Febiofest 2016: Spotlight aneb který film končil na Febiofestu 2016 po projekci tak spontánním potleskem a ještě ve stoje?!

09.05.2016 15:53

CineStar  – Praha – Anděl

17.  – 25. 3. 2016

 

Už jednou jsme při výběru filmů, které jsme chtěli a hlavně stihli, na Febiofestu 2016 vidět, zavítali do sekce amerických filmů, označené jako Made in USA, ačkoli nepatříme k příznivcům mainstreamové produkce, o jejíž úrovni nás vytrvale přesvědčuje každoroční a celoroční záplava zámořských filmů v našich distribucích. Febiofest ale není obraz běžné produkce Made in USA, ale pečlivý výběr z ní. A ten stojí za to zhlédnout už kvůli objektivnímu pohledu na tamní filmový průmysl a jako doklad, že každé pravidlo má výjimky.

 

Letos jsme na Febiofestu 2016 mohli vidět 8 nemainstreamových filmů. Nešlo ale všechny vidět. Proto nás, k naší lítosti, minuly snímky Mr. Holmes (o stárnutí geniálního Sherlocka), Anomalisa (bodoval na letošním Anifestu v Třeboni), Transdarinka (vánoční komedie), Licks (hiphopové drama), Diagnóza: Šampión (o zákulisním ničení zdraví sportovců) a Čarodějnice (o historii předznamenávající salemské bestiality). Nevynechali jsme ale Carol, o němž píšeme jinde (http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/febiofest-2016-carol-aneb-laska-je-neco-nepopsatelneho/) a samozřejmě, pro nás, novináře, přímo zájmový snímek - Spotlight.

 

Spotlight

Na skandálu okolo zneužívání dětí katolickými kněžími v Bostonu na přelomu Milénia byla nejděsivější míra, ve které probíhalo, a především funkce církve jako aparátu, který ho systematicky zahlazoval před veřejností. Spotlight byl v té době investigativní tým novinářů v The Boston Globe. Drama rekonstruuje jejich dlouhou cestu k sérii článků, které otřásly postavením církve, a zkoumá otázky novinářské etiky, složitost práce mezi právními kličkami a osobní morálkou a tiché spiknutí, jehož míra se odkrývá před nevěřícnýma očima novinářů. Hvězdně obsazený a strhující film již sesbíral přes tucet ocenění amerických kritiků. Snímek navíc získal Oscara za Nejlepší film a Nejlepší scénář.(z tiskových materiálů)

 

Spotlight znamená světlomet, světelný kužel či bodový reflektor, česky ´boďák´. Na Febiofestu čekalo na diváky 150 filmů. V drtivé většině premiérových. Značná část z nich dokonce přehlídkově a prakticky z celého světa. Neviděli jsme pochopitelně na www.www-kulturaok-eu.cz všechny. Jen necelých 30, čili pětinu. Ale jen jeden z těch, co jsme viděli, končil po projekci spontánním potleskem ve stoje. Spotlight. A po zásluze.

 

Ruce konaly, jak duše cítila

Nevím, jak moc jsme v naší křesťanské české kotlině negativní k církvi. Ale závěrečný potlesk o tom tak úplně nebyl. Nic a nikdy se nemá a nedá zobecňovat, i když víc než 100 kněží a jimi tisíce zneužitých dětí, jen v jednom - byť 600 tisícovém, tedy početném, jak polovina velké Prahy – městě, v americkém Bostonu, je už síla. A nejen to. Lidský faktor může samozřejmě selhat. K tomu nedopomůže ani Bůh ani svěcení. Ale když to církev, jakožto ctná instituce, tutlá a hříšníka ne že exkomunikuje, nýbrž naopak přesune na jiné místo, do jiné fary, kde v tom pokračuje, a pak zas a zase přesun a … No, a když to projde jednomu, má druhý, desátý, stý pocit, že vlastně o nic nejde, a že těm kloučkům a dívenkám podává jenom to přijímání, akorát že trochu netradiční formou a že namísto hostie používá… No nic.

 

Skandál vypukl díky práci investigativního novinářského týmu

O tom byl film. Odvalit balvan mlčení a obligátní dvojí americké morálky. Odhalit, že nešlo ´jen´ o selhání jedince, ale o odporný systém. Garantujeme, že děj filmu vás prostě přilepí k sedačce a zapomenete konzumovat i ty zatracený cornflakes (kukuřičný lupínky) a vypít svou kalorickou coca- colu.

 

Tak trochu detektivka bez detektivů

Vyšetřování, iniciované novým šéfredaktorem a prováděné čím dál více znechucenými (ne tím co dělají, ale tím, co odhalují) novinářů, je podobno klasické detektivce. Naštěstí bez vražd fyzických, jen s duševními a citovými.  A na rozdíl od detektivky se tu od počátku ví, kdo je pachatel – bostonská církev, kdo je oběť – děti a zbývá jediné dokázat to dokázat. Což není snadné.

 

 

Nebrání tomu totiž jen sama církev, to je logické, ale má na to i pořádně silné a dobře umístěné páky – ´své´ lidi. Na městě, v policii a hlavně mezi (všeho)schopnými právníky. Ti sice vědí, že tutlají zločiny, že tím pádem napomáhají zločinům z nejhnusnějších, ale job a peníze od klienta jsou za to, že mlčí, konají a kroutí zamotané paragrafy, jak se dá. I nedá. Jen aby – nedej Bůh - rodiny, co náhodou nezpacifikuje sama církev, mlčely jako hroby.

