Febiofest 2016: Prokletý klub aneb potkat Briana Clougha by byla opět čest

16.05.2016 09:20

CineStar Anděl – Praha

17. – 25. 3. 2016

 

Ač drtivá většina diváků vnímá film v personifikaci herců a chodí na film často právě proto, že tam hraje jejich oblíbená herecká osobnost, není herec zdaleka ten, kdo dělá film filmem. Menší část diváctva – filmověji vyspělejší – to ví a vnímá nejen osoby a obsazení, ale i režiséra. Má svůj rukopis a styl a poučenější divák ví, co od něj může čekat. No a ještě menší část diváků - spíše ti odborní - vnímají další klíčovou postavu – scénáristu. Těch opravdu dobrých a výjimečných není zas tak moc. K nejlepším mezi nimi patří nesporně Peter Morgan (na foto vlevo dole). Letošní Febiofest 2016 připravil divákům potěšení, když ho pozval jako hosta festivalu. A když už pozvání přijal, tak mu byla uspořádána i malá přehlídka jeho filmů a absolovoval samozřejmě i obsáhlou besedu. U té jsme nemohli nebýt a píšeme o ní na jiném místě ( http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/peter-morgan-aneb-fakticky-beletrizuji-historii-a-tim-mirim-k-obecne-vyssi-pravde-p-m/ ).

Pocta Peteru Morganovi

Peter Morgan je přímo sběratel světových cen za scénáře. Doménou mu jsou vrstevnatá životopisná dramata. Na Febiofest 2016 byly vybrány 4 jeho filmy. Poslední skotský král (2006), Duel Frost/Nixon (2008), Rivalové (2013) o nichž píšeme na jiném místě (viz. článek http://www.www-kulturaok-eu.cz/news/film-%c2%b4rivalove%c2%b4-aneb-niki-lauda-a-james-hunt-%e2%80%a6-vecni-rivalove-%e2%80%a6%28rush%29/ ) a Prokletý klub (2009).

 

Prokletý klub

Anglie, 1974. Brian Clough (Michael Sheen) nastupuje jako trenér týmu Leeds United - proslulého zřídka přerušovanou vládou v čele první ligy i špinavými a násilnými taktikami. Clough je neřízená střela s úspěchy, jež vytáhly tým Derby z ´okresního přeboru´ do čela Evropy a vyřídilkou, co mu získává tribuny nepřátel. Už cestou do Leedsu pozuráží hráče i předchozího trenéra, který vystoupal k anglické reprezentaci a s nímž má Clough nevyřízené účty. Drama o skutečných událostech, protknuté suchým humorem, ambicemi a zradami strhne i diváky, jimž se při pohledu na fotbal netají dech. (z tiskových materiálů)

 

S fotbalem se míjíme, ale vůbec to nevadilo

Nejsme na www.www-kulturaok-eu.cz fanoušky fotbalu a znalci jeho historie. Šli jsme na ten film ze zvědavosti, jak to ustojíme a zkusili se vžít do role pokusné myši. Nefandící, nefotbalisté a neznalci. Co s námi Peter Morgan v tak pro nás odtažitém story provede? A hle! Snímek nás chytil. A přesto, že jsme imunní vůči kopané, to už, když už, tak raději hokej, nás to vtáhlo. Čím? Lidským příběhem, který by se dal nesporně najít prakticky ve všech oborech. Silou osobnosti, která ví, co chce a dokáže si za tím jít. A to hlavní postava Brian Clough je. I za cenu kontroverze a pádů a proher. Nakonec se stal legendou. Nadšení a vděční fanoušci dodnes mají v úctě jeho práci, styl, osobnost a dokonce i jeho zlatou sochu v Nottinghamu.

 

Něco pro fanoušky fotbalu a znalce jeho historie

Film a hlavně jeho hrdina, svérázná osobnost se všemi klady i zápory, neidealizovaná a neglorifikovaná, oslovil - nás - fotbalem netknuté. Natož pak fanoušky a na znalce.  

 

 

Možnost setkat se – alespoň prostřednictvím hraného dokumentu - s představitelem takové figury z té snad nejoblíbenější kolektivní hry na světě – s Brianem Cloughem- stojí nesporně za to. Nakouknout – bez tendenčních vlivů - pod pokličku jeho rozhodně kontroverzní, ale jinak až vizionářské povahy, zaposlouchat se do jeho slovních dávek vypalovaných v kadenci vícekalibrového kulometu a opatřených navíc pořádně třaskavou municí narážek a sentencí, je unikání možnost a zážitek pro každého. Fotbalistu, fanouška i člověka odjinud.

 

Clough nebyl frajer, co by do větru kecal

Nelze než obdivovat jeho vizionářskou a místy až umanutou či přímo fanatickou sebejistotu, která se nakonec ukázala jako správná a měla opodstatnění. Clough nebyl chvastoun, což se na první pohled a poslech zdálo. Můžeme si sice říkat, že byl divnej, ale musíme si k tomu dodat, že byl téměř genius fotbalu, což ukázal dostatečně čas, vychladlé dobové vášně a teorie fotbalu vůbec.

