Febiofest 2016: ´Vzpomeň si´ … aneb jednou přijde soudný den, ale jak pro koho?

02.04.2016 11:13

Febiofest 2016 – Praha – CinemaStar

17. – 25. 3. 2016

 

Asi nejzajímavější sekcí Febiofestu byla sekce ´Panoráma světového filmu´. Diváci, distributoři, odborníci a všichni, kdo Febiofestu věnují pozornost, se v ní mohou setkat s novinkami významných autorů a představitelů. A nejde komerční produkci, ale o filmy pro náročné.

 

Letos přinesla snímky vztahové (Nemravné léto, Dáma v dodávce /viz. článek na jiném místě/, Sufražetka, Příběh lásky a temnoty), snímky zachycující skutečné události, jež však absurditou překonaly fikci (Jack, Orel Eddie, Karbala), představu dystopické budoucnosti (Humr) a také přetrvávající a traumatizující ozvuky válečných dramat (Maryland, Madam Kuráž, Nekonečná řeka, Démon). K posledně jmenovaným patřila i nezvyklá ´roadmovie´ za pomstou nacistům napříč Severní Amerikou režiséra Atoma Egoyana - Vzpomeň si.    

 

Devadesátník Zev (Ch. Plummer) se po smrti manželky vydá z pečovatelského domu na útěk a na 70 let odkládanou cestu pomsty. Bojuje se selhávající pamětí, ale má instrukce od přítele Maxe (Martin Landau), jemuž dává zprávy o misi, kde musí získat zbraň a najít muže zodpovědného za smrt jejich rodin v Osvětimi, skrývajícího se pod cizí identitou. Zevovo odhodlání ho vede dobrodružnou poutí plnou zvratů při hledání viníka. Napětí, otázky morálky a šokující závěr v netradičně pojaté roadmovie Atoma Egoyana o stínech nacismu.

(z tiskového materiálu)

 

Válka nekončí, válka trvá…

V duších i genech aktérů. Nenávist postižených, skrývaná zášť poražených. Bez ohledu na to, že je to už 70 let a aktéři mají devět křížků. Síly jim docházejí, svaly ochabují, rozum se zvolna ztrácí, ale zaváté křivdy i zločiny nenávisti a svědomí pracují stále na plné obrátky.

Dokonalý thriller

Strhující děj se nečekaně odehrává tam, kde bychom ho ani náhodou nehledali. V drtivé většině se totiž pohybujeme ve starobincích, detenčních střediscích pro přestárlé a už značně vyšinuté pacienty. Je to mimo jiné, i malá, ale docela strhující sonda do anamnézy stařecké demence. Jednou nevíte dne ani hodiny, nepoznáváte ty kolem sebe, aby se vám vzápětí vybavily vlohy a dispozice, jimiž jste kdysi hýřili a ve kterých jste dokonce vynikali, ale o kterých už vlastně ani nevíte. A pak, z ničeho nic, zase jako když šlehne proutkem, nastává tupé nic.Temno a vy jste zase na začátku. No, neveselé vyhlídky pro každého z nás.

Nepříliš veselé zážitky hlavních představitelů.

Ale hlavně totálně, ale totálně nečekaný konec. Možný, ale překvapivý. Umožněný jenom díky nešťastné diagnóze - stařecké demenci. Film o uvědomění si sebe a neuvědomění si svých činů. Tehdejších, dávno a raději (?) zapomenutých i dnešních, zcela (už?) nečekaných.