 

Neúnavný, ale pořádně unavený tým

Specializovaný investigativní novinářský tým, vytvořený na vyhledávání a publikování kauz v místních novinách, kauz, které jsou na hraně nebo dokonce už za ní, tu před námi postupně - díky své až neuvěřitelné vytrvalosti - nahlodává zdánlivě zcela neproniknutelný krunýř, který kolem toho panuje. Nadzvedá ten poklop, který nad tím krajně zapáchajícím, leží, jako kdysi v kupeckých krámech ležíval jiný poklop nad také zapáchajícími syrečky. Ty ale páchly libě a byly chutné. Tenhle poklop, do kterého stále více šťouchají novináři z týmu spotlight, neututlá zápach, ale smrad, a není pod ním nic chutného, ale jen značně nechutná sousta pro zákon i tisk.

 

Zdánlivě neproniknutelná obezdívka je stále více nahlodávána

Tu a tam se - pod palbou nekonečných otázek, srovnávání odpovědí a díky nemalé vynalézavosti a kolektivní spolupráci týmu novinářů - někdo podřekne, tu a tam někdo i o něčem promluví a tu tam dokonce někdo vyměkne a dozná se. Přizná to, co je tak těžké přiznat, že zažil. A na vlastní kůži. Doslova. A nejen tu. Nejsou ale vyslýchány děti. Nýbrž dospělí. Ano, tak dlouho to už celé trvá. A více méně nerušeně. Dospělí, kteří na to už chtěli konečně zapomenout. Ale také ti dospělí, kteří to pod různými tlaky raději tajili nebo se - jen - lidsky styděli, kam až to s jejich dítětem nechali - či museli nechat - dojít.

 

Je radost, zejména pro vysloužilého novináře, sledovat práci kolegů

V detailech je to vlastně práce jako u nás. Jako kterákoli jiná novinařina. Ale… Tenhle příběh je natočen podle skutečnosti a tým, který tu šílenou práci odvedl, který vyklidil ten Augiášův, a pěkně už zahnívající, chlév – doopravdy existoval. A mnozí z nich dokonce ještě žijí. Z profesního hlediska je tu, pro našeho současného novináře třeba - až neuvěřitelná - pomoc a podpora šéfů na všech úrovních včetně vydavatele a jejich zájem a snaha využít i svých někdejších osobních kontaktů, známostí a předchozích zkušeností k podpoře svých lidí v terénu.

To jsme my na www.www-kuturaok-eu.cz za své více jak 25leté praxe v různých redakcích různých periodik nikdy nezažili. A stejně tak ochotu a snahu redakčního zázemí od archivu po recepci o přípravu možných i zdánlivě úplně nemožných podkladů. To už vůbec ne.

 

Diváci prostě tomuhle týmu musejí fandit…

Detaily z novinářské branže, běžný divák z mimo oboru, vnímat nemusí. A ani o to nejde. To je spíš lahůdkový bonus pro profesionály. Divákovi stačí sledovat pátrání a vyšetřování, hledání důkazů a jejich skládání ve výsledný zdrcující obraz. Což vede k jedinému – divák týmu spontánně fandí. A nakonec stejně spontánně tleská. Ne jen týmu, ani ne prvoplánově proti církvi jako takové, ale proti takovým zhůvěřilým praktikám a hlavně proti tomu zamlčování.

 

Jak rádi bychom stejně tleskali odhalení a usvědčení zamlčovaných kauz u nás

Kauz u nás máme dost. Máme ale smůlu. Nemáme nezávislé noviny a v nich specializované oddělení schopných investigativních novinářů pro odhalování těchto nekalých kauz - spotlight, čili krásně nečesky česky – Boďák, jenž by si na to posvítil. Naše noviny vždy někomu patří, a ten někomu nahrává a novinář – byť snahou investigativec - má rázem vymezeno, kde případné kauzy lovit, pro koho a proč. Jasně, že u jiných než u svých chlebodárců, a hlavně před blížícími se volbami. A i to tu má své mantinely. Jo, fajn, ale už to stačí, dál už ne, jasné…

 

Je to nádherný film

Takový uvolňující, ukazující, jaké by to bylo krásné, když pravda vítězila nad lží. Jé, to bychom pak tleskali… A ve stoje, v leže, v sedě a klidně třeba i v běhu. A zdaleka ne jen v kině…

 

Titul: Spotlight / Spotlight / Spotlight

Režie: Tom McCarthy

Země: USA

Rok výroby: 2015

Hrají: Mark Ruffalo, Michael Keaton, Rachel McAdams, Liev Schreiber, John Slattery, StanleyTucci

Scénář: Josh Singer, Tom McCarthy

Kamera: Masanobu Takayanagi

Střih: Tom McArdle

Hudba: Howard Shore

Producent: Blye Pagon Faust, Steve Golin

Distributor: Falcon a.s.

Kopie: Falcon a.s.

Délka filmu: 129 minut

Formát filmu: 2k digital

Původní znění: anglicky

Titulky: české

 

Ocenění a nominace:

Oscar 2016 – Nejlepší film, Nejlepší původní scénář

Zlaté glóby 2016 – Nominace (Nejlepší film, Nejlepší režie, Nejlepší scénář - drama)

MFF Chicago 2015 – Cena diváků

BAFTA 2016 – Nejlepší scénář

 

Trailer k filmu:

https://www.youtube.com/watch?v=GHpUc6Eolo0&feature=player_embedded#t=3

 

 

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.zc