 

 A ti, co ho už v jeho době brali jako svého guru a poslouchali ho, byť se jim to zdálo stokrát podivné, ti se - díky jemu - dostali nejen nahoru, ale také pod jeho vedením nakonec vedli britskou prestižní premier league. A k tomu není co dodat. Stejně tak jako k tomu, že ti, co ho sabotovali, odmítali, a v té době dokonce málem až zničili, šli do kopru. Protože tím, že ho vypudili, nezničili jeho, on se vynořil znovu jinde a zase vedl a dovedl nějaký jiný mančaft k výšinám. Tím jeho vytěsněním srazili jenom sebe. Až ke dnu.

 

Clough byl bůh fotbalu

Samozřejmě, že to zní nadneseně. Ale něco na tom bylo. A potvrdil to čas. Hloupé - ale v jeho případě správné - bylo, že sám Clough neznal a neuznával kompromisy, a že se sám skutečně jako bůh cítil i choval. Občas ho to muselo tedy zákonitě sejmout, ale když ho to nesejmulo, ukázalo se, že fotbalový bůh opravdu je. Nebo alespoň mág, čaroděj, či – v Anglii – druid.

Pro fotbal jsou ale božstvem peníze

Fotbal byl a bude vždy – ke škodě téhle hry - o penězích - až - na prvním místě. A peníze má v rukou vedení klubů. Jeho majitelé, prezidenti a předsedové a někde vzadu i sponzoři. Prostě jak u nás říkáme - bafuňáři. A protože tihle muži v off-sidu jsou nakonec ti hlavní, kdo prostřednictvím svých či cizích anebo dokonce kdoví jakých peněz, tahají za nitky osudu a hry a fotbalu vůbec, cítí se také bohy. A v evropských kulturních zvyklostech si na vícebožství nehrajeme. Tady uctíváme jen jednoho boha. A dva bozi na jednom stadionu dohromady býti nemohou, abychom parafrázovali dávného klasika. Tak už tím je předem dáno, že film bude, je a musí být pořádně, ale pořádně, nadupaný emocemi a kontroverzí.

 

Naštěstí byla jiná doba…

Prachy, emoce, mocenské ambice, kontroverze názorů, a to tak, že víc než hodně, a pořádně vyhrocené vztahy, to je dnes akorát tak na nálož pod autem či sud v nějaké pěkné přehradě.  Nebylo tomu tak ale vždy. Metody za dob Briana Clougha a v jeho zemi byly tehdy ještě poněkud méně drastické a násilné. Vystačilo se s gesty. Na obou stranách barikády. Furiantství, zabedněnost, nepochopení, urážky navzájem a předvádění se. V dobrém i ve špatném slova smyslu. Podstatné na tom je, že my to vidíme jako retro, mimochodem i kostýmově, vizážisticky a kulisami, skvěle navozené, a máme šanci časového i věcného odstupu.

My už dnes víme, kdo měl tehdy pravdu. Ukázal nám to čas. To protagonisté oněch soubojů tehdy nevěděli. A tak mohli být přesvědčeni o své pravdě oni i oni. A také že byli. Ale jen jedna pravda je pravdoupravdoucí. Což se ale v dané chvíli ještě netuší...

 

Clough se stal unikátem v britském fotbale

Clough dokázal to, co nikdo před ním a zatím nikdo po něm. Vytáhl hned několik mužstev z marasmu a bahna konce tabulky. Používal nezvyklé, netradiční a dnes učebnicové metody a trval sveřepě na nich. Divák jich hodně uvidí. Byl předmětem napadání, kritiky, posměšků a nepochopení. Dnes se to jeví jako geniální a je to respektováno. Tak jako sám Clough.

 

Měl řadu odpůrců, řadu nepřátel a řadu konfliktů

Tím hlavním byl od počátku kariéry Briana Clougha - jiný trenér. Zavedený, hýčkaný miláček národa. Přinejmenším fotbalového určitě. Sklízel vavříny a dosahoval úspěchů. A Clough si ho – světe, považ - dovolil veřejně označit za podvodníka, který vydělává pro sebe, mančaft a klub, nečestné peníze a zápasy vyhrává nečestnými způsoby. Pár ukázek nám i film krásně a názorně předvedl. To byla ale silná whisky či anglický čaj, jenž příliš drhnul po jazyku. Dovolil si to jakýsi Clough, co – zatím vytáhl – v nižší lize jedno mužstvo za sezonu zdola nahoru! To je ale drzost…! Trvalo dlouho a stálo to mnoho sil a skandálů, než vyumělkovaná hvězda Cloughova konkurenta dopadla tak, jak si zasloužila. Než se ukázalo, že jeho úspěchy jsou opravdu vytvořené na bázi nefér hry, zákulisních čachrů a síly peněz. A než se dokonce ukázalo i to, že i jeho počínání ve financích je falešné jak nafilmovaný faul. Než onen ´hrdina dané doby´ z dějin fotbalu, na rozdíl od Clougha, zmizel do dějin antifotbalu a falešné hry. Právem. Dnes jméno onoho sesazeného Cloughova konkurenta, je-li vůbec připomínáno, tak jen v souvislosti s triumfem Briana Clougha. A to je dobře. Fotbal by neměl být o faulech, korupci, podvodech, smluvených zápasech a zákulisí. Ale povídejme si o tom u nás…

