nábřeží do útulného podúrovňového prostoru galerie Moderna.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Malá vsuvka úvodem

Galerie Moderna byla založena na základě dlouholetých zkušeností, získaných nejen na českých, ale i světových aukcích, výstavách a kulturních akcích, na nichž se mnohdy aktivně podílela. Snaha Galerie Moderna přiblížit českou i světovou modernu sběratelům a milovníkům umění je neběžná, náročná, mimořádně záslužná a hlavně úspěšná.

A prakticky bezbřehá.

 

Vždyť pojem česká moderna vlastně začíná už kdesi v polovině 19. století (díla Josefa Mánesa, Josefa Navrátila nebo Karla Purkyněho, která byla předehrou pro další mimořádná jména našeho výtvarného umění). Především to byla tzv. generace Národního divadla, tedy Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václava Hynais, Jakub Schikaneder a další. Ale řadí se sem i tvůrci secesně-symbolistní (Alfons Mucha, Maxmilián Pirner nebo František Bílek). A za „zakladatelskou generaci“ české moderny pak považujeme zejména tvůrce jako je Antonín Slavíček a Antonín Hudeček, Jan Preisler a Max Švabinský. A v neposlední řadě, ano, v neposlední řadě, sem patří i jedna z vůbec nejvýznamnějších osobností naší moderny, František Kupka.

 

Velký umělecký zázrak v nevelké prostoře Galerie Moderna

V nevelké Galerii Moderna se podařil malý umělecký zázrak pro diváky snad až neopakovatelný, jímž se stalo shromáždění rovných 99 (slovy devadesáti devíti!) děl Františka Kupky. A to děl, běžnému milovníkovi Kupkova - dosud stále ještě dostatečně nedoceněného - díla poměrně či úplně neznámých. Ba co víc! Vystavený soubor zachycuje – ilustruje – dokumentuje, Kupkovu svébytnou a neuvěřitelně strastiplnou genezi od počátečního precizního a dokonalého symbolismu až k jeho dnes už světově uznávané doméně, abstrakci, která, právě díky jeho osobě, dodala tvůrčím formám naprosto nové a zásadní významy.

 

Proč ´oživené linie´?

Jak ostatně vysvětluje i ve svém tiskovém materiálu sama Galerie Moderna, tak uspořádaná výstava světového (a žel, stále ještě pouze jen  spoře českého) umělce Františka Kupky (1871 – 1957), ukazuje jeho vývoj v jakémsi celoživotním průřezu. Od prvních prací z počátku století (zinkografie z roku 1904 La Science Triomphant de L´Argent či La Bande Internationale des Capitalistes nebo L´Assientte au Beurre /L´Argent, Religions/) přes lepty z let 1912 a 1913 (Zvuky hodin či pentalogie Studie pro dvoubarevnou fugu), 25 dřevorytů z roku 1921 (nazvaných souborně Quelques Peintres), kvaše na papíře z 30. let nazvané ´Vertikální a diagonální plány´ nebo ´Nepopisný prostor´, serigrafie z roku 1948 (Abstrakce 1. až 16.) až po samý závěr jeho života, serigrafii z roku 1953 (Studie pro samotnou bílou).

Výstava je tak zcela zřejmým dokladem, že František Kupka malířství nejenom obohacoval, ale že jako grafik a kreslíř v něm přímo razil novou cestu.

 

 

 

Z úvodní, mimořádně zajímavé a strhujícím zápalem pro Kupkovo dílo naplněné, přednášky jsme se mimo jiné také dozvěděli, že si Kupka už v roce 1905 uvědomil, že lze přejít od realismu k abstrakci. Ale že se sám na to systematicky léta připravoval, než napsal v roce 1910 svůj fundamentální manifest „Tvoření v umění výtvarném“, než v roce 1911 namaloval obraz Amorfa a než v roce 1912 vytvořil své první dva ryze abstraktní obrazy. Díky tomu byl pak také Kupka (už před I. světovou válkou!) v USA vnímán a uznáván za prvního světového abstrakta. To samé mu ale Evropa – zejména pak Francie - dlužila ještě téměř dalších 100 let.

 

Devětadevadesát, především grafických listů a kvašů, na výstavě v Galerii Moderna dokládá, že Kupkovo dílo je složité a že k němu nelze přistupovat jen podle vžitých schémat vývoje moderního umění. Zatímco Kupka totiž na jednom pólu výtvarně definuje geometrii pojmů, tak na druhém pólu chrlí gejzíry amorfních imaginativních představ. A zatímco jedním směrem hledá a nachází jednoduchost, úměrnost, tak druhým směrem současně dospívá ke složitosti, zaváděním dalších a dalších komponent do výtvarné hry na ploše obrazu.

 

Přednáška končila sice mírně teskným povzdechem nad trpkostí osudu génia, který se dožil uznání doslova až ve svých posledních dnech a dalším povzdechem, že jeho vlast sice zauvažovala o vytvoření jeho samostatného muzea už v roce 1946, ale dodnes zůstalo jen u těch úvah. Jako jistý odraz blýskání se na lepší časy pro Kupku a jeho dílo budiž ale to, že konečně byl uznán za prvního modernistu i celé století vzdorující Francií a že má v Praze díky osvícenosti paní Medy Mládkové alespoň svoji stálou expozici v jejím Muzeu Kampa.

 

Hudební doprovod vskutku ekvivalentní

Galerie Moderna je známa svým pravidelným návštěvníkům, kterých na vernisáži bylo jako vždy doslova plno, také tradičně vysokoúrovňovým hudebním doprovodem slavnostního zahájení výstavy. V případě výstavy obrazů Františka Kupky si ale troufáme říci, že úroveň hudební složky byla také nadstandardní. S kytarou k mikrofonu (který ovšem nebyl v té chvíli funkční) usedla legenda z největších Vladimír Mišík. I přes trucující techniku se projevil jako pravý profík a s nadhledem si poradil ve dvou zamyšlených písních i s tou zlovolnou technikou. Ostatně, když jsme „nechali zpívat Mišíka“, uklidnila se i obligátní vernisážová klaka, hledající spíše než potěchu ducha, potěchu žaludku a svých chuťových buněk. Ale to už patří ke koloritu každé vernisáže výstavy…

 

Zastavte se v Galerii Moderna

Od 22. ledna do 22. února 2015 tu máte jedinečnou možnost zhlédnout výstavu grafických listů a kvašů jednoho z našich nejvýznamnějších umělců 20. století. Dejte na www.www-kulturaok-eu.cz. Stojí to opravdu za to…

 

110 00 Praha 1

Masarykovo nábřeží 24

Máme otevřeno denně: 10.00 – 12.00 a 13.00 – 18.00 hodin

www.galeriemoderna.cz

www.facebook.com/galeriemoderna

Vstupné:  dobrovolné

Hodnocení: 99,9 %

 

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Více zde: http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/frantisek-kupka-cesta-k-amorfe-kupkovy-salony-1899-1913/