 

Při filmu zapomenete i na kýbl popcornu, co jste koupili (a nebude to demencí)…

Autor řádků během filmu „zcepeněl“ a periferním vnímáním sledoval podobné zcepenění popcorn žroutů na vedlejších sedadlech. A byli o půldruhé generace mladší…

Je sice k nevíře, kdo už dnes může být (alespoň) ve filmu skoro klasickým akčním hrdinou. Zde devadesátiletý muž postižený pořádnou dávkou stařecké demence, a proto na dálku důmyslně „řízený“ jiným staříkem, jemuž to ještě myslí, dokonce až až, ale je upoután na vozík a napojen na přístroje. Tihle dva strhujícím způsobem řeší poslední nevyřízené účty, co jim zbyly z 2. sv. války a nesou stopy šílenství té doby. Jejich osudy se totiž neprotly na bojištích, ale v továrně na smrt. Ve vrcholu ´pornografie architektury´, jak kdosi nazval vědecky konstruovanou a architekty bez skrupulí vyprojektovanou továrnu (bez nadsázky) na lidský materiál (bez nadsázky) – Osvětim, či ve filmu častěji pod německým názvem – Auschwitz. A je to síla, to vám můžeme za www.www-kulturaok-eu.cz zaručit. A nebojte, žádné otřené snímky známé z dokumentů z té hrůzy té doby neuvidíte. Ono stačí jen jméno tohohle místa vyslovit a dál se raději věnovat současné ´roadmovie´ starého pána.

Dvě osobní, postřehové, glosy autora řádků k filmu, byť z úplně z jiného soudku

 

Glosa první:

Zatímco u nás víme, jak v místní - módně technokratické - společnosti jsou staří lidé hlavně na obtíž, jak je jim dáváno najevo, když něčemu modernímu nerozumí, zhlouplými polostroji v moderních manažerských pozicích, tak v tomhle filmu, by šlo říci, že Amerika je svět stvořený pro stáří. Nevím, zda je to tak opravdu, ale tak krásně lidské byly ukázky setkávání starce nad hrobem, směšného a toporného, ve stávajícím světě vědy, elektroniky a shonu a jeho nositeli, mladými lidmi, že by se tam člověk na stáří, kdyby mohl, skoro chtěl vydat dožít. Ale kdo ví?

Pak si vzpomene na jiné filmy, kde to tak není a neví, co je pravda a co režisérská či scénáristická fabulace?! Určitě není nic jen černé a jen bílé.

Ani za velkou louží. A také asi, jak kde. Ale kdyby tam panovaly ty vztahy,  jaké nám předvedl film – mluvíme o vztazích nic netušících mladých a už mnoho nechápajících starých – byla by to ´havaj´.

 

Glosa druhá:

Ve filmu si devadesátiletý děda koupí, jenom na základě vlastnictví řidičáku, pistoli velkou jako malý ruční kanon…Předně, u nás by už ten řidičák ve svém stavu dávno neměl. A druhá věc, pistoli bychom mu tu také, tedy legálně, neprodali v náhodném krámku skoro jako rohlík. Takže, když je to tam tak, a to je, tak se nedivme, že se za oceánem se střílí dodnes, jak na divokém Západě. Po malé formální počítačové lustraci vám tam za pár dolarů prodají výkonnou zbraň, aniž by řešili, co a jak! A ještě vám k tomu – vzhledem k té stařecké demenci – klidně po lopatě napíší návod, jak s ní zabíjet…Inu, jiná země jiný mrav…             

 

Titul: Vzpomeň si  / Remember / Remember

Producent: Ari Lantos, Robert Lantos

Distributor: APK Cinema Service s.r.o.

Kopie: APK Cinema Service s.r.o.

Země:  Kanada, Německo

Rok výroby:  2015

Režie: Atom Egoyan

Hrají: Christopher Plummer, Dean Norris, Martin Landau, James Cade, Jürgen Prochnow, Bruno Ganz

Scénář: Benjamin August

Kamera: Paul Sarossy

Střih: Christopher Donaldson

Hudba: Mychael Danna

Délka filmu:  95 minut

Formát filmu: 2k digital

Původní znění: anglicky, německy

Titulky: české

Ocenění a nominace:

MFF Benátky 2015 - V soutěži

MFF Toronto 2015 – Ve výběru

 

 

 

 

 

Trailer: https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Q-feJlj_K38#t=2

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: Febiofest