Eva Švankmajerová 75-10 Obrazy a kresby aneb jak kompenzujeme nepochopitelný, nespravedlivý, neadekvátní život?!

11.08.2015 11:08

Křížová chodba a Rytířský sál Staroměstské radnice

10. 8. - 4. 9. 2015

Na vernisáži nové výstavy, tentokrát retrospektivní, jsme si připomenuli  10 let, které uplynuly od úmrtí umělkyně, výtvarnice, malířky, keramičky, básnířky a prozaičky Evy Švankmajerové. Slavnostní ho zahájení se  osobně zúčastnili Jan Švankmajer (na foto vpravo) a  Václav Švankmajer. Výstavu zahájil František Dryje. Ve dvou patrech výstavních prostorů jsme vychutnávali  přehlídku tvorby Evy Švankmajerové,  olejových maleb, grafiky i medijních kreseb, nabitých většinou erotikou. Současně jsme byli vyznáni k prohlídce výstavy Václava Švankmajera, syna Evy  a Jana Švankmajera, který vystavuje kromě jiného i své automatické kresby ve 2. patře výstavního sálu Staroměstské radnice. O Václavovi Švankmajerovi můžeme říci, že zde také platí, že jablko nepadlo daleko od stromu…

 

 

 

 

 

 

 

Zaujaly nás…

…její expresivní díla malířky, věčně nespokojené s životem, obrazy plné konfliktu obor rovnocenných pohlaví, nebo obraz Událost (Olga Hepnerová, 1975), která najela do lidí na tramvajové zastávce a byla popravena, karikatury  např. Stalina, co si myslí o míru, jak ho lze zajistit…nebo ze Zrození  Venuše máme co do činění s Venoušem...doporučujeme číst si pozorně i popisky k dílům, velmi vtipných...výstava sice není ryze prodejní, ale pokud bychom měli zájem o koupi některého dílka, můžeme se domluvit u pokladny ve výstavním sále...

 

 

 

 

"Retrospektivní výstava malířského a kresebného díla Evy Švankmajerové (1940–2005) představuje reprezentativní průřez její tvorbou od poloviny 60. let 20. století až do roku 2005: od ironicky pseudonaivistických začátků (například známý Emancipační cyklus parafrázující vybraná díla světového malířství v genderově převráceném gardu), přes osobitou, výrazně expresivní syžetovou figurativní malbu, jejíž postupy a principy organicky navazují na nově definovaná východiska československého surrealismu přelomu 60. a 70. let. Jeho čelnou představitelkou se Eva Švankmajerová na dlouhá desetiletí stává.

Ve spolupráci s nejvýznamnějším teoretikem, básníkem a organizátorem hnutí Vratislavem Effenbergerem, spolu se svým manželem filmovým režisérem a výtvarníkem Janem Švankmajerem a dalšími spřízněnými autory systematicky zkoumá a rozvíjí aktuální podoby tvůrčí imaginace, citových her a kamufláží, existenciálních traumat, stejně jako hodnotového a sociálního sarkasmu.

Výraznou tematickou dominantu její malby od počátku tvoří takzvaný ženský úděl, jenž však není vnímán jako primárně feministické téma: těžiště problému pro Evu Švankmajerovou spočívá v nejintimnější zkušenosti erotického partnerství a vlastního rodinného života, přičemž zjevná, okatě manifestovaná (stejně jako latentně přítomná) sexualita, co esence mnoha jejích pláten, kreseb či keramických objektů stává se nositelem, projevem a průvodním jevem dialekticky žitého a vnímaného konfliktu obou rovnocenných pohlaví. I v tomto smyslu může být tvorba Evy Švankmajerové vnímána jako osobní, nejsubjektivnější a přitom obecně platná a sdílená reflexe tělesnosti, lidského, zejména ženského těla, se všemi záludnostmi, bolestmi, slastmi i idiosynkraziemi psychofyzické podstaty lidské existence.

A tuto zkušenost autorka posléze prohlubuje až k hranici bytí: z prolnutí sebetrýznivého a depresivního mementa mori a výrazného existenciálního sarkasmu vznikají barokně temné pastelové kresby posledního tvůrčího období, jejichž poselství je mrazivě nadčasové a paradoxně nadosobní: síla této křehké imaginace beznaděj Smrti nepřekoná, ale povýší na úroveň osvobodivého duchovního prožitku."(František Dryje)

 

Básník, prozaik a esejista František Dryje se narodil 9. října 1951 v Praze. V roce 1975 dokončil studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze a působil jako právník. Od roku 1979 je členem Surrealistické skupiny v Československu, od roku 1994 šéfredaktorem surrealistické revue Analogon. Žije v Praze.

  • je básníkem ´´negativní noci´, modrého dýmu, který stoupá do hlavy, sexuality, jež se ocitá na rozhraní mezi hrou a erotickou duchovností, mezi namáhavou tělesností a lehkým snem, ve kterém objekt naší milostné touhy raději oblékáme než svlékáme
  • jako většina protagonistů meziválečného i těsně poválečného surrealismu je Dryje dvojdomou uměleckou osobností
  • píše básnické texty, prózu, eseje, ale je také autorem četných koláží a jiných surreálných objektů
  • své texty shrnuje do cyklů, jejichž názvy naznačují obsah: Variabilní symboly, Nutná obrana, Paralelní básně, Proplétání jazyků, Temné jasno, Vykopaný pes, Zezadu atd. (wikipedia/2006)

 

Máme otevřeno denně: 11.00 - 18. 00 hodin

110 00 Praha 1

 Staroměstské náměstí 1/3

Máme otevřeno denně: 11.00 - 18. 00 hodin

Vstup: volný

 

www.prague.eu/cs/detail-akce/7350/eva-svankmajerova-75-10

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková