Filomena Borecká (FR/CZ), Bruno Dubois (FR), Magali Sanheira (FR/PRT), Zbyněk Soukup (CZ): Vital Forces aneb co některé z nás nutí tvořit, a ne bořit?!

23.12.2014 11:42

Experimentální prostor NoD – Praha

23. 12. 2014 –24. 1. 2015


Venku vládne předvánoční vřava a Experimentální prostor NoD – Praha přesto připravil výstavu. Na vernisáži výstavy o tvůrčí síle ´Vital Forces´ se čtveřicí  přítomných autorů -  Filomenou Boreckou (FR/CZ), Brunem Duboisem (FR), Magali Sanheirou (FR/PRT) a Zbyňkem Soukupem (CZ)  jsme zhlédli  také jejich artefakty  - jako čtyři rozdílné přístupy k umění:  světelné objekty Zbyňka Soukupa z Corianu a leštěné nerezové oceli,  kresby Filomeny Borecké barevnou tužkou,  video objekt Magali Sanheiry a barevné fotografické světelné záznamy – Spectre Inversé - Bruna Douboise.   
 

 

Proč tvoříme? Je to díky našemu  'élan vital'?!
Výchozím momentem tvorby čtveřice autorů je snaha zmrazit v čase tep proudící energie, neuchopitelnou hybnou sílu, onen nutkavý pocit kreativně se vyjádřit. Co je to, co nás nutí vstát, vzít uhel nebo tužku a začít tvořit?

 

Francouzský filozof Henri Bergson tento pocit nazývá termínem 'élan vital', hybnou silou, příčinou či impulzem. Vybraní autoři se pokouší nikoli rozumově (mechanicky), ale intuitivně zaznamenat těžko uchopitelnou stopu této neviditelné příměsi - kořenící složky života. Tak jako je život sám proudícím tokem přicházejících a odcházejících událostí, tak se v tvorbě Filomeny Borecké a autorky portugalského původu Magali Sanheiry vzájemně prolínají jednotlivé vyjadřovací prvky.

 

Autorky se snaží zachytit proudící energii pomocí expresivní kresby, performance, objektu nebo audiovizuálního záznamu. Zatímco francouzský designér a výtvarník Bruno Dubois (instalace pro světové módní značky Lagerfeld či Coco Channel) a český designér Zbyněk Soukup hledají onu jemnou esenci, základní všudypřítomnou ingredienci života, zachycením či záznamem světla nebo světelného zdroje.

 

 

Filomena Borecká (1977)

Má práce se skládá ze tří linií, které se vzájemně propojují: kresba, socha a performance. Jedno rozvíjí druhé. Kresby jsou napojené na elementární sílu, vyjádřením vnitřních pohybů, energických proudů. Zajímá mne vztahovost a překračování hranic mezi kresbou a prostorem. Kresba (Re-liance) se tak stává součástí místa architektury, anebo se vyloupne a dostává tvar objektu (Mysterium Conjunctionis). Snažím se v kresbě zachytit dech, vnitřní hlas spojený s hnutím podvědomí. Linie se rozbíhají, soustředí, proudí a vytvářejí určitou matérii - hmotu, která není vnímatelná na první pohled. (Filomena Borecká)

 

Bruno Dubois (1970)

Světlo a pohyb, vizuální otisk - fotografie, digitální zpracování. Bloumání po městě – fotografie pořízené v různých městech světa (Paříž, New York, Los Angeles, Praha, Lisabon, Helsinky) jsou výsledkem bloumání za světly, která tato města vyzařují. Chtějí odhalit to, co oko přímo nevnímá: stopu zanechanou světlem při pohybu nocí. Toto světlo, které je nehmatatelným živlem, dává našemu prostředí formu a umožňuje, aby existovalo. Abych tomuto světlu dal materiální život, abych pro něj našel viditelnou podobu, zpracovávám obraz v negativu, v převráceném spektru. Zdroje světla se tak stávají kaligrafií časoprostoru, světelnými výpary, stopami rozptýleného inkoustu.

Tak se dostáváme k obrazu, který v nás rezonuje jako duševní představa. Tato světelná stopa je cosi jako Ariadnina nit, která v sobě chce zachytit nikoli okamžik, nýbrž překrytí vícero řad okamžiků. Umožňuje nám představit si kus cesty v duši toho, jenž se prochází, vlastnost jeho bloudění (prázdnota, plnost, obraznost, měkkost, vznášení se, útěk).