 

Neopouštěj staré známé pro nové…

… zpívají v jedné zpísní Uhlíř se Svěrákem. A platí to i pro 2 plán filmu Prokletý klub. Jednou si totiž nabil hubu i sám geniální Clough. Uvědomil si to ale ještě celkem včas, naštěstí. Pochopil, že zřejmě ani on není tak úplně všemohoucí. Že i on pro své myšlenky potřebuje realizační tým a pro své strategické plány ty pravé hráče. Prostě, že musí mít kolem sebe, za sebou, vedle sebe, někoho, s kým je sehrán a spojen jak kapalina spojených nádob. A takového člověka Clough měl. Dlouho si to neuvědomoval, pak se mu krapet mozek zavařil a rázem byl nahraný. Nabil si ústa a přilezl zpátky. S pokorou a uvědoměním si té nerozlučnosti s asistentem a scautem zároveň. Takříkajíc, svým - byť nepříliš viditelným - druhým já. A když se zase dvě půlkulaté meruny osudu spojily, dožili se už oba nejslavnějších let. Na první pohled jen Clough, ale na druhý - oba. I to film prezentuje a ani to neuniklo scénáristovi.

 

Film není rozhodně určen jenom fanouškům fotbalu

Na www.www-kulturaok-eu.cz o fotbale víme – jak už řečeno a přiznáno - v podstatě jen, že je. Neoslovuje nás. Ale tenhle film o fotbale nás oslovil. Lze ho vztáhnout na každou profesi. Na každého jiného výjimečného odborníka, který dokáže vidět věci nově a netradičně a narazí na bariéru zavedeného klídku a obav o peníze. Což platí ve fabrice, v obchodě, v umění, v redakci, v hotelu, ve službách… všude. Tím je film zajímavý pro každého. A klidně i pro ženy a děti…

 

 

Titul: Prokletý klub / Damned United / The Damned United 

Režie: Tom Hooper

Země: Velká Británie, USA

Rok výroby: 2009

Hrají: Michael Sheen, Timothy Spall, Jim Broadbent, Colm Meaney, Elizabeth Carling

Scénář: Peter Morgan

Kamera: Ben Smithard

Střih: Melanie Oliver

Hudba: Rob Lane

Producent: Andy Harries

Distributor: Park Circus

Kopie: Park Circus

Délka filmu: 94 minut

Formát filmu: 35 mm

Původní znění: anglicky

Titulky: české

 

Ocenění a nominace:

MFF Toronto 2009 - Ve výběru

 

Trailer k filmu:

https://www.youtube.com/watch?v=lfjvNgMGy94&feature=player_embedded#t=11

 

Brian Howard Clough (* 21. 3. 1935, Middlesbrough  + 20. 9. 2004, Derby)

  • anglický fotbalista a fotbalový trenér
  • v aktivní hráčské kariéře skvělý střelec
  • za Middlesbrough a Sunderland nastřílel v 274 ligových utkáních 251 branek
  • za reprezentaci Anglie odehrál ale jen 2 utkání v roce 1959
  • hráčskou kariéru musel ukončit kvůli zranění už ve věku 29 let
  • 1965 se stal manažerem Hartlepoolu United, týmu 4. nejvyšší ligy
  • o 2 roky později přešel do Derby County
  • v sezoně 1968/69 vyhráli druhou ligu a zajistil se postup do nejvyšší soutěže
  • v sezoně 1972/73 dovedl Derby k prvnímu ligovému prvenstvív klubové historii
  • 1973 se v Poháru mistrů evropských zemí dostali do semifinále
  • po neshodách s předsedou klubu ale odstoupil
  • 8 měsíců postupoval s třetiligovým Brighton &Hove Albion
  • v létě 1974 se stal novým manažerem Leedsu United. Tam ale strávil jen 44 dní a byl propuštěn.
  • o pár měsíců později začal tedy znovu. V druholigovém Nottinghamu Forest. A už v roce 1977 s ním postoupil do 1. ligy a rok na to vyhrál i tento klub svůj první ligový titul. V letech 1979 a 1980 vyhrál i Pohár mistrů evropských zemí a 4 ligové poháry v letech 1978, 1979, 1989 a 1990
  •  Brian Clough zemřel 20. září 2004 na rakovinu žaludku
  •  
  •  
  • Hodnocení:  100 %
  • Richard Koníček
  • Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.cz