Krůček za krůčkem vědomí hledá, jak tomuto bloudění dát smysl. Mysl se zaměřuje na určitou myšlenku a vychází přitom z nálady, jako když zapomeneme na sebe sama. Tehdy se člověk donutí nechat v sobě onen stroj produkující nahodilost a sám sebe překvapuje - spouští proces eliminace všech déja vu, aby se tak pokusil osvojit si prostor, který jej obklopuje.

 

Magali Sanheira (1977)

Making Circle #1 není pouhým záznamem performance, ale video objektem. Samotné gesto (pohyb opisovaný rukou) je možné v první okamžik vnímat vizuálně, s dějem odehrávajícím se uvnitř plochy videa.

Autorka však diváka od naučených pohledů odvádí jinam, až na hranici viditelného, stále však smyslově uchopitelného, a to k vjemu zvukové stopy. Ve videosmyčce sledujeme stále se opakující moment – kresby kruhu – hypnotizováni zvukem a opakujícím se pohybem a přítomností 'prázdných míst' je narušeno naše vnímání a jsme odtrženi od reality.

Dílo Making Circle # 1 se odehrává v onom nepopsatelném, které je možné nazvat časovým paradoxem.

 

Zbyněk Soukup (1983)

 - fyzikální zákony, jež známe, jsou fascinující a odkrývají nám povahu našeho světa.

Gravitace, pohyb, teplo, světlo, temnota, proudění, prostor, nicota, čas, vznik, zánik, myšlenka, vědomí, energie, kontinuum a jiné jsou slova a myšlenky, které se pokoušely subjektivně zachytit prvotní skici k mému projektu Endless Thoughts.

Téma světla mě přivedlo na všechny možné vazby a děje kolem nás. Cíl tohoto projektu bylo vytvořit objekty, jež svou formou budou působit na vnímatele a vytvářet nové subjektivní asociace nehledě na asociace předcházející vzniku objektů.

Tma pro nás znamená nepřítomnost světla.

Ve tmě i ve světle můžeme vidět nekonečnost. Když jsme zahaleni do tmy, bez možnosti použít náš zrak začínáme vnímat jiným způsobem. „Vidíme“ věci, které nevidíme, objevujeme naši subjektivní realitu. Uvědomujeme si skryté působení okolního světa a jeho fyzikálních zákonů a téměř cítíme přítomnost mnoha dalších, jenž naše věda ještě nepopsala.  (Zbyněk Soukup)

 

 

 

Kurátorka:  Veronika Zajačiková

Finisáž a komentovaná prohlídka: 24. 1. 2015 19:00 hodin

http://nod.roxy.cz/cs/program/gallery/752-vital-forces#.VJADN2TF_MM
 

 

František Pecháček: Oceán

22. 12. 2014 –25. 1. 2015

Site specific projekt tentokrát ve 3D animaci! Autor experimentuje s mappingem a novými technologiemi, kam patří i 2D a 3D animace, zabývá se stage designem a videem v divadelním prostředí. František Pecháček je studentem Ateliéru Time-Based Media ústeckého FUD Univerzity J. E. Purkyně.

Společně proběhly vernisáže dalších projektů

*Video NoD | František Pecháček: Oceán *
<http://nod.roxy.cz/cs/program/gallery/758-video-nod-frantisek-pechacek-ocean#.VI7-TWTF_MM>
* NoD Mini | Prázdnota *
<http://nod.roxy.cz/cs/program/gallery/757-nod-mini-prazdnota#.VI79wGTF_MM>
Facebook událost
<https://www.facebook.com/events/580350675428562/?fref=ts>www.nod.roxy.cz

 

Linhartova nadace byla založena v roce 1987. V roce 1992 iniciovala vznik dnes již legendárního klubu Roxy a později také Experimentálního prostoru NoD a Komunikačního prostoru Školská 28. Posláním nadace je reagovat na aktuální společenské otázky v oblasti kultury prostřednictvím projektů rozvíjejících české alternativní umění, podporujících svobodu uměleckého výrazu a vytvářející prostředí pro tvůrčí práci a setkávání umělců a mladých lidí. Od roku 2014 znovu podporuje individuální umělecké projekty.

 

Klub Roxy

Praha 1

Dlouhá 33

Máme otevřeno:

 pondělí –pátek 10.00 – 1.00 hodin

sobota –neděle:  14.00–1.00 hodin

Vstup: Volný

 

Hodnocení: 80 %

Experimentální prostor NoD je provozován za podpory Hlavního města Prahy
a za podpory Ministerstva kultury České republiky.
 

 

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková